Bereme si je o víkendech i na dovolenou

Od doby, co se poprvé stala babičkou, nestrávila paní Julie s manželem osamělé vánoční svátky. Pokaždé bývali společně se synem, jeho ženou a jejich dvěma malými syny. Letos jsou ale rozhádaní. Těsně přes Vánoci odmítla čtenářka požadavek snachy, která si zvykla ji neustále úkolovat, aby pohlídala vnoučata na Silvestra. „Zaplatili jsme si s manželem týdenní plavbu a nechceme ji rušit jenom proto, že si snacha postavila hlavu,“ uvedla paní Julie.

„Snacha mi zakázala vídat se s vnoučaty, protože jsem odmítla skákat, jak ona píská,“ stýská si čtenářka Blanka

Kdykoli si rodiče dětí usmysleli, paní Julie skákala, jak oni pískali. Vnoučata dokonce s manželem vzali v létě na dovolenou. „Máme vnoučata rádi, ale jsou to ještě malé děti a vyžadují spoustu práce. Jednomu je šest a druhému tři roky. A i když přijdou jen na pár hodin, je to vyčerpávající a cítím se velmi unavená. Přesto jsme je vzali na dovolenou, bereme si je pravidelně na víkendy,“ vysvětluje paní Julie.

Když vnoučata nepohlídáte, už je neuvidíte

Když babičce před svátky snacha oznámila, že jí dá děti na Silvestra, byla dost zaskočená. „Nepočítali jsme s tím. Navíc se mi nelíbilo, že mi to prostě řekla. Nezeptala se, zda vnoučata pohlídáme, zda máme čas. Prostě suše konstatovala, že nám je přiveze a hotovo. To mě naštvalo. Když jsem to odmítla s tím, že s dědečkem nebudeme týden doma, pohádaly jsme se,“ vypráví paní Julie. Snacha se urazila a řekla jí, že když děti nepohlídají na Silvestra, neuvidí je ani na Ježíška.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Přestože to čtenářku vykolejilo, hodlala si tentokrát stát za svým a neuhnout. „Uvědomuji si, že za to tak trochu můžu já. Kdykoli mladí potřebovali hlídání, nikdy jsme je neodmítli. I když se nám to třeba nehodilo. Prostě jsme je zhýčkali,“ popisuje paní Julie. Když pochopila, že se snachou nebude žádná rozumná řeč, obrátila se na syna. „Je dobře, že drží s manželkou, ale v některých případech by se měl snažit obrousit hrany,“ podotkla čtenářka.

Tentokrát jsme hlídání odmítli

Snachu vytočilo, že prarodiče nepohlídají na Silvestra vnoučata, protože s manželem měli v plánu odjet na hory. „Prostě nám oznámila, že vnoučata nechá na Silvestra u nás a oni si pojedou odpočinout. Ne na jednu noc, ale na týden. Ani se nezeptala, zda máme čas. Babička s dědou prostě musí být po ruce kdykoli si zamane. Nemám ráda konflikty, ale tentokrát jsem řekla ne. Zuřila. Syn nic neříkal, jen zíral do prázdna,“ uvedla čtenářka.

Výlet, který si paní Julie s manželem zaplatili, nehodlala rušit. Snachu to ale ani trochu nezajímalo. „Vysvětlovala jsem jim, že nás nemůžou takhle postavit před hotovou věc. My jsme o takové plavbě dlouho snili. Když jsem jim řekla, aby se zeptali druhé babičky, urazili se. Prý s námi nemůžou počítat a na setkávání s vnoučaty můžeme zapomenout. To se mě dotklo,“ líčí paní Julie. Syn a snacha nakonec svůj pobyt na horách zrušili a budou slavit příchod nového roku doma.

iZdroj fotografie: iStock

Spory dospělých odnesou děti

Když paní Julie o situaci mluvila s matkou snachy, dala jí za pravdu. „Řekla mi, že má dceřiných nároků také plné zuby. Divila se, že jsem nestanovila žádné hranice a nechala se sebou tak dlouho manipulovat. Syn se u nás o svátcích zastavil sám. Uznal, že máme pravdu, ale nechce se s manželkou hádat. Jsem z toho smutná. Koneckonců nejde jen o nás dospělé, ale o ty dvě malé děti. Nechci, aby s ní byly na Silvestra a musely trpět kvůli tomu, že má blbou náladu,“ dodala čtenářka.

Článek „Snacha nás s manželem kvůli vnoučatům nesmyslně úkoluje. Nechci, aby s ní byli na Silvestra,“ přibližuje rodinné vztahy Julie se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Styděl jsem se za svoji matku

Jakmile pro mě matka přišla do školy, nemohl jsem jen dělat, že neexistuje, a spolužáci si ze mě a z ní neustále dělali legraci. Nevěděl jsem, co mám dělat, svoji matku jsem za to nenáviděl. Když jsem se jí jednou zeptal, proč pro mě chodí do školy, dokonce mě napadla myšlenka, proč moje máma už nezemře.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Máma kvůli mě plakala

Moje máma mi nikdy neodpovídala, netrestala mě, jen to vždy mlčky tolerovala a čekala, až se uklidním. Cítil jsem se kvůli tomu špatně, ale nikdy jsem to nějak dlouho neřešil. O několik dní později jsem se probudil a šel jsem do kuchyně, kde jsem viděl mámu, jak pláče. Moc dobře jsem věděl, že je to kvůli mě. V tu dobu jsem si přísahal, že budu úspěšný člověk a budu dobře vydělávat. To se mi také podařilo.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Po dlouhé době přišla matka ke mě domů

Měl jsem krásnou manželku, dvě děti a veliký dům. Svou matku jsem neviděl opravdu hodně dlouho, dokud jednoho dne někdo nezaklepal na dveře. Byla to ona. Moje malá dcerka šla otevřít dveře a opravdu se vyděsila, když mou mámu, její babičku, uviděla. Vyběhl jsem a velmi jsem se na matku zlobil, protože vyděsila moji holčičku. Ona se jen omluvila a tiše odešla pryč.

Už nikdy jsem se mamě nemohl omluvit

Znova jsem se dlouho cítil špatně z toho, co jsem mámě řekl. O pár dní později jsem měl ve svém rodném městě třídní sraz a rozhodl jsem se, že ji ještě před tím navštívím. Bylo však příliš pozdě. Sousedé mi řekli, že moje máma před pár dny zemřela. Když jsem vešel do bytu, uviděl jsem, že na stole leží vzkaz. Byl to papír přeložený napůl, adresován mně.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Napsala mi dopis

Začal jsem dopis číst, stálo v něm: „Už cítím, že brzy zemřu. Slibuji, že už tě nebudu obtěžovat. Ale zajímalo by mě, jestli jsi na mě někdy myslel? Chyběla jsem ti někdy? Je tu něco, o čem nevíš. Jako dítě jsi přišel o jedno oko a doktoři řekli, že ti jedno oko můžu dát a já jsem jako matka ani na vteřinu neváhala.“

„Kvůli tomu jsem skončila jednooká. Ale všechno je v pořádku, nikdy jsem se na tebe nezlobila, protože jsi byl moje všechno.“ Po přečtení tohoto dopisu se mi vhrnuly slzy do očí a nikdy si neodpustím to, jak moc jsem mámě musel ublížit.

Jaký máte vztah se svými rodiči?

Zdroj: Transparency

Článek Matka svého syna neviděla více než 10 let. Jednoho dne se objevila na jeho prahu. Srdceryvný příběh nutí k zamyšlení se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Slova jsou důležitější než činy

Tomuto signálu byste měli prvně věnovat pozornost. Pokrytci dokážou na všechny výborně zapůsobit svými slovy. Ta ale bohužel nikdy nebývají dokázána žádným činem. Jsou to přesně ti lidé, kteří velice rádi dávají různé sliby, avšak nikdy je nedodrží. Vždy si ale najdou nějakou výmluvu, proč to neudělali.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Cítí se oproti ostatním nadřazeni

Tito lidé se všem pokouší dokázat, že oni jsou ti nejlepší, a snaží se to každému vnutit. Ale stačí se jen zblízka podívat na jejich vztahy s ostatními a uvědomíte si, že nemají nejmenší právo povyšovat se nad ostatní. Oni by si ale ze všeho nejvíce přáli, aby je všichni ostatní poslouchali a dávali jen na jejich názory.

Vždy obviňují ostatní

Nezáleží na tom, co se v jejich životě stalo, nikdy nepřiznají svou vlastní chybu. I když je zrovna přistihnete při podvádění, okamžitě vás obviní z malichernosti a začnou vám připomínat chyby z vaší minulosti, abyste se nakonec vinni cítili vy. Díky tomu z každé situace vyjdou jako vítězové.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jsou otroky svého sebevědomí

Pokrytci si ani neuvědomují to, jak vysoké mají ego. Jenže právě jejich přehnané sebevědomí ovlivňuje všechny jejich myšlenky i chování. Jejich povaha mění životy všech ostatních v noční můru. Víceméně nikdo se s nimi kvůli tomu nechce bavit, protože se vždy kvůli ním cítí maximálně ponížený.

Vždy ze sebe dělají oběť

Ale existují i pokrytci, kteří se chovají úplně jinak než ostatní. Rádi předstírají, že jsou oběťmi. Pokaždé, když je někdo z něčeho obviní, udělají všechno pro to, aby je ostatní začali litovat. Svým dramatickým vypravováním dokáží druhé lidi dohnat k slzám a velice rádi zneužívají hodnotu ostatních.

Jaké máte zkušenosti s pokrytci?

Zdroj: Times of India

Článek Jak spolehlivě poznat pokrytce? Ve většině případů je prozradí minimálně jeden z pěti vzorců chování se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Chtěli dát dvojčata k adopci, ale nakonec si to rozmysleli

Julia žila se svým manželem několik let, když se rozhodli pro dítě. Z prvního vztahu měla 3 děti, ale s novým mužem přesto chtěli mít společného potomka. To se jim podařilo a narodil se jim zdravý a krásně blonďatý chlapeček. Řekli si však, že by rádi měli ještě holčičku, a tak se po čase snažili o další dítě, i když měla Julie už třiačtyřicet let. Když jim lékaři oznámili, že čekají dvojčata, nemohli tomu uvěřit. Šok však přišel s prvním screeningem, který vyšel pozitivně.

Po podrobnějších vyšetřeních měli jasno. Jejich dvojčata, chlapci, trpěli Downovým syndromem. Julia s manželem dlouho přemýšleli, co dělat, až se rozhodli pro adopci, což zmiňuje také web CedarsStory. Z mnoha nabízených rodin si vybrali tu pro ně nejlepší. Když se však blížil porod, žena pochopila, že svá miminka nemůže dát nikomu jinému. Nakonec si tedy postižené chlapce nechali, a jak se ukázalo, bylo to to nejlepší rozhodnutí.

Video plné lásky a smíchu si zamilujete

Sice museli narychlo shánět veškeré vybavení. Neměli totiž nic, kočárek, postýlky ani oblečení. Naštěstí se jim podařilo vše sehnat díky známým a dobrým lidem. Od té doby je jejich život šťastnější a veselejší. Přestože jsou chlapci Charlie a Milo postižení, jejich úsměv, hravost a láska dojímají nejen rodiče, ale i všechny okolo. Julia dvojčatům založila profily na sociálních sítích, kde pravidelně zveřejňuje jejich fotografie a videa. Jedno takové bylo sdíleno také na YouTube, vy se na něj můžete podívat přímo zde.

Toto veselé video má již téměř milion zhlédnutí a přes tisíc obdivných a sílu dodávajících komentářů. Je úžasné vidět, jak šťastní a láskyplní tito chlapečci jsou. Ukazují, že život s Downovým syndromem není neštěstí, a svým rodičům dělají jen samou radost. Jejich postižení jim vůbec nevadí, užívají si jeden druhého, milujících rodičů a sourozenců. Ti své trošku jiné bratříčky zbožňují, stejně jako chlapec, který svému postiženému bratrovi zpíval píseň. O jeho příběhu jsme vás na DámskémDeníku již informovali.

Článek Chlapečci s Downovým syndromem mají radosti na rozdávání. Po zhlednutí jejich videa vám spolehlivě vykouzlí úsměv na rtech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nebála se, když manžel začal podnikat

Její příběh, který poslala do naší redakce, začal docela obyčejně. Její manžel Josef se před několika lety pustil do podnikání ve stavebnictví. Neměla obavy, protože věděla, že její muž je velmi pracovitý, svědomitý a poctivý člověk. Našel si ale partnera. Byl jím jeho bývalý kolega. „Ten člověk se mi od začátku nelíbil. Byl to takový vychytralý typ,“ vzpomíná si Jana na dojem, který na ni manželův společník udělal.

Přestože ve svém nitru byla nahlodaná, manžel ji uklidňoval, že kolega je dobrý obchodník a vyzná se v oboru. Do firmy manželé vložili všechny své úspory. „Byl to pro nás docela velký podnik, i když šlo o malou stavební firmu. Ale věřila jsem v úspěch. Můj manžel se opravdu vyzná, ale nikdy nebyl žádný ranař. Naopak je to skvělý profesionál,“ vysvětluje Jana. Jenže brzy si nemohla nevšimnout, že manžel odvádí veškerou práci a jeho společník si hraje na prezidenta firmy a stará se jen o smlouvy a peníze.

Prodej cenného dědictví měl firmu zachránit

Podnikání se zdárně rozvíjelo, ale žádné finance z toho nebyly. Manželův partner ho naopak nutil do dalších investic. Rodina žila jen z platu Jany a stále čekala, že se situace zlepší. Jenže pak se ukázalo se, že firmě chybí peníze a dodavatelé nedostali zaplaceno. A začaly problémy. „Manželův partner tvrdil, že za to může špatná ekonomická situace a že se zvedly ceny materiálů. Chtěl, aby manžel do firmy vložil další peníze. Řekl, že on sám žádné nemá,“ vzpomíná Jana.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jenže ani oni neměli peníze nazbyt. Jediná cenná věc, kterou Jana vlastnila, byl starý náhrdelník, jejž dostala od své matky a dědil se v rodině po generace. „Josef mě začal přemlouvat, abych zachránila firmu a náhrdelník prodala,“ říká Jana. Nechtěla se dědictví po mamince vzdát, s manželem se hádali čím dál víc. „Manžel vyhrožoval, že o všechno přijdeme, protože firma zkrachuje, že utopíme úspory,“ vysvětluje Jana, proč nakonec souhlasila.

Maminka zachránila náhrdelník i rodinu

Když šla ten večer spát, dlouho nemohla zamhouřit oči. Byla příliš vynervovaná. Pak se jí ale podařilo usnout. „Zdálo se mi o mrtvé matce. Nic neřekla, ale byla rozzuřená. Dívala se na mě s neskrývaným hněvem, napůl s opovržením, jako bych byla idiot. Probudila jsem se celá zpocená,“ vypráví Jana. Rozrušilo ji to, protože její máma byla velmi klidná a tichá žena, ale ve snu vypadala hrozivě. Přestože na podobná znamení nevěří, usoudila, že to bylo kvůli náhrdelníku.

iZdroj fotografie: Pexels

Rozhodla se, že šperk neprodá. Když Janin manžel řekl svému obchodnímu partnerovi, že peníze nemá, zuřil a pak z firmy odešel. „Když manžel donesl všechny doklady účetnímu, ukázalo se, že ho prostě zlodějský společník okrádal,“ poznamenala Jana. Firmu se ale už nepodařilo zachránit. Její muž se pak snažil uhradit všechny závazky a následně založil novou společnost. „Nyní má dobrou značku, získal zpět své dobré jméno. Nějak se nám podařilo z toho dostat. Moje máma zachránila moji největší památku i naši rodinu,“ dodala Jana.

Článek Málem své dědictví přenechala podvodníkovi: „Moje zesnulá matka mě navštívila ve snu a byla naštvaná“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Přestavěl pokoj podle svého vkusu

Tento 27letý muž je vášnivým hráčem počítačových her a velkým fanouškem filmů, a tak se rozhodl tento zájem reflektovat do bytu. Naplánoval si postavit polici plnou figurek svých oblíbených superhrdinských postav, které nasbíral, spolu s dalšími věcmi do manželské pracovny. Ujistil se, že ponechal přesně polovinu prostoru pokoje pro svou ženu, aby si ji mohla vyzdobit, jak si přeje.

Manželka začala běsnit

Muž si po celé události založil anonymní účet na síti Reddit a napsal: „Když se moje žena vrátila z pracovní cesty, byla nevýslovně naštvaná, protože jsem jí dopředu neřekl o tom, že jsem sám renovoval pokoj. Naštvaně prohlásila, že to zničilo formální dojem celé kanceláře.“

Snažil se vymyslet řešení

„Už prý měla v hlavě obrázek, jak bude ten pokoj vypadat, a já jsem jí ho údajně zničil. Řekl jsem jí, že si může koupit zelené plátno, takže když bude mít online schůzky s kamerou, na pozadí nepůjde vidět má strana pokoje. Ale to nevyšlo, protože plátno v pokoji zabíralo příliš místa.“ Manželka prostě nemohla uvěřit jeho dětinskosti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dle rodičů by měl vyrůst

Očividně stále rozhněvaný z celé hádky pokračoval: „Řekl jsem jí, že nebudu měnit vzhled svého stolu, a že pokud se jí to nelíbí, musí se s tím nějak smířit. Stala se z toho mezi námi asi ta největší hádka za celý náš vztah, a když jsem o tom řekl rodičům, byli na její straně. Řekli, že bych měl zahodit své figurky i všechno ostatní a začít se chovat dospěle. Ale já mám všechny rád a nedokázal bych cokoliv ze své sbírky vyhodit.“

Zastání nenašel ani na internetu

Bohužel se mu nedostalo příliš sympatií ani od ostatních uživatelů na Redditu, z nichž mnozí měli pocit, že měl své plány probrat se svou ženou předem. Jedna osoba k tomu poznamenala: „Nechápu, proč byste čekal, až odejde z města. Bylo to vypočítavé, chladné a sobecké. Kdybyste to neudělal a psal pouze o svém nesouhlasu s vaší ženou kvůli vystavování vašich věcí, byl bych asi na vaší straně.“ Ostatní názory se nesly v podobném duchu.

Článek Ve chvíli, co odjela z města, zrekonstruoval jejich byt a své ženě dopředu nic neřekl. Hrozila mu rozvodem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Hanychová se bez ranní rutiny neobejde 

Ranní rutina je pro Agátu jako pro každou ženu nezbytná a dbá na ni do posledního detailu, i když nemá čas. Jakožto maminka tří dětí se totiž musí věnovat hlavně jim, což ji někdy velmi sužuje, a ona neví, s čím začít dříve. Velkou pomocí se jí proto staly multifunkční produkty, které sama uvedla na trh a v poslední době sklízejí obrovskou oblibu. 

„Byla jsem na dceru úplně sama a neustále plakala,“ vzpomíná slavná herečka Reese Witherspoon. Otevřené přiznání všem matkám samoživitelkám

„Navrhla jsem si ty produkty, aby byly multifunkční. Třeba ta odličovací pěna, to se odlíčíte za minutu. Ty produkty jsou hlavně pro ty ženy, co nestíhají, a maminky, takže čím rychleji to jde, tak za mě lépe,“ vyjádřila se Hanychová ke svým produktům dle webu Extra.

Manžel Dopita to má tak trochu na háku 

Co se však týká manžela Miroslava Dopity a jeho ranní rutiny, Agáta skrze ni moc nadšená nebyla. „Úplně na to se*e. Jako používá pánskou voňavku AG, ale že bych ho někdy viděla namazat se krémem, to fakt ne,“ prozradila dále s tím, že si alespoň načetl všechny produkty a jde mu skvěle jejich prodej, když jsou společně ve stánku. 

Češi oplakávají ztrátu hvězdné umělkyně. Herečka roky bojovala s krutou nemocí

Značka slavné influencerky rovněž nedávno prošla velkou změnou. Ona sama si ji hýčká jako čtvrté dítě, a kdyby se nechtěla věnovat Instagramu, postačilo by jí věnovat se pouze svým produktům. „Novinka je to, že jsme celému AG dali nové obaly. Představujeme novinky v podobě másel, která jsou nyní velice populární. A máme dvě nové voňavky,“ uzavřela Agáta. 

Článek Agáta Hanychová a její ostrá slova vůči Dopitově ranní rutině se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Video některé diváky pobouřilo

Ve videu na TikToku, které mělo rekordních 11 miliónů zhlédnutí, přísný otec neváhá své dceři ukázat, co se stane, když nerespektuje své rodiče. Na videu lze totiž vidět opravdu absurdní způsob výchovy. Když dcera leží v posteli s otevřeným notebookem opřeným naproti ní a baví se s matkou, její otec najednou vtrhne do ložnice.

Vyostřená debata s matkou

Matka se svou téměř dospělou dcerou vedla diskuzi o jejím vzdělání a budoucnosti. Dcera jí ve vypjaté chvíli vmetla do tváře, že chce odejít ze školy a že je škola jen pro „smolaře“. Zároveň se diskuze stočila k tomu, jak je dcera nezodpovědná a jak si ani sama nedokáže uklidit, a přesto chce zahodit své vzdělání. Na to jí ale odpověděla, že uklízení domu je matčina práce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nedokázal udržet vztek v sobě

Vtom vtrhl do pokoje dcery otec. Rozzuřeně po ní vyjel: „Tak ty jsi řekla mámě, že je škola zbytečná, a ještě ke všemu chceš, aby za tebe uklízela pokoj?“ Nevěřícně zakroutil hlavou a popadl její notebook. „Pokaždé, když ti řeknu, ať si uklidíš, mě ignoruješ a zas to hodíš na mámu.“ Zničehonic notebook rozevřel a přetrhl na dvě poloviny. „To si můžeš nechat,“ dodal a hodil rozbité kusy zpátky na její postel.

Dcera pouze seděla a sledovala ho

Nezůstal ale pouze u počítače. Rozbil také její mobil, a když už to vypadalo, že odejde, chytil roh velké televize a prokopl jej kolenem. Pak ji ještě převrhl na zem a stoupl na ni. Dcera po celou dobu jen zírala na svého otce buď s nezájmem, či s šokem ve tváři. Matka poté celé video uveřejnila na internet.

Rozporuplné reakce uživatelů

Pod videem se ihned spustila bouřlivá komentářová sekce. Někteří byli z výchovy otce nadšení – „Chtějí všechny ty drahé věci, ale nemohou si ani uklidit pokoj!“ nebo „Někdy by rodiče měli učit své děti disciplíně a tento otec dělá správnou věc,“ a podobně. Pak se ale našly názory opačné – „To je týrání, možná ne fyzické, ale takové jednání způsobí trauma a výsledkem nebude nic jiného, ​​než že to zajistí, aby už děti nikdy nebyly k rodičům otevřené a upřímné.“ 

@ali.dakhlallah0 #fyp #foryou #foryoupage #watch #wtf #omg #lmao #lmfao #😂 #😂😂😂 #ThatCloseMessenger #hilarious #viral #cheating #ohno #ohnochallenge #megankneeschallenge #theoffice #ohnoihopeidontfall #parenting #school #cleaning #responsibilities #parentsoftiktok #dadsoftiktok #parents #parent #behavior ♬ original sound – Ali D

Článek Táta natočil, jak své dospívající dceři ničí notebook, televizi a telefon, protože oponovala své matce se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jako v pohádce

Její manželství bylo zpočátku téměř dokonalé. „Říkala jsem si: Není to úžasné, najít muže svých snů?“ Manžel Ondra pro ni muže jejích snů opravdu představoval. Po prvních pár společných schůzkách cítila, že on je ten pravý pan dokonalý. Připadala si jako v pohádce. Nebo ve snu, ze kterého se nemůže a ani nechce probudit. Později spolu měli dceru Anežku.

Okolo Ondřejovy třicítky se vše začalo lámat. Jeho povolání automechanika jej zaměstnávalo stále víc. Lenka si všimla jeho popraskané kůže na rukou a vějířků, které se mu udělaly v koutcích očí. Tehdy si uvědomila, že se stala ženou velmi pracovitého muže. Až tak pracovitého, že nikdy nestihl společnou večeři a malou Anežku nikdy nezastihl ještě vzhůru před spánkem.

Dítě a domácnost

Lenku tato jejich domácí situace velmi trápila. Vnímala, že Ondřej raději tráví dlouhé hodiny a přesčasy v práci, než aby byl doma se svou rodinou. Tyto negativní myšlenky ji doháněly k šílenství při každodenních činnostech. Sama byla na mateřské dovolené a většinu času věnovala péči o Anežku, zajištění její zábavy a také péči o domácnost. Neustále stejný kolotoč.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jednou byla na cestě do koupelny s úmyslem vyprat prádlo, které se nahromadilo v koši. Když probírala jednotlivé kusy oblečení, to manželovo mělo všude po kapsách různé kousky hadříků a dalších tkanin. Najednou se strašně zastyděla. Zastyděla se za své myšlenky a domněnky. Uvědomila si, jak moc Ondřej pracuje, aby jako rodina nestrádali. Slíbila si, že k němu bude do budoucna chápavější.

Článek Byla naštvaná, že se její manžel vrací domů až v pozdních hodinách. Zlom nastal, když prošla jeho prádlo se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Matka zůstala na výchovu sama

Matka třicetileté Anety byla dle jejích vlastních slov neuvěřitelná žena. Dceru vychovávala sama, Anetin otec totiž zemřel při nehodě. Nikdy však nebyla majetnická, povýšená matka, šlo jí spíše o důvěru a chtěla, aby se její dítě v životě umělo prosadit. V životě Anety tak zastávala jak mateřskou, tak otcovskou roli, vždy svou dceru učila všestranným dovednostem a pracovala na její sebedůvěře.

Vztahy v jejich městě

„Nezasahovala mi do života, nerozdávala nevyžádané rady. S maminkou mám skvělý vztah, teď jsme spíš kamarádky, ne pouze matka s dcerou,“ zdůrazňuje hrdě Aneta. Obě si zvolily stejné povolání, jsou zdravotní sestry. Aneta pracuje na pohotovosti, její matka na chirurgii. Žijí i s manželem v malém městě, všichni se znají a faktem je, že na Anetinu tchyni panují různé názory. 

Po svatbě hledali bydlení

Po svatbě bydleli u tchánů, protože mají velký dům, a v podkroví si udělali samostatný byt. Aneta snila o vlastním domově, ale bydlení u jeho rodičů mělo být jen na chvíli. S manželem si měli našetřit nějaké peníze, vzít si půjčku a koupit si byt na novém sídlišti. A tak se rozhodla, že rok nebo dva u tchánů bude lepší než platit za nájem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Začátky jejich hádky

První neshody začaly, když se rozhodla pořídit si novou pohovku, protože ta stará se do jejího interiéru nehodila. Tchyně jen našpulila rty a poznamenala, že nemá být tolik marnivá. Manžel nakonec usoudil, že to nemá smysl, protože se stejně plánovali odstěhovat, a tak se sny o útulném kousku nábytku místo předpotopní pohovky rychle rozplynuly.

Nesplňovala tchyniny ideály

Brzy poté její tchyně začala kritizovat její práci. To, že Aneta chodí do práce v noci nebo rovnou mizí na celé dny. Ona, která celý život strávila doma s manželem, poznamenala, že taková manželka je jejímu synovi k ničemu. „Pracuji na tzv. dvanáctkách, vlastně jsem celou noc nebo celý den doma. Můj manžel věděl, co to obnáší. Tchyně byla ale proti,“ poznamenala suše.

Manžel si ničeho nevšímal

Když měla volno, připravila sobě a manželovi dobrou večeři. Tchyně ale číhala u schodů, chytila ​​syna a řekla, že pro něj má uvařeno. „Když se dostal nahoru, už neměl hlad. Moje snahy a touhy, abychom spolu něco dobrého snědli, byly marné. Manžela nikdy nenapadlo, že by snad bylo něco špatně,“ říká Aneta. Čím dál více ji vytáčel jeho lhostejný přístup.

iZdroj fotografie: Pexels

Oba se dohodli na rozvodu

Skandál však propukl, když se ukázalo, že je těhotná. Nedokázala si představit, že po porodu stráví další minutu v domě s tchyní. Manžel ale trval na tom, že pro dítě bude dům jeho rodičů ideální. Když mu dala na výběr mezi sebou a matkou, pohádali se a oba zažádali o rozvod. Nešťastná Aneta nyní tvrdí, že by se nikdy nepohádali, kdyby se rovnou nastěhovali do vlastního domu.

Článek Rozhněvaná žena toho měla tak akorát. „Vyber si – buď půjdu já, nebo tvoje matka!“ řekla manželovi. se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Ničeho si nevšimla

Paní Helena je jednou ze čtenářek našeho webu DámskýDeník a nyní se rozhodla prostřednictvím dopisu svěřit se svým příběhem. Konkrétně s příběhem své dcery, která začala odmítat chodit do školy, byť zpočátku jakékoli potíže před milující maminkou tajila.

„Nikdy jsem neměla potřebu vyptávat se dcery na jídlo z jídelny,“ začíná vyprávět paní Helena. „Brala jsem to tak, že i já jsem během školních let měla své favority a pak byla jídla, která mi jednoduše nechutnala,“ pokračuje ve vyprávění. Proto ji zpočátku ani nenapadlo, že by se stravováním ve školní jídelně měla mít její dcera jakýkoli problém.

Dcera nejdříve hledala výmluvy

Později ale dcera paní Heleny začala hledat výmluvy, proč nebyla ten den na obědě nebo proč chce větší svačinu. „Klára nikdy nebyla kdovíjaký jedlík, ale překvapilo mě, když si začínala brát větší svačiny,“ píše Helena v dopise, který zaslala do redakce DámskéhoDeníku.

iZdroj fotografie: Sealle / Creative Commons / CC BY-3.0

Tehdy Helena zvětřila, že něco není v pořádku. Dcera Klára dlouhou dobu chodila okolo horké kaše, až se jednoho dne své mamince svěřila. Důvodem, proč nechtěla chodit na obědy a později se začala vyhýbat škole celkově, bylo chování kuchařek pracujících v jídelně.

Tohle si přece nemůžou dovolit!

Paní Helena se v dopise rozepsala o tom, že se jí dcera svěřila, jak ošklivě se k ní kuchařky ze školní jídelny chovají. Jako vegetariánka odmítá jíst maso a právě to byl důvod, proč si ji pracovnice školního zařízení šeredně dobíraly. Nemluvě o tom, že ji do konzumace masa doslova nutily.

„Klára se mi s pláčem svěřila, že se jí kuchařky kvůli výběru stylu stravování posmívají a mají na ni před ostatními studenty urážlivé řeči,“ zlobí se paní Helena, do které po této informaci vjel vztek. „Prý dceři schválně dávají větší porci masa a do jeho konzumace ji nutí. Tohle už překračuje veškeré meze,“ rozčiluje se milující matka.

Paní Helena v závěru dopisu, který nám do redakce zaslala, nastínila svůj další postup. Rozhodně hodlá situaci řešit a chystá se za vedením školy. Nenechá svou dceru šikanovat netolerantními kuchařkami. Můžeme jen doufat, že se situaci podaří vyřešit.

Článek „Školní kuchařky svým chováním překračují všechny meze,“ píše rozčílená matka. Dcera kvůli nim nechce chodit do školy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Místo podpory přišla zrada

Říká se, že pouto mezi matkou a dcerou bývá to nejsilnější. Ne každá dcera ale ve své mamince nachází podporu, pochopení či snad pomoc za jakékoli situace. Své o tom ví i Renata, které se před nedávnem narodilo miminko. Po porodu by čekala příjemná slova z úst své maminky. Těch se ale bohužel nedočkala.

„Sama jsem se stala mámou a najednou jsem věděla, že ke svému dítěti budu mít to nejsilnější pouto na světě,“ svěřila se čerstvá maminka. Chtěla svou neskutečnou radost sdílet se svými nejbližšími, například s maminkou. Od té se ale po porodu místo podpory dočkala hořké zrady.

Za narození dítěte dostala váhu

Renata svou maminku označila termínem „mandlová matka“, který se podle webu Parenting stal populárním na sociálních sítích.  Na těch totiž koluje video, na kterém maminka začínajících modelek radí svým dcerám ohledně výživy. Když si dívky stěžují na nedostatek síly způsobený pravděpodobně podvýživou, matka jim poradí, aby snědly hrst mandlí a nezapomněly dlouho žvýkat.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Renata popsala situaci, kdy od své matky zažila zradu a ponížení v jednom. Po porodu, který pro ni byl náročný (ostatně jako pro každou ženu, pro kterou je porod obrovskou emocionální horskou dráhou), se místo slov podpory dočkala velké podpásovky.

„Máma mi do porodnice přinesla váhu, abych se mohla co nejdříve vrátit do formy,“ postěžovala si mladá maminka. „Beru to tak, že mi tím matka dala jasně najevo, že jsem tlustá a měla bych se sebou urychleně začít něco dělat. Zabolelo mě to,“ netají se Renata.

Co je mandlová máma?

Renata tak o své mamince prohlásila, že je mandlová máma. A co že to vlastně znamená? Tento termín označuje rodiče dodržujícího neuvěřitelně přísné nebo nebezpečně nezdravé stravovací návyky, vysvětluje web Dictionary.

Tito rodiče, nejčastěji tedy matky, mívají přehnaně přísné nároky, co se stravování týče. Nutí děti držet extrémní diety, často na úkor jejich vlastního zdraví. Mladá maminka Renata přiznala, že se kvůli své matce cítí neuvěřitelně ponížená a zrazená tím nejbližším člověkem.

Článek Místo podpory přišla po porodu od matky zrada: „Ponížila mě a urazila zároveň,“ píše Renata (26) se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nepřipouštěla si, že tady máma nebude věčně

Až po smrti maminky si paní Martina uvědomila, co všechno pro ni znamenala. „Ochraňovala mě, byla mojí nejlepší kamarádkou. Měla jsem jistotu, že i když něco pokazím, ona mi bude pokaždé oporou a bude mě hájit před celým světem. Byla moje bezpečné zázemí a vůbec jsem si nepřipouštěla, že bych ho mohla někdy ztratit,“ uvedla paní Martina.

Dcera jí přestala brát telefon, protože už jí věčné rozpravy lezly krkem. Neměla tušení, že je její matka vážně nemocná

Vyrůstala v rodině, která nebyla moc bohatá. Rodiče ale úzkostlivě dbali na to, aby dobře vychovali své děti. „Mám ještě bratra, se kterým jsme si v dětství dělali naschvály. Rodiče k nám byli ale spravedliví. Hlavně máma nám dopřávala pocit bezpečí, lásky a sounáležitosti,“ vzpomíná paní Martina. V dospělosti oba s bratrem vyletěli z rodného hnízda a moc se nevraceli, i když věděli, že mají u rodičů láskyplný přístav.

Pozdě si uvědomila, že čas nejde vrátit

Když se rozjela její kariéra a pak i soukromý život, na rodiče a bratra zbývalo stále méně času. Občas k nim přijela na návštěvu na víkend, zavolala mámě, ale víc nestíhala. „I když jsme spolu s mámou moc nemluvily, často jsem na ni myslela. A věděla jsem, že jí chybím. Volala mi a já jí to nevzala. Prostě jsem neměla čas a podlehla jsem rytmu hektické doby. Dnes zpytuji svědomí. Jenže čas se nedá vrátit,“ svěřila se čtenářka.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Že by spoustu věcí udělala jinak, si čtenářka uvědomila, až když její maminka loni náhle zemřela. Pro paní Martinu to byla krutá rána, ze které se nemůže vzpamatovat. „Je mi tak líto, že jsem na ni kašlala, že jsem za ní nejezdila, že jsem na ni bývala hubatá, že jsem jí nebrala telefon. Odešel jediný člověk na světě, který mě bezpodmínečně miloval a já jeho. Jestli maminku ještě máte, neudělejte stejnou chybu jako já,“ uzavřela svůj dopis.

Článek Až vaše maminka nebude mezi námi, uvědomíte si důležitou věc. Každý z nás by si to měl uvědomit se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Roky miluje bratrova kamaráda

Do bratrova kamaráda se paní Eva, které bude brzy padesát let, zakoukala už v pubertě. „Chodil k nám domů a byl prostě okouzlující. Je velmi pohledný, vysoký, zábavný a chytrý. Býval i roztomile plachý a nesmělý,“ vypráví čtenářka. Její bratr stejně jako jeho kamarád jsou o pět let starší. „Tehdy jsem pro něj byla malá holka, takže mi moc pozornosti nevěnoval. Zajímal se o mě jen tak ze zdvořilosti jako o mladší ségru kamaráda,“ podotkla.

Láska nebo zvyk? Nebojte se ukončit vztah, ve kterém se již necítíte šťastní. Kdokoli může být nahrazen lepším protějškem

Kdykoli mohla, využila příležitost, aby se s ním viděla. „Bratr z toho nadšený nebyl, ale pokaždé jsem se vnutila, když spolu něco podnikali. V noci se mi o něm zdálo. Neumím to vysvětlit, ale zafungovala asi chemie a prostě mě svírala obrovská touha být mu nablízku,“ popisuje paní Eva s tím, že ale neví, zda by on její city opětoval. Když končila střední školu a bratr s kamarádem vysokou, měla už méně příležitostí se vídat se svojí platonickou láskou.

Na lásku z mládí nepřestává myslet

Na jednom výletě se zažehla jiskřička naděje, že z toho může být něco víc. „My tři a parta dalších lidí jsme byli společně kempovat. Zabloudili jsme v lese, smrákalo se a začalo pršet. Byla příšerná zima a on mě schoval pod bundu. Proběhly letmé doteky a také jsme se líbali,“ svěřila se čtenářka. Nic víc se ale nestalo a po výletě se jejich cesty rozešly. Paní Eva začala studovat vysokou školu v jiném městě a bratrův kamarád se odstěhoval přes půl republiky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Později se seznámila se svým současným manželem a založili rodinu. Na lásku z mládí ale nepřestala myslet. „Nikdy jsem mu neřekla, co k němu cítím, a pak už bylo pozdě. I on se oženil a má děti. Lituji toho, že jsem nic neudělala. Můj život dnes mohl být lepší. Jsem sice v manželství spokojená, ale on je prostě moje velká láska. Když o něm bratr někdy mluví, úplně se mi rozbuší srdce. Nejraději bych za ním hned běžela a všechno mu řekla, ale vím, že tenhle vlak mi už dávno ujel,“ dodala posmutněle paní Eva.

Článek Evě bude brzy 50, je vdaná a má dvě děti. Na první pohled je spokojená, ale není to pravda. Celý život totiž miluje někoho jiného se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Užívala si života v luxusu, nemusela ani pracovat

Paní Andrea J. svého nynějšího manžela Radka potkala při studiu na vysoké škole. Na první pohled se do sebe zamilovali a po pár měsících vztahu se vzali. Radek byl o 10 let starší, ale to jí nevadilo. Vlastnil velmi úspěšnou firmu, vydělával spoustu peněz, a tak svou ženu přesvědčil, aby nechala školy a užívala si života v luxusu, nemusela ani pracovat. Po dvou letech se jim narodila dvojčátka, o které se ani Andrea nemusela starat sama. Manžel najal chůvu, aby toho neměla tolik. Nakoupil spoustu drahých spotřebičů, což jí velmi usnadnilo práci.

Po šesti letech manželství však přišel šok. „Radek chodil z práce pozdě domů, někdy vůbec, ale já jsem mu jeho výmluvy věřila,“ vzpomíná paní Andrea J. Když však jednou večer přišel domů ve společnosti mladé a hubené brunetky, začala mít žena podezření. „Představil mi ji jako Elišku a oba zmizeli v pokoji pro hosty,“ popisuje čtenářka. Absolutně nechápala, co se děje. Jakmile ale z pokoje uslyšela hlasité vzdychání, málem omdlela. Vtrhla do pokoje a křičela na svého muže, co to má znamenat.

Nyní se cítí tak poníženě a zrazeně

„Podívej, ty jsi po porodu ztratila chuť na sex. Mně to nestačí, navíc jsi přibrala, tak jsem se zařídil po svém. Odteď s námi bude Eliška bydlet,“ cituje v dopise slova svého manžela, ze kterých se jí chtělo v tu chvíli zvracet. Okamžitě se šla sbalit a chtěla odejít, ale Radek ji zastavil a připomněl jí, že nemá kam jít. Rodiče jí zemřeli a přátele ztratila vztahem s ním. „Vyber si, buď půjdeš pod most a přijdeš o veškerý luxus a děti, nebo zůstaneš a budeš se o všechno a všechny v tomto domě starat,“ dal jí na výběr její manžel.

Když si paní Andrea uvědomila, že má Radek pravdu, odchod si rozmyslela. Každý den však trpí, cítí se poníženě a tak zrazeně. „Musím našetřit nějaké peníze, snášet tu hanbu, abych pak mohla s dětmi utéct,“ svěřuje se se svým plánem čtenářka. Do té doby však musí zatnou zuby a vydržet. Jak sama dále uvedla, může si za to sama, byla tak hloupá. Podobně jako žena, která si vzala miliardáře z Dubaje a o jejímž životě jsme se na Dámském Deníku již zmiňovali. Nechci si ani představit, jak hrozně se musí paní Andrea cítit. Je mi jí hrozně líto.

Článek Vdala se za bohatého muže a žila si jako v bavlnce. Po 6 letech přivedl domů další ženu a oznámil jí, že budou žít ve třech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Manžele rozdělily představy o roli ženy

Paní Lucie měla pocit, že svého manžela, za kterého je vdaná šest let, velmi dobře zná. „Než jsme se vzali, chodili jsme spolu dva roky. Všechno bylo idylické. Byla jsem šťastná,“ vzpomíná čtenářka. Měla za to, že jsou úplně normální moderní pár, který s plánováním rodiny nespěchá. „Oba máme své kariéry, dost vyděláváme. Rádi jsme chodili do společnosti, cestovali a sportovali,“ podotkla paní Lucie.

„Muž musí zajistit ženě jistotu, aby měli šťastné manželství!“ Platí toto a mnohá další pravidla vymezující roli ženy a muže i dnes?

Představa, že role ženy je být matkou a manželkou, která doma uklízí, vaří, stará se o rodinu a přitom perfektně vypadá, jí vždycky přišla úsměvná. „Tyto tradiční rodinné pseudohodnoty už nepatří do tohoto století. Jsou sice ženy, kterým to tak vyhovuje, ale já mezi ně nepatřím,“ svěřila se čtenářka. Byla přesvědčená, že její manžel má na ženy stejný pohled. „Ze začátku to tak i bylo, ale pak to začalo jít z kopce,“ dodala.

Videa z něj udělala nesnesitelného muže

Problémy nastaly, když se její manžel začal zapojovat do nejrůznějších internetových fór. Až později paní Lucie zjistila, že se témata točila kolem machismu. Nechápala, proč se na to dívá. „Do té doby byl můj manžel normální. Jenže sledování těch diskuzí a motivačních videí z něj udělalo během pár měsíců nesnesitelného chlapa a pána tvorstva, který mi začal diktovat, jak mám žít. Bylo mi z toho fyzicky zle,“ popisuje čtenářka.

iZdroj fotografie: Freepik

Její pokusy si o tom s mužem promluvit pokaždé ztroskotaly a následovala hádka. „Vadilo mu, jak chodím do práce oblečená a nalíčená. Nelíbilo se mu, že doma nosím legíny, že mám vlasy v culíku, že není dost uklizeno, že nemáme dokonale prostřenou večeři, že nemám napečeno. Nakonec mě začal nutit, abych dala výpověď a byla ženou v domácnosti. To byla poslední kapka,“ svěřila se paní Lucie, která už podala žádost o rozvod.

Článek Manžel dlouhodobě sledoval machovská videa. Nyní chce po manželce, aby dala výpověď v práci a stala se ženou v domácnosti se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Celý život prožila ve stínu svého bratra

Paní Marie M. již od svého útlého dětství pociťovala, že není zcela chtěným dítětem. Jak jí vždy matka říkala, těhotenství neplánovala, ale když už se stalo, s manželem si přáli syna. „Narodila jsem se ale já, což jim očividně neudělalo velkou radost,“ vzpomíná v dopise čtenářka. Když se jim však po třech letech narodil její bratr Roman, vše se změnilo. Do té doby své rodiče nikdy neviděla tak šťastné. Od miminka to byl jejich miláček.

Přestože byl velmi tvrdohlavé dítě, rodiče to neřešili, naopak se tomu smáli. Plnili vše, co mu na očích viděli. Kupovali mu drahé hračky, dostával nové věci a měl to, nač si ukázal. Naopak paní Marie M. nosila oblečení z druhé ruky a hračky si mohla vzít jen tehdy, když už si s nimi Románek nechtěl hrát. Takto to šlo až do jejích dvaceti let. Upřednostňování svého bratra již nemohla dál snášet, a tak se sbalila a odstěhovala se do jiného města. „Nikdo mi to nerozmlouval. Jediné, co jim vadilo, bylo, že jim ubydou peníze z mých brigád,“ popisuje paní Marie M.

Rozhodla se je úplně vytěsnit ze svého života

Žena od té doby žila konečně šťastně. Vdala se a porodila dvě děti. Občas svým rodičům zavolala, ale nezajímala je. Vždy jen mluvili o Romanových úspěších. Nyní jsou z nich staří lidé, otec po mrtvici ochrnul a potřebuje neustálou péči. „Pravidelně jim tedy posílám peníze, i když bych nemusela,“ svěřuje se paní Marie M. Při poslední návštěvě se s matkou velmi pohádaly. Vyčítala jí totiž, že tam vůbec nejezdí a nepomáhá jí. Když se žena ohradila, že tam přece s nimi bydlí Roman, tak ať se stará on, matka ji vyhodila.

„To byla poslední kapka. Celý život na mě kašlali. Roman byl na prvním místě, tak ať jim pomáhá on. Končím s nimi, už je nechci nikdy vidět,“ zakončuje těmito slovy svůj dopis paní Marie M. A rozhodně se jí nemůže nikdo divit. Jak sama napsala, dělá pro ně dost, když jim posílá své peníze. Rodinu si člověk ale nevybírá. Své o tom ví i nevěsta, které příbuzní zničili svatbu. Proto mnoho lidí vlastní rodiče raději vytěsní ze svého života.  

Článek Rodiče celý život upřednostňovali mladšího bráchu. „Nikdy jim to nezapomenu, už je nechci vidět,“ uzavírá životní etapu Marie se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Po odchodu otce to začalo jít z kopce

Dětství obou sourozenců bylo téměř idylické. Kamil je o dva roky starší než Martin a vždy se snažil být svému bratrovi oporou. „Myslím, že jsem celý život byl ten velký brácha, který je prostě zodpovědnější. I když jsme se občas pohádali, byl jsem ten rozumnější, kdo se snažil obrousit hrany. Také jsem svého bratra ochraňoval, a když jsme třeba udělali průšvih, bral jsem to na sebe,“ uvedl Kamil.

„Bratr utratil polovinu otcova jmění, ale stejně chce pořád víc.“ Na majetek a peníze má nárok i sestra Simona a bude o ně bojovat soudní cestou

Když sourozencům zemřela matka, byli už dospělí. S otcem měli pěkný vztah. Navštěvovali ho často a později i se svými manželkami a dětmi. Všechno se ale změnilo, když otec odešel nadobro. „Nejdřív nás to ještě víc semklo, ale pak začaly problémy. Bratr se začal chovat jako hlupák a já jsem s tím nemohl nic dělat. Nemůžu mu stát za zády věčně. Je dospělý,“ stěžuje si Kamil. Nejenže se sourozenci začali dohadovat o dědictví, ale zničili i své rodiny.

Nadchlo ho, že si bratr bere jeho kamarádku

Mladší z bratrů se totiž oženil s kamarádkou Kamila. „Chodili jsme do stejné školky, základky a pak i na gymnázium. Byli jsme hodně dobří kamarádi. Byl jsem nadšený, když se do sebe s bratrem zamilovali a pak se i vzali. Tehdy mě nenapadalo, že to může v budoucnu způsobit takové problémy,“ vypráví Kamil, který byl už v tu dobu ženatý a také novopečený otec. Jenže se ukázalo, že se z Martina vyklubal proutník, který nenechal na pokoji žádnou sukni. Bratr to věděl.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Když na to ale přišla Martinova manželka, zavolala Kamilovi a zeptala se, zda u něj nemůže bydlet. „Cítil jsem, že jí musím pomoci. Moje žena proti tomu nic neměla. Věděla, že švagrová je moje kamarádka z dětství. Jenže když se k nám s dětmi nastěhovala a požádala o rozvod, začaly problémy. Bratr vyváděl, štvalo ho, že nejsem na jeho straně, a obvinil mě, že mu kradu jeho rodinu. Později se přidala i manželka, kterou všechny ty spory rozčilovaly,“ vysvětlil Kamil.

Mladší sourozenec bratra odepsal

V současnosti se cítí být zahnaný do kouta. Manželka na něj tlačí, aby se švagrová odstěhovala. „Jenže nemá kam, dokud si nevypořádají majetek. Nemůžu ji přece s dětmi vyhodit na ulici. Moje žena to ale nechápe a trvá si na svém,“ stěžuje si Kamil. Bratr ho v podstatě odepsal. „Prý za to můžu já. Vůbec si nepřipouští, že všechno zavinil on. Kdyby nebyl své ženě permanentně nevěrný, nic z toho by se nestalo. Je mi z toho zle a nevím, co bude dál,“ uzavřel svůj příběh Kamil.

Článek Otec zesnul a bratři Kamil s Martinem zůstali na světě sami. I když se měli celé dětství rádi, zničili si kvůli ženě vztahy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

První manželství jí nevyšlo, doufala tedy v to druhé

Paní Jaroslava K. se vdávala velmi mladá. Manželství jí však vydrželo pouhé dva roky, protože jí byl muž nevěrný s její nejlepší kamarádkou, jak zjistila. Po rozvodu, kterých však stále ubývá, což potvrzuje také web ČT24, nijak netruchlila. Po třech letech se seznámila s Petrem. „Okouzlil mě na první pohled, byl tak galantní, slušně vychovaný, a jak se ukázalo, velmi perspektivní muž do budoucna,“ vzpomíná paní Jaroslava K. Petr totiž v jedné nadnárodní firmě zastával jeden z nejvyšších manažerských postů.

Jejich vztah se vyvíjel skvěle, oba byli zamilovaní až po uši. Cestovali, užívali si jeden druhého a po několika měsících se rozhodli pro společné bydlení. Ještě předtím vzal Petr svou partnerku představit rodičům, ze kterých se po jejích velkých obavách vyklubali velmi milí lidé.

A k jejímu překvapení, ji před nimi požádal o ruku. Ona samozřejmě souhlasila. „Byla jsem přesvědčena o tom, že je to ten pravý a že jej dokonale znám,“ svěřuje se v dopise paní Jaroslava K. Jak se však ukázalo, šeredně se mýlila. Stejně jako žena, která se o svém manželovi dozvěděla krutou pravdu. O jejím příběhu jsme se na Dámském Deníku již zmiňovali.

Vyslechla si od něj neuvěřitelná slova

Těsně před stěhováním do nového bytu pozval Petr svou snoubenku do luxusní restaurace, aby si mohli promluvit, začít plánovat svatbu a společnou budoucnost. Muž se jako první ujal slova. Ta na ni chrlil s takovým zapálením, že žena nechápala, jestli si z ní jen střílí, nebo to opravdu myslí vážně. Řekl jí totiž, že má určité požadavky, které ona musí za každou cenu splnit.

Vyslechla si, že od ní očekává, že dá po svatbě výpověď, aby se mohla plně věnovat domácnosti a péči o jejich budoucí děti. On bude živitel rodiny. Chce mít doma vždy čisto, uklizeno a navařeno. Navíc nesmí jeho žena přibrat ani kilo, aby se mu nezhnusila, takže musí pravidelně cvičit a dbát na svou postavu. „Řekl mi, že nesmím pít alkohol a musím jej poslouchat na slovo,“ popisuje paní Jaroslava K. Vůbec se jí nezeptal na její názor, nezajímal ho. Nemohla uvěřit tomu, co z jeho úst vycházelo.

Její reakce ho zaskočila a nepotěšila

Jelikož už ho nemohla dál poslouchat, od plic mu řekla, co si o jeho názoru myslí. „Ještě jsem dodala, že tím pádem chci, aby mi koupil soukromé letadlo, kterým bych každý měsíc létala na dovolenou,“ vzpomíná na svou reakci paní Jaroslava K. V tu chvíli Petr pochopil, že se svými požadavky u své snoubenky neuspěje. Okamžitě se tedy rozešli. Po roce žena konečně potkala muže, který jí naslouchal a s nímž je konečně opravdu šťastná.

Reakci této čtenářky naprosto chápu. A věřím tomu, že bude mít její bývalý snoubenec velmi těžké najít ženu, jakou si představuje. Svým dopisem chtěla paní Jaroslava K. varovat ostatní ženy, aby si daly pozor na své nové partnery. Hned na začátku vztahu by si měli ujasnit, co jeden od druhého očekávají.

.

Článek „Můj snoubenec ze mě chtěl mít služku. Odmítla jsem a v sekundě ho opustila,“ říká Jaroslava. Podobnou věc radí i ostatním ženám se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Předvedli důkaz, že opravdová láska existuje

Dojemné video, které obletělo internet, zasáhlo mnoho uživatelů. Když se nad ním totiž člověk zamyslí, uvědomí si, jak důležitá je láska a že ta opravdová a silná skutečně existuje. Dokazují to staří manželé, kteří se celý měsíc neviděli. Již od mládí byli spolu, nikdy bez sebe nebyli déle než pár dní, a tak bylo pro ně toto odloučení velmi náročné. Reakce muže, který svou ženu po tak dlouhé době konečně spatřil, vehnala slzy do očí nejednomu člověku.

To, že je láska pro lidský život důležitá, dokazuje mnoho studií. Jak uvádí také web Novinky, má tento silný cit dokonce léčivé účinky. Dokáže totiž například zmírnit alergické reakce a snížit vysoký krevní tlak. Ač se to může zdát neuvěřitelné, mnohé studie to potvrzují. Není divu, že se hlavní hrdinové tohoto videa dožili tak vysokého věku.

Video dojalo mnoho internetových uživatelů

Láskyplnou nahrávku zveřejněnou na TikToku můžete zhlédnou přímo zde. Reakce starého muže, který po měsíci uviděl svou ženu, je opravdu dojemná. Jeho slzy štěstí přiměly plakat mnoho lidí, svědků tohoto videa s poselstvím. To je totiž důkazem, že opravdová láska existuje. A také ukazuje, jak moc je člověk schopen druhého milovat.

@elisabeth_alice1 #love #oldlove #grandpa #fyp #foryou ♬ original sound – {ELISABETH}

Je ale smutné, že jsou tak silného citu schopní především starší lidé. Což také dokazuje senior, který své umírající ženě zazpíval její oblíbenou píseň. O jeho dojemném gestu jsme se na Dámském Deníku již zmiňovali. Dnešní generace je zřejmě vlivem mobilních telefonů a sociálních sítí velmi ovlivněna a snáze se uchyluje k nevěře. I z tohoto důvodu dnešní vztahy nevydrží. Lidé se častěji rozvádějí nebo se raději neberou vůbec.

Článek Láska, která nezná mezí. Nemocný dědeček se slzami v očích vítá manželku, již neviděl celý měsíc se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V sedmnácti letech se z něj stal otec

Paní Kateřina P. žije na malém městě a pracuje jako úřednice. Pár let po škole si vzala Otakara a o rok později se jim narodil syn Tomáš, za kterého byla žena velmi šťastná. Její manžel si našel skvěle placenou práci, ale většinu času pobýval v Německu, takže byla na výchovu prakticky sama. Syn byl hodný chlapec a průměrný student. Když byl na střední škole, začal více chodit ven s kamarády a navštěvovat diskotéky.

Když mu bylo sedmnáct let, dovedl jednoho dne domů matce představit svou přítelkyni Ivetu a společně jí oznámili, že čekají dítě. „Byla jsem v naprostém šoku. A jelikož jsem věřící, jiné východisko než svatba nepřipadalo v úvahu,“ vzpomíná paní Kateřina. Vyřídili nutné papíry, aby se mohli nastávající rodiče vzít ještě před osmnáctým rokem, a Iveta se nastěhovala do jejich bytu. Když se narodil malý Mareček, všichni věřili, že z nich bude nakonec šťastná rodina.

Ve velmi nízkém věku měli už tři děti

Po necelém roce však Iveta znovu otěhotněla, a i když byla paní Kateřina na syna i snachu naštvaná, na další vnouče se těšila. Narodila se Kristýnka, Tomáš si našel lépe placenou práci a mladá rodina se přestěhovala do vedlejšího domu do malého bytu. Po roce však zjistili, že čekají třetí dítě, a to už paní Kateřina nemohla vůbec rozdýchat. V tak mladém věku mít tři děti bylo velmi náročné, což se také ukázalo jako pravdivé. Tomáš totiž začal pít, být agresivní a hádky zde byly na denním pořádku. Manžel paní Kateřiny to vše dával za vinu právě Kateřině. Podle něj jejich syna špatně vychovala.

Policie byla u nich skoro denně a snacha si ke své tchyni chodila neustále pro útěchu. Když jednou přišel opilý Tomáš ke své matce, vykopl dveře a choval se velmi agresivně, zavolala na něj policii. Jelikož tím porušil podmínku, kterou měl kvůli alkoholu, byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody. „Nikdo z okolí nechápe, jak jsem mohla svého syna poslat do vězení, prý jsem špatná matka. Podle psychologa jsem ale udělala správně, možná jsem mu i zachránila život,“ svěřuje se paní Kateřina P.

„Opravdu jsem tak hrozná matka? Vychovala jsem syna špatně? Nebo je to tím, že jsem ho v tak mladém věku donutila ke svatbě? Udělala jsem chybu, že jsem zavolala policii?“ ptá se na spoustu otázek paní Kateřina. Svěřila se také, že byl Tomáš v protialkoholní léčebně, ale léčit se nechtěl, týden po ukončení začal znovu pít. Myslím si, že by se agresivita a alkoholismus v rodině, kde jsou malé děti, měla rozhodně řešit. Ocitaly by se totiž v hrozných situacích. Podobně tomu bylo u osmiletého chlapce bránícího svou matku o kterém jsme se na Dámském Deníku již dříve zmiňovali.

Článek Matka je důvodem, proč je její syn ve vězení. „Co jsem to za matku?“ ptá se Kateřina sebe samé se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Má syna a vnuka, přesto zůstala sama

Paní Ivaně je 80 let a už několik let žije sama. Manžel zemřel a jediný syn a vnuk, kteří jí zůstali, se o ni nezajímají. Nezavolají, nepřijedou ani na svátky, vlastně vůbec netuší, jak se jejich matce a babičce daří. Žena celý život prožila na jednom místě, ve stejné vesnici v jednom domě. Nikdy příliš necestovala ani se nestěhovala. Dům postavila se svým manželem a byli zde velice šťastní.

Ve svém pokročilém věku věděla, že na místě, kde prožila velký kus života, také zemře. Byla zde šťastná. Jediné, co jí chybělo, byla společnost rodiny. Přestože se snažila svého vnuka kontaktovat, hovory se omezily jen na pár zdvořilých frází, to bylo všechno. Nikdy ji nepřijel navštívit, a to dokonce ani na svátky. Paní Ivana už přestala doufat, nakonec přijala situaci tak, jak je, a přiznala si, že její rodina o ni nemá zájem. Proto se také rozhodla k radikálnímu kroku.

Jediný, kdo se o ni zajímal, byl soused

„Jediný, kdo mi po smrti manžela pomáhal, byl soused. Ptal se, zdali něco nepotřebuji, zajel mi na nákup, posekal zahradu, sem tam opravil něco na domě a také mi občas dělal společnost. Choval se jako rodina,“ uvedla paní Ivana ve svém dopise, který zaslala k nám do redakce.

iZdroj fotografie: Freepik

„Rozhodla jsem se tedy ke kroku, který by mému vnukovi udělil lekci. Už mám svůj věk a nebudu tady věčně. Někdo se musí postarat o dům, kde jsem prožila celý svůj život. Zašla jsem tedy k notáři a přepsala ho na mého souseda.“ Když se ovšem Ivanin vnuk tuto zprávu dozvěděl, najednou zcela obrátil své chování. Mžikem se z něj stal milující člen rodiny.

Jenže na to už bylo pozdě. Nyní už neměla zájem paní Ivana. Neotevírala dveře ani nebrala telefony. Ovšem ne všichni rodinní příslušníci jsou tak bezohlední, jako je například vnuk paní Ivany. Tento muž, o němž jsme psali na Dámském Deníku, opustil zaměstnání a přestěhoval se ke své 105leté babičce, aby o ni pečoval.

Osamělostí trpí každý pátý senior

Jak uvádí web iDnes, osamělostí trpí každý pátý senior nad 75 let, který se nemá komu svěřit. Bohužel i ti, kteří mají rodiny. Koronavirová pandemie situaci jen zhoršila. Až 750 tisíc seniorů žije v domácnosti o samotě. Často si pouštějí rádio nebo televizi, aby slyšeli lidský hlas.

Článek O babičku se vnuk vůbec nezajímal, proto se 85letá důchodkyně rozhodla mu dát lekci. Důvod jejího jednání by si měl každý přečíst se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Všichni doufali, že se babička uzdraví

Když její maminka utrpěla rozsáhlou mrtvici, bylo paní Kristýně pětatřicet let. Bydlela se svým manželem a dvěma dcerami, které navštěvovaly základní školu, v paneláku. Po propuštění z nemocnice potřebovala její matka péči. „Vzala jsem si ji k sobě. Matku jsme ubytovali v naší ložnici a my s manželem jsme spali v obýváku na rozkládací pohovce. Mělo to být jen dočasné řešení, věřila jsem, že se matka uzdraví a vrátí se do svého domku,“ popisuje paní Kristýna.

Podivné příznaky mozkové mrtvice u žen o kterých se nemluví

Její sourozenci bydleli daleko. Nemohli se vzdát svého zaměstnání a života a přestěhovat se za matkou. Všechno tedy zůstalo na bedrech paní Kristýny. „První měsíce nebyly jednoduché, ale doufali jsme, že se babička uzdraví. Měla ochrnutou polovinu těla. Komunikovala s námi, ale bohužel byla nemoc silnější nebo prostě neměla vůli bojovat. Zůstala upoutaná na lůžku, potřebovala pleny a neustálou péči,“ vzpomíná čtenářka.

Manžel už to nesnesl a požádal o rozvod

Nemoc se podepsala i na maminčině psychickém stavu. Nebyla už tak milá jako dřív. „Byla nervózní, protivná a pořád na nás křičela a zlobila se. Její zdraví se nelepšilo. Roky plynuly a já jsem ji krmila, uspávala, přebalovala, umývala den co den. K tomu jsem ještě musela chodit do práce. Byl to velký zápřah, ale nestěžuji si. Dnes si uvědomuji, že jsem zřejmě kvůli tomu trochu zanedbávala dcery, kterým tehdy bylo osm a deset let, i manžela,“ svěřila se paní Kristýna.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Když požádala sestru a bratra, aby jí s matkou pomohli, odmítli ji. Začali ale na její péči přispívat, takže si mohla dovolit výpomoc sousedky. „Nechtěla jsem nijak zatěžovat dcery. Manžel byl čím dál víc vzteklý. Navrhl mi, abych pro maminku našla domov s pečovatelskou službou. Cítila jsem ale, že se o ni musím postarat, že ji přece nemůžu strčit do nějakého důchoďáku. Hádali jsme se stále častěji. Pak mi dal manžel ultimátum a nakonec se se mnou rozvedl,“ vypráví paní Kristýna.

Dcery jí vyčetly, že přišly o dětství

Dnes chápe, proč to udělal. Roky soužití s nemohoucí matkou se neblaze podepsaly na chodu celé rodiny. Změnil se jí život ze dne na den. „Nejezdili jsme na dovolenou, na výlety, nechodili do kina nebo do restaurací. Všechno se podřizovalo tomu, že musím pečovat o maminku,“ podotkla paní Kristýna. Dcery vyrostly a odjely studovat na univerzitu. Domů se vracely jen na skok a zřídkakdy. S nemocnou matkou zůstala úplně sama.

Netušila, že to nakonec bude trvat dlouhých dvacet let. „Dodnes mi vadí, že se mě celou tu dobu nikdo z nich nezeptal, jestli něco nepotřebuju, jestli si nepotřebuju na chvíli odpočinout. Když jsem se na to zeptala svých dcer, začaly na mě křičet, že kvůli tomu, že jsem odmítla dát babičku do domova důchodců, přišly o své dětství i o otce. Bylo mi do breku,“ povzdechla si paní Kristýna. Když maminka zemřela na zápal plic, držela ji za ruku. „Nikdy mi ani nepoděkovala,“ podotkla.

„Měla jsem výčitky, že moje matka zemřela kvůli mně. Když zestárla, byla nesnesitelná“

Promarnila dvacet let života

Se sourozenci se paní Kristýna dohodla, že si malý domek po mamince nechá. Přestěhovala se do něj a pořídila si psa, aby měla společnost. Dcery už za ní téměř nejezdí. Stále chodí do práce a těší se na důchod. „Jsem tady spokojená. Vím, že exmanžel i dcery měli částečně pravdu. Ale přišlo mi správné zachovat se lidsky. Teď ale váhám, zda bych to udělala znovu. Promarnila jsem dvacet let života a ztratila manžela i děti,“ uzavřela čtenářka.

Článek Kristýna přišla péčí o nemocnou matku o 20 let života a nakonec i o manžela. „Dnes váhám, jestli bych věci udělala stejně.“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Poznaly se, když odjela studovat

Paní Lucie má kvůli románku obrovský pocit viny. Není si ale jistá, jak by měla situaci řešit. „Jsem zapletená do absurdního příběhu a nevím, jak z toho ven, protože se na jednu stranu stydím, na druhou stranu se cítím dobře jako už dlouho ne,“ vysvětluje. Syna svojí nejlepší kamarádky, která je o deset let starší, zná od doby, co se narodil. Studovala tehdy v Praze. Aby nemusela dojíždět nebo shánět místo na koleji, našla si pronájem.

Roky přátelství skončily kvůli tomu, co si kamarádka vzala na její svatbu: „Jak ji mohlo napadnout zvolit světlé šaty?“

S majitelkou domu, kde našla azyl, se velmi rychle spřátelily a jejich vztah vydržel dlouhé roky. „Tehdy byl ten desetiletý věkový rozdíl mezi námi docela velký. Považovala jsem ji za kamarádku, starší sestru i trošku za matku. Hodně jsme se sblížily,“ vypráví čtenářka. Když se bytné narodil malý syn Karel, paní Lucie jí s ním pomáhala. Kamarádství ženám vydrželo i poté, co dostudovala, našla si práci a odstěhovala se do vlastního bytu.

Pomáhala syna vychovávat

S kamarádkou byla stále v téměř nepřetržitém kontaktu, protože bydlely nedaleko od sebe. „Dá se říct, že jsem jejího syna i tak trochu vychovala. Chodila jsem k nim, hlídala ho, hrála jsem si s ním. Znám ho prostě od plenek. O to víc mě to celé mrzí. Je mi to trapné, ale nevím, jak se od toho odpoutat,“ svěřila se čtenářka. Kamarádčin syn ji měl vždycky rád. Roky plynuly a z něj vyrostl velmi pohledný a inteligentní mladík. Nikdy paní Lucii ale nenapadlo pohlížet na něj jinak než jako na dítě kamarádky.

iZdroj fotografie: Freepik

Všechno se ale změnilo, když kamarádka odjela na dovolenou do Řecka. Požádala paní Lucii, zda by neohlídala její dům a nepostarala se o psa. „Ví, že jsem sama, a tak navrhla, ať se k ní na ty dva týdny nastěhuji. Odpadnou mi starosti s venčením a budu mít celý dům pro sebe, protože i její syn odjel s kamarády na vodu. Vlastně jsem to docela uvítala, protože žiji v bytě, takže zahrada a bazén byly vítanou změnou,“ vysvětluje paní Lucie.

Se synem kamarádky je šťastná

Jenže plány se změnily a Karel se nečekaně vrátil domů hned za dva dny. Paní Lucie se tedy chtěla sbalit a odjet. „Řekl mi, ať zůstanu, že nám udělá dobrou večeři, že si budeme povídat. Koupil dobré víno, pustil hudbu, rozproudil náladu. Bylo nám dobře. Nevím, jak se to stalo, ale skončili jsme v posteli. A prakticky jsme z ní nevylezli, dokud nepřijela kamarádka z dovolené domů,“ svěřila se paní Lucie.

iZdroj fotografie: Pexels

Byla okouzlená a stejně tak Karel. Od té doby se s ním pravidelně schází. Má ale výčitky svědomí. „Nikoho nemám a ten kluk je skvělý, je s ním legrace, baví mě s ním trávit čas. Vím, že nemáme budoucnost, a mám pocit, že mu tím ubližuji, ale nemůžu si pomoci. Bojím se taky, co udělá kamarádka, až to zjistí. Je mi hrozně,“ vypráví paní Lucie. Pokusila se vztah ukončit, ale zamilovaný Karel nechtěl. „Ani já ve skutečnosti asi nechci. Jsem s ním velmi šťastná,“ dodala čtenářka.

Článek Malého Karla v dětství hlídala, teď s ním má romantický vztah. „Je mi s ním skvěle, ale cítím se hrozně,“ vypráví Lucie se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Připadala si jako páté kolo u vozu

Paní Simona vyrůstala se svým starším bratrem v podstatě jen s matkou. Otec pracoval v zahraničí a s rodinou byl jen zřídka. „Máma se točila pořád jen kolem mého bratra. Měl, cokoli si usmyslel. Já jsem si připadala odstrčená. Musela jsem pomáhat, ale když jsem něco chtěla, byl to problém. On nemusel nic a dostal všechno,“ vzpomíná na dětství čtenářka. Rozmazlování bratra nesla těžce, ale o to víc se naučila být soběstačná.

7 frází, které mohou zničit vztah mezi sourozenci jednou provždy, a přesto je rodiče běžně dětem říkají. Vyvarujte se jim obloukem

Zatímco ona byla jedničkářka, bratr si s prospěchem hlavu nelámal. Kdyby matka neintervenovala ve škole, pravděpodobně by ani neodmaturoval. „Když jsem mámu požádala o nové oblečení nebo boty, většinou jsem slýchala, že si musím vystačit se starými. Neměla prý peníze, protože musela bratrovi platit doučování, na které ani nechodil,“ svěřila se čtenářka. Tak to podle ní bylo se vším. Po absolvování střední školy začala studovat na státní univerzitě.

Odjela studovat, aby s nimi nemusela žít

Vybrala si školu tak, aby byla co nejdál z domova. Studium farmacie ji navíc bavilo. Domů téměř nejezdila. Když potřebovala peníze, zavolala otci. Za matčinými zády ji pokaždé podpořil. „Bratrovi matka zaplatila soukromou školu. Po roce to ale stejně vzdal. Navíc přivedl svoji přítelkyni do jiného stavu a nastěhovali se do našeho domu, což jsem ale nevěděla,“ vypráví paní Simona. Když byla ve třetím ročníku, otec zemřel. Po dlouhé době přijela domů a nestačila se divit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Na první pohled bylo všechno vzhůru nohama. Nejenže se bratr s přítelkyní nastěhovali do domu k matce, ale měli už dvě děti a třetí bylo na cestě. „Bratr byl flákač. Furt se jen povaloval, pracoval příležitostně a jeho žena byla v podstatě neustále na mateřské. Matka je obskakovala, vlastně i živila, ale byla za to ráda. Bylo to dost bizarní divadlo. Děkovala jsem Bohu, že s nimi nemusím žít,“ uvedla paní Simona. V závěti otec odkázal svůj podíl na domě matce.

Půlku peněz za rodinný dům promrhal

Peníze pro paní Simonu nebyly problém. Měla stipendium, bydlela na koleji a při studiu současně pracovala. „Nebylo to na nějaké velké vyskakování, ale zvládala jsem to,“ podotkla. Když ukončila úspěšně studium, začala pracovat v soukromé lékárně, kde padla do oka jejímu majiteli. „Také se mi moc líbil a začali jsme spolu chodit. Nakonec jsme se vzali a máme už tříletou dceru,“ pochlubila se paní Simona. Zatímco v jejím životě se dařilo, doma byly problémy.

Nelíbí se jí, že by dědictví otce mělo připadnout jeho nové ženě: „Vzala mi tátu a dětem vnoučata, teď zaplatí ona“

Bratr totiž začal podnikat. Založil přepravní firmu, které se nedařilo. Neměl žádné zkušenosti, zadlužil se a zkrachoval. „Přesvědčil matku, aby prodala dům a polovinu peněz mu dala na splacení dluhů. Ještě, že se mi podařilo přemluvit mámu, aby si koupila za zbytek peněz alespoň malý byt. Bratra mezi tím opustila žena i s dětmi, a tak se k matce nastěhoval také,“ popisuje paní Simona s tím, že nakonec začal bratr pracovat v zahraničí.

S bratrem se bude nejspíš soudit

Nevrátil se ani, když mu paní Simona zavolala, že jejich matka vážně onemocněla. „Nemohla zůstat sama, takže jsme si ji s manželem vzali k sobě. Trochu jsem doufala, že teď možná ocení alespoň to, že jsem se k ní neobrátila zády na rozdíl od bratra, kterého její zdraví nezajímalo. Jen se občas zeptal, zda neprodáme matčin byt, protože potřeboval peníze,“ posteskla si čtenářka. Pečovala o matku, hradila její léčbu a také platila nájem a služby v matčině opuštěném bytě.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Po dvou letech matka zemřela. Nezanechala žádnou závěť. Jediné, co po sobě zanechala, byl byt. „Měl by připadnout jen mně. Vždyť bratr dostal peníze za polovinu domu, nehledě na to, že ho matka po celou dobu podporovala. Řekla jsem tedy bratrovi, aby se vzdal maminčina majetku. Odmítl to,“ vysvětluje paní Simona. Obrátila se proto na právníka, který jí dal jistou naději. „Budu bojovat klidně i u soudu. Bratr promrhal polovinu jmění po tátovi a chce ještě víc? To tedy ne,“ uzavřela paní Simona.

Článek „Bratr utratil polovinu otcova jmění, ale stejně chce pořád víc.“ Na majetek a peníze má nárok i sestra Simona a bude o ně bojovat soudní cestou se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tloustnutí odstartovala nemoc v rodině

Problémy s váhou začala mít čtyřicetiletá čtenářka před deseti lety. Namísto oblečení velikosti 38 si musí kupovat o deset čísel větší. „Všechno to začalo nemocí mé sestry. Byla jí diagnostikována rakovina. Pro mě to byl šok, jsme si velmi blízké. Moje sestra prošla cyklem chemoterapie a operací. Její léčba pro mě představovala obrovský stres. Začala jsem nutkavě jíst,“ vysvětluje paní Karolína. O svoji sestru usilovně pečovala a postupného plíživého přibírání na váze si ani nevšimla.

Lékařská pravda o mamografu vyzrazena. Rakovina prsu přichází znenadání. Kdy je vhodné začít léčbu a jak často chodit dle vašeho věku?

Když zjistila, že už se nevejde do šatů, začala se krotit. Naštěstí se zlepšil i zdravotní stav její sestry, takže ubyl stres a v podstatě zmizely noční nájezdy na ledničku. „Trochu jsem zhubla a měla jsem z toho radost. Jedla jsem rozumně a začala jsem cvičit. Hodlala jsem vytrvat, abych se znovu dostala na původní velikost 38,“ popisuje paní Karolína. Jenže to se jí nepodařilo, protože přišla další rána. Rakovinou onemocněla maminka čtenářky.

Očekávala, že ji manžel podpoří

Na rozdíl od sestry ale její boj se zákeřnou nemocí nebyl úspěšný. „Bylo to velmi rychlé a za tři měsíce maminka umřela. Nemohla jsem se z toho vzpamatovat. Znovu jsem se začala přejídat a měla jsem deprese. Dostala jsem na ně od lékaře léky, které ale posilovaly chuť k jídlu. Kynula jsem do neuvěřitelných rozměrů,“ vypráví paní Karolína. Poslední kapkou byla koronavirová pandemie, během níž nemohla coby kosmetička pracovat, takže zůstala zavřená doma, polehávala a jedla.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Přestože ztráta maminky a nemoc sestry na její duši zanechaly šrámy, z deprese se čtenářka dostala a po pandemii znovu začala normálně pracovat a žít. „Ale kila navíc zůstala. Už nejsem vzhledově ta samá žena, ale ani uvnitř ne. Očekávala jsem od člověka, který je mi nejbližší, tedy od manžela, podporu. Ale ta se nedostavila,“ postěžovala si paní Karolína. Namísto toho manžel občas prohodil nevhodnou poznámku o její váze.

Nechce nikam jít, protože je tlustá

Rozhodla se, že to bude ignorovat, i když ji to velmi mrzelo. „Vím, že už pro něj nejsem jako žena přitažlivá. Smířila jsem se s tím, koneckonců jsme už 16 let spolu,“ napsala paní Karolína. Vždy se ráda bavila. S manželem často chodili na nejrůznější taneční zábavy, oslavy, diskotéky nebo plesy. Po složitých letech, kdy na to nebyla nálada, letos měla pocit, že by si mohli užít Silvestra ve společnosti. Když to navrhla manželovi, neuspěla.

Mnohem horší byl ale důvod, který čtenářce oznámil. „Když jsem se zeptala, proč nikam nechce jít, řekl, že se za mě stydí, protože jsem tlustá. Že ví, jak vypadají manželky našich přátel a že kamarádi také komentují můj vzhled. Cítila jsem se strašně ponížená a zraněná. Vím, že k tomu všemu vedl chronický stres a pak deprese. Vím, že bych možná mohla zhubnout, ale nemám energii na diety, na cvičení,“ svěřila se paní Karolína s tím, že ji ale nepříjemně zaskočily manželovy rozpaky z jejího vzhledu.

K Vánocům dostala od tchyně dárek: „Jsi tlustá,“ odůvodnila svůj výběr

Respekt si zaslouží i obézní lidé

Silvestrovské oslavy stráví s manželem doma. Do společnosti se jí už ani nechce. „Od té doby, co mi to manžel řekl, to nejsem já. Už nechci nikam chodit a vystavovat se tomu, aby mě za zády lidé pomlouvali. Ale trápí mě jedna otázka, proč jsme tak netolerantní vůči tlustým lidem? Proč se neptáme, co je špatně, jaký je důvod, že nemohou být štíhlí? Vím, že obezita je vážná nemoc a že si za ni mohu sama. Kvůli tomu ale přece neztrácím nárok na respekt,“ uzavřela paní Karolína.

Článek Silvestra měla Karolína vždycky ráda. Poslední roky s ní ale muž chodit nechce. „Za poslední dekádu jsem přibrala 30 kg, nelíbím se mu.“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Sestřiny děti se neumějí chovat

Tradice, kdy se celá velká rodina sešla pod stromečkem u paní Evy, vznikla už před lety. Slaví na Štědrý den totiž i svůj svátek, takže když starým rodičům docházely na přípravu Vánoc síly, ujala se role hostitelky ráda. „Vlastně mě to i bavilo, když všichni přišli k nám. Ani mi moc nevadilo, že jsem před tím musela lítat jako hadr na holi, abych všechno stihla. Čekala jsem ale, že se všichni budou chovat slušně a ocení, co jsem pro ně nachystala. Jenže jsem se mýlila,“ uvedla čtenářka.

„Letošní Vánoce budou jiné, už nehodlám doma dělat služku,“ řekla rodině naštvaná matka. Odstartovala tím hádku

Konec společných Vánoc odstartovala nepříjemná hádka. „Moje mladší sestra má tři děti ve věku 4, 6 a 9 let. Myslím, že to je věk, kdy už se dětem dá spousta věcí vysvětlit. Ale ona je nevychovává a mohou si dělat, co se jim zlíbí,“ vysvětluje paní Eva. Po loňských neblahých zkušenostech s neposednými caparty požádala čtenářka svou sestru i matku, zda by na ně tentokrát nemohly lépe dohlédnout. „Děti mé sestry si loni z mého domu udělaly chlívek. Špinavý koberec, pohovka, zničené dekorace, politý ubrus, rozbitý džbán, všechno zpřeházené, a navíc trápily našeho psa,“ podotkla.

Matka se urazila, sestra zuřila

Požadavek čtenářky se ale nesetkal s pochopením. Se sestrou a matkou se pohádala. „Začaly na mě ječet, že přeháním. Že jsou to jenom děti. Řekly mi, že tomu nerozumím, protože sama děti nemám,“ svěřila se čtenářka s tím, že ji tohle tvrzení dost ranilo. „S manželem jsme se dohodli, že děti mít nechceme. Je to naše výsostné rozhodnutí a dělat na něj nevhodné poznámky považuji za nepřijatelné. Moje matka ani sestra neuznaly za vhodné se mi za tato slova omluvit,“ dodala paní Eva.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nakonec se čtenářka rozhodla, že na Vánoce už sestru s nevychovanými dětmi zvát nebude. Neviděla jiné řešení. „Chci tento večer strávit v klidu, bez křiku, hluku a ničení. Myslím, že na to mám právo. Nechci, aby můj domov zase vypadal, jako kdyby se jím přehnalo tornádo,“ uvedla s tím, že stále cítí také hořkost z toho, jak ji sestra s matkou osočily. Na Štědrý den pozvala jen své a manželovy rodiče. „Moje rozhodnutí vyvolalo rodinnou bouři. Sestra zuřila, matka se urazila a řekla, že nepřijde,“ poznamenala paní Eva.

Nevylučuje, že se zase sejdou společně

Na Štědrý den do jejich domu dorazila jen tchyně s tchánem. „Vůbec to nebyly špatné Vánoce. Přípravy mi zabraly méně času, úsilí i peněz,“ napsala paní Eva. Slavnostní atmosféru ale trochu kazil stín sporu, který se svou matkou a sestrou má. „Sice mě mrzí, že letos nebyla na Štědrý den pohromadě celá rodina, ale co naplat, když mě nerespektují. Manžel i jeho rodiče si také myslí, že mám pravdu,“ dodala paní Eva. Nevylučuje ale, že se časem hrany obrousí a na Vánoce 2024 se u ní zase všichni sejdou.

Článek Tento rok sestru nepozvala na Vánoce. „Minule na Štědrý den mi děti sestry zničili byt, letos jsem tak byla sama,“ popisuje spor Eva se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kvůli hlídání vnoučat se vzdala práce

Syn paní Miroslavy žije se svou manželkou a třemi dětmi nedaleko. Kdykoli potřebovali, aby se někdo o potomky postaral, byla čtenářka připravená. „Hlídala jsem vnoučata skoro pořád. Syn i snacha dlouho do noci pracovali, protože si budovali kariéru a ve volnu se chtěli bavit. Můj manžel si ťukal na čelo. Říkal, že chápe, když vnoučata ohlídám v případě nutnosti. Ale mít je každý den od rána do večera, kdykoli si jejich rodiče zamanuli, mu přišlo hloupé. Říkal, že mě zneužívají,“ svěřila se sedmdesátiletá žena.

S manželem se kvůli častému hlídání vnoučat neustále dohadovali. Zejména když se paní Miroslava nakonec vzdala i své práce. „Vnoučata jsem hlídala skoro každý den. Pak už to nešlo jinak, a tak jsem odešla ze zaměstnání. Manžel měl pocit, že to je chyba. Že vnoučata můžeme milovat, ale musí to mít své meze. Že jim prostě nemůžeme věnovat celý náš život. Dnes vím, že měl pravdu,“ podotkla čtenářka s tím, že si také uvědomovala, že svoji domácnost zanedbávala.

Když děti dospěly, prarodiče zůstali na ocet

Nestíhala vařit, nakupovat ani uklízet. Její život se absolutně podřídil potřebám syna a vnoučat. Vánoce pokaždé trávili společně. „Většinou jsem vařila já. Syn se snachou mě chválili, že beze mě by to nezvládli, což mě velmi těšilo. Ale byla jsem z toho pokaždé dost vyčerpaná,“ vzpomíná paní Miroslava. Pak ale vnoučata vyrostla, vystudovala a zařídila si vlastní životy. Babičku s dědou už nepotřebovala. Syn se také ozýval jen málokdy.

iZdroj fotografie: Freepik

Když manžel paní Miroslavy onemocněl, zůstala na všechno sama. „Občas jsem zavolala synovi, zda by mi nepomohl, ale většinou se omlouval, že nemá dost času. Od doby, co můj muž zemřel, jsem opuštěná a osamělá. Nevídám se ani s vnoučaty. Sice občas zavolají a říkají, že se jim stýská, ale byla bych raději, kdyby všichni byli poblíž a třeba se zastavili na chvilku na kafíčko a zákusek,“ posteskla si čtenářka. Syn ji navštěvuje jen málo. Nikdy ho nenapadlo se zeptat, zda něco nepotřebuje nebo nechce třeba nakoupit.

Nechali mě na Vánoce samotnou

Syn s manželkou si koupili nový dům před šesti lety. Paní Miroslava v něm ještě nebyla. Nikdo ji totiž nepozval. Ani na Vánoce, kdy by měla rodina být pohromadě. Jenže na svátky odjíždí synova rodina do zahraničí na dovolenou. „Vnoučata jsem vychovala víceméně sama, i tak mě zase nechali na Vánoce samotnou. Nemůžu moc chodit, bolí mě záda. K čemu bych jim byla. Lituji, že jsem neposlouchala manžela,“ zoufá si čtenářka. Dlouhé roky neměla vlastní život, takže nemá přátele, nikam nechodí a je sama.

Článek „Synovy děti jsem vychovala víceméně sama, i tak mě nechali na Vánoce samotnou a jeli na dovolenou,“ smutní nad situací babička se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Mohla odejít z práce, peníze nebyly problém

Paní Daniele táhne na šedesát a na důchod si musí ještě počkat. Ale stejně nemůže počítat s bůhvíjakou penzí, protože posledních 13 let nebyla nikde zaměstnaná. Pečovala totiž o svou matku. „Souhlasila jsem s tím, protože jsem měla pocit, že rodičům se musí pomoci ve stáří. Navíc mě k tomu moje matka přemlouvala. Stále opakovala, že si to můžeme dovolit a že nechce být s pečovatelkou,“ uvedla čtenářka. Stíhat to při práci nepřipadalo v úvahu, takže v ní musela skončit.

S financemi si tehdy příliš nelámala hlavu, protože její rodiče byli dost bohatí. Otec po sobě zanechal značný majetek a matka nikdy nemusela pracovat, protože zdědila dva činžáky po prarodičích. Když paní Daniela i její sestra dospěly, každá dostala od rodičů svůj byt. Zatímco sestra se vdala a má rodinu, paní Daniele vztah nevyšel a zůstala sama. Její matka byla soběstačná, dokud si nezranila páteř při pádu ze žebříku.

S pečovatelkami nebyla matka spokojená

Z čilé a soběstačné ženy se stala invalidní seniorkou, která je odkázána na pomoc druhých. „Nemohla sama chodit, používala kolečkové křeslo. Bylo jasné, že sestra, která má rodinu, se o matku starat nemůže. Vlastně se o ni ani nijak zvlášť nezajímala. Takže to zbylo na mě. Přestěhovala jsem se do domu rodičů, ale myslela jsme si, že to bude jen na čas,“ popisuje paní Daniela. Byt si prozatím držela, stejně jako svoje zaměstnání.

iZdroj fotografie: Freepik

Domnívala se, že časem se všechno uklidní, zavede se nějaký řád a bude se moci vrátit i do svého domova. Dopoledne se totiž o matku starala pečovatelka a po práci pak paní Daniela. „U matky se vystřídalo několik pečovatelek, ale s žádnou nebyla spokojená. Naléhala na mě, abych se vzdala práce a zůstala s ní doma. Řekla mi, že vydělávat peníze přece nepotřebuji, protože jich máme dost. Bylo mi jí líto, a tak jsem souhlasila,“ svěřila se paní Daniela.

Dávala najevo, že má raději sestru

Být s matkou čtyřiadvacet hodin bylo náročné. Paní Daniela vařila, uklízela, prala, dělala matce společnost, pomáhala jí s hygienou, vozila ji na procházky a absolvovala s ní i nejrůznější pochůzky. „Bylo to vyčerpávající, ale byla jsem přesvědčená, že matce musím pomáhat. O finanční budoucnost jsem se opravdu nebála. Domnívala jsem se, že já a moje sestra nakonec zdědíme majetek rovným dílem. Kdybych věděla, jak to nakonec dopadne, nikdy bych se svojí práce nevzdala,“ postěžovala si čtenářka.

Nelíbí se jí, že by dědictví otce mělo připadnout jeho nové ženě: „Vzala mi tátu a dětem vnoučata, teď zaplatí ona“

Přestože dělala, co mohla, u matky byla na prvním místě její sestra. „Pořád jsem musela poslouchat, jak je úžasná. Jakmile sestra oznámila, že se zastaví, matka hned ožila. Přitom bydlí ve stejném městě. Ale na návštěvu přišla maximálně dvakrát za měsíc. Když náhodou matku někam vzala, byl z toho svátek. Dnes jsem si jistá, že spolu byly i u notáře, což mi ale zamlčely,“ vypráví paní Daniela. Tehdy to ale netušila.

Všechno odkázala jen jednomu potomkovi

Všechno nabralo dramatický spád po matčině smrti. „Matčin stav se zhoršoval a rozvinula se u ní demence. Měnila jsem jí pleny, zůstávala jsem u ní. Byla jsem jako služka, ale vždycky jsem si říkala, že je to přece moje matka. Zemřela před dvěma měsíci. Držela jsem ji za ruku do poslední chvíle,“ svěřila se paní Daniela. Zařídila všechny potřebné věci i samotný pohřeb. Pak za ní přišla sestra se závětí, v níž všechen majetek zdědila ona.

iZdroj fotografie: Freepik

Paní Daniela byla v šoku. „Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Nechápu, že to matka udělala, ani to, že to přede mnou tajila, zvlášť když jsem se o ni 13 let starala. Sestra se jen pousmála, řekla, že to byla matčina vůle a že ona ji k tomu prý nenabádala. Třásla jsem se vzteky,“ svěřila se paní Daniela. Zůstala bez prostředků, bez příjmu a přijde i o střechu nad hlavou, protože dům je teď sestry. Bude si muset hledat novou práci, což v jejím věku bude obtížné.

Šokovaná žena lituje ztracených let

Obrátila se s žádostí o radu na kamarádku právničku. „Poradila mi, že mám nárok na povinný díl dědictví. Oznámila jsem to sestře a uvidím, co bude. Zatím žiju v matčině domě a nemám v úmyslu ho opustit. Sestře jsem jasně řekla, že pokud se mě bude chtít zbavit, bude mě muset vyhodit násilím. Já už nejsem ta hloupá, z toho jsem rychle vystřízlivěla. Hluboce lituji, že jsem matce věnovala tak velkou část svého života,“ uzavřela čtenářka s tím, že až opadnou emoce, možná matce odpustí. Teď to ale nedokáže.

Článek O nemocnou matku se dcera starala 13 let úplně sama, nikdo jí nepomáhal. Po smrti ale vše zdělila její sestra se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Doufala, že se s dítětem partnera sblíží

Když se paní Iva seznámila se svým přítelem Michaelem, byl už rozvedený. Přestože na rozpadu jeho manželství nenesla žádnou vinu, jeho desetiletý syn Lukáš jí už od začátku dával najevo, že ji nemá rád. „Tehdy jsme bydleli každý zvlášť, takže jsem jeho syna neznala. Věděla jsem, že přítel je do něj blázen. Jenže pak jsme se zamilovali, našli jsme si byt, sestěhovali se a bylo nezbytné, aby nás seznámil. Lukáš u nás trávil každý druhý víkend,“ uvedla paní Iva.

Od prvního setkání bylo zřejmé, že ji chlapec nepřijal. „Choval se ke mně, jako kdybych byla jeho soupeř nebo nepřítel. Ale já jsem mu samozřejmě nechtěla tátu ukrást. Pořád mě jen kritizoval, odmítal jíst, co jsem uvařila, skoro se mnou nepromluvil. Doufala jsem, že se to časem změní, ale marně,“ vysvětluje čtenářka. Když měl její přítel syna na víkend, stávalo se občas, že musel pracovat. Takže se o Lukáše musela starat sama.

Nebaví se s ní ani nechce jíst její jídlo

Navzdory tomu, že se snažila být vstřícná a trpělivá, neklapalo to. „Bylo to pořád dokola. Tohle nejí, tohle mu nechutná, nejlepší bude, když otec objedná pizzu nebo sám udělá těstoviny, protože moje jídlo jíst nebude. Zavřel se v pokoji a hrál si s mobilem, dokud se táta nevrátil. Nevěděla jsem, co si s ním počít. Nechtěl si hrát, povídat ani jít ven,“ svěřila se paní Iva. Když se pak Michael ukázal doma, byl nemile překvapený, že našel syna hrát si o samotě.

iZdroj fotografie: Freepik

Vysvětlení paní Ivy, že Lukáš odmítal vše, co mu navrhovala, moc nepřijal. Obzvlášť když chlapec otci tvrdil, že nic takového mu nenabízela. „Musela jsem se kousat do rtů, abych nevyletěla,“ podotkla čtenářka. S přítelem si pronajali třípokojový byt. Když se rozhodl, že z jedné místnosti bude dětský pokoj pro Lukáše, trochu protestovala. „Přišlo mi to jako plýtvání místem. Na nájem přispíváme oba, tak moc nechápu, proč mám spolufinancovat pokoj jeho syna, který využije 4 dny v měsíci,“ postěžovala si paní Iva.

Synovo chování odstartovalo hádku

Občas se snažila si o tom racionálně promluvit s Michaelem, ale ten byl neoblomný. Pokaždé se vytasí s argumentem, že syn trpí rozvodem a potřebuje laskavý přístup. „Chápu to, ale nic to nemění na tom, že dítě by mělo být také vychováváno, a ne, že bude rodičům tancovat po hlavě. Letos jsme jeli s Lukáškem na společnou dovolenou a byla to jedna velká noční můra. Spal s tátou v posteli, všechno chtěl dělat jen s tátou, cokoli si zamanul, dostal. Spala jsem na přistýlce a připadala si jak páté kolo u vozu,“ vypráví paní Iva.

Nepříjemné jí bylo i to, jak o ní chlapec mluvil. „Všem tam pořád vykládal, že nejsem jeho maminka, že jeho maminka je mnohem hodnější, hezčí, chytřejší a lépe umí vařit. Říkala jsem Michaelovi, že mi to vadí, ale pohádali jsme se. Namísto toho, aby synovi domluvil a vysvětlil mu celou situaci, se do mě pustil, že jenom přeháním, že o nic nejde, že Lukáš má právo mluvit o své matce,“ uvedla paní Iva. Podobný scénář se opakoval, když poprvé jeli navštívit rodiče přítele.

iZdroj fotografie: Freepik

Váhá, zda má smysl pokračovat v takovém vztahu

Ze svého vnuka byli prarodiče u vytržení. Nejenže měl jejich plnou pozornost, což se dalo očekávat, ale neustále se kolem něj točil i Michael. „Kdybych tam nejela, bylo by to totéž. Připadala jsem si úplně zbytečná. Můj partner i jeho rodiče se věnovali výhradně Lukášovi. Dokonce jsem zaslechla, jak babičce v kuchyni říká, že jsem na něj zlá. To je samozřejmě nesmysl, ale Michaelova matka se na mě od té chvíle dívala skrz prsty,“ postěžovala si paní Iva.

Nepříjemná zkušenost s výchovou nevlastních dětí: „Byla jsem macechou na plný úvazek, teď pro ně neznamenám nic“

Uvědomuje si, že jí táhne na čtyřicet a má možná poslední šanci mít vlastní dítě. „Chápu, že Michael svého syna miluje, že se o něj chce postarat, ale mám pochybnosti, zda v takovém vztahu chci být. Mezi mnou a Lukášem to lepší nebude. Nevím, zda chci takhle strávit zbytek života. Vím, že jde jen o 4 dny v měsíci nebo týden dovolené, ale došlo to tak daleko, že Lukáše nemůžu vystát. Když o něm Michael začne mluvit, je mi z toho špatně,“ dodala zoufalá čtenářka.

Článek „Zkusila jsem to, ale nevlastního syna nemůžu vystát. Je to tak zlé, že nevím, jestli spolu s přítelem zůstaneme,“ vypráví svůj příběh Iva se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Na úklid a přípravy ženě docházejí síly

V rodině paní Romany bylo zvykem, že se na Štědrý den sešli úplně všichni. Prarodiče, rodiče, děti i vnoučata. Připravit pohoštění pro tak velkou skupinu lidí nebyla legrace. „Když jsme jezdívali před desítkami let k našim, pomáhali jsme s bratrem naší mámě se vším. Začalo to úklidem bytu a končilo přípravou jídla. Později jsem se role hostitelky ujala já. Dokud jsem byla mladší, nevadilo mi to. Ale s přibývajícími roky to bylo stále těžší,“ uvedla čtenářka.

Uvítala by nějakou pomoc. Jenže má dva syny, kteří se k tomu nikdy moc neměli, stejně tak jejich ženy. „Pořád jsem si opakovala, že vánoční svátky stmelují rodinu a že musím tuto tradici uchovat. Tak jsem rok co rok sama uklízela, nakupovala, pekla, vařila. Byla jsem z toho vyřízená. O tom, že bych se koukla na film nebo pohádku v televizi, jsem si mohla nechat leda tak zdát,“ vysvětlila paní Romana. Jenže roky rychle plynuly a na stará kolena už ztrácela energii.

Snachy ani synové nikdy nepomohli

Rozzářené tváře blízkých u štědrovečerního stolu ji ale pokaždé obměkčily. Takže ve svém snažení vytrvala zase další rok. „Snachy se nikdy neptaly, jestli něco nepotřebuji. Nevím, zda pomáhají svým matkám, ale mně ne. Nepřinesly ani cukroví nebo salát,“ stěžuje si paní Romana. Současně si uvědomuje, jakou chybu udělala, když po svých synech nevyžadovala už od dětství, aby se zapojovali do domácích prací a pomáhali v kuchyni.  

iZdroj fotografie: Freepik

Všechno se změnilo, když udeřila pandemie koronaviru. Paní Romana i její chronicky nemocný manžel si museli dávat pozor, aby se nenakazili. Celá rodina se domluvila, že je riskantní se o Vánocích scházet. Vůbec poprvé trávila Štědrý den jen se svým mužem. „Lamentovala jsem, že to budou strašné Vánoce, ale ukázalo se, že byly perfektní. Dali jsme si s mužem rybí polévku, salát, řízek a vinnou klobásu. Dívali jsme se na televizi, četli knížky. Konečně jsem se necítila vyčerpaná,“ vypráví paní Romana.

Vánoce ve dvou se nám začaly líbit

Podobný průběh měly i další Vánoce. Přestože pandemie už polevila, seniorský pár měl stále obavy z nákazy. „A tak jsme další Vánoce strávili sami. A víte co? Začalo se nám to líbit. Žádný shon, úklid, vaření, zmatky, hromady jídla a špinavého nádobí. Měli jsme konečně klid. Manžel z toho byl také nadšený,“ libuje si čtenářka. Když svému muži řekla, jak bývala unavená z příprav velkolepých Vánoc pro celou rodinu, dohodli se, že už je dělat nebudou. Když pandemie skončila, oznámili to synům.

„Své vnučky i dceru miluju, ale už je mi z nich zle, chci svůj klid,“ říká několikanásobná babička

Ti z toho byli poněkud rozpačití. „Řekla jsem jim, že už na to nemám sílu. Ale že rádi přijdeme na Štědrý den k nim, pokud nás pozvou. Upřímně řečeno, je mi to celkem jedno. Jsem hlavně ráda, že už nebudu muset lítat jako hadr na holi,“ uvedla čtenářka. Blíží se další Vánoce a manželé ještě nevědí, jak je stráví. „Aby to nevyznělo divně, mám své syny a vnoučata moc ráda, jen mě unavila vánoční tradice u nás doma. Prostě chci už mít klid,“ uzavřela paní Romana. Pozvání od synů pár zatím nedostal.

Článek „Moje děti a vnoučata moc miluji, ale na svátky už je nezvu, chci mít klid,“ popisuje radikální řešení paní Romana se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Odmítla pomoci tchyni s přípravou oslavy

Nemilou rodinnou vánoční peripetii způsobila půl roku stará rozepře kvůli oslavě 65. narozenin tchyně paní Daniely. „Tchyně se rozhodla, že chce narozeniny oslavit velkolepě. Pozvala 25 lidí k sobě domů. Když mě požádala o to, zda jí pomůžu s přípravou, musela jsem ji odmítnout. Mám náročné zaměstnání, pracuji až do večera a prostě bych to nezvládla,“ uvedla čtenářka. Matky jejího přítele Jardy, se kterým žije už pět let, se to ale dotklo.

K návrhům paní Daniely, že bude lepší oslavu uspořádat v restauraci, případně si najmout cateringovou společnost, byla tchyně hluchá. „Chtěla prostě všechno uvařit a přichystat sama. Počítala s mou pomocí a byla zaskočená, když jsem jí řekla, že to nejde. Oba s partnerem dobře vyděláváme, řekla jsem jí, že všechno zaplatím, že to bude dárek k narozeninám, ale nechtěla. Prý by to byly vyhozené peníze za hnusné jídlo,“ vysvětlila paní Daniela.

Lenka s přítelem platí vše napůl, přesto má doma roli služky. Tchyně v tom muže ještě podporuje. Jak to doma máte vy?

Na snachu prostě není spolehnutí

Bylo jí tchyně líto, ale brát si dovolenou jenom kvůli tomu, že si partnerova matka postavila hlavu s přípravou oslavy, se jí nechtělo. Vysvětlovala jí to, ale marně. Mluvila o tom i s přítelem, ale ani u něj se nesetkala s patřičnou odezvou. „Prý bych měla jeho matce pomoci. Tak jsem mu řekla, ať to udělá sám, protože z práce chodí o dost dřív než já,“ podotkla čtenářka. Nakonec to skutečně její přítel udělal. Chodil s matkou nakupovat a vypůjčil stoly, aby hosté měli kde hodovat. Víc nestihl.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Na oslavě narozenin byla celá rodina i přátelé tchyně. Slavnostní tabule se prohýbala pod dobrotami, které oslavenkyně vlastnoručně připravila. „Tchyně si neodpustila rýpnutí. Začala mluvit o tom, jak všechno musela dělat sama. Kdyby měla dceru, tak by měla na koho se spolehnout. Ale snacha holt vždycky bude cizí člověk. Měla jsem pocit, jako by mi dala facku. To se mě hodně dotklo,“ svěřila se paní Daniela s tím, že měla sto chutí se okamžitě zvednout a odejít, ale nechtěla oslavu zkazit.

Přítel se postavil na stranu své matky

Když ale oslavenkyně na její adresu pronesla ještě několik uštěpačných poznámek, nevydržela to. „Vmetla jsem jí do očí, že jsem jí oslavu chtěla uspořádat i zaplatit, ale ona to odmítla a že je nevděčná,“ popisuje paní Daniela. Tchyně si to ale nenechala líbit s tím, že takové dobroty by jistě v restauraci nepodávali. „Bylo to nepříjemné. Všichni na nás koukali. Vydržela jsem tam ještě hodinu, ale pak jsem se omluvila a odešla jsem,“ dodala čtenářka.

Partnerovi jsem řekla, že jdu domů, protože se kvůli těm obviněním cítím špatně. On ale na oslavě zůstal až do konce a pomohl matce uklidit. Když o tom později mluvili, byla dost zaskočená. „Řekla jsem mu, že s jeho matkou nebudu mluvit, dokud se mi neomluví. A partner mi na to odpověděl, že bych to měla být já, kdo se tchyni ozve, protože pravdou je, že jsem jí nepomohla uspořádat oslavu,“ uvedla paní Daniela s tím, že nevěřila vlastním uším.

iZdroj fotografie: Freepik

Poprvé za pět let bude na Vánoce sama

Každý rok trávila paní Daniela s přítelem Štědrý den u tchyně a první den Vánoc jeli k jejím rodičům. „Poprvé tradici porušíme. Když jsem příteli řekla, že bez omluvy k jeho matce nepojedu, rozčílil se. Oznámil mi, že nenechá na Vánoce svoji matku samotnou jen proto, že já si vymýšlím nesmysly. Podle něj jeho matka měla pravdu a já jsem se zbytečně urazila. Zůstanu na Štědrý den doma sama. Myslím, že tchyně rozbíjí náš vztah, a můj partner to zřejmě nevidí,“ uzavřela čtenářka.

Článek Pan Jaroslav nebude na Štědrý večer s přítelkyní Danielou, ale se svou matkou. Důvodem je vyhrocená hádka z narozeninové oslavy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dokud se neoženil, bylo všechno v pohodě

Pan Karel byl zvyklý trávit vánoční svátky se svými rodiči, prarodiči a sourozenci už od dětství. A tradice přetrvala, i když děti dospěly, odstěhovaly se a založily své rodiny. „Na Vánoce se vždycky jezdilo k našim na Moravu. Přijely tam moje sestry s rodinami a bylo to moc krásné. Maminka připravila perfektní štědrovečerní večeři, zpívali jsme koledy, rozdávali dárky. Během Štědrého dne a na Boží hod prostě nesměl nikdo zůstat sám,“ vypráví pan Karel.

Zatímco jeho dvě starší sestry se vdaly a měly děti, on byl svobodný. Když potkal svoji vyvolenou, zamilovali se a byla svatba. Jenže od té doby se atmosféra v rodině změnila. Vánoce u rodičů už nebyly pohodovou a klidnou oázou, ale spíš peklem. Jedna hádka střídala druhou. Problém byl v tom, že rodiče i sestry dávali najevo jeho ženě Evě, se kterou má dvě děti, že není jedna z nich. Zatímco celá rodina pana Karla pocházela z moravského venkova, jeho manželka byla křtěná Vltavou.

Nakonec mu došla s rodinou trpělivost

Hlavně sestry pana Karla svou švagrovou nemusely. „Nechápal jsem proč. Vždyť moje nejstarší sestra je stejně jako moje žena učitelka. Teoreticky toho mají tolik společného. Ale sestry do ní pořád jen vartovaly. Ať žena udělala cokoli, všechno jenom kritizovaly. A můj otec jakbysmet. Vadilo mu, že Eva nereaguje na jeho řeči o politice. Věděl, že má jiné smýšlení než on, ale pořád rýpal. Byl jsem na ni hrdý, že to ustála bez řečí,“ svěřil se pan Karel.

iZdroj fotografie: Freepik

Jednou už mu ale došla trpělivost. Na štědrovečerní tabuli každá z rodin přispěla nějakou dobrotou. Eva udělala báječný bramborový salát a vánočku. Všichni si pochutnali a chválili obě jídla, dokud se domnívali, že je připravil Karel. Jakmile se dozvěděli, že to uvařila jeho žena, začali kritizovat. To už ale pan Karel nevydržel a došlápl si na ně. „Otec i máma mi na rovinu řekli, že Evu nemají rádi. Sestry zase tvrdily, že si můžu dovolit hezčí a lepší ženu. Zase jsme se pohádali,“ uvedl čtenář.

Rozhodli se, že na Vánoce odjedou do ciziny

Když se přiblížily další Vánoce, představa, že pojedou na Moravu, kde se zase strhne hádka, se panu Karlovi nelíbila. Zároveň nechtěl, aby se zase celá rodina strefovala do jeho ženy. I když zdárně předstírala, že si to nebere osobně, a neustále byla na všechny milá, věděl, že to nakonec pokaždé oplakala. „Tomu jsem ji prostě už nemohl vystavovat. Poprvé ve svém životě jsem nechtěl být na Štědrý den s rodiči a sestrami. Byli jsme u tchána s tchyní a bylo to v pohodě,“ vypráví pan Karel.

Jejich základní rodinné pravidlo bylo porušeno. Žena zavolala policii na své tchánovce

Před dalším Štědrým dnem pan Karel se ženou všem oznámili, že nepřijedou, protože budou trávit svátky v zahraničí. „Sestra mi vyčítala, že jsem sobec, a neopomněla poznamenat, že to byl nejspíš nápad mé ‚chytré‘ ženy. Nemělo smysl se s ní hádat,“ podotkl čtenář. V hotelu, kde se ubytovali, si manželé i jejich ratolesti užili krásnou štědrovečerní večeři. „Byl tam vánoční stromek, zpívaly se koledy. Nikdo nikoho neurážel, nikdo se nehádal o politice, nikdo neokřikoval děti. Od té doby každý rok na Vánoce odjíždíme a jsme opravdu šťastní,“ dodal pan Karel.

Článek Rodiče Karla nemají rádi jeho manželku, když zůstanou na Moravě, strhne se hádka. 4členná rodina proto každý rok na svátky odjíždí do zahraničí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Líbilo se jí, že projevoval starost o otce

Po škole začala paní Anežka pracovat a budovat si kariéru. Neměla potřebu hledat si partnera. Jenže roky plynuly a najednou zjistila, že jí v životě něco chybí. „Pracuji, mám vlastní byt a daří se mi relativně dobře. Nicméně život o samotě mě začal trápit. Kamarádky mají partnery i děti, ale já jsem pořád sama,“ uvedla čtenářka. Byla nadšená, když narazila v posilovně na vysokého, pohledného a sympatického Jakuba.

Z počátku po sobě jen tak pokukovali, později ji požádal o telefonní číslo a najednou seděli v kavárně na prvním rande. Bylo dokonalé. Povídali si, smáli se a čas plynul strašně rychle. Jakub se občas podíval na hodinky, čemuž ale nevěnovala příliš pozornosti. Najednou jí ale řekl, že už bude muset jít. „Vyprávěl, že je osamělý, protože nemá prakticky vlastní život. Pečuje o těžce nemocného otce, a i když je to náročné, chce s ním být co nejvíc,“ řekla paní Anežka s tím, že v jejích očích si Jakub získal respekt.

Když ho chtěla navštívit, vymlouval se

Začali se pravidelně vídat. Vyjma posilovny, kavárny a dalších veřejných míst se scházeli i v soukromí. Vždycky to ale bylo u Anežky. Když mu nabídla, že ho navštíví, pokaždé se vymluvil na nemocného otce. Prý nechtěl, aby syn domů vodil cizí lidi. Musel s ním být i o víkendech. V zamilované čtenářce to ale nevzbuzovalo žádné pochybnosti. Po několika měsících jí Jakub řekl, že se stav jeho otce zhoršuje a zřejmě ho bude muset dát do domova důchodců.

iZdroj fotografie: Freepik

Byl z toho zdrcený. „Měl zlomené srdce, skoro brečel, ale říkal, že je to zároveň velká šance, abychom mohli žít spolu,“ vzpomíná Anežka, která snila o společné budoucnosti. Přestávalo jí stačit, že se vídají jen občas, ale chápala jeho situaci a soucítila s ním. „Nikdy mě nenapadlo, že ten chlap lže. Jeho historky ale byly tak věrohodné, nepomyslela jsem ani na vteřinu na to, že bych si třeba měla něco ověřit. Byla jsem zamilovaná,“ svěřila se čtenářka.

Ani na vteřinu nezaváhala, když si řekl o půjčku

Za několik týdnů jí rozrušený Jakub vyprávěl, jak nemůže pro otce sehnat místo v domovech důchodců. Dodal, že existují i soukromá zařízení, ale ta si nemůže dovolit. Chtěl by ale pro tatínka to nejlepší. Když se zeptal, jestli by mu Anežka nemohla půjčit, neváhala. Obzvlášť když znovu zmínil, že pak budou žít spolu. „Vidina společného bydlení mě natolik lákala, že jsem okamžitě souhlasila, že mu dám téměř všechny své úspory,“ uvedla Anežka.

Domluvili se, že on vyřídí potřebné papírovaní a za týden spolu zajdou do banky. O víkendu byla Anežka u kamarádky, která měla manžela na služební cestě. Bylo krásně, takže po obědě zašly s jejími dětmi ven na hřiště. „Najednou jsem uviděla Jakuba, i když jsem si zpočátku myslela, že se mi to jen zdá. Šel s mladou ženou a dvěma dětmi. Malý chlapec na něj volal tati. Ztuhla jsem. Rychle jsem popadla kamarádku i její děti a zmizely jsme odtamtud,“ vypráví Anežka.

iZdroj fotografie: Pexels

Nedala mu peníze a už se neozval

Byla bledá jako stěna. Vůbec nevěděla, co má dělat. Všechno řekla kamarádce. Anežku napadlo, že by měla jít k němu a zeptat se, jak se daří jeho otci. „Neudělala jsem to. Jsem zbabělá. Možná mi bylo líto té jeho ženy a dětí. Podváděl nás obě, ale ona asi nic netušila,“ svěřila se Anežka. Když jí v pondělí Jakub zavolal, dala mu jasně najevo odstup. Neřekla, že ho viděla s jeho rodinou. Sdělila mu však, že mu peníze na domov důchodců dát nemůže. Byl zaskočený a nechápal, co se děje.

Ženatý muž nikdy neopustí svou manželku kvůli milence, i kdyby jí to slíbil. Stojí za tím 3 psychologické důvody

Rozhodnutí Anežky mu zjevně nebylo po chuti. „Už se mi nikdy neozval. Zmizel z mého života, naštěstí bez mých peněz. Pak jsem si uvědomila, že kdyby se ztratil s mými úsporami, ani bych nevěděla, jak ho hledat. Nevím, jestli mi řekl pravé jméno ani zda říkal pravdu o tom, kde pracuje. Vlastně jsem o něm nic nevěděla, naivně jsem věřila jeho historkám. Možná takový podraz už udělal na jinou ženu,“ uvedla Anežka s tím, že svůj příběh poslala do naší redakce proto, aby varovala další ženy před podobnými podvodníky.

Článek Přítelkyni tvrdil, že jezdí za vážně nemocným tatínkem. „Byla jsem naivní, lhal mi. Celou dobu byl ženatý,“ vzpomíná Anežka na svůj nevydařený vztah se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zjistila, že jí docházejí síly

Paní Irena celý život pracovala jako účetní. Cestou z práce nakoupila, a když dorazila domů, začala jí druhá směna. Vaření, praní, uklízení. Tak to šlo každý den. Rodina si zvykla na to, že všechny obskakuje. Jenže po padesátce se u ní projevila menopauza a všechno se změnilo. „Pot mi stékal po krku v potůčcích, měla jsme návaly horka, které střídala zimnice. Celé noci jsem nespala, byla jsem vyčerpaná, srdce mi neustále bušilo. V jednu chvíli se mi chtělo brečet, v další jsem zuřila. Vůbec jsem nevěděla, co se to se mnou děje,“ svěřila se čtenářka.

Pomalu začala zjišťovat, že už nezvládá péči o domácnost a rodinu jako dřív. Že jí prostě už docházejí síly. Manžela a dvě náctileté děti to ale příliš nezajímalo. Brali za samozřejmé, že za ně všechno udělá. „Vím, že za to můžu já. Prostě jsem je rozmazlila. Nějak jsem si ale namlouvala, že kdybych opravdu nemohla, rodina se zapojí. Najednou jsem ale začala být fyzicky i psychicky velmi vyčerpaná a nikoho to nezajímalo,“ uvedla bezradná žena.

Oči jí otevřela až návštěva lékaře

Kolegyně v práci, která menopauzu už měla za sebou, jí poradila, aby navštívila gynekologa. Přestože se jí nechtělo, nakonec to udělala. Postarší lékařka byla velmi vstřícná a trpělivá. Paní Irena se jí svěřila se vším, co ji trápilo. Vyprávěla o menopauze, o rodině, o nedostatku sil, o špatné náladě, o beznaději. „Dala mi hormony, prášky na spaní a poslala mě na nemocenskou. Řekla mi, abych ležela v posteli, odpočívala a řekla rodině, že jsem prostě nemocná a nebudu nic dělat, protože na to nemám sílu,“ vzpomíná čtenářka.

iZdroj fotografie: Freepik

Bylo to pro ni nové. Nedokázala si představit, jak na to rodina zareaguje. Udělala to ale. Přišla domů od lékaře, lehla si do postele a snažila se odpočívat. „Manžel i děti byli doma. Nikdo si mě nevšímal. Vzpomněli si, že vůbec žiju, až když chtěli večeři. Neptali se, co se mi stalo, proč ležím, jen je zajímalo, proč na stole ještě není jídlo. Když jsme jim řekla, že jsme nemocná a musí se o sebe postarat sami, bylo vidět, jak jsou v šoku. Ne z toho, že mi něco je, ale z toho, že přišli o služku. Pohádali jsme se,“ vysvětlila paní Irena.

Vánoce budou, až si je rodina udělá

Rozhodla se ale, že se nenechá rodinou stresovat, a šla spát. Když se paní Irena ráno vzbudila, manžel byl v práci a děti ve škole. Domácnost vypadala, jako kdyby se tam přehnalo tornádo. Všude nepořádek, špinavé talíře, rozházené věci. Napadlo ji, že by měla uklidit. Ale nakonec si řekla, že vytrvá ve svém odhodlání a neudělá to. „Když přišli domů a nebylo uklizeno ani uvařeno, poprvé se začali trochu zajímat, co mi vlastně je,“ smutně konstatuje čtenářka.

Manžel a syn si ze starostlivé ženy udělali služku. „Nemám vlastní život, jsem otrokem mé rodiny,“ pláče nad situací manželka

Vysvětlila rodině, jak na tom zdravotně je, a řekla, že se musí sami o domácnost postarat. „První týden to byl chaos. Nevěděli, jak se vaří polévka, jak nastavit pračku, kde je vysavač. Objednávali pizzu a kupovali polotovary,“ popisuje paní Irena. Blíží se vánoční svátky a rodinu začalo zajímat, kdo uklidí, napeče a všechno obstará. „Letos budou jiné, už nehodlám doma dělat služku. Řekla jsem manželovi a dětem, že Vánoce budou, až si je udělají,“ odhodlaně podotkla paní Irena s tím, že zdravotně už se cítí mnohem lépe.

Článek „Letošní Vánoce budou jiné, už nehodlám doma dělat služku,“ řekla rodině naštvaná matka. Odstartovala tím hádku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V náručí svou dceru držel jen třikrát

Pan Richard J. byl od malička trochu nemotorný. Stávalo se mu, že do něčeho narazil, někde něco shodil nebo rozbil. To mu vydrželo až dosud. Jeho manželka Petra, kterou velmi miluje, mu to často připomínala. Když se jim podařilo počít dítě, byli oba štěstím bez sebe. „Vždycky když mi něco upadlo, žena říkala, že mi miminko raději ani nedá do náruče, abych mu neublížil. Myslel jsem, že si dělá legraci,“ píše v e-mailu pan Richard. Jak však později zjistil, myslela to smrtelně vážně.

Když se jim narodila dcerka Amálka, byl na svou ženu velmi pyšný. Všiml si však, že když si poprvé mohl své děťátko pochovat, Petra měla v očích velký strach. Okamžitě mu miminko brala z náručí a tvrdila, že si ho pro jistotu vezme k sobě, aby se nestalo neštěstí. Její manžel to přikládal poporodním emocím, takže to nijak neřešil. Její obavy však přetrvávaly dále, nenechala jej s dítětem ani sekundu samotného. Po měsíci Amálku držel v náruči pouze třikrát. Dokonce mu žena zakazuje sednout si nebo lehnout vedle dcerky na posteli, protože by ji mohl zavalit.

Po hádce se sbalil a odešel do hotelu

„Navrhl jsem, že vezmu Amálku na procházku v nosítku, to však žena striktně odmítla. Prý bych mohl upadnout,“ popisuje pan Richard chování své manželky, z něhož je velmi smutný a frustrovaný. Dokonce mu řekla, že on bude určitě důvodem smrti jejich dcery. Svou manželku i dítě miluje nade vše, ale z představy, že si s dcerou nikdy nebude moci hrát nebo ji držet, se mu ježí vlasy. Uvažuje již i o rozvodu a návrhu na střídavou péči.

Jednoho večera počkal, až žena usne, vešel do pokoje své dcerušky, sedl si vedle její postýlky a držel ji za ruku. Byl v tu chvíli tak šťastný. Říkal jí, jak moc ji miluje. To však probudilo jeho ženu, která byla v sekundě u něj a křičela na něj, že je sobec a naprosto ignoruje její přání. To již pana Richarda rozzlobilo natolik, že si sbalil věci a odešel do hotelu. Nyní přemýšlí, co dál. Dokonce jej i napadlo, jestli jeho žena netrpí nějakými poporodními psychickými problémy. Těmi totiž trpí až čtvrtina rodiček, o čemž informuje také web Refresher.

Ač si to mnoho žen nechce přiznat, otcové se mnohdy o své dítě dokáží postarat lépe než matka. Mají totiž jiný přístup k výchově, stejně jako muž, který umí svou dceru skvěle uklidnit a o jehož fintě jsme se na DámskémDeníku již zmiňovali. Jak se tedy pan Richard J. rozhodne, je již pouze na něm, ale rozhodně by měl danou situaci řešit nejen se svou ženou, ale také s odborníky. Sdílením svého příběhu také doufá, že se mu dostane nějaké rady od zkušenějších.

Článek Muž nedokáže pochopit, že mu manželka nevěří v péči o jejich dceru. „Už nemůžu, chci se rozvést a požádat o střídavou péči.“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nespokojená žena se začala vídat se studentem

Manželé jsou už dvacet let a mají tři děti. Oba jsou úspěšní ve svých profesích, bydlí v krásném domě a o peníze nemají nouzi. V podstatě si mohou dopřát, cokoliv je napadne. Přesto začala být paní Barbora ve vztahu nespokojená. „Nebyla jsem prostě už šťastná. Ani náš intimní život za moc nestál, spíš šlo o jakousi povinnost. Často jsem byla protivná na manžela i na děti. Bylo mi jasné, že se něco musí změnit,“ uvedla čtenářka.

Žena 9 let schovávala svého milence na půdě. Milenecký poměr nepokazilo ani stěhování do jiného domu

Když se seznámila s Lukášem, začal být život zase zábavnější. Studuje na vysoké škole a je mnohem mladší než ona. Potkali se na výstavě fotografií, kde byla s kamarádkou. Padli si do oka, a když ji požádal o telefonní číslo, neváhala. „Velmi mi lichotilo, že tak pohledný a inteligentní mladík má o mě zájem. Za pár dní mi zavolal a šli jsme na kávu. Jeho pohled na svět je tak jiný a osvěžující. Už roky jsem se tak dobře nebavila,“ vysvětlila paní Barbora.

Miluje manžela, nechce mu ublížit

Student ji zcela okouzlil. Když ji políbil, nebránila se. A nezůstalo jen u toho. „Imponovalo mi to. Jsem pro něj atraktivní, a přitom bych mohla být jeho matka,“ podotkla čtenářka s tím, že se pak začali scházet pravidelně. Oběma bylo jasné, že jsou pro toho druhého vítaným zpestřením a o víc nejde. „Společná budoucnost nehrozila. Dávali jsme si pozor, aby nás nikdo neviděl. Řekla jsem mu, že rodinu nikdy neopustím. Vůbec by mi nevadilo, kdyby měl nějakou přítelkyni,“ vysvětlila paní Barbora.

iZdroj fotografie: Freepik

Bokovka překvapivě změnila chod jejího manželství. Nejenže má víc trpělivosti s dětmi, ale začala se jinak dívat i na svého muže. Je k němu milá, pozorná a zlepšil se i jejich intimní život. „Asi bych měla mít výčitky svědomí, ale nemám. Jsem diskrétní a myslím, že manžel nic netuší. Nechtěla bych mu ublížit, miluji ho. Trávíme spolu teď mnohem víc času, jezdíme na výlety, na lyže, chodíme plavat nebo do kina. Mám pocit, že jsme mnohem šťastnější,“ svěřila se paní Barbora.

Skvělé manželství máme díky milenci

Dokud neměla milence, netrávila společně s manželem volný čas téměř vůbec. „Každý jsme se věnovali svým zálibám, ale teď už je to jiné a krásné. Bavíme se, smějeme se jako kdysi, když jsme byli do sebe až po uši zamilovaní. Zbožňuji manžela, ale skvělé manželství teď máme vlastně díky mému milenci,“ uvedla paní Barbora s tím, že neví, jak dlouho se ještě bude s Lukášem vídat. Ten za rok dostuduje a plánuje pracovat v zahraničí. „Nevím, co bude, ale teď mám pocit, že konečně zase žiju,“ dodala.

Článek Rodinný život páru funguje skvěle. Podle manželky je důvodem fungujícího vztahu milenec se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Přivedl spolužačku do jiného stavu

Paní Lucie se rozvedla a jako matka samoživitelka moc dobře ví, jak drsný může život být. Na výchovu malého syna byla sama, ale nevadilo jí to. O to víc se snažila být na něho přísná a vštěpovat mu hlavně slušnost, ohleduplnost a respekt. „Myslela jsem si, že z něj vyroste slušný člověk. Jenže jako matka jsem selhala. Alespoň se teď tak cítím,“ posteskla si čtenářka s tím, že syn se vydal ve stopách svého otce, který rodinu opustil a nejevil ani sebemenší zájem o své dítě.

Na střední škole se její syn totiž zamiloval do spolužačky Jitky. „Moc se mi to nelíbilo, protože oba byli moc mladí. Říkala jsem mu, ať ji nechá být, ale nedal si říct,“ popisuje paní Lucie. To, čeho se nejvíc obávala, se pak stalo. Syn přivedl dívku do jiného stavu, ale o svatbě nechtěl slyšet. Měl totiž jiné plány. Dostal se na vysokou školu a prostě odjel studovat. Dívčini rodiče se jí v podstatě zřekli a zůstala sama a bezradná.

Na svého chlapečka se ani nezeptá

Odpovědnost za čin syna převzala paní Lucie. Zoufalou Jitku i s chlapečkem, kterého porodila po maturitě, si vzala k sobě. „Cítila jsem, že to musím udělat. Bylo mi jí líto a můj syn se zachoval otřesně. A navíc šlo přece i o mé vnouče,“ svěřila se čtenářka. Paradoxně má nyní mnohem lepší vztah s Jitkou než se svým synem. Je na ni pyšná, protože také začala studovat vysokou školu. „I když se musí starat o malého, se kterým jí pomáhám, zvládá i studium skvěle.“

iZdroj fotografie: Freepik

Jitčini rodiče se o dceru ani vnuka nezajímají vůbec. Podobně jako syn paní Lucie. Po vysoké přijal nabídku pracovat v zahraničí. Občas matce zavolá, ale na své dítě se ani nezeptá. „Alimenty posílá, ale jako by zapomněl, že má syna. Nechápu, že může být tak lhostejný. Celý život mu vštěpuji, že musí být čestný, že musí nést následky svých činů, že prostě musí být dobrým člověkem. A on se chová jako ten největší sobec,“ postěžovala si čtenářka.

Bude se ženit, partnerka o dítěti neví

Vnuk paní Lucie roste jako z vody a momentálně chodí do školky. Ráda se o něj stará, ale stále častěji si uvědomuje, že to tak nebude napořád. „Jitka je mladá, žít u mě pro ni jistě není snadné. Určitě si najde partnera a netuším, co bude dál,“ zoufá si čtenářka. Možnost, že by se dala dohromady s jejím synem, nepřipadá v úvahu. „Nedávno mi volal a řekl mi, že se seznámil s nějakou ženou a plánují svatbu. Zaskočilo mě to,“ řekla paní Lucie. Plánovala totiž, že by ho i s vnukem navštívila. Syn to ale jednoznačně odmítl.

„Snacha mi zakázala kontaktovat vnoučata, protože ji můj syn opustil kvůli jiné ženě,“ vypráví milující babička

„Řekl mi, že ho nechce vidět, že si nenechá zkazit svatbu nemanželským dítětem, o kterém jeho partnerka neví. Asi na tu svatbu ani nepojedu. Synovo chování prostě nemůžu přenést přes srdce. Nepoznávám ho. Vyrostl z něj narcis, egoista, a ještě ke všemu lhář. Stydím se za něj,“ rozčílila se paní Lucie. Marně vzpomíná na okamžik, kdy se jí synova výchova vymkla z rukou. Někdy se jednoduše dítě nechová podle představ rodiče. Ale když dospěje, je čas ho nechat jít vlastní cestou.

Článek „Jako matka jsem selhala. Stydím se, jakým způsobem syn vychovává mého vnuka.“ smutní babička v důchodovém věku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Manžel a syn si z ní udělali služku

Paní Jana nechápe, kde udělala chybu. Zatímco ona se nezastaví, její manžel i syn se celé dny jen povalují. „Nepomáhají s ničím, nepřispívají na nic. Syn tvrdí, že je v depresi, a manžel zase, že na to nemá sílu. Smutné je, že se jen vymlouvají,“ uvedla čtenářka. Má pocit, že se ocitla v bezvýchodné situaci. Rodina si z ní udělala služku. „Můj život je pryč. Nevím, jak se to stalo, ale uvědomuji si, že jsem si to zavinila sama,“ svěřila se.

Dříve paní Jana učila na univerzitě. Bavilo ji vzdělávat budoucí generace a studenti ji měli rádi. Pak ale odešla do důchodu a život se jí vymknul z rukou. Od rána do večera se lopotí v domácnosti, na nic jiného nemá čas ani sílu. Svou rodinu prostě příliš rozmazlila. Manžel jí moc nepomáhal nikdy a po synovi to vlastně ani nepožadovala. „Poprvé jsem si trochu vydechla, až když syn dospěl, našel si přítelkyni a přestěhoval se k ní,“ vzpomíná paní Jana.

Chce po mně jenom peníze, stěžuje si matka

Jenže to netrvalo dlouho. Vztah se rozpadl a syn se vrátil k rodičům. „Byl zvyklý, že jsem mu všechno servírovala na stříbrném podnosu. Zaplatila jsem mu soukromou vysokou školu a doma nikdy nic nemusel dělat. Ale už je dospělý. Měl by převzít za svůj život odpovědnost,“ říká paní Jana. Namísto toho má syna na krku ona. „Nejdřív se vymlouval, že se musí otřepat z rozchodu. Uběhly roky a pořád se jen válí doma. Hraje hry, práci si nehledá. Nevím si rady, co s ním,“ zoufá si čtenářka.

iZdroj fotografie: Freepik

Maminka jí zemřela, když jí bylo patnáct. Celou domácnost pak musela vést sama. „Byla to těžká doba. Vlastně jsem přišla o kus dětství. Možná proto jsem nežádala syna, aby mi pomáhal. Ale dnes vidím, že to byla chyba. Teď po mně chce jenom peníze, ale neuklidí, nenakoupí ani nevynese odpadky,“ svěřila se paní Jana s tím, že má zřejmě geny po otci. V domácnosti také nikdy nepomáhal, protože byl pracovně vytížený. Zvykl si na posluhování manželky.

Žena by se ráda věnovala i sama sobě

Všechno se ještě zhoršilo během pandemie koronaviru. Manžel čtenářky se nakazil a skončil v nemocnici. Přestože se uzdravil a je na svůj věk v dobré kondici, celé dny leží u televize a nechá se obskakovat. „Nikdy ani nepoděkuje. Copak si neuvědomuje, že všechno musím dělat já? Ani nepřispívá na domácnost, protože prý má malý důchod a ještě splácí půjčky. Ani nevím, jestli je to pravda. Všechno táhnu já, ale už na to nemám sílu,“ vypráví paní Jana.

Ivana se 25 let starala o svého manžela jako nějaká služka. Ten jí za to teď musí zaplatit 4,6 milionu korun

Paní Janě je už 67 let, má problémy se srdcem a špatné klouby. Ráda by se věnovala i sama sobě, přečetla si knížku nebo zahradničila. Na to ale nemá energii. „Měla jsem za to, že jsem jen starostlivá manželka a matka. Jenže teď si uvědomuji, že jsem se stala otrokem vlastní rodiny. Jak se to mohlo stát?“ stýská si paní Jana, která se o svůj příběh rozhodla podělit, aby varovala ostatní ženy. Každý by si měl uvědomit, že nastavit hranice ostatním lidem nejen v rodině je základem spokojených vztahů. Nejde jen dávat, to vede nevyhnutelně k vyhoření.

Článek Manžel a syn si ze starostlivé ženy udělali služku. „Nemám vlastní život, jsem otrokem mé rodiny,“ pláče nad situací manželka se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kamioňák se týdny neukázala doma

S manželkou se seznámil už na střední škole. Dlouho spolu chodili a nakonec se vzali. Když se jim dva roky po svatbě narodila dcera, byli nejšťastnějšími rodiči na světě. Aby se pan Pavel dobře postaral o svoji rodinu, hodně pracoval. Jezdil s kamionem po celé Evropě a slušně vydělával. Jenže to také znamenalo, že se někdy neukázal doma i tři týdny v kuse. „Žena chtěla zůstat doma. Když vypadl její příjem, musel jsem hodně dřít, aby se nemusela v ničem omezovat,“ uvedl čtenář.

„Měla jsem pocit, že mě manžel po celou dobu vztahu dusí.“ Až po rozvodu zjistila, že se spletla

Domníval se, že má skvělé manželství. Že by jeho žena mohla být nespokojená, ho nenapadlo. „Když jsem přijel domů, pomáhal jsem s dcerou, dělal nezbytné opravy, chodili jsme společně nakupovat, vařil jsem nám. I náš milostný život byl v pořádku. Tedy alespoň jsem si to myslel,“ svěřil se pan Pavel. Jenže jeho manželce zjevně nevyhovovalo, že je často mimo domov. „Občas si trochu postěžovala, ale neměl jsem pocit, že je to vážné,“ dodal čtenář.

Našla si nového muže na internetu

Jenže se mýlil. Frustrace ženy rostla, a tak se poohlédla po partnerovi jinde. „Za mými zády a za moje peníze si vytvořila nový život. A víte s kým? S chlapem z internetu, který žije na druhém konci Evropy. Navíc je o patnáct let starší. To nemůžu přenést přes srdce,“ stěžuje si pan Pavel. Týdny pomalu nejedl a nespal, když mu žena oznámila, že je konec. „Pohádali jsme se. Nechápu, proč to nechala dojít tak daleko. Kdybych tušil, že ji to tak trápí, klidně bych změnil práci. Mohli jsme manželství zachránit,“ dodal.

iZdroj fotografie: Freepik

Později mu došlo, že když žena byla v létě na dovolené v Itálii, byla u svého milence. „Pracoval jsem, a tak dceru dala na hlídání své matce a odjela za ním sama. Byl jsem slepý, že jsem to neviděl dřív,“ uvedl pan Pavel. Rozvádět se ale na rozdíl od manželky nechce, zřejmě v koutku duše doufá, že se mu nakonec vrátí. „Zůstal jsem sám s tříletou dcerkou a nevím, co budu dělat. Teď mám dovolenou, ale musím změnit práci, abych se o ni mohl starat. Ale popereme se s tím,“ řekl odhodlaný otec.

Článek Manželka mě po pěti letech manželství opustila. Odešla s mužem, kterého potkala na internetu a já zůstal s dcerou sám se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pracovní vztah byl na dobré cestě

Už několik let paní Jana pracuje ve státní správě. Práce ji bavila a uspokojovala. Je svědomitou zaměstnankyní, což se projevilo i tím, že už byla dvakrát povýšena. Dostávala na starost důležité projekty a se svým nadřízeným i kolegy vycházela skvěle. „U nás na oddělení panovala dobrá atmosféra, vycházeli jsme si vstříc, pomáhali si. Myslela jsem si, že moje pracovní budoucnost je právě tady,“ uvedla paní Jana. Všechno se ale změnilo, když na oddělení nastoupil nový šéf.

Vytvořil tým, který se věnoval zavádění nových technologií a hledal příležitosti pro čerpání evropských fondů. Paní Jana se stala jeho klíčovou součástí. „Moc jsem se na to těšila, umím anglicky, mám ty správné znalosti a mám ráda výzvy,“ řekla. Hned první projekt, který realizovali, byl úspěšný. „Dala jsem si záležet, abych šéfovi ukázala, co všechno umím. Neměl s těmito projekty zkušenosti, takže na mě hodně spoléhal,“ podotkla. Zdálo se, že jejich pracovní vztah je na dobré cestě.

Začalo to dotyky a polibkem na tvář

„Byl galantní, sypal ze sebe historky, vždy byl usměvavý. Chválil mě před ostatními a říkával, že mám aristokratické rysy v obličeji. To mi tedy bylo nepříjemné, protože kolegové se hloupě usmívali, a navíc nejsem žádná krasavice,“ vzpomíná paní Jana na začátky pod novým šéfem. Jenže věci nabraly celkem rychle nečekaný spád. Z pochval a přátelského jednání šéf přešel k letmým dotekům a součástí pozdravu se stal polibek na tvář. „Bylo to trapné, ale nechtěla jsem dělat scény,“ vysvětluje paní Jana.

iZdroj fotografie: Freepik

Když se dozvěděla, že by s šéfem měla jet na služební cestu, nechtělo se jí. „Kdyby nás jelo víc, neprotestovala bych. Ale nechtěla jsem tam s ním jet sama. Když jsem mu řekla, že to školení pro mě není přínosné a nechci ho absolvovat, byl rozčílený a nařídil mi, že na něj musím,“ uvedla. Cesta byla nepříjemná, šéf s ní skoro nepromluvil. Bylo napjaté dusno, ale to horší teprve mělo přijít. Po školení byl raut, kterému se nemohla vyhnout.

Začal ji líbat a tlačit do pokoje

Po pár skleničkách začal být šéf dotěrný. „Objal mě, jako bychom byli pár. Když jsem se chtěla vrátit na pokoj, trval na tom, že mě vyprovodí. Ve dveřích pokoje se na mě vrhnul. Začal mě líbat a tlačit do pokoje. Bylo to nechutné a já ho odstrčila. Rozzuřil se a vztekle na mě zasyčel, že toho budu litovat,“ svěřila se paní Jana. Šéfovu pomstu pocítila hned po návratu do práce. Kolegové se na ni divně dívali a neustále si něco špitali.

Později se dozvěděla, že ji šéf pomluvil. Celému oddělení vyprávěl, jak se na školení opila a bůhví s kým se vyspala. Pro kolegy to prý byla senzace, protože do té doby paní Janu vnímali jako tichou a nenápadnou ženu. Když svého nadřízené konfrontovala s tím, co o ní měl říkat, popřel to a odpálkoval ji. „Řekl mi, že mám začít konečně pracovat namísto pomlouvání. Byl to šok. Nevěděla jsem, co mám dělat,“ stěžuje si čtenářka.

iZdroj fotografie: Freepik

Šéf řekl, že ji donutí odejít

Pak začala šikana. Šéf nepřátelsky komentoval její oblečení, vysmíval se jí, že špatně používá cizí slova, nenechal ji mluvit na poradách, ignoroval její připomínky, začal jí dávat podřadné úkoly i protichůdná zadání a kritizoval její výsledky. „Když jsem se snažila bránit, dělal ze mě hysterku. Vždycky se našel někdo, kdo se jeho komentářům smál. Snížil mi ohodnocení na minimum. Bylo to peklo. Nemohla jsem jíst ani spát,“ svěřila se paní Jana.

Nakonec paní Jana sebrala zbytek odvahy a chtěla si to s šéfem vyříkat. „Na rovinu řekl, že tady pro mě není místo a že mě donutí odejít,“ uvedla čtenářka. Uvědomila si, že nemá žádné důkazy o tom, jak ji její nadřízený šikanuje. Přesto napsala stížnost adresovanou řediteli úřadu. „Samozřejmě že můj trýznitel všechno popřel. Byl mi ale nabídnut přestup na jiné oddělení. Přijala jsem ho a jsem spokojená. Se stresem a psychickým traumatem se ale ještě stále vypořádávám,“ dodala paní Jana.

Článek „Odmítla jsem návrhy mého šéfa, teď mám ze života peklo,“ zoufá nad nepříjemnou zkušeností mladá žena se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vzala si ho, i když nebyl vysněným princem

Když se poznali, nebyla to tak úplně láska na první pohled. Paní Gabrielu musel její budoucí manžel trochu uhánět. „Byl už tehdy takový hodně obyčejný a já jsem chtěla prostě prince na bílém koni. Byl ale hodný, chytrý a uměl mě rozesmát. Bylo mi s ním docela dobře a nakonec jsme se vzali,“ vzpomíná čtenářka s tím, že ale trochu záviděla kamarádkám jejich partnery. „Pořád jsem s nimi svého manžela srovnávala,“ podotkla. Krátce po svatbě si opravili byt, který jim koupili rodiče.

Jeden den dcera ukončila léčbu rakoviny prsu. Druhý den nato její maminka vyhrála v loterii přes 40 miliónů korun

Byli šťastní, obzvlášť když se jim po roce narodil syn. Mladé rodině pomáhali prarodiče, takže se paní Gabriela celkem rychle mohla po mateřské vrátit do práce. „Když syn začal chodit do školy, máma mi řekla, že by byla ráda, kdybychom měli další dítě. Také jsme o tom s manželem uvažovali, nechtěli jsme, aby byl syn jedináček,“ uvedla čtenářka, které se po dvou letech narodila ještě dcera. Jenže tentokrát nešlo všechno hladce.

Vyšetření ukázalo, že má rakovinu prsu

Na konci těhotenství se objevily problémy. Byla na rutinní prohlídce, když lékař objevil v jejím prsu bulku. Po porodu absolvovala důkladné vyšetření, které ukázalo, že jde o zhoubný nádor. Musela podstoupit operaci. „Moc mě to vyděsilo. Když jsem četla různé informace o rakovině, byla jsem na dně. Měla jsme hrozný strach a deprese,“ svěřila se paní Gabriela. Manžel i matka ji dokola ujišťovali, že všechno dobře dopadne, ale zdráhala se tomu věřit.

iZdroj fotografie: iStock

Operace byla úspěšná, ale pak přišla nejhorší část léčby, chemoterapie. „Bylo mi po ní strašně špatně. Pořád jsem zvracela, bolelo mě celé tělo, vypadaly mi vlasy. Ztratila jsem sílu i ženskost, protože mi vzali obě prsa. Budoucnost jsem viděla černě. Dokonce mě napadlo, že by byl manžel blázen, kdyby s takovou troskou zůstával,“ vypráví paní Gabriela. Nakonec ale našla sílu bojovat, protože měla pro koho žít.

Dřív neviděla, jaký manžel ve skutečnosti je

Nejen pro děti a starou matku, ale i pro svého obyčejného manžela. „Pracoval po nocích, aby se mnou mohl být co nejčastěji. Najednou jsem ho začala vidět v jiném světle. Byla jsem vyčerpaná, nepřitažlivá, a on se ke mně choval, jako bych byla nejkrásnější ženou na světě. On je můj princ, jenže já to dřív neviděla,“ napsala nám paní Gabriela, která je se svým manželem už 18 let. „Nemohla jsem najít lepšího muže pro společnou cestu životem, než je on.“

Článek „Nemoc mi vzala sílu a ženskost, ještě že mám manžela, je to nejlepší člověk, jakého jsem mohla potkat,“ říká manželka se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V důchodu si chtěli začít užívat života

Paní Miroslava si myslela, že má spokojené manželství, které trvá už 40 let. Vychovali s manželem tři děti, jsou skvělými prarodiči třem vnoučatům a k životu jim nic nechybí. „Plánovali jsme si, že až půjdeme oba do důchodu, najdeme si konečně čas na sebe a budeme si užívat života. Namísto toho na stará kolena podám žádost o rozvod a možná podniknu ještě nějaké další právní kroky. Tak moc mi ublížil. To mu nikdy neodpustím,“ svěřila se čtenářka.

Pár si v důchodu užíval, tedy alespoň si to paní Miroslava myslela. Její manžel dřív pracoval jako stavbyvedoucí, což se projevilo na jeho zdraví. Přesvědčila ho, aby jel do lázní. Třítýdenní ozdravný pobyt by mohl být balzámem na jeho bolestivé problémy se zády a klouby. Sbalila mu kufr a dovezla ho na nádraží. „Starala jsem se o něj. Chtěla jsem, aby netrpěl a prostě byl zdravý. Byla jsem blázen,“ stěžuje si paní Miroslava.

Po návratu z lázní se choval zvláštně

Každý den spolu telefonovali. „Vyprávěl mi, jaké měl procedury, kam šel na procházku. Zdál se spokojený, jen si stěžoval na nudu, protože prý neměl žádnou zajímavou společnost. Říkal, že se mu stýská. Dnes už vím, že mi lhal,“ uvedla paní Miroslava. Problémy začaly, když se manžel z lázní vrátil. „Byl odpočatý, uvolněný, ale nějaký jiný. Začal se chovat tajnůstkářsky. Pořád si s někým telefonoval a skoro šeptal, někam pořád jezdil, vyhýbal se mi. Bylo to zvláštní,“ vzpomíná čtenářka.

iZdroj fotografie: Freepik

Napadlo ji, že by mohl mít milenku. Ale sama sebe přesvědčila, že tohle by jí neudělal. „Pak se u mě objevila vyrážka na intimních partiích. Dostala jsem od kamarádky lékařky mast. Zdálo se, že zabírá. Manžel mě ještě utěšoval, že to nic není, že to zmizí,“ svěřila se paní Miroslava. Jenže vyrážka se vrátila a byla ještě horší. Nechápala, kde k ní přišla. Prohledala manželovy věci, když nebyl doma, a nemohla uvěřit svým očím.

Když na manžela udeřila, zapíral

Našla antibiotika a na internetu vyhledala, k jaké léčbě se používají. „Jako bych dostala facku, byl to lék na pohlavní choroby. Nakazil mě a ještě se mě snažil obelstít,“ svěřila se čtenářka. Když na manžela udeřila, rozčílil se, že se mu hrabe v jeho věcech. Zapíral, a dokonce ji obvinil z nevěry. Navzdory studu se vydala k lékaři. „Řekl mi, že mám syfilis a nasadil léčbu. Naštěstí zabrala. Zradu a urážky manželovi neodpustím. Požádám o rozvod a asi ho poženu k odpovědnosti, že mě nakazil. Nevím, co udělám, ale bude litovat,“ uzavřela svůj příběh paní Miroslava.

Článek Po návratu z lázní nakazil manželku pohlavní nemocí. „Chci se rozvést, nikdy mu to neodpustím,“ popisuje spor žena se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Po dvaceti letech manželství zjistila, že měl její muž tajemství

Když snoubenci stojí před oltářem, slibují si věrnost a lásku navždy. Potvrzují, že jsou obeznámeni se svým zdravotním stavem, znají finanční poměry svého partnera a budou při sobě stát v dobrém i zlém, dokud je smrt nerozdělí. Bohužel v mnoha případech sňatky končí rozvodem, a to z mnoha důvodu. Ať už se jedná o nevěru, psychické či fyzické týrání, nebo si partneři jednoduše přestanou rozumět, je tato skutečnost nepříjemná a smutná. Přestože rozvodovost klesá, o čemž informoval také web ČT24, i tak v loňském roce došlo k 20 tisícům rozvodů.

„Můj manžel mi nechce odpustit, žiju jako v pekle,“ pláče žena. Ačkoliv tehdy netvořili pár, bere její úlet jako nevěru

Před otázkou, zda své manželství ukončit, nebo ne, nyní stojí také žena, která se na internetu svěřila se svým příběhem. Neví, zda má zkusit obnovit důvěru ke svému manželovi, nebo to vzdát. Žádala tímto o radu ostatní internetové uživatele, kteří třeba měli podobnou zkušenost jako ona. Myslela si totiž, ze svého muže po dvaceti letech manželství zná opravdu dobře, ale jak zjistila, šeredně se mýlila. Rozhodně však není jediná, řada lidí totiž dle webu StepToHealth vede tzv. dvojí život, ať už v podobě dlouhodobého paralelního vztahu, či třeba gamblerství.

Manžel měl poměr s její sestrou

V tomto případě však nešlo o nevěru jako takovou. Od manžela své sestry se totiž žena při rodinné večeři dozvěděla šokující zprávu. A jak později zjistila, znala ji i celá rodina, která před ní tuto skutečnost celé roky tajila. Švagr jí totiž oznámil, že její manžel udržoval poměr s její sestrou. A to těsně předtím, než žena začala se svým mužem vztah. Byla z toho v úplném šoku. Nemohla uvěřit tomu, že se jí s tím manžel nikdy nesvěřil a celá rodina z ní dělala hlupáka. Švagr se to dozvěděl od své ženy, která mu dále nechtěla tuto skutečnost tajit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nyní má žena v hlavě hrozný zmatek. Stále si představuje svého manžela a svou sestru, jak spolu mají sex. Přestože se vše odehrávalo dříve, než žena svého manžela vůbec poznala, nemůže to dostat z hlavy. Zlobí se na ně oba a svou sestru nechce ani vidět. Stejně jako žena, která žádala o radu, zda si vzít svého o téměř 50 let staršího přítele, tak i ona nyní prosí ostatní o pomoc. Na otázku, co má dělat, jí odpovědělo mnoho internetových uživatelů. „Muselo to být velmi ponižující,“ napsal jeden z komentujících.

Článek Po 20 letech zjistila pravdu o romantickém vztahu mezi manželem a sestrou. „Přemýšlím, že to s ním kvůli tomu ukončím.“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kvůli nemoci se přestěhovala k rodičům

Alzheimerova choroba, kterou onemocněl její třiasedmdesátiletý otec, změnila život celé rodině. Lékaři u něj nemoc diagnostikovali před dvěma roky, ale problémy začaly dávno před tím. „Poprvé jsme si všimli, že se něco děje, když otec šel na hřbitov navštívit hrob své matky. Vrátil se velmi pozdě, měli jsme o něj strach. Byl trochu skleslý a rozladěný. Říkal, že na hřbitově najednou nevěděl, kde je a proč tam šel. Netušil ani, jak se dostal domů,“ vzpomíná Kamila.

Žena s Alzheimerem si nepamatuje vlastního manžela, on se o ni ale neustále stará a pořád ji bere na procházky

Nemoc postupuje rychleji, než rodina předpokládala. „Táta je zatím na začátku své cesty, ale je vidět, že nemoc postupuje. Bere různé léky, ale netuším, jak dlouho mu budou pomáhat. Bojím se, co bude,“ svěřila se čtenářka naší redakci s tím, že její matka už nezvládá o otce pečovat. Kvůli jeho zhoršujícímu se stavu se Kamila přestěhovala k rodičům. „Jakmile přijdu z práce, starám se o něj. Když usne, padnu do postele a další den to samé. Nemám žádný život,“ postěžovala si Kamila.

Zavolal policii, protože blízké nepoznal

Zatím se jí daří skloubit výchovu dcery, práci a péči o otce. Ale je to pořádný zápřah. Postupně cítí, že jí docházejí síly. Některé dny má otec světlé chvilky a je nadšená, že s ním může být. Ale když se nemoc projeví naplno, je to děsivé. „Je protivný, panovačný, někdy i agresivní. Chová se jako rozmarné dítě, nechce se mýt, odmítá jíst, nechce se převléknout. Někdy zapomene, že už večeřel, a uprostřed noci se jde najíst. Jednou takhle snědl 12 rohlíků,“ řekla čtenářka.

iZdroj fotografie: Freepik

Stále častěji se stává, že její otec už ani nepoznává své blízké, podobně jako senior, jemuž pomáhají navracet paměť písničky, o kterém jsme psali na DámskémDeníku. „Nedávno jsme všichni seděli u stolu a večeřeli. Najednou otec vstal a šel telefonovat. Zavolal na nás policii, protože si myslel, že jsou v jeho bytě cizí lidé. Prostě nás nepoznal, bylo mi do pláče,“ svěřila se Kamila. Nad tím, že by otce svěřila do péče specializovaného domova pro seniory, nepřemýšlí. „Dokud budu mít sílu, nikam ho nedám. Vždyť je to můj táta,“ rezolutně dodala.

I když je vyčerpaná, otce do domova nedá

Jediným kompromisem, který by ulevil její matce, jež se o manžela stará dopoledne, byl denní stacionář pro lidi s Alzheimerovou chorobou. Šla se tam s otcem podívat, aby se sám rozhodl. „Starší lidé vyráběli dekorace z papíru jako děti ve školce. Také zaškrtávali ve snadných kvízech nejrůznější obrázky a symboly, případně doplňovali slova do textů, protože takové činnosti jsou dobrým cvičením pro mozek. Byl to ale velmi smutný pohled,“ popsala čtenářka.

Na návštěvu stacionáře otce vzala, když měl svůj lepší den. Sedli si pak spolu na lavičku, aby si o této možnosti promluvili. „Vypadal zaraženě, zřejmě to na něj silně zapůsobilo, stejně jako na mě. Pak mi řekl, že tohle ještě není pro něj. Nevyvracela jsem mu to, nenutila jsem ho, protože ho chápu. Byl vždycky tak aktivní a duševně velmi zdatný, a teď se mi ztrácí před očima. Bylo mi do pláče,“ svěřila se Kamila s tím, že i když je vyčerpaná a nemá vlastní život, o otce se bude starat, dokud bude třeba.

Článek „Můj otec vážně onemocněl, už si ani nepamatuje, kdo jsem, nemám žádný život,“ popisuje svůj náročný život dcera se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dávala mi najevo, že jí ničím život

O tom, že by Martina vyrůstala ve šťastné a milující rodině, nemůže být řeč. Na jejím dětství se silně podepsal nehezký vztah, který k sobě měli její rodiče. „Matka nebyla nikdy s ničím spokojená. Otce si nevážila. Vyčítala mu, že je smolař, že každý se má mnohem lépe než my. Chtěla nosit drahé kožichy a jezdit na zahraniční dovolené, ale na takový život jsme neměli dost peněz,“ vypráví čtenářka. Když jí bylo deset, otec si sbalil pár věcí a rodinu opustil.

Jeho dceru to velmi ranilo a také nechtěla zůstat s věčně nespokojenou a remcající matkou. Chtěla odejít s ním, ale nebylo to možné. Později se rodiče rozvedli, otec se podruhé oženil a s novou ženou měl dítě. „Ale volal mi. Alimenty platil pravidelně, ale přesto jsem dokola musela poslouchat, jak na něj matka nadává,“ vzpomíná Martina. Ještě horší bylo, že veškeré ponížení a zlost frustrované matky se obrátila proti ní. „Dávala mi najevo, že jí ničím život,“ řekla.

Bránila mi, abych šla studovat na univerzitu

Matka si domů vodila často cizí muže a nestála o to, aby jim malá dcera překážela. „Snažila jsem se jí vyhýbat. Byla jsem pro ni přítěž, protože jím, protože rostu, protože potřebuju knížky do školy. Jsem si jistá, že právě tahle etapa dětství určila můj pozdější život,“ domnívá se čtenářka. Po střední škole plánovala jít na univerzitu. Matka jí ale řekla, že to nepřichází v úvahu. „Pořád opakovala, že musím jít pracovat, protože ona nebude živit žádnou vyžírku,“ dodala.

iZdroj fotografie: Freepik

To byla poslední kapka. A zatímco spousta opuštěných dětí se snaží svou biologickou matku najít, jak jsme psali na DámskémDeníku, Martina chtěla být od té své co nejdál. Zavolala otci, který jí zařídil bydlení u své sestry. „Teta byla o dost mladší než otec. Měla dvě malé děti a já jsem jí pomáhala s hlídáním. Všichni se ke mně moc hezky chovali. Poprvé jsem měla pocit, že někam patřím. Jen díky ní jsem mohla vysokou školu dokončit,“ říká naše čtenářka.

Na matčin hrob nikdy nepůjde

Když dostudovala, otec jí pomohl sehnat garsonku. Odstěhovala se od tety, aby se mohla postavit na vlastní nohy. Přestože byla atraktivní a měla mnoho ctitelů, zůstala svobodná. Dnes jí táhne na padesát a má pocit, že život promeškala. „Mužům jsem nevěřila, myslela jsem si, že mě stejně nakonec opustí. Matka mi vštěpovala, že jsem bezcenná, že o mě nikdo nestojí, protože mě opustil i vlastní otec. Trvalo mi roky, než jsem si uvědomila, že to nebyl on, kdo mě opustil, ale moje matka,“ svěřila se Martina.

iZdroj fotografie: Depositphotos

S matkou přerušila kontakt. „Před pár měsíci matka zemřela. Poprvé po mnoha letech jsem musela jít do našeho domu. Moje vzpomínky na něj nejsou nejlepší, takže ho chci rychle prodat,“ řekla Martina. Postarala se také o zařizování kolem matčina pohřbu, včetně smutečního obřadu. Na hřbitově byla u hrobu matky v ten den naposledy. „Na matčin hrob už nikdy nepůjdu. Chovala se ke mně jako k cizímu,“ je rozhodnutá Martina. O Dušičkách byla na hřbitově, ale svíčku zapálila jen na hrobě babičky.

Článek Za to, co mi matka udělala, jí nikdy neodpustím. Na její hrob nikdy nepůjdu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V kapse bundy našla dopis od milenky

Se svým manželem se Alena poznala, když oba studovali na stejné škole. Zamilovali se a nakonec se vzali. O pár let později se jim narodil syn a pak i dcera. Na první pohled byli ideální a milující rodina. V téhle iluzi žila žena donedávna. Realitu odhalila náhodou. „Chystala jsem se prát a v kapse manželovy bundy jsem našla záhadný dopis. Přečetla jsem si ho a nevěřila jsem vlastním očím. Bylo jasné, že to napsala jeho milenka,“ svěřila se Alena.

Z počátku vůbec nevěděla, co má dělat. Domnívala se, že ji manžel miluje a že jsou spolu šťastní. Nikdy jí nepřišlo na mysl, že by jí mohl být nevěrný. Cítila se zrazená a ponížená. Měla vztek, ale současně pociťovala obrovskou lítost. Namlouvala si, že jde o nějaký omyl, že ten dopis nebyl určen jejímu manželovi, že třeba jde o nějaký nejapný vtípek kolegů. Četla ho pořád dokola a bylo jí čím dál jasnější, že nic z toho nepřipadá v úvahu. Mimochodem doporučuji tipy, jak odhalit nevěru – Dámskému Deníku je prozradila soukromá detektivka.

S kolegyní muž trávil hodně času

Nakonec si přiznala smutnou a krutou pravdu. Manžel jí je nevěrný. Brzy se ukázalo, že ji podvádí s kolegyní z práce. „Věděla jsem, že spolu tráví hodně času. Nejenže pracují v jedné firmě, kde se každý den vídají, ale mají i společné zájmy. Baví je umění a literatura. Navíc ona je také vdaná a má tři děti. Myslela jsem si, že se nemusím ničeho obávat, že nemám důvod žárlit, ale byla jsem asi hodně naivní,“ uvedla Alena.

iZdroj fotografie: Freepik

Z dopisu bylo patrné, že nejsou jen kolegové a přátelé. Alenu zdrtilo, když se z něj dozvěděla, že jsou milenci, a dokonce si plánují společnou budoucnost. Zoufalá žena se rozhodla, že nebude jen nečinně přihlížet tomu, jak se její rodina rozpadá. Neudeřila ale na manžela, jak by se dalo předpokládat. Situaci vyřešila poněkud svérázně. Milence prostě na dopis odpověděla sama. Apelovala na ni, aby ze vztahu s manželem vycouvala. „Jen se bojím, že na to nebude reagovat a že poměr s mým manželem upřednostní před vlastním manželstvím a dětmi,“ dodala Alena.

Reagovat je dobré až po vstřebání šoku

S nevěrou manžela bojuje Alena po svém. Podle psychologů je v takových případech dobré, aby podvedený partner zareagoval až ve chvíli, kdy se vzpamatuje ze šoku a udrží nervy na uzdě. „Teprve pak by měla v klidu a s jasnou myslí promyslet, kdy a za jakých okolností téma s partnerem otevřít. S přirozenou ženskou sebedůvěrou, ale bez útočné konfrontace a maximálně věcně mu sdělte, že víte. Rozhodně nezveřejňujte své zdroje informací a nebuďte ultimativní. Další tah je pak na partnerovi,“ cituje psycholožku Jitku Douchovou iDnes.

Článek V kapse manželovy bundy našla vzkaz od milenky. Situaci se rozhodla řešit po svém: Napsala jí odpověď s žádostí o ukončení poměru se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

S manželem nebude, když to nevyřeší

S manželem se poznali na jednom studentském večírku a bylo to podobně jako u páru, o kterém jsme psali v DámskémDeníku – velká láska, ale partnera z nepochopitelného důvodu nebavil sex. Chodili spolu dva roky, pak se sestěhovali a přišla svatba. Rádi by měli děti, ale momentálně se oba chtějí ještě nějaký ten rok soustředit na svoji kariéru. „Chci děti, ale jsem tak rozčarovaná z toho, co manžel v posteli dělá, že začínám pochybovat o tom, zda je správné ve vztahu setrvávat. Děsí mě to a nechci s ním být, pokud s tím nepřestane,“ uvedla Lucie.

Problém je v tom, že během postelových radovánek si Lucie na rozdíl od manžela moc neužívá. Naopak. Aby si intimní chvilky nějak okořenili, chce si její partner hrát na otce a dceru. Lucie se svěřila, že není žádná puritánka a hraní rolí jí nevadí. Ovšem až na jednu, kterou má ve velké oblibě její manžel. „Chce, abychom v posteli předstírali, že jsme otec a dcera. Je tím úplně posedlý. Je to divné. Vadí mi to tak moc, že je mi z toho špatně psychicky i fyzicky,“ otevřeně říká Lucie.

Mluví o tom, co by mohla provádět s otcem

Vysvětlení, proč se jí příčí zrovna tato hra, je banální. Lucie se totiž nevyrovnala se vztahem ke svému biologickému otci. Vyrůstala bez něj. „Vlastně jsem ani neměla příležitost ho poznat, protože moji matku opustil ještě před tím, než jsem se narodila. Neznám toho člověka. Myslím si, že právě tahle skutečnost manžela rajcuje,“ vysvětlila Lucie s tím, že manžel během intimních chvil pronáší děsivé poznámky. „Mluví o tom, jaké praktiky bych mohla se svým otcem provádět, kdybych ho měla,“ dodala.

iZdroj fotografie: Freepik

Pro Lucii je těžké takové chování manžela akceptovat. Trápí se a neví, jak situaci řešit. „Uvědomila jsem si, jak je to znepokojující, a propadla jsem depresi. Snažím se najít příčinu, proč mě to tak zraňuje,“ říká Lucie. S manželem se o tom snažila opakovaně mluvit. Jenže ji nechápe. „Pokaždé mi řekl, že se mám uvolnit, že je to zábava a že prý zbytečně přeháním,“ stěžuje si Lucie. Momentálně hledá z nekomfortní situace východisko.

Bojí se, že k odborníkovi nepůjde

Ve hře je i případný rozvod. Podle Novinek se rozpadá téměř polovina manželství. Lucie to ale považuje za krajní řešení, protože má svého muže stále ráda. „Přemýšlím nad tím, že ho přesvědčím, abychom vyhledali nějakou odbornou pomoc, ale nevím, zda na to přistoupí. Bojím se, že ne,“ dodala bezradná žena. Podle sexuoložky Laury Janáčkové potíže v intimním životě souvisí s problémy ve vztahu. „Většina psychických i fyzických problémů v partnerském nebo sexuálním životě se dá řešit,“ cituje sexuoložku iDnes.

Článek „Manžel kazí naše intimní chvilky povídáním o mém otci, kterého ani neznám.“ Zoufalá žena neví, jak problém řešit se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Myslela si, že jsou šťastnou rodinou

S přítelem si devětadvacetiletá žena padla do oka na večírku u přátel. Krátce poté spolu začali randit, později se k němu Blanka přestěhovala a už jsou spolu pět let. Když se jim narodil malý syn, měla pocit, že jsou nejšťastnější rodinou na světě. Od té doby uplynuly už dva roky. „Myslela jsem si, že se stále milujeme, jsme šťastní, že se společně dobře bavíme a skvěle si užíváme. Jenže teď mám strach, že jako spokojenou rodinu nás vnímám jenom já,“ svěřila se Blanka.

Poprvé začala mít pocit, že se něco děje, když její partner začal chodit do fitness centra. „Oba jsme vždycky byli aktivní, jezdili jsme na kolech, chodili si zahrát tenis a v létě jezdili na vodu. Fitko ale bylo novinka,“ vypráví Blanka. Když se na to partnera zeptala, řekl jí, že tam chodí s kolegy z práce, protože potřebují nějaký pohyb, když celý den jen vysedávají v kanceláři. „Přestože to vysvětlení znělo logicky, můj mozek se vzpíral tomu uvěřit,“ uvedla Blanka.

Nevěra ve vztahu těžce poznamenává děti. Těchto 5 věcí si s sebou ponesou do dospělosti

Našla jeho profil na seznamce

Pochybnosti v ní narůstaly, takže se odhodlala k činu, na který sama není příliš pyšná. Přitom více než třetina lidí v Česku prohlíží podle SeznamZpráv telefon svým partnerům „Vím, že to asi vypadá, že jsem stíhačka, ale tak to není. Jen jsem se potřebovala ujistit, že přede mnou partner nic neskrývá, že je prostě všechno v pořádku,“ vysvětlila Blanka. Jenže z jeho mobilu se dozvěděla informaci, kterou vědět nechtěla. „Byla jsem v šoku, když jsem tam našla seznamovací aplikaci, ve které si udělal svůj profil. Bojím se, že mě podvádí,“ uvedla zoufalá žena.

iZdroj fotografie: Freepik

Dodala, že musí situaci nějak začít řešit, ale neví si rady. „Jsme spolu už pět let, máme dvouletého syna, láme mi to srdce. Nevím, jak mu to mám říct, aby se nedozvěděl, že jsem mu prohledala mobil. Zasekla jsem se na místě. Miluji ho, ale ta zrada hodně bolí,“ vysvětlila Blanka. Přímé konfrontace se obává. Nechce, aby jejich vztah skončil, už jen kvůli malému synovi. „Namlouvám si, že o nic nejde a že to mám nechat plavat. Ale ty pochybnosti jsou nesnesitelné,“ dodala.

Nevěra je častou příčinou krachu vztahu

Pokud má jeden z partnerů podezření na nevěru, je podle soukromé detektivky Ivety Novotné, o které jsme psali v DámskémDeníku, rozumné se o tom nejprve doopravdy přesvědčit. Běžně lidé přistupují k procházení mobilu, historie vyhledávače na počítači i špehování. Zálety jsou totiž velmi častou příčinou krachu vztahů. Podle Novinek nevěra stojí v žebříčku pěti nejčastějších důvodů rozvodu hned na druhém místě za netolerancí.

Článek Po pětiletém vztahu objevila v partnerově telefonu seznamovací aplikaci. S odstupem času váhá, jak situaci pojmout a řešit se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Známky toxického chování

Než se pustíme do samotného příběhu paní Martiny, je dobré uvést, jak vůbec poznáte, že žijete s toxickou matkou nebo obecně v toxickém vztahu. Je spousta dospělých žen, které bojují se svými matkami, jež často podkopávají jejich sebevědomí. Více se můžete dočíst na CounsellingInMelbourne.

Jedním z nejčastějších příznaků je absence jakýchkoli hranic. V praxi to vypadá tak, že vaše matka má tendenci mluvit vám absolutně do všeho – jak vypadáte, jaká by měla být vaše kariéra, nebo dokonce jak by měl vypadat váš partner. Vměšuje se do všech oblastí vašeho života nezdravým způsobem. Obvyklý je i nedostatek podpory. Ten se projevuje tak, že vaše matka očekává, že vy nemáte žádné problémy, ale ona ano – a vaším úkolem jako dcery je jí vždy pomáhat.

Také si všímejte, zdali k vám vaše matka nevyzařuje neustálou negativitu, respektive nic jí na vás není dost dobré. Kritizuje vše, co uděláte, nikdy vás nepochválí a vlastně její představa vašeho života je zcela odlišná od té vaší. To byl hlavní problém ve vztahu paní Martiny s její matkou. Toxické vztahy se však netýkají pouze dětí a rodičů, ale i partnerů. O signálech toho, že žijete v toxickém vztahu, si můžete přečíst v jednom z našich článků na DámskýDeník.

iZdroj fotografie: Freepik

Její štěstí nebylo moje štěstí

Paní Martina by vztah mezi ní a matkou shrnula slovy: „Chtěla pro mě to nejlepší, ale její představa štěstí se neshodovala s tou mou.“ Matka toužila po jediném, aby z její dcery vyrostla houslová virtuózka. Jediné, s čím si tedy jako dítě mohla „hrát“, byly housle. Zatímco její bratr běhal venku s kamarády, ona musela neustále trénovat. Matka byla učitelkou hudby, neměla však takový talent, aby se z ní stala houslistka, tak učila. Odtud se vše odvíjelo.

Nejdříve tedy svou dceru učila doma. To ale nestačilo, rozhodla se ji přihlásit do hudební školy. Dopoledne základní škola, odpoledne hudební, ve volných chvílích cvičení hry na housle. Jenže efekt byl přesně opačný. Martina sahala po houslích se stále větší nechutí. Jednoho dne si dovolila říct matce své přání: „Už nechci hrát.“ Pro matku to byla ta největší rána. „Tolik mi věřila, věnovala mi spoustu času. Našla si tedy nový cíl. Když nechci být houslistkou, ať se stanu alespoň lékařkou.“

Když se Martina vzdala houslí, cítila neskutečnou úlevu. Měla najednou tolik času. Studovala a po absolvování školy se z ní stala učitelka. Skvělá učitelka, rozhodně lepší, než by kdy bývala byla houslistkou. Trauma z dětství si však v sobě nese dodnes. „Chodím na terapie, ale zatím mi moc nepomáhají. Moje matka mi vzala dětství. Jsem pro ni jedno veliké zklamání. Cítím z jejího chování vůči mně zášť. Zajímavé je, že s mým bratrem je to zcela jiný příběh,“ dodává smutná Martina.

Článek „Nesplnila jsem očekávání své matky. Jsem pro ni prý velkým zklamáním,“ popisuje komplikovaný vztah žena se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vysoká úspěšnost

Christina se považuje za odbornici na vztahy mezi muži a ženami. Ze svých znalostí si vytvořila vlastní business. Netají se ani značnými finančními zisky. Její povolání by se nedalo označit slovem dohazovačka. Pod tím si totiž většina lidí představí puberťáky na střední škole. Jednoduše vlastní společnost, která hledá majetným Arabům dokonalé životní partnerky.

Její společnost se chlubí velmi příznivými recenzemi. Šestadevadesát procent klientů je s jejím výběrem budoucí manželky naprosto spokojených. Zbylá čtyři procenta jsou pouze zanedbatelná náhoda. A jaký je vlastně postup práce v tomto odvětví? Zaprvé je stěžejní kontakt s mužem, který má zájem o manželství. Christina jej nejprve důkladně vyzpovídá a zjistí jeho preference.

Krása a inteligence

Následně prohledá svou databázi vhodných budoucích manželek. Ta je velmi obsáhlá, protože ani zdaleka neobsahuje ženy pouze z Dubaje. Standardně se uvádí, že proces trvá dva měsíce až půl roku. Možná by vás mohlo zajímat, jaké ženy jsou pro arabské muže atraktivní? I na to má Christina svou odpověď. Vzhledem k zachování služebního kodexu však nemohla prozradit vše.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Obecně se dá říci, že ženy představují pro své arabské muže trofeje. Kromě toho, že mají být pro své manžele životními partnerkami a matkami jejich dětí, tak symbolizují jejich společenské postavení. Ideální žena by měla být ideálním poměrem mezi přitažlivým vzhledem a vysokou inteligencí. Jak se zdá, tak vdát se za arabského muže není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled jevit.

Článek Sňatková politika se v arabských zemích liší. Na tom postavila své podnikání „dohazovačka“, pomáhá najít vhodné manželky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Mají mezi sebou výjimečný vztah

Když mladá maminka přinesla z porodnice malou holčičku domů, doufala, že si na sebe s jejich domácím mazlíčkem rychle zvyknou. Nejprve to tak nevypadalo, ale nakonec si k sobě našli cestu a postupně spolu trávili čím dál tím více času. Holčička se v přítomnosti psa vždy usmívala a i on se k ní choval přátelsky.

Žena pobaveně koukala po pokoji

Když jednoho dne vešla do dětského pokoje, spatřila něco, co ji natolik pobavilo, že vzala svůj telefon a rozhodla se sdílet tento okamžik s ostatními. Video, na kterém se pes snaží vyzvat malé dítě ke hře, dojalo uživatele internetu a dostalo se mu obrovského ohlasu. Je na něm zdokumentováno batole ležící v houpačce, které je obklopeno tenisovými míčky. Po několika vteřinách se v záběru objeví také pes.

Pejsek trpělivě čekal na reakci

Jak se ukázalo, pejsek si chtěl prostě jen hrát se svým novým kamarádem. Vždy k němu přiběhne a donese mu barevný míček. Pravděpodobně čeká, že mu batole jeden z nich hodí a on ho bude moci donést zpět. To sice holčička zatím neumí, ale i tak jí tato hra dělá radost. V tuto chvíli má nahrávka již 315 tisíc zhlédnutí a přes 30 tisíc sdílení.

@aircorg 🐶: I think this one is broken… I’ll keep trying #doglife #petlife #baby #love #corgi #trend #taylorswift ♬ Anti-Hero – Taylor Swift

Uživatelé TikToku byli unešení

Komentáře pobavily i samotnou autorku videa. „Říká si: ‚Dávám mu svou nejcennější věc‘.“ „Milý pejsek. Přináší míčky a chce, aby mu je dítě hodilo.“ „Pejsek říká: ‚Dobře, tenhle míč se ti nelíbí… Co říkáš na tenhle?‘“ „Není to ten nejroztomilejší pohled?“ „Je to ten nejlepší velký bratr!“ „Když pes nechápe, jak fungují miminka.“ Komentářům dávala srdíčka a často také uživatelům odpovídala.

Článek Pes –⁠ nejlepší přítel miminka: Žena natočila roztomilé video, jak si ti dva hrají s tenisovými míčky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Alkohol a léky

Málokdo však zná střípky z hereččina soukromého života. Ten šel, jak se říká od deseti k pěti. Za manžela si vzala herce Oldřicha Víznera. Manželé měli dvě dcery. Navenek působili jako šťastná a ideální rodina. Realita byla ale úplně jiná. Vízner nikdy nepopřel svou povahu lamače srdcí žen. Ušetřeno nezůstalo ani to Šulcové. Nedalo se nic dělat, rozvrat rodiny byl nevyhnutelný.

Stále častější milostné aférky vyeskalovaly k odchodu Víznera k jiné herečce, která byla výrazně mladší. Následoval rozvod, který by se dal pokládat za takovou zlomovou čáru. Po něm se herečka uchýlila do společnosti značného množství alkoholu a léků, které ovlivňovaly její psychiku. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Kvůli návykovým látkám trpěla také její kariéra.

Společné dovolené

Vzhledem k tomu, že se herečka po křivdě bývalého manžela uzavřela do sebe, tak začala její práce stagnovat. Šulcová přerušila s Víznerem jakýkoliv kontakt. Z nejhoršího se dostala pouze s pomocí svých vlastních dcer. Usmíření se uskutečnilo až v posledních letech jejího života. Bývalí manželé se stali přáteli, a také nerozhádanými rodiči svou dospělých dcer.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Herečka uvedla pro deník Extra.cz tato slova: „Máme úžasný vztah. Vzájemně si hlídáme děti a jezdíme společně na dovolené. Jsem vlastně taková nevlastní máma jejich dětí, které ráda hlídám. My proti sobě s Oldřichem nic nemáme, a to říkám upřímně. Tehdy jsem si poplakala, ale pak jsem se přes všechno přenesla. Život má různé etapy. Teď žijeme všichni spolu, chodím k nim na obědy, slavíme spolu narozeniny, neustále se scházíme.“ Vízner se podílí na organizaci hereččina pohřbu.

Článek Jana Šulcová (†76) na sklonku života odpustila svému bývalému muži. Přestože si kvůli němu prošla peklem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dovolenou si koupili už v předstihu

Osmašedesátiletá Jiřina nemá bůhvíjak velký důchod. Přesto si ale zvládne každý rok naspořit dostatek peněz, aby mohla se svým přítelem odjet na dovolenou. Je to jedna z mála radostí, co si dopřává. Každý rok vyrážejí na dva týdny k moři. Nic neponechávají náhodě. Zájezd si vybírají už v lednu. Letos padla volba na Bulharsko. I když nejde o nejatraktivnější destinaci, oběma vyhovovala, byla cenově dostupná, a tak si zájezd koupili.

Přestože si dovolenou užili a Bulharsko jim učarovalo, návrat byl hořký. Před odjezdem se totiž Jiřina dostala do křížku se svou dcerou. Ta pracuje v advokátní kanceláři a slušně vydělává. Má manžela a dvě krásné malé děti, které Jiřina často a ráda hlídá. Jenže těsně před odletem na dovolenou, si její zeť dost nešťastně zlomil nohu. Dostal na ni sádru od třísel až ke kotníku. O tom, že by jako obvykle vyzvedával děti ze školky, nemohla být řeč. Péči teď naopak potřeboval on sám.

Mohou si dovolit najmout pomoc

Práce v advokátní kanceláři je časově náročná. Dcera Jiřiny se často vracela domů pozdě večer. Její manžel na tom byl podobně. Najali si studentku, která se o děti starala a často zaskočila i babička. Jenže přes léto chůva odjela na prázdniny. A jako naschvál si manžel zlomil nohu. Sotva se došourá na toaletu.  Tak dcera zavolala své matce, ať jim přijede pomoct a zůstane, dokud se manžel neuzdraví. To ale Jiřina odmítla.

Nejenže nechtěla skákat kolem zetě, s nímž se nemá v lásce, ale také měla hlídání dost a chtěla si jednou za rok odpočinout. Navíc měla dovolenou už dávno zaplacenou. Proč by měla rušit své plány a nechat na holičkách svého přítele? Koneckonců i její zeť má matku. „Navrhla jsem dceři, aby jim přijela pomoct tchyně, která je také v důchodu a má dost času. Nemluvě o tom, že dcera s manželem jsou dost bohatí a mohou si klidně dovolit najmout chůvu i pečovatelku,“ vysvětluje Jiřina svůj pohled na věc.

Druhá babička se starat nechce

Jenže tchyně to odmítla, protože má problémy se zády. „Já vím, že ta ženská je zdravá jako rybička. O syna a vnoučata se starat nechce. Proč by se měla hrnout k nim do města, když má svůj klid v domku na venkově. Nenabídla svému synovi a vnoučatům, aby byli u ní. Zajímalo by mě, jestli i on se kvůli tomu na svoji matku zlobí, jako moje dcera na mě,“ zamyslela se Jiřina. Mrzí ji, že se situace takhle vyhrotila a že u dcery nenašla pochopení.

Nechtěla dovolenou v Bulharsku rušit. Sice jí dcera nabízela, že jí to vynahradí, že jí koupí zájezd v jiném termínu, ale nemohla se vykašlat na přítele. Nabídla dceři, že jí pomůže, jakmile se vrátí. Vezme si děti k sobě, ale o zetě se starat nebude. „Nikdy nebyl moc hodný, je to šašek. Nehodlám kolem něj skákat a vyvařovat mu. Dceři jsem to neřekla takhle přímo, ale naznačila jsem jí to,“ řekla Jiřina s tím, že pak jejich hovor skončil.  

Pro dceru a vnoučata by udělala cokoli

Po návratu z Bulharska je Jiřina připravena pomoct. Jenže dcera jí nebere telefon. „Když se jí něco nelíbí, okamžitě se urazí. Sama jsem překvapená, že jsem vychovala takového sobce,“ poznamenala Jiřina. Při pohledu zpět by nic neudělala jinak. Nešlo o mimořádnou situaci, její zeť přece neumíral, jen měl zlomenou nohu. „Nechápejte mě špatně, pro svou dceru a vnoučata bych se vzdala i poslední košile. Ale tohle není konec světa. Ocenila bych, kdyby dcera pochopila, že i já mám právo na svůj vlastní život,“ dodala Jiřina.

Článek Už měla hlídání dost, a tak se sbalila a odjela na dovolenou: „Ať se taky stará druhá babička“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Role a láska

Vždy podváděl všechny přítelkyně, s nimiž byl aktuálně ve vztahu. Manželka Tamara mu jeho úlet odpustila. Ovšem jeho nevěru vyměnila za důvěru, kterou mu poskytovala. Ne nadarmo se říká, že když člověk podvede jednou, tak se to bude opakovat znovu. Vzhledem k tomu, že spolu mají manželé děti, Tamara patrně myslí na blaho rodiny a na co nejhezčí dětství potomků.

Překonat partnerovu nevěru je opravdový oříšek. Pro Tamaru muselo být těžké vybrat si mezi odchodem od lásky svého života a udržením rodiny. Nakonec otci svých tří dětí odpustila. Přesto v ní však hlodají pochyby o jeho dalších krocích, co se žen týče. Klus získal roli v primáckém seriálu Zoo, tam hraje fotografa Filipa Jandu. Role má ve scénáři také několik milostných aktů.

Žárlivá manželka

Díky účinkování ve zmíněném seriálu vzrostla Tomášova fanouškovská základna. Fanynky se jen hrnou a Tamara začíná mít neblahé tušení. Kromě toho tráví spoustu času na koncertech. Tento čas by mohl raději věnovat své rodině. Do bulvárního deníku Blesk.cz unikly zprávy o tom, že by měly mezi manželi vznikat konflikty na téma žárlení a případné nevěry.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Informace prozradil blízký z okruhu přátel Tomáše. Čas s rodinou se tak stále více tenčí. Herec se vrhl do natáčení nového seriálu, který nese název Zalez do spacáku. Společnost mu bude dělat dcera Josefína, která v seriálu taktéž získala svou roli. Za vysokým pracovním nasazením stojí vidina odpočinku od žárlivé Tamary. Nezbývá, než počkat na další vývoj situace.

Článek Tomáš Klus přiznal, že Tamara žárlí na jeho herecké románky. Hádek už má plné zuby a těší se, až vypadne z domu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Harmonické manželství

Pohybově nadaný Harapes zprávu o smrti své bývalé ženy skoro neunesl. Podle dostupných informací jej její úmrtí vyloženě vykolejilo natolik, že se určitou dobu stranil společnosti i rodině. Nikdo nevěděl, co se s ním děje. Šok byl tak veliký právě proto, že měl zpěvačku velmi rád.

Prozradil, že bylo jejich manželství spokojené a harmonické. Bylo jako azurové nebe, na němž není žádný mráček. Hana Zagorová pro něj byla ideální ženou. Jemnou a něžnou bytostí, s níž byl opravdu šťastný. Ani jeden z nich nepočítal s budoucím rozpadem vztahu. Dokonce si slíbili, že se nikdy nerozvedou. Na pomyslné obloze se však objevil nový mrak.

Rozvod a svatba najednou

Tímto mrakem se stal operní pěvec Štefan Margita, který Zagorovou okouzlil natolik, že se s ním rozhodla strávit zbytek života. Načasování bylo poměrně kontroverzní. V jeden den proběhl rozvod s Harapesem a den nato svatba s Margitou. Pro tanečníka to nebylo lehké období. O to horší je teď sledovat kroky vdovce Margity po smrti pěvecké legendy.

Prohlásil o něm: „To, co vyvádí po její smrti a jak komunikuje s bulvárem, je trapné. Chce být viděn. To, jak se prezentuje, je takový košický mindrák.“ Do toho nebyl ani pozván na vzpomínkový koncert. Přitom uctí památku své bývalé ženy, kdykoli má možnost. Pravidelně dochází na její vyšehradský hrob. Jako památka mu aspoň zůstal zlatý prsten po zpěvaččině mamince.

Článek Vlastimil Harapes, bývalý manžel Hanky Zagorové, zkritizoval Štefana Margitu. Jeho chování je prý trapné se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pravá láska

Pravá láska je však mnohem víc. Je to jiskra mezi dvěma lidmi, kteří se jednoduše vzájemně přitahují. Fyzická přitažlivost je jedna věc, avšak psychologická kompatibilita ta druhá. Každý jednou zestárne, bude mít vrásky, pravděpodobně pleš a nějaká ta kila nahoře. Málokomu ale zůstane mladý duch a laskavost. Takový člověk by měl být vaší prioritou na cestě životem.

Příběh nekonečné lásky z Indie vhání slzy do očí. Muž jménem Jai potkal ženu Sunithu již v pubertálních letech. Sám říká, že se do ní na první pohled zamiloval. Byla to hned láska jako trám. Tehdy však ještě jednostranná. Později spolu začali trávit volné chvíle. Jai se však příliš styděl na to, aby dal Sunithě najevo své city. Nikdy se dostatečně nevyjádřil. Po promoci se jejich cesty rozešly.

Indická lovestory

Do kontaktu se dostali opět později přes sociální sítě. Sunitha Jaie dokonce pozvala na svou narozeninovou oslavu. Zhruba v této době se stala obětí dopraví nehody. Utrpěla těžké popáleniny a její obličej byl znetvořen. Jai na nic nečekal a spěchal za Sunithou do nemocnice. Tam se chopil své šance a požádal ji o ruku. Příběh tohoto zasnoubení je opravdu originální.

Jai byl Sunithě i nadále velkou psychickou podporou. Stal se z nich plnohodnotný manželský pár. Jai o své ženě řekl: „Po nehodě a tom pekle, kterým si musela projít, vyšla na povrch její skutečná krása. Miluji ji takovou, jaká je, a navždy budu.“ Manželům se narodila dcera, a poté syn. Příběh jejich lásky ukazuje lidem po celém světě, co je na partnerství to opravdu důležité.

Článek Po nebezpečné nehodě přišla o půlku obličeje. Čekala, že ji přítel opustí, on se však rozhodl udělat něco jiného se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Společná práce a domácnost

Jiří Langmajer prošel po svatbě s Adélou Gondíkovou velkou změnou. S předchozí partnerkou se kvůli ní rozvedl. Z neutrálního člověka se najednou stala přívětivější osobnost. Letos tento pár oslaví čtyřleté výročí své svatby. Na první pohled však vypadají tak sladěně, jako kdyby spolu žili mnohem déle. Kromě společného bydlení sdílejí také stejné herecké zaměstnání.

Redakci Extra.cz tak napadlo se slavného páru zeptat, jak se jejich vztah vyvíjí. Manželé nyní společně natáčejí nově připravovaný seriál, který spadá pod TV Prima. Ponese název Chataři ze Švihova. Jak již bylo řečeno, Langmajer s Gondíkovou spolu sdílí všechny aspekty svého života. Při uvážení, že spolu přes deset let hrají divadlo, by se dala očekávat nějaká ponorka.

Nehrají si na výročí

Gondíková však spekulace vyvrátila: „My ji ani nestihneme mít. Vždycky se něco najde, v každé rodině se stane něco problémem, ale ony to jsou většinou takové kraviny. Nic závažnějšího zatím nebylo.“ Zdá se, že jsou partneři opravdovými spřízněnými dušemi, jejichž lásku nevyčerpá ani nepřetržitá přítomnost toho druhého. Mráčky na azurové obloze se objeví maximálně v souvislosti s divadelními zkouškami.

iZdroj fotografie: Nextfoto

„Bylo náročnější zkoušení té divadelní hry, to se tak člověk pře, protože si myslí něco jiného, takže spíš takhle. Ale že bychom domů odcházeli a chtěli jsme se rozejít, to ne.“ Gondíková také přiznala, že si s manželem moc nepotrpí na dodržování oslav jednotlivých výročí jejich vztahu. Minulý rok si ani jeden z nich nevzpomněl. Do budoucna si pouze přejí trávit více času na své chatě.

Článek Jak Gondíková s Langmajerem zvládají společné soužití i práci: „Ani nestíháme mít ponorku,“ komentuje Adéla se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

I když nechtěla, nakonec s nastěhováním souhlasila

Paní Stránská svou snachu Evu nikdy neměla v oblibě. Už když ji syn přišel poprvé ukázat rodičům, nelíbila se jí její povrchnost a povýšenost. Navíc byla podle ní ošklivá, i když se naopak chovala jako největší kráska. Celkově jí chování synovy přítelkyně vadilo a věděla, že má na lepší, ale nikdy to nedávala najevo. Přijala synovo rozhodnutí, že si chce vzít právě tuto ženu.

Byli velmi zamilovaní a začali stavět vysněný dům. Když se jim po čase naskytla nabídka prodat svůj byt za opravdu lákavou částku, rozhodli se jednat. Museli však své nynější bydlení okamžitě opustit, a tak přišel Jirka, syn paní Stránské, k rodičům domů s tím, že by se k nim na pár měsíců nastěhovali, než bude jejich dům dokončený. Paní Stránská zprvu váhala, ale nakonec souhlasila. Měli čtyřpokojový byt, takže bývalý Jirkův pokoj byl volný. Z dalšího pokoje měla paní domu udělanou pracovnu, kde opravovala sešity a chystala písemky, protože je učitelka.

Snacha dělala nepořádek a všem poroučela

Mladí prodali veškerý nábytek, protože Eva chtěla mít vše nové, ale přinesli do bytu paní Stránské spoustu krabic. Když oba dorazili, vtrhla Eva do pracovny se svým notebookem a řekla, že tady bude pracovat. Do toho se vložil ještě Jirka a své matce řekl, že sešity může opravovat i v kuchyni. Navíc byly prázdniny, takže teď prý místnost stejně nepotřebuje. K tomu si ještě snacha poručila volnou polici v lednici, kam si budou dávat své potraviny, protože si kupují drahé věci, které mohou jíst jen oni.

Paní Stránská byla v šoku a začínala pociťovat vůči své snaše silnou averzi. Každým dnem to bylo horší a horší. Eva si po sobě nic neuklízela, vařila a připravovala jídlo jen pro sebe a svého manžela. Paní Stránská stále jen zametala drobky a umývala nádobí. V koupelně se povalovala kosmetika, všude tmavé dlouhé vlasy a neustále mokro a nepořádek. Když upozornila na to, že koupelna je společná, takže by si po sobě měl každý uklidit, snacha se na ni jen zle podívala.

Nyní je rozhádaná celá rodina

Vše vyvrcholilo tím, když Eva svému tchánovi, který zrovna v obýváku kouřil, řekla, ať to okamžitě típne, protože jí to nedělá dobře. V tu chvíli paní Stránská vystartovala a začala na ni křičet, že je tam pouze na návštěvě, takže nemá co poroučet. Pokud jí to vadí, ať jde do pokoje a zůstane tam. A rovnou si může sbalit věci z pracovny, protože bude začátek školního roku, takže se tam paní Stránská vrací zpět. Eva odešla uražená do pokoje, kde čekala na svého manžela. Tomu hned po návratu řekla, že je jeho matka zlá nána, a celou situaci mu barvitě vylíčila.

„Ještě ten den se Eva odstěhovala ke kamarádce a Jirka zůstal u nás. Ale byl na mě naštvaný, protože kvůli mně jeho žena odešla. Prý jsem to přehnala. Neomluvil se, jen se zavřel do pokoje. Od té chvíle se doma jen míjíme,“ popisuje situaci paní Stránská. „A já jsem naštvaná… Na manžela, protože mě nepodpořil, na syna, protože je na straně mé snachy, a na sebe, protože jsem s tím vším vůbec souhlasila. Jak se říká: Pro dobrotu na žebrotu. Chtěla jsem jim pomoct, ale přesto jsem zlá nána,“ končí svůj dopis paní Stránská.

Článek Poskytla jí střechu nad hlavou, ale schytala nevděk: „Chtěla jsem jen pomoct. Místo toho jsem od snachy slyšela, že jsem zlá nána“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Posílá pouze smsky

Rozvod nemohl být dlouho právoplatně stvrzen, jelikož byli teď už bývalí manželé dlouho odloučeni. Část podepsaných dokumentů se samozřejmě týkala další výchovy jejich společné dcery. Odloučení by Žilkovou samo o sobě netrápilo, kdyby se netýkalo také její dospívající dcery. Médiím se svěřila s nemilými informacemi. Stropnický kontaktuje dceru pouze pomocí SMS zpráv.

V osobním kontaktu nebyli již rok a půl. Herečka se diví, jak je to možné, když má o dceři dostupné všechny informace. Zná její denní režim, kde bydlí, kam chodí do školy nebo kde se zdržuje právě po škole. Chování Stropnického nezapadá do rodiny, která drží při sobě. Žilková je rodinný typ, pro web Extra.cz prozradila: „Já bych bez svých dětí nevydržela. Nevidím mu do hlavy, nevím, proč se tak chová.“

Vztahy s bývalými partnery

„Možná ani netuší, že způsob opuštění rodiny náhlým šokem pár hodin po dovolené a hezkých Vánocích dceři hodně ublížil a čeká omluvu.“ Sama Kordula Stropnická se k aktuálnímu vztahu s otcem a slovům své matky nijak nevyjádřila. Žilkovou trápí chování bývalého manžela vzhledem k porovnání vztahů, které má s předešlými partnery. Jsou hezčí, než byste čekali.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Oba otcové jejích starších dětí zůstali i po rozvodech skvělými rodiči. Předchozímu manželovi Jiřímu Hanychovi byla dokonce herečka na svatbě. Seznámila se tak s jeho novou manželkou a dalšími dětmi. S bývalými partnery se například skvěle bavila i na dětských narozeninových oslavách. Jeden z manželů Marek Navrátil bohužel zemřel ve věku dvaapadesáti let. Přesto stihnul poznat malou Kordulu.

Článek Podle Žilkové Stropnický nemá o jejich dceru zájem: „Kordulku už rok a půl nevyhledal. Měl by se jí omluvit“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Autistická dcera

Herečka Mahulena Bočanová prozradila, že by ve svých šestapadesáti letech ještě nějakého partnera uvítala. Svou osudovou lásku totiž zatím nenalezla. V jejím životě se pohybovalo několik partnerů, nejdůležitější je pro ni však jedna jediná osoba. Tou je její jednadvacetiletá dcera Márinka. Dívka trpí poruchou autistického spektra. S maminkou jsou si velmi blízké.

Přesto, že Mahulena svou dceru nadevše miluje, přiznává, že občas potřebuje oporu i jiných osob. Zvláště během náročnějších období, které zažívá každý člověk. Hereččin nejdelší vztah trval osm let. Bývalého manžela Viktora Mráze si vzala v roce 2001. Už tehdy čekala dceru Márinku. Manželství bylo podle všeho šťastné, přesto však došlo k rozvodu, který iniciovala Mahulena.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Mahulena Bočanová (@mahulena_bocanova_official)

Žádní motýlci v břiše

Ukázalo se, že se z manželů stali pouze kamarádi. V každém vztahu se lidé sbližují. Časem se tak stává, že původní jiskra a nervozita vyprchá. Nikdy by však partneři neměli představovat pouhé kamarády. Stále hraje velkou roli vzájemná náklonnost a specifické kouzlo. Od rozvodu měla herečka několik mladších partnerů. Žádný vztah však nepřerostl v nic vážnějšího.

V současné době má Mahulena o ideálním partnerovi jasnou představu. Hlavní roli hraje věk a zručnost. Chtěla by někoho, komu je alespoň pětapadesát let. Tedy, aby byli zhruba stejně staří. Kromě toho by se jí hodil muž do domácnosti, který dokáže opravit domácí spotřebiče. Mladí zajíčci a motýlci v břiše jsou odloženi na vedlejší kolej. Snad se herečce ve výběru poštěstí.

Článek Mahulenu Bočanovou už mladší muži nezajímají. Radši by takového, který zvládne opravit aspoň lustr se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Když ji požádal o ruku, souhlasila

Když ho poznala, srdce se jí zachvělo skoro jako v mládí. Slovo dalo slovo a důchodkyně se s o šest let starším Františkem vídala i po návratu domů. Získala naději, že na sklonku života nebude sama. S manželem se rozvedla už deset let po svatbě, protože se mu příliš líbily ženy. Dokud byla zaměstnaná, nenapadlo ji, že v životě jí bude scházet partner. Zjistila to až po odchodu do důchodu. Kromě hlídání vnučky nic dalšího neměla na práci.

Přestože je na svůj věk aktivní a ráda jezdí na kajaku, chodí na dlouhé procházky nebo se angažuje v seniorském klubu, čím dál víc si uvědomovala, že jí chybí životní partner. Možná i proto byla tak okouzlená Františkem. „Bavili jsme se, povídali si, cítila jsem, že o mě pečuje. I když jsme bydleli daleko od sebe, navštěvovali jsme se i poté, co lázeňský pobyt skončil,“ popisuje Barbora. Po nějaké době ji vdovec požádal o ruku.

Z manželčiných fotografií měl výstavky všude

S nadšením souhlasila, že si ho vezme. „Byla jsem v nějaké euforii. Dcera mi to rozmlouvala, ale já ji nechtěla poslouchat,“ vzpomíná Barbora. Protože vdovec měl větší dům se zahradou, kde měli pohodu a klid, vzdala se svých přátel, rodiny i aktivit a po svatbě se přestěhovala do vzdáleného města k němu. Sice jí to bylo líto, ale chtěla být konečně šťastná. František jí navrhoval, aby prodala svůj byt, ale nakonec to naštěstí neudělala.

V domě svého nového manžela se ale necítila dobře. Byl sice hezký a pečlivě uklizený, protože tam docházela uklízečka, což se Barboře líbilo, ale skoro všude byly fotky zesnulé ženy Františka. Nebyla jen jedna v místnosti, ale hned několik. „Skoro jako nějaký oltář. Navíc byly tyhle výstavky i v každém pokoji v domě. Nechci, aby zapomněl na svou mrtvou ženu, ale máme jít do budoucnosti společně. A tohle bylo moc. Ve srovnání s tím, co následovalo, to vlastně byla prkotina,“ povzdechla si Barbora.

Poslední kapkou byla péče o hrob

Její nový manžel totiž došel k závěru, že když má zase ženu, může propustit uklízečku a ušetřit. Barboře se to sice moc nelíbilo, ale snažila se mu vyhovět. Jenže pak to přišlo. František ji začal neustále srovnávat se svou zesnulou ženou. Ta dělala lepší knedlíky, palačinky nerolovala, nýbrž skládala do trojúhelníků, neluxovala jen třikrát v týdnu, ale každý den, košile žehlila jinak a samozřejmě lépe. Barboře pomalu začala docházet trpělivost.

Všechno muselo být podle něj od rána až do večera. Měla pocit, že se její muž mění v domácího tyrana. Poslední kapkou bylo, když po ní manžel chtěl, aby s ním chodila pečovat o hrob jeho zesnulé ženy. „Nejhorší bylo, že dvakrát týdně chodil na hřbitov. Chtěl, abych chodila také a uklízela hrob jeho mrtvé ženy. To už pro mě bylo za hranicí únosnosti,“ říká Barbora. Nevadilo jí, že František chodil na hřbitov, ale nechápala, proč by s ním měla chodit vzpomínat na jeho ženu i ona.

Zesnulé ženě se ani zdaleka nevyrovnala

Jednou na hřbitově narazili i na Irenu, sestru Františkovy zesnulé ženy. Barbora se s ní k nelibosti svého manžela dohodla, že spolu zajdou na kávu. „Bylo vidět, že to Františkovi není po chuti. Ale říkala jsem si, že se od Ireny dozvím alespoň něco málo o něm,“ vzpomíná. K jejímu překvapení k ní byla švagrová jejího muže velmi otevřená. Varovala ji, že zatímco teď Ireninu sestru František uctívá, dokud žila, choval se k ní jako ke služce.

Irena jí také řekla, že žádná místní žena by se s ním nezapletla, protože na malém městě každá ví, jak se k nebožce choval. Barboru to znepokojilo. Rozhodla se ale, že dá Františkovi ještě šanci. Řekla mu však, že už nebude skákat, jak on píská, a na hřbitově s ním byla naposledy. Udělal jí scénu, že nesahá jeho zesnulé ženě ani po kotníky. To na Barboru už bylo moc, sbalila si kufry a odjela do svého bytu. Pochopila, že to mezi nimi nikdy nebude fungovat, jak by si přála. Po půlročním manželství požádala o rozvod. Partnera bude dál hledat, ale napálit se už nenechá.

Článek Provdala se za vdovce a doufala ve šťastné stáří. Místo toho musela umývat hrob jeho zesnulé manželky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Náhlá žádost o rozvod

Urážení a praní špinavého prádla mezi bývalými manželi nepůsobilo příliš dobře. Málokdo tak čekal, že se herečka pustí do života s úplně novou chutí a začne jej vnímat jinak. Odchod manžela pro ni byl určitě velkou ránou. Strávili spolu dlouhých patnáct let. Jeho žádost o rozvod se snesla jako blesk z čistého nebe a Žilkové nezbylo než se obrnit trpělivostí.

Manželé spolu měli dceru Kordulu Stropnickou, jejíž výchova a kontakt s otcem byla neméně diskutovaným tématem. Kromě toho je potkalo velké neštěstí, když jim zemřel syn Melichar, který se narodil s onemocněním plic. Přišli o něj do roka od jeho narození. Herečka teď přes všechno špatné zažívá novou životní etapu, již si užívá plnými doušky.

Nově objevený svět

Své pocity po rozvodu okomentovala slovy: „Nevěstě hlavu, když vás někdo opustí, dá se začít znovu a líp. Mám druhé mládí, díky nově objevenému světu, který bych nikdy nepoznala, kdybych nebyla ze starého světa vystrčena. Živote, díky!“ Tento vzkaz má souvislost s jejím novým přítelem Josefem Holomáčem. S ním získává zážitky, o nichž by se jí předtím snad ani nesnilo.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Veronika Zilkova 😂 (@veronikazilkovazilkova)

Má pocit, že omládla o několik let. Společně navštívili koncerty heavy metalové kapely Iron Maiden. Šlo pro ni o tak nevšední událost, že vůbec nevěděla, jaké zvolit oblečení. O pomoc požádala své sledující na sociální síti Instagram. Ti svou oblíbenou herečku nenechali na holičkách a nakonec vytvořili moc hezký model s červenou koženou bundou. Žilková jenom září.

Článek Žilková je vděčná, že ji Stropnický poslal k vodě: „Mám druhé mládí“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Konstruktivní kritika

Jak tedy vnímat statusy a virtuální komentáře? Uživatelé se v tomto případě dělí do dvou skupin. Jedni zastávají stejná pravidla chování jako v realitě. Tedy vyjadřovat se k věcem pouze tehdy, když máte na srdci něco pěkného ve smyslu pochvaly. V opačném případě ventilovat konstruktivní kritiku a zdržet se používání vulgárních výrazů a osočování ostatních osob.

Další skupina zastává názor takový, že když se někdo rozhodne být veřejnosti známý, tak musí počítat s dopady této slávy. Tedy by měl snášet kritiku od kohokoliv, kdo si může jeho působení na sociálních sítích prohlédnout. Není možné, aby měli vždy všichni stejný vkus i názor na všechny věci. Rozdílné názory se však dají vyjádřit různými způsoby.

Hanlivé výrazy

Některé z nich by se daly označit až za radikální. Své o tom ví neúspěšná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. Účastnila se vládní debaty ohledně konsolidačního balíčku, čímž několik nenávistných uživatelů vyprovokovala k nemístným urážkám a výhružkám směrem na její osobu. V jednom ze vzkazů se dokonce objevuje i přání, aby kvůli důchodové reformě „chcípla“.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Danuše Nerudová 🇨🇿 (@danusenerudova)

Politička má naštěstí velkou podporu ve své rodině i dalších veřejně známých osobnostech. Syn Filip Neruda pod její příspěvek o násilí a demokracii na internetu připsal komentář: „Žijeme v době plné bezdůvodné nenávisti…“ Kromě něj se za političku postavil také moderátor Honza Musil a modelka Taťána Kuchařová. Sama Nerudová zastává názor, že jsou změny v důchodech nezbytným souborem opatření k maximální udržitelnosti systému sociální podpory.

Článek Danuše Nerudová obdržela nenávistné komentáře. Zastal se jí její syn i celebrity jako Musil či Kuchařová se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zdálo se, že našla muže svých snů

Jana po rozchodu s bývalým partnerem Markem prožívala složité období. Nerozešli se, protože by se nemilovali nebo kvůli nevěře. Měli rozdílný pohled na společnou budoucnost. Zatímco Jana si ji plánovala v Plzni, kde má zázemí, práci, rodinu a přátele, Marek chtěl dělat kariéru v zahraničí. Když dostal skvělou nabídku pracovat v Lucembursku, neváhal ani na vteřinu. Jana s ním ale odmítla odjet. Věděla, že vztahy na dálku nefungují a že Marek se už nebude chtít vrátit. Po třech letech jejich vztah krachnul.

Po rozchodu potkala Kryštofa a byla z něj nadšená. „Byl hezký, něžný a starostlivý, dal mi pocit bezpečí. Začali jsme spolu chodit a přišlo mi úžasné, jak je ochotný mi s čímkoliv pomoci. Vyměnil třeba pneumatiky na mém autě, nakoupil mi, jednou dokonce i hygienické potřeby, nic pro něj nebyl problém. Prostě chlap snů,“ vypráví Jana. Po nějakém čase se rozhodli, že spolu budou žít, a nakonec se vzali. Jenže opojení ze společného života rychle vyprchalo.

Nebylo mu jedno, kam dala kečup

Ve společném domově Jana nemusela prakticky nic dělat. Kryštof nakupoval, vařil, uklízel. Jediné, o co Janu požádal, bylo, zda by mu jednou týdně vyžehlila košile. Chod celé domácnosti i úklid zvládl sám. „Mohla jsem si žít jako královna. Obsluhovaná a opečovávaná,“ zamýšlí se Jana. Jenže z manžela se vyklubal pedant. „Měl nesnesitelné zvyky. Udržoval doma až přehnaný pořádek, skládal, urovnával, utíral, přerovnával. Nepřišlo mi důležité, že v lednici musí být majonéza vedle kečupu, aby se vše snadno našlo,“ stěžuje si Jana.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Občas jí lpění Kryštofa na nepodstatných maličkostech rozplakalo. „Byla jsem frustrovaná. Měla jsem pocit, že to nevydržím. Je sice krásné žít v takovém pořádku, ale přece to nemůže být smysl života,“ vysvětluje Jana. Stále častěji vzpomínala na život s Markem. „Nebyl tak přehnaně starostlivý. Bylo mu jedno, kam jsem dala kečup. Raději objednal pizzu, než aby stál u plotny. Často jsme ji jedli na balkoně jen tak z krabice, popíjeli víno, povídali si a dívali se na hvězdy,“ vzpomíná žena.

Manželé nebyli na stejné vlně

Něco takového bylo s Kryštofem nemyslitelné. Když usedali k večeři, stůl byl dokonale prostřený. „Talíře, příbory, ubrousky, žádné drobky, žádný nepořádek. A uklízet hned po jídle. Je to skvělý muž, ale nemá žádnou představivost. Takhle nejde žít pořád,“ dodává Jana. Kryštof si v tomhle skvěle rozuměl s její matkou. Byla z něj doslova nadšená. Společně se bavili o ingrediencích do pokrmů, o tom, kde jsou nejlepší slevové akce na potraviny, nebo rozebírali recepty.

iZdroj fotografie: Freepik

Propast mezi Janou a Kryštofem se prohlubovala. Po více než roce společného života se rozhodla, že setrvávat v manželství nemá smysl. Rozvod Janě její matka vehementně rozmlouvala. Odsoudila ji, že chce tak hodného a starostlivého manžela opustit. Jana si ale trvala na svém. „Myslím, že problém takových hodných chlapů je v tom, že jsou dost nudní. Kryštof si zaslouží dobrou ženu, ale já s ním nemůžu být. Nejsme naladěni na stejnou vlnu,“ dodala.

Článek „Opustila jsem manžela, protože pro mě byl až příliš dokonalý. Matka mě za to odsoudila,“ říká žena se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Od mala pracovala v hospodářství

„Když mi bylo 20 let, rozhodla jsem se osamostatnit a z domova jsem prostě odešla. Našla jsem si manžela a brzo jsem měla čtyři děti, ale se základním vzděláním, které jsem měla, jsem těžko mohla pomýšlet na nějakou dobře placenou práci. A tak jsem celý život pracovala převážně manuálně – dělala jsem sanitářku v nemocnici, třídila jsem balíky na poště nebo jsem myla nádobí v restauraci. Na rodičovské dovolené jsem nikdy nebyla, protože hned po mateřské jsem dala dítě do jeslí a začala jsem pracovat.

Moje manželství bohužel nebylo šťastné, ukázalo se, že manžel je těžký alkoholik. Ale k situaci jsem se postavila čelem – vyhnala jsem ho z domu, nechala se rozvést a o své děti jsem se starala sama. Loni jsem odešla do zaslouženého důchodu. A teď se podržte – můj důchod činí 11 700 Kč! Často se ptám, jestli se mi to jenom zdá, jestli jsem se celý život dřela, abych stěží dokázala pokrýt nájem, živobytí, léky a ošacení? Pak ale přišla zajímavá nabídka, kterou jsem vzhledem ke své situaci nedokázala odmítnout.“

Náhle dostala zajímavou možnost přivýdělku

„Můj soused Ladislav byl dlouhodobě nepohyblivý a neschopen samostatného života. Věděla jsem, že má zdravotní problémy. Tu a tam jsem mu přišla vypomoci – uvařit večeři, dojít na nákup a podobně. Před několika měsíci za mnou přišla jeho dcera, která žije v zahraničí, a nabídla mi částku 20 000 Kč měsíčně za to, že se o něj budu celodenně starat. V té době se jeho stav zhoršil a Ladislav začal být upoután na lůžko. To znamená, že kromě zajištění stravy jsem se musela postarat také o jeho osobní hygienu a podávání léků. Souhlasila jsem.

iZdroj fotografie: Pexels

Práce je to náročná a v podstatě na 12hodinový úvazek, ale co se dá dělat, já peníze potřebuji. Rozhodla jsem se však ze své situace vytěžit maximum. Informovala jsem Ladislavovu dceru, že si chci Ladislava vzít za manžela, abych po jeho smrti měla nárok na vdovský důchod. Ladislavova dcera s tímto obchodem souhlasila – za to má ode mě její otec zajištěnou doživotní péči. Svatba se odehrála minulý měsíc. Zároveň mám v závěti odkázaný Ladislavův byt, který v současné době pronajímáme studentům.“

Má peníze, které si musí tvrdě odpracovat

„Spousta lidí může namítat, že jsem se vdala pro peníze. Ano, je to tak, ale tyto peníze mi zadarmo nikdo nedá. Tvrdě pracuji. Zvedám ho z postele, abych ho nakrmila, podávám mu léky, přebaluji ho nebo mu utírám zadek. Nemůžu se vzdálit z domu na delší dobu, aby nezůstal dlouho sám. Vím, že ostatní lidé se starají o své rodinné příslušníky zadarmo. Ale já jsem celý život neměla zadarmo nic.

iZdroj fotografie: Pxhere

Ladislav je milý muž, stále plně komunikativní a ráda si s ním povídám. Žádné hluboké pouto však mezi námi není. Nepřeji mu smrt ani nic špatného. Ale tohle není manželství, o kterém bych snila. Raději bych měla slušný důchod, celý den se jen tak poflakovala, koukala na seriály a luštila křížovky. Po 40 letech těžké manuální práce si neodpočinu ani v důchodu.“

Článek „Celých 40 let jsem poctivě pracovala. Přesto si i v 61 letech musím přivydělávat,“ rozčiluje se žena nad důchodem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Bohatý ženich představoval skvělou partii

„Začnu svůj příběh vyprávět od začátku. Svého budoucího manžela jsem poznala již na základní škole. Oba pocházíme z malého města, takže přestože jsme spolu nechodili do ročníku, měli jsme o sobě povědomí. Zatímco já jsem se po střední škole vydala na vysokou, Jiří se rozhodl začít podnikat. Bylo to těsně po revoluci a byla to doba, která takovým lidem jako on přála. Mladým, odvážným, ctižádostivým. A brzo se mu jeho talent pro podnikání podařilo zúročit, protože se mu začalo skvěle dařit.

Když se mi začal dvořit, imponovalo mně to, protože mě často zahrnoval luxusními dárky, o kterých se jiným mladým dívkám v tu dobu ještě mohlo nechat zdát. Občas byl majetnický, ale tomu jsem v tu chvíli nevěnovala příliš pozornost, spíše mi lichotil fakt, že na mě žárlí. Brzo mě požádal o ruku a svatba byla přesně v jeho stylu. Velkolepá a nákladná, měli jsme přes 150 hostů. Jirka všem potřeboval dokázat, že si na to vše zvládne vydělat, své bohatství rád dával patřičně na odiv.

iZdroj fotografie: Pexels

Manžel nechtěl, aby někdy pracovala

Brzo po svatbě jsem otěhotněla, narodila se mi první dcera a záhy po ní druhá. Když byla druhá dcera ve školkovém věku, začala jsem pomalu přemýšlet o svém zaměstnání. Měla jsem vystudovanou pedagogickou fakultu, avšak nikdy jsem kvůli rychlé svatbě a dětem nepracovala. V tu chvíli však Jirka začal protestovat. Nechtěl, abych pracovala na plný úvazek. Tvrdil, že práce v domě a péče o děti je moje povinnost. Již v tu dobu jsme bydleli v nádherné vile s obrovskou zahradou a udržovat takový dům v reprezentativním stavu bylo opravdu náročné.

Z Jirkových peněz bychom si klidně mohli dovolit zaplatit hospodyni, ale o tom nechtěl ani slyšet. A tak protože mám odjakživa pokornou a poddajnou povahu, jsem jako vždy souhlasila. Brzy na to se nám narodila ještě třetí dcera. Jirka neskrýval své zklamání. Již od začátku si přál syna, dědice, a já jsem ho zklamala, jako v jeho očích již mnohokrát. Jiří je perfekcionista a neustále mi vyčítal, co dělám špatně. Ponižoval mě před přáteli, tvrdil, že jsem jako matka i manželka k ničemu. A takhle to bylo od začátku vztahu až dosud.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nakupuje, aby měla co dělat

Nyní jsou všechny dcery již dospělé, mají svůj život, dvě starší bydlí mimo domov a zavolají mi, jen když něco potřebují. Jiří má svou práci, úspěšný podnik, přátele. A já nemám nic. Mám spoustu peněz, utrácím je za kosmetiku, kadeřnici, manikúru. Chodím do fitness centra, na kurz jógy a po nákupech. Skříň mám plnou šatů a doplňků, že už se mi další nikam nevejdou. A když jsem doma, tak uklízím. Ale tím vším jen zabíjím čas. Nikdy jsem nepracovala v žádném zaměstnání, nemám žádnou praxi a opravdu nic neumím.

Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, co by mě bavilo nebo co bych mohla dělat, protože jsem k tomu nikdy nedostala čas ani prostor. Když si občas postěžuji své matce, jak jsem osamělá, řekne mi: „Ty si vůbec na nic stěžovat nemůžeš, máš život jako v bavlnce.“ Ano, po hmotné stránce jsem nikdy netrpěla a všeho jsem měla dost. Někdy si ale říkám, že by mně bylo lépe v třípokojovém bytě v paneláku, ale s milujícím a respektujícím manželem.“

Článek Její život připomíná zlatou klec. Od manžela má zajištěný veškerý komfort, přesto nikdy nebyla šťastná se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Studentská láska na dálku

„S Mirkem jsme se potkali, když jsem začínala studovat na vysoké škole. On byl o pár let starší a byl to velice úspěšný student. Při psaní diplomové práce mu tehdy nabídli stipendium na studium v zahraničí, což byla v té době naprosto vzácná věc. Řekl, že se ke mně po studiu vrátí, že tuhle šanci nemůže promarnit. Na jednu stranu jsem to chápala, na druhou stranu to byla velice těžká situace. Nebyly mobilní telefon ani internet. Byli jsme odkázáni jen na psaní dopisů bez jakéhokoliv kontaktu.

Po dvou letech, když se měl vrátit zpět do Čech, mu ovšem nabídli, aby zůstal na zahraniční univerzitě jako vědecko-výzkumný pracovník. Prosil mě, abych za ním emigrovala, že je to šance pro nás dva, jak začít skvělý a báječný život. Jenomže já se utéct do cizí země bez své rodiny bála. Cítila jsem se zoufalá, opuštěná a nevěděla jsem, co dělat.

Našla jiného muže, ale nezamilovala se do něj

Krátce před promocí jsem potkala svého budoucího manžela Zdeňka. Tehdy se říkalo, že když si dívka nenajde manžela před maturitou, stane se z ní stará panna. A já už jsem v té době měla na tehdejší poměry vysoký věk. Zdeněk se do mě zamiloval, byl starostlivý, spolehlivý a hlavně – byl tady v České republice. Docela se mi líbil, ale o nějaké hluboké lásce z mé strany se nedalo hovořit ani náhodou. Krátce po seznámení jsme se skutečně vzali a záhy nato se nám narodily dvě děti.

iZdroj fotografie: Pixabay

Ale na Mirka jsem nikdy nepřestala myslet. On byl ten, komu patřilo celé mé srdce, nemohla jsem na něj zapomenout. Zdeňka jsem v podstatě každý den v mysli podváděla. Ale byla jsem mu dobrou manželkou, starala jsem se o něho, a i Zdeněk se ke mně choval velmi laskavě. V žádném případě se ale nemohl rovnat Mirkovi. A po mnoha letech, když už děti byly dospělé, mě Mirek kontaktoval. Byla jsem úplně v šoku. Řekl mi, že mě stále miluje a že na mě nemůže zapomenout – v podstatě to samé, co jsem cítila já. Že se rozvedl a že chce, abych žila s ním.

Druhou šanci ale nevyužila

V té době Zdeněk prodělal svůj první infarkt a hodně se změnil. Stal se bázlivým hypochondrem, který si na vše stěžoval a neustále hledal příznaky nemocí. Život s ním už nebyl jednoduchý. Ale já měla opět strach – tentokrát jsem se bála porušit závazek, který jsem dala manželovi, že s ním zůstanu v nemoci i ve zdraví, v dobrém i zlém. A tak jsem se opět rozhodla Mirka odmítnout, přestože naléhal. A dál jsem žila život s mužem, kterého jsem nemilovala.

Po několika letech Zdeněk opět onemocněl. Čekalo nás kolečko nemocnic, rehabilitací a domácí péče na lůžku. Druhý infarkt už nepřežil a krátce po něm zemřel. A já jsem zůstala sama. Myslím na to, jak jsem promarnila svoji druhou šanci, že jsem nyní mohla být šťastná s mužem, kterého jsem milovala celý život. V té době jsem ještě nebyla tak stará a měla jsem spoustu let před sebou. A kdy jindy jsem si mohla dovolit zachovat se jako blázen a žít konečně svůj sen o štěstí? Ale čas nelze vzít zpátky.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nikdy nepřestala litovat

O Mirkovi vím, že zůstal v zahraničí a našel si o mnoho let mladší partnerku. Mají spolu malou holčičku, kterou pojmenovali Janička. Já jsem zůstala se svým manželem až do konce jeho dní. Ale udělala jsem správnou věc? Sama nevím, protože není dne, kdy bych tohoto rozhodnutí nelitovala. Ale mohla bych být šťastná, pokud bych opustila svého nemocného manžela?“

Článek Mohla jít ke své velké lásce, ale zůstala se svým nemocným manželem. Dodnes toho lituje se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Odešel k milence

Když byla paní Lomková ve třetím měsíci, opustil ji manžel. Změna v jeho chování přišla náhle po třech rocích manželství. Jejich dítě bylo plánované. Přesto přišel jednou z práce a začal si balit své věci. Paní Lomkové pouze oznámil, že se zamiloval a odchází za jinou ženou. Následně přišlo období plné ponížení, studu před okolím a strachu o další dění.

Svou roli hrály také rozbouřené hormony. Těhotenství proběhlo naštěstí v pořádku. Přesto se paní Lomková neubránila častému pláči a dumáním nad bezvýchodnou situací. Vůbec tomu nepomáhala ani její matka, která si kolikrát ještě přisadila nevhodnými řečmi. Bývalý manžel o dceru neprojevil zájem. Paní Lomková jí však dala všechno, co jen kdy potřebovala.

Odpor k matce

Dceru Martinu si často brávala také její matka, která jí dopřávala sladkosti a menší dárečky. Okolo puberty se vztah dcery s paní Lomkovou začal měnit. Martina stále častěji navštěvovala svou babičku a ke své matce projevovala odpor. Paní Lomková nechápala a stále nerozumí tomu, co stojí za takovými pocity, proč se k ní Martina začala obracet zády. Poslední rána přišla po promoci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tehdy se Martina sbalila a odstěhovala k matce paní Lomkové. Řekla, že je dospělá a může si dělat, co chce. Později se paní Lomková také dozvěděla, že navázala kontakt se svým otcem a začínají se sbližovat. Chování dcery ji bolí, netuší, jak se s celou situací poprat. Vlastní matka s dcerou s ní přerušily kontakt. Na konci svého příběhu uvádí, že už neví, jak dál žít.

Článek „Svou dceru jsem vychovala sama. Odvděčila se mi samotou a spolčováním se s druhými,“ říká Iveta se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Syn je od přírody sobec

Pokud jsou rodiče příliš benevolentní při výchově dětí, dokud jsou malé, může se stát, že jim později snadno přerostou přes hlavu. Zejména ve složitém pubertálním období. Bezmezné rozmazlování potomka, který dostane všechno, co si zamane, se pak rychle může vymstít. „Synovi je 14 let, je to obtížný teenager. Od přírody je sobec. Dělá jen to, co chce, tedy sedí na gauči a telefonuje. V domácnosti nic nedělá,“ stěžuje si v dopise Taťána.

Problémy, které se svým synem má, jsou ale ještě větší. Ani za mák ho nezajímá studium. „Do školy chodí jen jednou týdně. Většinou se někde poflakuje s kamarády nebo se válí doma na gauči u televize nebo si hraje s mobilem. Vůbec se neučí. Bojím se, že z něj vyroste rozmazlený fracek,“ uvedla matka problémového teenagera. Snaží se ho přimět, aby se zajímal o svou budoucnost a aby respektoval vyšší autority, jako jsou rodiče, prarodiče, učitelé.

Zoufalá matka se cítí bezmocná

Matka se pokoušela jít na syna po dobré i po zlém. Všechny její výchovné metody se ale míjejí účinkem. „Nechápe, co je dobré a co špatné. Za trest jsem mu zabavila telefon, zablokovala jsem mu SIM kartu, zakázala počítač, ale nic nepomohlo. On dokáže i jen tak ležet na gauči a nic nedělat,“ vysvětluje Taťána. Cítí se být absolutně bezmocná. Je v situaci, která jí není vlastní, a ať dělá cokoliv, nevidí ani záblesk světla na konci tunelu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ráda by pochopila, proč se syn tak změnil, ale neví, jak to zjistit. Možná se jeho chování změnilo, protože trpí depresemi. Také je možné, že záškoláctví je důsledkem toho, že má problémy se spolužáky nebo s učiteli ve škole. Kdykoliv se mu ale chce přiblížit, narazí na zeď lhostejnosti a mlčení. Bezradná matka by ráda synovi pomohla a obnovila jejich vztah založený na důvěře a vzájemném respektu, ale nejde to.

Obává se, že do poradny nepůjde

V dopise Taťána napsala, že zvažuje návštěvu psychiatra nebo psychologa. Možná ten by mohl pomoci nasměrovat jejího syna na správnou cestu. Považuje to ale za krajní řešení. Navíc se obává reakce svého potomka, když mu o plánu řekne. „Myslím si, že tam nebude chtít jít. Bojím se, co udělá. Mohl by i utéct z domova. Raději bych to řešila sama, ale možná se tomu nevyhneme, protože jiné východisko z této situace ani není,“ dodala.

Článek Neví, co si počít se svým synem: Nechce chodit do školy, doma nepomůže a vůbec ji neposlouchá se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Výsledek testu jim převrátil život naruby

Když se Celina a Joseph Quinonesovi před sedmnácti lety seznámili, nenapadlo je, že by na jejich vztahu mohlo být něco divného. Byli zamilovaní a šťastní. Zasnoubili se a před více než deseti lety se vzali a mají spolu tři děti. Poklidnou rodinnou idylku ale pořádně rozčeřila neuvěřitelná informace, kterou se žena dozvěděla, když se rozhodla pátrat v minulosti po svých kořenech.

Na tom, že získá více informací o rodinné historii, neviděla nic špatného. Podstoupila test DNA a čekala, co se bude dít. Jenže to, co následovalo, nepředpokládala ani v těch nejdivočejších snech. Výsledek testu byl šokující. Z minuty na minutu se její život převrátil vzhůru nohama. Když totiž zkoumala svůj rodokmen i s pomocí nejmodernějších vymožeností, zjistila, že manžel je současně jejím bratrancem.

Manželé se přes šokující zjištění už přenesli

Nevěřila vlastním očím. Zásadní informace o jejich příbuzenských vazbách rodinu zcela ochromila. „Máme tři děti, nikdy jsem si nemyslela, že jsme příbuzní. Výsledky testu DNA byly velmi zdrcující, byli jsme velmi vyděšení. Svého manžela bych neopustila za nic na světě, jen chci, aby si lidé uvědomili, že by měli opravdu poznat rodinu toho druhého, než se vezmou,“ řekla Celina, která po svých zkušenostech napsala knihu, v níž vyzývá ostatní páry, aby před svatbou poznaly své předky.

@realestatemommas

I know it erks some people that we are still together plugging away! 🤣🤣🤣

♬ I Think I Like When It Rains – WILLIS

Samotnou ji ani ve snu nenapadalo, v době, kdy s Josephem začala chodit, že by mohli být bratranec a sestřenice. Takže se zasnoubili, později vzali a měli spolu postupně děti. Zjištění, že jsou příbuzní, jejich vztahem pořádně zacloumalo. Rozhodli se ale, že nechtějí svoji rodinu zničit. „Moje děti a manžel jsou všechno, co mám, a už jsme se přes to přenesli. Nedovolím, aby nějaký malý pokrevní vztah zničil to, co jsem vytvořila, což je naše krásná rodina,“ vysvětlila Celina.

Článek Po 10 letech manželství a 3 dětech žena podstoupila test DNA. Vyšlo najevo, že jsou s manželem příbuzní se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Problémem jsou vazby na scientology

Suri od svého narození v roce 2006, kdy byl Cruise ženatý s hereckou kolegyní Katie Holmes, bývala označována za jedno z nejrozmazlenějších dětí v Hollywoodu. Rodiče ji zbožňovali, měla tuny hraček a oblečení za miliony. Pak se ale situace trochu změnila. Po bouřlivém rozvodu rodičů v roce 2012 soudy svěřily tehdy sedmiletou holčičku do výlučné péče matky, která se s ní přestěhovala do New Yorku. Otec potomka mohl navštěvovat jednou za dva týdny.

Jenže krach manželství pro hereckého idola v podstatě znamenal i ztrátu dcery. „Když dojde k rozvodu, věci se mění. Není to ideální situace,“ řekl tehdy Cruise. Přestože Suri mohl vídat, rozhodl se jinak. Vazby mezi nimi se zpřetrhaly natolik, že spolu nejsou v kontaktu už rovných deset let. Hlavním důvodem, který otce s dcerou rozdělil, jsou jeho intenzivní vazby na kontroverzní scientologickou církev.

Holmes nechtěla dopadnout jako Kidman

Katie Holmes cítila potřebu dceru před touto ve Spojených státech celkem populární institucí chránit. Církev, která vykazuje známky sekty, doporučila herci, aby s oběma odpadlicemi z jejích řad přerušil styky. Také pro další z hercových bývalek, Nicole Kidman, představovala víra, jíž se hollywoodský krasavec oddal, problém. Po rozvodu dostal jejich dvě adoptované děti do péče otec a ten z nich učinil stoupence této víry. S matkou se prý nevídají.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Suri Cruise Holmes 🔵 (@suricruise_sc)

Studiem scientologie, kterou založil v padesátých letech americký spisovatel Ron Hubbard, má údajně člověk získat nesmrtelnost a přetnout koloběh zrození a smrti. Na celém světě má spoustu příznivců a patří mezi ně i slavné celebrity jako například herecká legenda John Travolta, manželka rokenrolového krále Priscilla Presley, herečka Nancy Cartwright, která nadabovala v originále Barta Simpsona, nebo nedávno zesnulá hvězda komedií Kdopak to mluví Kirstie Alley.

Hollywoodský krasavec je členem tři dekády

Kontroverzní církev má také celou řadu odpůrců, kteří poukazují na to, že vykazuje znaky sekty. Nejznámějším je zřejmě mediální magnát Rupert Murdoch. Otazníky vyvolávají zejména praktiky, které má zvláštní společenství uplatňovat. Například že členové musí církvi odvádět nemalé finanční částky. Spousta odpadlíků mluví i o tom, že během jejich členství byli odloučeni od svých rodin. Cruise je členem scientologické církve už více než třicet let.

Článek Nestárnoucí hollywoodský krasavec Tom Cruise neviděl svoji dceru už 10 let. Může za to jeho náklonnost k církvi se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Plánovali společnou budoucnost

O jeden takový příběh se s britským deníkem Mirror podělila anonymní čtenářka (27 let). Chodila se svým partnerem Ericem (29 let) asi tři roky, když se rozhodli, že začnou plánovat společnou budoucnost. Plánovali koupi domu, prohlíželi si zásnubní prsteny a mluvili o tom, že spolu jednou založí rodinu. Čtenářka uvedla: „Poznala jsem jeho rodinu a jsou přátelští. Moc často je nepotkáváme, protože žijí v Ericově rodné zemi.“

Jednoho dne se však uskutečnila rodinná večeře, kde byli všichni příbuzní – Ericovi rodiče a jeho bratři s manželkami a rodinami. Tam jim šťastný pár oznámil novinku, že spolu hodlají začít žít, ale ještě nejsou zasnoubeni. Všichni přítomní jim začali gratulovat. „V tu chvíli se však nejmladší švagrová podívala na Ericovu matku a zeptala se: ‚Takže půjde na test?‘ Byla jsem naprosto zmatená, a tak jsem se zeptala: ‚Na jaký test?‘“ To, o jaký test se jedná, by ji však nenapadlo ani ve snu.

iZdroj fotografie: Piqsels

Zasloužíš si stát se manželkou mého syna?

Dostalo se jí vysvětlení, že v jejich rodině se udržuje tradice, kdy budoucí tchyně testuje budoucí snachy, zda jsou pro její syny dost dobré! Posuzuje se, jak snachy dokážou udržet čistotu v domácnosti, jak dobře dokážou vařit a jejich celkové vystupování v různých situacích. „Přišlo mi to směšné, protože o tom, jestli jsem pro svého přítele dost dobrá, by měl rozhodovat on sám,“ uvedla čtenářka. Podle slov jeho matky však nemůžete být dobrou ženou v domácnosti, pokud nejste dobrou hospodyní, a ona se o tom chce pouze ujistit.

Zatímco tchyně pokračovala ve svém dalším vysvětlování, v ženě se jen probouzela frustrace. „Řekla, že jako matka očekává, že odejdu ze zaměstnání, abych se mohla věnovat všem domácím povinnostem, aby její syn mohl mít jednodušší život.“ To však žena razantně odmítla. „V žádném případě bych neukončila kariéru, abych se mohla stát ženou v domácnosti. Nesnáším domácí práce a raději bych si najala uklízečku bez ohledu na cenu, než abych je musela dělat sama.“

iZdroj fotografie: Freepik

Žena se odmítla účastnit zábavné tradice

Takto nekompromisně sdělila žena budoucí tchyni svůj názor. Avšak rozhovor vyústil jen v hádku, která zkazila celou večeři, a tím i návštěvu. Pro ženu je ale na celé bizarní situaci nejvíce zarážející fakt, jaký postoj k problému zaujal její partner. Vyjádřil se totiž, že je mu v podstatě jedno, jestli žena zůstane v zaměstnání, nebo bude v domácnosti, a podle jeho slov se měla matčinu přání podvolit, protože „je to jen test a není to tak, že by ji rodiče odmítli, kdyby se jí to nepodařilo“.  

„Myslí si, že je to zábavná tradice, na kterou se všichni těšili, a stejně jsem do toho měla jít,“ uzavřela čtenářka svoje vyprávění. Tento příběh vyvolal mezi čtenáři deníku Mirror vlnu reakcí, z nichž valná většina stála na straně zdrcené čtenářky. V tomto případě se nabízí myšlenka, jak pevné pouto mezi partnery panuje, když je muž ochoten uvažovat nad tím, že by se jeho partnerka měla účastnit něčeho tak ponižujícího, jako je test jejích uklízecích schopností.

Článek Tchyně kontrolovala přítelkyni svého syna, zda dobře uklízí. Měl to být test, zda je ho hodna se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Vychovávali ji prarodiče

Vzpomínky na dětství paní Aleny nebyly zdaleka nejšťastnější. Na matku vzpomíná pouze mlhavě, po porodu mladších sourozenců je jednoduše opustila a odešla. „Nechala nás doma jen s babičkou a nevlastním dědečkem,“ říká paní Bednaříková. „Odjela na druhý konec republiky. Čas od času se u nás objevila a povídala o svých zážitcích, ale my jen chtěli, aby s námi už zůstala. Většinou nám dovezla nějaké dobroty nebo hračky, čímž se nás snažila uchlácholit. Byla to babička, která byla naší jedinou stálou rodinou.“

Život jí nic neulehčoval

Paní Bednaříková se jako velmi mladá vdala a otěhotněla. Během této doby stále chodila na střední školu a těsně před plánovanou maturitou porodila. Ze školy ihned poté odešla a dlouhou dobu žili všichni jen z manželovy ne příliš výdělečné práce. Až o několik let později dodělala své studium a úspěšně sehnala práci jako pomocná síla v nemocnici. Ačkoliv se očekávalo, že se svým životem bude již spokojená, paní Alena nikdy nepřestala věřit v nalezení svého otce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tajemství si vzala do hrobu

S matkou se neustále hádala. Nejen, že ji vinila z její nepřítomnosti v dětství, ale především se zlobila, že jí nechce prozradit identitu jejího otce. „Mám právo to vědět, každé dítě to právo má. Vždyť nežádám tak moc, nechci z něj tahat peníze nebo ho jinak využívat, jen chci znát svou rodinu. Třeba mám nevlastní sourozence, nebo je ze mě dokonce teta!“ říkala matce se slzami v očích. Ta ale zarytě mlčela až do dne své smrti.

Z pátrání měla černé svědomí

Ve chvíli, kdy jí telefonicky oznámili smrt její matky, byla paní Bednaříková psychicky na dně. Snažila se soustředit na svou vlastní rodinu a práci, ale dle jejích slov nejednu noc usedavě plakala nad vlastním neštěstím. „Vím, že bych měla být veselá z toho, co mám, a že jsem možná nevděčná. Ale nikdy jsem se nedokázala smířit s tím, že po světě nejspíš stále běhá můj vlastní otec.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ze zoufalství se obrátila na věštce

„Snažila jsem se jej vyhledat podle rodného listu, vyvěšovala jsem na internet články i videa s prosbou o pomoc, ale vše bylo vniveč. Bála jsem se, že je již mrtvý. Pak jsem se rozhodla požádat o pomoc jasnovidce.“ Přestože na duchovní spojení a nadpřirozeno nikdy příliš nevěřila, zdálo se to paní Aleně jako jediné východisko. Věštec jí prozradil, že otec stále žije, ale mimo Českou republiku. Spolu s novou nadějí se rozhodla jít nejprve hledat na Slovensko a poté do dalších sousedních států. Cítí se jistější než kdy dřív.

Článek Celý svůj život zasvětila pátrání po otci. „Jasnovidec řekl, že je stále naživu. Možná ho nakonec najdu?“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zákulisí jejího vztahu

Uživatelka jménem Rikki Jump sestříhala padesátisekundové video, které dokumentovalo činy jejího devatenáctiletého já. Za určitou dobu nasbíralo více než jeden neuvěřitelný milion zhlédnutí. Mnoho uživatelů se v komentářích ptalo na celkový zákulisní příběh vztahu. Rikki uvedla, že ji přítel jednou podvedl. To mu však ve svých mladých letech dokázala odpustit.

Poté se dali znovu dohromady. O necelý rok později se v průběhu dne stavila v jeho bytě pro pár věcí. Když přišla do jeho ložnice, zůstala šokem stát jako přimražená. Všude byly fotky jiné dívky a upomínkové předměty z poměru této dívky s jejím přítelem. Další nevěru už Rikki nehodlala jen tak přejít. Uvědomila si, že s ní přítel sdílí všechny citlivé a osobní údaje.

Časový odstup

A to včetně hesel k bankovním účtům a dalším administracím. Rikki převedla peníze z běžného účtu na spořicí, aby najednou nemohl čerpat své obvyklé částky a přečerpal své limity. Také ho odhlásila ze všech předmětů na vysoké škole. Ačkoliv se žena v té době cítila silně, a že jedná v právu, dnes ve svých jednatřiceti letech videa a svých činů spíše lituje.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Někteří lidé ji za tuto pomstu odsoudili a nazvali směšnou. Jiní ji naopak podpořili a ztotožnili se s jejími myšlenkami. Několik dívek sdílelo v komentářích své pomsty. Jedna zašla za nadřízeným svého nevěrníka a nechala jej vyhodit ze zaměstnání. Další zjistila, že její manžel má v sousedním městě ještě jednu rodinu. Okamžitě s ním utnula veškerý kontakt a vystěhovala jej.

Článek Vrátila se k příteli, který ji již jednou podvedl. Rozhodla se mu pomstít tím, že si pohrála s jeho bankovními účty se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Záhadný muž

Často bývají propírány vzájemné neshody hvězdných rodin a obecně známých osobností. Na jedné takové si však bulvár nesmlsne. A to na vztahu Evy Holubové s jejím potenciálním zetěm. Sama nedávno jejich vztah otevřeně popsala prostřednictvím svého instagramového profilu a konkrétního příspěvku. Ten doplnila fotografií s tímto záhadným mužem.

Záhadný mladý muž se jmenuje Matej Paprciak. Vše nasvědčuje tomu, že jde o přítele dcery Evy Holubové Karolíny. Podle popisku fotografie je zřejmé, že se Matej s Karolínou a s Evou seznámili již před šesti lety. Od té doby spolu prožili hned několik zajímavých zážitků. V prvé řadě uvedla Holubová hrdinský čin, který Matěj vykonal, aby ji zachránil před utonutím v moři.

Úcta k partnerům

Dále se Eva zmínila o Matejově vzdělání, které má ekonomický a politologický charakter. Zabrousila také do slibné fotbalové kariéry, kterou však ukončilo nenadálé zranění. Celkově svého potenciálního zetě vynesla do oblak. Za to se také dočkala jeho vděčného komentáře na oplátku. Pod její příspěvek sám připsal: „Děkuju za tak krásná slova. Moc si toho vážím.“

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Eva Holubova (@evaholubovaofficial)

„A taky děkuju za důvěru, za podporu a za to, že ve mě věříš.“ Herečka si vysloužila přízeň také od ostatních uživatelů. Paní Markéta připojila svůj komentář: „Úcta k partnerům svých dětí je vzácný jev v našich vodách a to se cení. Je to velmi nadaný mladý muž evidentně, máte štěstí, že se můžete generačně vzájemně ovlivňovat.“ Zdá se, že byl osvětlující příspěvek trefou do černého.

Článek Eva Holubová se svěřila, že jí přítel její dcery zachránil život. Mohla se utopit v moři se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Matka dceři lhala

Od svého narození se Sharnee často vyptávala na svého tatínka, jelikož vyrůstala pouze s matkou. Dívka od své matky nikdy nezjistila o svém otci nic zajímavého nebo důležitého. Jediné, co své dceři matka řekla, bylo to, že její otec zemřel, ještě než se narodila. Sharnee tedy znala jen jméno svého otce, ale žila v domnění, že je její otec mrtvý. Ve chvíli, kdy toto své dceři matka sdělovala, samozřejmě moc dobře věděla, že lže.

Později začala dívka hledat

Čím více se Sharnee své matky ptala na různé informace okolo doby svého narození, tím více si začala spojovat souvislosti dohromady. Začala tedy na základě různých informací pátrat, jelikož měla podezření, že jí její matka lže. Sharnee trávila nad svým zkoumáním a hledáním celé noci. Věnovala celému pátrání prakticky veškerý volný čas, dokud jednoho dne nenarazila na internetu na muže, který ideálně odpovídal všem informacím, které měla.

Sharnee muže kontaktovala

Po několika dnech přemlouvání sebe samé se dívka rozhodla, že muže kontaktuje na sociální síti. Nejdříve se mu omluvila, že jej kontaktuje a že ho takto zaskočila, později se však začala vyptávat na veškerá fakta, jenž byla spojená s ní. Muž Sharnee na vše odpovídal a ona si začala všechny souvislosti spojovat. Čím více s dívkou muž komunikoval, tím více se o ni zajímal taktéž, jelikož mu začalo docházet, že jeho dávná návštěva na Novém Zélandu má následky, o kterých sám netušil.

iZdroj fotografie: Pixabay

Oba se sblížili

V průběhu jejich vzájemné komunikace Sharnee muži mimo jiné sdělila, že rozhodnutí své matky na jednu stranu chápe. Ona sama svou matku také velice miluje a měla pochopení, že se jí matka snažila uchránit před realitou, že měla poměr s mužem, se kterým se už poté neviděla. Sám muž také netušil, že má dceru jménem Sharnee. Trvalo dlouhých 31 let, než jeden na druhého narazili. O to více se teď prostřednictvím internetu snaží vše zameškané dohnat, což dokazuje Sharnee i na sociálních sítích.

Článek Myslela si, že je její otec mrtvý. Až po 31 letech zjistila, že jí matka celý život lhala, a svého tátu začala hledat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Původně si vnučku moc přála

Nejzvláštnější je, že si žena původně vnučku moc přála. Sama vychovala tři syny a prožila tak mnoho let v domácnosti obklopena samými muži. Když proto slyšela, že Mary s partnerem očekávají narození holčičky, nemohla se dočkat porodu a neustále se ujišťovala, že nastávající maminka nijak nestrádá, nic nepotřebuje a nic jí nechybí. Mary na toto období vzpomíná s úsměvem, jelikož ji tato péče těšila.

Po porodu svůj názor zcela změnila

Mary přiznala, že její tchyni opustilo všechno nadšení krátce po porodu. V porodnici neřekla něco jako: „Jsem šťastná za vás, moc gratuluju!“ Pouze vyjádřila radost nad tím, že se vnučka určitě bude jmenovat po ní. To ale mladí rodiče rezolutně odmítli s tím, že jejich holčička se bude jmenovat Emma, jako to už dlouho plánovali.

Ztratila veškerý zájem

Od tohoto momentu se tchyně rodině vyhýbala, a když už se setkali, odmítala Emmu oslovovat jejím jménem. Pokřikovala na ni „mimino“ a „dítě“ a nechtěla s ní trávit žádný čas. Neptala se Mary, jak se dceři daří, jestli dobře roste a spí. Prostě se urazila a odmítla být starostlivou babičkou jen proto, že se Emma nejmenovala jako ona.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zbytečně vyostřený spor

Mary celou situaci podle svých slov nedokáže pochopit a cítí se špatně, protože si pro svou dceru přála milující babičku. Mnozí lidé na internetu nechápou, jak nerozumně se tchyně chová, a tvrdí, že by si o tom měla rodina pořádně promluvit. Tato situace ale nemá snadné řešení, a pokud tchyně nepřistoupí na klidnou debatu, může se vše ještě zhoršit.

Článek Moje tchyně odmítá oslovovat své vnouče jménem. Mé dceři říká jen „dítě“ –⁠ stýská si žena se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pravý důvod jejich odloučení

První zmíněný typ člověka po rozchodu je právě tanečnice a modelka Taťána Kuchařová. Tato pětatřicetiletá blondýnka se nedávno rozvedla se svým manželem Ondřejem Brzobohatým. Tento rozchod hvězdného páru rozpoutal v médiích velký rozruch. Zaprvé jej nikdo nečekal a zadruhé nastala mezi oběma osobnostmi rozepře o pravý důvod jejich odloučení.

Hlavně o to, kdo komu oznámil, že by se rád rozvedl. Taťána nemá od té doby o muže nouzi. Na veřejnosti se nejčastěji objevuje se svým kamarádem Tomášem Arsovem, o kterém říká, že jí velmi pomohl v těžkých chvílích jejího života. Společně vytvářejí osobité projekty, jako je například Taťánin originální parfém. Kromě plesů a podobných společenských akcí se však baví i jinak.

Narozeniny na Maledivách

Například cestováním. Své narozeniny oslavila společně se svou maminkou a kamarádkou na kouzelných Maledivách, do kterých se podle svých slov naprosto zamilovala. Není také divu, přezdívá se jim ráj na zemi. V rozhovoru pro bulvární média si však tato kráska neodpustila nepřímou připomínku k Ondřeji a jeho novému vztahu s moderátorkou Danielou Písařovicovou.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Konkrétně řekla: „Lidé, kteří znovu vstupují do manželství, by si měli dát pozor na to, aby svému protějšku neubližovali. A to já jsem nikdy nedělala.“ Z těchto slov se dá usoudit, že prvkem, který vztahu ubližoval, byl Ondřej, jenž pravděpodobně může za rozpad manželství. Každý čtenář bulvárních stránek má však na osobní hádanku jiný názor.

Článek Taťána Kuchařová po rozvodu úplně září. V rozhovoru nepřímo naznačila, že jí Brzobohatý ubližoval se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nejhorší tchyně

Konkrétně se jedná o rodičovské diskuzní fórum nesoucí název Mumsnet. Jedna uživatelka se rozhodla rozpoutat diskuzi na téma: Kdo má nejhorší tchyni? Následně požádala ostatní, aby se podělily o své zkušenosti a příběhy. Pod příspěvek zakladatelky se vyjádřila uživatelka s fiktivním jménem Petunia. Velmi jistě prohlásila, že ona má zaručeně tu nejhorší.

Uvedla hned dva příklady, které charakterizovaly její příběh. Podle jejích slov si její tchyně nedávno zarezervovala dovolenou ve Skotsku. Bez toho, aby komukoliv cokoliv dopředu řekla. Poté své snaše vzkázala, že očekává příspěvky na tuto dovolenou. Petunia uvedla, že tchyni nezajímalo, zda mají s manželem dostatek financí. Dále pokračovala zasnoubením.

Komplikované vztahy

Když se s manželem zasnoubili, nijak na tuto událost nereagovala. Neposlala ani blahopřání, ani z její strany neproběhla žádná snaha o kontakt. Později předvedla žárlivou scénu. Podle Petunie se nikdy nesmířila s tím, že její syn už není malý kluk. Kromě toho se ji prý pokaždé snaží vytěsnit z rodinných snímků a fotografií. Bohužel se nikdy neomluvila za své hrubé chování.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Další uživatelce posílá tchyně pouze rozbité a jinak poškozené dárky. Pokládá to za smutné. Jiné ženě řekla tchyně, že je věčná škoda, že si rodiče nemohou vybírat partnery svých dětí. Další tchyně na všech návštěvách hledá úmyslně prach a přejíždí prsty po všech površích. Podle psychologů jsou vztahy mezi rodinami tohoto typu velmi komplikované a nepředvídatelné.

Článek Žena si postěžovala na svou tchyni, protože jejím dětem posílá rozbité dárky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nová aféra na účet královské rodiny

Bylo tu však něco, co přitahovalo obrovskou pozornost, a to právě zvěst, že princ a princezna z Walesu spolu nestrávili Valentýna. Tato kontroverzní pomluva na účet královské rodiny se rychle roznesla a spousta médií se začala celé události věnovat naplno.

Princezna již tušila jeho záměr

Podle zpráv médií údajně princ William strávil Valentýna se svou milenkou a bývalou nejlepší kamarádkou Kate Rose Hanburyovou. Tato kontroverze se na sociálních sítích šířila už několik dní před svátkem Valentýna, tedy ve chvíli, co sama princezna Kate 10. února prohlásila, že jí William nedává bonboniéru ani květiny, protože to pro ně není zaběhnutá tradice. To vyvolalo mezi stoupenci královské rodiny poměrně velkou vlnu reakcí.

Milenka odhalena před lety

William je spojován s Rose Hanburyovou již od roku 2019, kdy ze soukromého večírku v Anglii uniklo několik fotografií onoho skandálního páru milenců. Poté došlo velmi kompromitujícím způsobem ke sdílení fotek s vlivnými médii. Samy fotografie ukázaly, že stojí často velmi blízko u sebe a líbají se na tváře ve větší míře, než je ze zdvořilosti obvyklé, což vyvolalo otázky, zdali spolu mají dlouhodobý poměr.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejlepší přítelkyně často proti sobě

Mezi Kate a Rose prý došlo k velké hádce, ta zakázala své bývalé přítelkyni účast na jakýchkoli královských akcích a přísně omezila veškerý kontakt mezi nimi. Není to poprvé, co Rose dělala drastická a kontroverzní rozhodnutí, které na její osobu přitáhly pozornost. Dle výpovědi jejich blízkých ale k žádné aféře mezi princem Williamem a Rose nedošlo, i přes současné neshody obou přítelkyň. Otázkou pak zůstává, jestli si nechce královská rodina pouze zachovat tvář.

Článek Princ William byl přistižen, jak tráví Valentýna se svou milenkou –⁠ bývalou nejlepší kamarádkou jeho manželky se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Žena vážně onemocněla

Vše se zdálo být jako z pohádky. Pár zažil pohádkové zasnoubení a oba zamilovaní spolu začali plánovat budoucnost. Žena dokonce přiznává, že se svým partnerem plánovali potomka. Jednoho dne byla však ženě diagnostikována rakovina prsu, což je velice závažné onemocnění. Její partner ji v začátcích nemoci maximálně podporoval, aby svou nemoc žena úspěšně překonala.

Muž ženu opustil

Přibližně po dvou měsících od doby, kdy byla ženě nemoc diagnostikována, však zničehonic muž naprosto změnil své chování. Vše vedlo až k tomu, že se rozhodl svou snoubenku opustit a svatbu zrušit. V tu chvíli byla žena zdrcená, jelikož jen několik dní předtím si nechala zmrazit vajíčka, aby spolu mohli mít potomka, hned co nemoc překoná. Vše ale nasvědčuje tomu, že muž měl jiné plány než žena.

Žena podstoupila léčbu

Aby toho na ženu nebylo málo, v den, kdy nastoupila na svou první chemoterapii, byla jejímu tatínkovi diagnostikována rakovina kůže. Po těchto zdrcujících zprávách se tedy žena rozhodla, že dá do aukce své svatební šaty, jelikož bude potřebovat spoustu peněz na léčbu své nemoci. Navzdory tomu, co jí bývalý partner provedl, tak sama říká, že k němu nechová žádnou zášť. Po několika týdnech dokončila žena poslední kolo chemoterapie, čímž však její boj ještě zdaleka neskončil.

iZdroj fotografie: Pixabay

Žena prodává více věcí

Jako další kroky léčby čeká ženu operace a radioterapie. Oba tyto procesy samozřejmě vyjdou na hromadu peněz. Z tohoto důvodu se žena rozhodla prodat také veškeré lístky do tomboly, které měla připravené na svatbu. Další položkou na seznamu je také starý osobní automobil, jelikož si žena uvědomuje cenu své léčby. Sama je smířená s tím, že léčba rakoviny je dlouhý a náročný proces. Její léčba by měla trvat přibližně 5 let.

Článek Prodává své svatební šaty, aby měla peníze na léčbu rakoviny. Snoubenec ji opustil, když se o nemoci dozvěděl se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Znali se dlouhé roky

Tento pár spolu strávil mnoho let, jelikož se potkali už jako děti. Dlouho spolu vycházeli jako sourozenci a jejich přátelé přiznávají, že spolu v podstatě vyrostli. V pubertě se vše začalo měnit a jejich vztah začal nevinným flirtováním, které postupně přerostlo v hlubší pouto. Nedokázali si představit, že by se rozdělili. Začali spolu chodit na střední škole.

V dobrém a ve zlém

John a Michelle pochopili, že jsou si souzeni a že jeden k druhému neodlučitelně patří. Překonali mnoho překážek, větších i menších konfliktů, až přišla největší rána. Michelle onemocněla obzvlášť agresivní formou rakoviny, která postupně napadala čím dál tím větší procento jejího těla. Pár se rozhodl, že je čas vše posunout dál, kdyby se stalo to nejhorší.

Věděla, že zemře

Michelle si uvědomovala, že není reálná šance, aby svou nemoc překonala. Snažila se proto užívat si svých posledních týdnů naplno a s Johnem se domluvili, že se vezmou formou civilního sňatku na úřadě. Uspořádali skromný obřad jen se svědky. John tehdy ale neměl sebemenší tušení, že tohle není to, co si jeho přítelkyně přála nejvíc.

Zdrcený nalezl dojemnou fotografii

Pár dní po pohřbu Michelle seděl John na pohovce a rozhodl se, že si prohlédne galerii ve starém telefonu své partnerky, aby mohl vzpomínat. Našel zde ale něco, co by ho ani ve snu nenapadlo. V galerii byla fotografie Michelle v nádherných svatebních šatech, ve kterých si vždy přála krásný obřad v kostele se všemi svými blízkými. John to vzal jako signál toho, že se po smrti znovu potkají a vysněnou svatbu uspořádají.

Článek Týden po pohřbu své přítelkyně našel v jejím telefonu fotografii, která ho okamžitě rozbrečela. Byla na ní ve svatebních šatech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rodina se nestačila divit

Těsně předtím, než zemřela, řekla maminka jménem Hilda Blackettová svým dětem to, že k nim vždy nebyla naprosto pravdomluvná. Celý život zatajovala strašlivé tajemství, na které se ze všech sil snažila zapomenout a které chtěla nechat zemřít společně s ní. V posledních chvílích života však nejspíš ucítila náznak špatného svědomí a rozhodla se jít s pravdou ven. Dětem odhalila, že po světě běhá ještě jeden jejich sourozenec.

Žena o své prvorozené mlčela

Hilda Blackettová otěhotněla ve věku 16 let v roce 1945. Protože se v této době ještě stále považovalo za hanbu mít dítě mimo manželství, poslali ji rodiče do Skotska, aby nekazila pověst a dobré jméno jejich rodiny. Po narození dcery Anderine Drysdale ji ze strachu a z nouze dala Hilda k adopci a rozhodla se na její existenci zapomenout.

iZdroj fotografie: Pixabay

Odcestovala a založila rodinu

Později se ve Skotsku provdala za Richarda Coomera, s nímž měla sedm dětí, a celá početná rodina se v roce 1962 přestěhovala do Kanady kvůli lepším podmínkám pro život. Anderine mezitím ve Skotsku vyrůstala v dětském domově a později byla adoptována manželi Taylorovými. V patnácti letech se její adoptivní rodiče rozhodli říct jí pravdu o jejím původu, aby s tím mohla Anderine naložit, jak uzná za vhodné. Ta byla v šoku.

Honba za pravými kořeny

Anderine cestovala po Skotsku a uskutečnila několik pokusů najít svou biologickou rodinu a až po dlouhých 25 letech hledání získala svůj původní rodný list a ostatní dokumenty z Edinburghu – ale bohužel se ve většině jednalo jen o prázdné či bezcenné stránky. Zklamaná svým neúspěchem se rozhodla v pátrání přestat a založila si vlastní rodinu.

Sourozenci se rozhodli jednat

Hildina rodina byla naprosto ohromena, ale hon za pravdou byl odsunut stranou, jelikož velmi truchlili nad smrtí své matky na rakovinu ve věku pouhých 65 let. Minulý rok se ale její dcera Lynn rozhodla navštívit Edinburgh a spolu se svým bratrem Stuartem a jeho ženou Marcy se vydali po stopách své dlouho ztracené příbuzné.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Šťastné shledání dvou rodin

Nakonec se jim všem podařilo vypátrat Anderine, která se nyní mohla pochlubit již čtyřmi vnoučaty. Nejprve spolu mluvili pouze online, poté se osobně setkali, a to dokonce v domě, kde se Anderine narodila. Všem vyhrkly do očí slzy radosti, když se poprvé viděli. Podle Lynn se nikdo ze sourozenců nepodobá své matce tolik jako Anderine, jejíž ústa, čelist a nos jsou identické, nemluvě o jejím nádherném úsměvu.

Článek Matka se své rodině vyzpovídala až na smrtelné posteli. Celá léta jim zatajovala svou minulost se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Moje milá rodino…

Moje milá rodino, mám poslední dobou mnoho času k přemýšlení. Sedím na dvoře, kochám se zapadajícím sluncem a plevel v záhoncích už mi ani při nejmenším nevadí. Konečně můžu trávit více času s rodinou a přáteli. Věřím tomu, že život by měl být jako mozaika, složený z krásných drobných okamžiků. Teď se snažím na vše vzpomenout a jsem za to vděčná.

Na některých věcech už nešetřím. Nebojím se vyndat z vitríny drahý čínský porcelán a dát do něj čerstvě utrhnutou květinu. Když jdu na procházku, vezmu si svou nejlepší bundu a svůj luxusní parfém si nešetřím na večírek, ale nosím ho, i když jdu jen do obchodu. Slova „jednou“ a „někdy“ jsem navždy vyškrtla ze svého slovníku.

Pokud je něco, co stojí za to vidět, slyšet nebo dělat, chci to vidět, slyšet nebo to udělat okamžitě. Nevím, co by lidé dělali, kdyby najednou zjistili, že tu zítra už nebudou. Všichni to totiž považujeme za samozřejmost. Asi by zavolali rodině a několika přátelům, možná se jim omluvili za dávné neshody.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Já vím, že by mě mrzelo vše, co jsem svým milovaným blízkým nestihla říct. Litovala bych, kdybych svému manželovi a členům rodiny dostatečně nezopakovala, jak moc je miluji. Proto vám radím: neodkládejte nic na později, jelikož nikdo z nás neví, kolik dní mu na tomto světě ještě zbývá, ani vy, ani já.

Každé ráno, když se vzbudím, si říkám, jak moc jsem ráda, že tady ještě můžu být. Každý den, každá minuta, každý nádech je dar. Nemůžu za to být dostatečně vděčná. Víte, život se možná změnil v jinou píseň, než jste si vždy představovali. Ale dokud jste tady, můžete pořád tancovat.

Článek Moje 83letá matka mi napsala dopis, který mě rozplakal. Ta neuvěřitelná moudrost stáří je lepší než rada kdejakého psychiatra se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Spořádaný rodinný život

Se svou manželkou žil muž mnoho let v harmonickém, dalo by se říct bezchybném vztahu. Vychovali společně 2 teď už dospělé děti. Dle něj byli syn a dcera skvělými lidmi především díky manželčině péči a jejímu způsobu výchovy. Žena byla silně věřící, děti tedy vedla k víře a učila je, jak být tolerantní a nápomocní svým bližním. Matka se vždy modlila za štěstí celé rodiny.

Zaslepen bohatstvím

Po odchodu do důchodu se manželé rozhodli investovat své úspory do společnosti, kterou vlastnili. Tato sázka na společnou firmu se jim vyplatila a přinesla jim obrovské jmění. Takový příval financí nečekali, ale byli za něj samozřejmě vděční. Jejich štěstí však bohužel netrvalo dlouho. Jak už to tak bývá, peníze kazí charakter. Rodina se přestěhovala do milionářské čtvrti, žili v luxusu a byli obklopeni mladými a úspěšnými lidmi.

Manžel navštěvoval různé večírky a akce, kde potkával spousty atraktivních slečen. Úplně zapomněl, že doma na něj čeká žena. Užíval si pozornost mladých dam, mezi kterými jedna vynikala – Denisa. Muž se do ní na první pohled zamiloval. Dívka mu šeptala jen samé lichotky a dodávala pocit důležitosti. V její společnosti se cítil být silným a žádaným hřebcem.

Sňatek, nebo nic

Muž se začal s Denisou pravidelně stýkat. Dokonce se seznámil i s její matkou, která byla stejně stará jako on. Říkala mu, že má o dceru velký strach, aby jí někdo neublížil. Přála si pro ni hodného muže, se kterým se bude cítit jako princezna. Zaslepen láskou byl ochoten udělat cokoli, jen aby s ním Denisa zůstala. Ta však měla jasný plán – svatbu. Dala svému „příteli“ 3 měsíce na to, aby své manželce vše řekl a rozvedl se s ní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nevěrník na nic nečekal. Jako smyslů zbavený začal manželce vyčítat veškerou svoji nespokojenost. Zmínil její silnější postavu, její přehnanou víru, a dokonce ji obvinil z nevěry. Opravdu ji začal nenávidět. Jeho žena vše vyslechla, ale nebojovala. Poznala, že je jí manžel nevěrný, proto si vzala své věci a odešla ke svým již dospělým dětem.

Nový život

Muž byl spokojený, že vše dopadlo tak, jak chtěl. Hned jak to bylo možné, oženil se a do domu si nastěhoval svou novomanželku. Cítil se jako opravdový král, který má po svém boku nádhernou královnu. Jeho štěstí ale trvalo pouze 14 dní. Po dvou týdnech totiž Denisa odkryla svou skutečnou povahu. Byla arogantní, rozhazovačná a ohromně nafoukaná. V tu chvíli si manžel uvědomil, že nežije v ráji, ale že se ocitl v samotném pekle.

iZdroj fotografie: Freepik

Denisa nikdy nepracovala, o manžela se přestala úplně zajímat. Porodila syna, který ale pravděpodobně není jeho. Neměli od té doby spolu sex, prakticky spolu ani nemluvili. Až tehdy si muž uvědomil, jak moc mu chybí jeho první žena. Že za veškeré štěstí a spokojenost vděčí jí. Stále ji moc miloval. Věděl, že jí opravdu moc ublížil, snažil se ji vyhledat, ale marně. Pouze mu poslala dopis, že mu odpouští, ale už s ním nechce mít nic společného. Ale stále se za něj prý modlí.

Článek Karel opustil svou manželku kvůli mladé a krásné milence. Už po 14 dnech začal trpce litovat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Fenka se najednou nevrátila domů

Fenka Abby musela být požehnána bohy, protože její osud je příběhem zázračného štěstí. Museli bychom se ale vrátit na začátek – v den svého zmizení si hrála bez vodítka se Summer, druhým psem jejich majitele Jeffa. „Domů se tehdy vrátil jen jeden ze psů,“ řekl. „Abby se nikdy netoulá, takže jsem věděl, že je něco určitě špatně.“ Zmizení psa nahlásil, ale pátrání nepřineslo žádné výsledky.

Strhl ji silný proud vody

Záchranáři i její majitel se domnívají, že nejpravděpodobnějším scénářem bylo to, že Abby zamířila za malým zvířetem, jako je myš nebo mýval, a rozhodla se ho pronásledovat. Instinkt lovce ji mohl zavést do jeskyní, kde se nakonec ztratila. Záplavy v těchto prostorách způsobené silnými dešti ji mohly zatáhnout hlouběji do jeskynního systému a proti vodnímu proudu neměla fenka šanci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Naštěstí si fenky všimli jeskyňáři

Systém podzemních tunelů se rozhodli prozkoumat zkušení jeskyňáři Gerry Keene a Rick Haley. Tým zmapoval jeskyně severně od Perryville ve státě Missouri. Plán byl začít u vchodu do Berom Moor, projít jeskyněmi přes kilometr a vyjít ven, ale plány se rychle změnily, když narazili na psa uvězněného 152 metrů pod zemí.

Byla nalezena v kritickém stavu

Abby byla vyčerpaná a pokrytá blátem, ležela schoulená na zemi a nemohla ani zavrtět ocasem. Byl zázrak, že byla vůbec naživu. Rick popsal psa jako velmi slabého, neschopného pohybu nebo dokonce štěkání. „Běžně mohou psi přežít bez jídla a vody jen pár dní, ale naštěstí bylo v jeskyni vody dost. Musela ale celou dobu vydržet o hladu. Bylo šílené se na ni dívat.“

Pak přišel čas záchrany

Museli jednat rychle. Gerry a Rick tedy započali záchrannou misi. Muži se museli plazit a protlačovat úzkými průchody, aby se ke psovi vůbec dostali, což zdaleka nebyl ten nejjednodušší úkol. Jeden z členů skupiny kontaktoval hasiče, kteří se po zavolání ihned dostavili na místo. Naštěstí měli Jerry i Rick speciální výcvik záchrany v jeskyních, i když to bylo poprvé, kdy zachraňovali psa.

Jeskyňáři objížděli okolí

Záchrana trvala celkem 90 minut. Rick dal do vaku přikrývku, opatrně fenku ukryl dovnitř a pak ji vynesl z jeskyně. Zatímco Abby pohodlně a bezpečně seděla v tašce, Gerry a velitel hasičů Rob Cahoon se vydali hledat jejího majitele. Poté, co zaklepali na všechny dveře v sousedství a ukázali lidem fotku Abby, brzy našli jednoho souseda, který zvíře poznal a nasměroval je k Jeffovi.

Majitel konečně přivítal fenku

„Byl jsem naprosto ohromen, že je stále naživu,“ řekl Jeff. Můžeme si jen představovat nadšení, které oba zažívali, když se dali dohromady. Po ošetření u veterináře byl pes poslán domů. Podle Jeffa se pomalu, ale jistě uzdravuje a každým dnem se vrací ke svému bývalému já.

Článek Fenka se jednoho dne na procházce ztratila. Po 2 měsících ji majitel konečně našel –⁠ 152 metrů pod zemí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Podělil se o zkušenosti

Rozhodl se, že se o dceru postará úplně sám. Minimálně ze začátku to pro něho nebylo nic jednoduchého a instinktivního. Časem dostal chuť se podělit o své zkušenosti s okolním světem, a proto se rozhodl svůj příběh sdílet na svém facebookovém profilu. Netrvalo to dlouho a dostal se do povědomí mnoha uživatelů. Přirozeně šlo především o ženy.

První příspěvek zahájil určitým seznámením se svou osobou a aktuální situací. Dle jeho slov byl zpočátku z kontaktu s miminkem vyděšený a nervózní, bál se jakýchkoliv chyb. Také se nestyděl říci narovinu, že vůbec netušil, co by měl jako svobodný otec vlastně zařídit a udělat. S jistotou byl však odhodlaný pro svou dceru udělat maximum. Nahradit jí mámu, ale zároveň zůstat tátou.

Rodičovské sebevědomí

Přepadaly jej pochybnosti o sobě samém, o jeho schopnostech a budoucnosti. Nebylo to snadné, informace o rodičovství čerpal z mnoha zdrojů. Na svém profilu se svěřil, že trávil hodiny čtením nových publikací o malých dětech. Nemluvě o sledování edukativních videí na YouTube. Postupně mu sbírání nových zkušeností zvedlo jeho rodičovské sebevědomí.

Po několika měsících od prvního příspěvku si dokonce dělal legraci z dotazů svých přátel, kteří jej žádali o rady. Příběh mladého svobodného otce dojímá snad každého uživatele internetu, jenž na něho narazí. Do budoucna vyvstává jedna otázka – stojí Richard o novou lásku a potenciální nevlastní maminku své dcery? To si budeme muset počkat, jelikož k tomuto tématu se nikdy nevyjádřil.

Článek Měsíc po porodu matka utekla a 21letý Richard zůstal na výchovu dcery sám. Napsal dopis, který chytne za srdce každého rodiče se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Obtížný život vdovy

Kateřina měla ve zvyku dívat se na fotku svého zesnulého manžela Vladimíra každý den, tedy kdykoli se cítila osamělá. Nestačilo, že se jí strašně stýskalo po muži, který ji po celý život dělal šťastnou, ale po jeho smrti zůstala na všechno sama a život se pro ni stal neskutečně složitým.

K odhalení pravdy vedla nehoda

Jednoho dne, když si Kateřina prohlížela fotografii svého manžela, zničehonic zapraskala střecha a ona, vylekaná zvukem, upustila obrázek na podlahu. Rám se rozbil a fotografie vypadla – díky tomu si všimla ručně psané poznámky na vyčnívajícím rohu obrázku. Okamžitě poznala rukopis svého manžela a nadšeně si vše přečetla.

Obsahem byla šokující zpráva

„Drahá Kateřino, vím, že se beze mě cítíš osamělá a nechceš ani slyšet o mém prvním manželství, ale prosím, udělej to pro mě. Zavolej mému synovi Pavlovi. Stal se úspěšným právníkem. Zaplatil jsem mu školu. Vždy je připraven Ti pomoci, protože jsem ho o to požádal. Doufám, že tuto zprávu dříve nebo později najdeš. Udělej prosím, o co tě žádám.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ukrývaný vztah se synem

Sotva věřila svým očím. Opravdu se jí nelíbila Vladimírova první žena, nikdy spolu dobře nevycházely, a kvůli tomu se její manžel odcizil svému synovi, nebo to si tedy alespoň Kateřina myslela. Dopis však objasnil, že otec a syn zůstali v kontaktu a byli si pravděpodobně blízcí natolik, že ho Vladimír požádal, aby se o Kateřinu po jeho smrti postaral.

Nevlastní syn o tom věděl

Protože ona a Vladimír nikdy neměli děti a ona nyní nutně potřebovala pomoc, rozhodla se tedy zavolat Pavlovi. Telefonický rozhovor byl zpočátku dosti nejistý, ale z Pavla se vyklubal sympatický mladík ochotný Kateřině pomoci. „Čekal jsem, že mi někdy zavoláte,“ připustil.

Vše bylo předem připraveno

To ji zaskočilo. „Opravdu? Ale proč? Chci říct… nikdy jsme neměli moc dobrý vztah. Tvoje matka a já jsme spolu nevycházely,“ odpověděla Kateřina. „Ale Kateřino. Jste moje nevlastní matka. Čekal jsem, až mi zavoláte, protože můj táta mi řekl, abych počkal na váš telefonát,“ vysvětlil. Když se zeptala, kdy o tom mluvil se svým otcem, Pavel vysvětlil situaci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Manželovy důvody zůstaly neznámé

„Když byl nemocný, navštívil jsem ho v nemocnici. Požádal mě, abych počkal na váš hovor a pomohl vám. Ale myslím, že jsem měl převzít iniciativu a zavolat dříve.“ Kateřina řekla, že do té doby netušila, že to od ní manžel očekával. „Ale proč mi neřekl osobně, že to chce?“ podivila se. „Možná se to nikdy nedozvíme,“ přiznal Pavel.

Oba znovu našli svou rodinu

Pavel opravil střechu a postaral se i o vše ostatní. Také Kateřinu pravidelně navštěvoval, kupoval potraviny a někdy ji dokonce překvapil dárky. Přiznal také, že od matčiny smrti se i on cítil sám a byl rád, že má v životě opět mateřskou figuru.

Článek Kateřina se každý den dívala na fotografii svého zesnulého manžela. Až po 7 letech si ale všimla skrytého vzkazu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Celá rodina se s ní přišla rozloučit

Její nejbližší se rozhodli, že to jen tak nevzdají. Výdaje, které jsou za hospitalizaci člověka v tomto stavu velmi vysoké, se bez velkého rozmýšlení rozhodli dlouhodobě platit, aby ji udrželi naživu. Po 12 letech se však jejich naděje na to, že by se ještě někdy probrala, pomalu ale jistě začala vytrácet. Došli k těžkému rozhodnutí a odhodlali se doktorům oznámit, že si přejí, aby byla Lyndee odpojena od přístrojů. V den, kdy se to mělo stát, se s ní přišla rozloučit celá rodina.

Pár okamžiků před tím, než se ji chystali navždy odpojit, se k ní sklonil její zkroušený manžel se slovy plnými zoufalství. Do ucha jí vytknul, že nebojuje a měla by to pro ně ještě zkusit. V místnosti vypukl poprask, když mu slabě ale dostatečně zřetelně odpověděla, že bojuje, co jí síly stačí. Nikdo nemohl vyjít z úžasu a všichni propukli v radostný pláč. Doktoři rodině po pár testech oznámili, že její probuzení je pro ně záhadou stejně jako důvod, proč vůbec upadla do kómatu.

Slova blízkých jí dodala sílu bojovat

Celá rodina napjatě poslouchala, když jim začala vyprávět své zážitky za 12 let v kómatu. Povídala o tom, jak byla většinu času v bezvědomí a do reality se dostala téměř vždy, když slyšela někoho mluvit. Vnímala každé slovo, které s ní její blízcí sdíleli, a slyšela i to, že se ji chystají odpojit. Rozhodla se bojovat o to více ve snaze jim dát najevo, že je vnímá a že nechce zemřít. Její výkřiky zoufalství však z jejích úst nikdy nevyšly nahlas.

iZdroj fotografie: Pixabay

Netušila ani, že její poslední slova už slyšeli všichni, a je tak zachráněna. Lyndee si po této zkušenosti přeje rozhlásit do světa jednu důležitou zprávu. Mluvte s lidmi, kteří jsou v kómatu. Může se stát, že vás uslyší stejně jako ona a dodá jim to sílu bojovat. Je to pravděpodobně to nejlepší, co pro ně můžete udělat, a zároveň je to snadné. I kdyby to měl být jen poslední zoufalý pokus, může se stát zázrak jako v jejím případě.

Článek Po 12 letech v kómatu ji chtěli odpojit. Jako zázrakem se jí ale povedlo vyloudit pár slov, čímž se zachránila –⁠ teď vypráví, jaké to je se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Složitý život po emigraci

Před více než 40 lety přijel Mohamed do USA studovat elektronické inženýrství. Oženil se se svou nyní zesnulou manželkou a v roce 1997 získal občanství. Jako vdovec nyní žije v Los Angeles, kde je jedním z mála pěstounů, kteří se starají výhradně o smrtelně nemocné děti. Jeho příběh se dostal na titulky v roce 2019, když LA Times zveřejnil příběh o jeho práci.

Cesta plná bolesti

„Deset dětí přišlo o život v mém náručí,“ vzpomíná s brekem v hlase. Jeho životní cesta byla zachycena v autobiografickém dokumentu. „V roce 1995 jsme se rozhodli adoptovat sirotky, kteří byli zanecháni v nemocnicích nebo děti, jež byly odebrány biologickým rodinám,“ vysvětlil Mohamed. „Jediný domov, který v Los Angeles přijímá sirotky a děti, které před sebou nemají nic než trápení a smrt, je ten můj. Od roku 1989 jsem ubytoval 80 dětí.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Doktorka byla překvapená jeho přístupem

Žena jménem Sophie Keefer pracuje v dětské paliativní péči. Nedávno se setkala s Mohamedem a napsala o svých zkušenostech pro známé noviny. „Byl to takový hromotluk s dlouhým plnovousem, ale jemným úsměvem,“ napsala Sophie. „Jeho pěstounská dcera ležela na gauči. Když mě nechal dívku pochovat, varoval mě, že má občas záchvaty, a když k nějakému dojde, abych ji držela dál a utěšila ji. Dovoloval mi ji držet s takovou důvěrou.“

Příběh obsahuje také ponaučení

Mohamed říká, že péče o ty, kteří jsou tak nemocní, je neuvěřitelně bolestivý proces. Uvědomuje si totiž, že jejich společný čas je drahý. „Vím, že to jednou přijde. Vím, že mě to bude stát hodně sil, a vím, že mě to poté bude bolet. Ale podle mého názoru bychom si měli pomáhat, není tomu tak?“ Dodává, že bychom si měli vážit svého zdraví a být tu pro ty, kteří takové štěstí nemají.

Opuštěné děti nacházejí nový domov

„Zavolají mi, když je nějaké z dětí smrtelně nemocné, a ptají se, jestli je mohu adoptovat. Vědí, že neváhám přijmout. Pokud to neudělám, jsou tyto děti poslány do nemocnic a nemají rodinu ani domov. Když je však ubytuju, cítí rodinnou atmosféru. Cítí se v bezpečí a jsou milovány až do konce svého života.“ Dále uvedl, že jim rád vymýšlí přezdívky či celá jména.

Článek V jeho domě zemřelo už víc než 80 dětí. Každého, kdo překročí práh, čeká v blízké době smrt se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jedno z dětí má vážnou nemoc

Lindsay Bretlinger chodila na pravidelné těhotenské kontroly, když jí na jedné z nich gynekolog oznámil, že jednomu z miminek srdíčko nepracuje správně. Má vážnou srdeční vadu a je pravděpodobné, že se narodí mrtvé. Smutná zpráva manžele hluboce zasáhla a jejich radost už nebyla tak velká. Na obě děti se tolik těšili a nyní se mají s jedním hned rozloučit?

Malý velký bojovník

Navzdory předpovědi lékařů se chlapec se srdeční vadou, jenž dostal jméno William, narodil živý. Přesto jeho prognóza zněla, že na světě nepobude příliš dlouho. Lyndsay a Matthew se rozhodli, že si čas s umírajícím Williamem náležitě vychutnají. Považovali za dar z nebes, že se narodil živý, a chtěli, aby na něho měli jen ty nejlepší vzpomínky. Najali si profesionálního fotografa, aby každičký den, každou hodinu Williamova krátkého života zdokumentoval.

iZdroj fotografie: Pixabay

Spolu až do posledního okamžiku

Malému Williamovi byl vyměřen čas na světě jen po dobu jedenácti dní. Všechny zásadní okamžiky byly zachyceny fotoaparátem a kamerou, aby jeho dvojče, holčička Reagan, měla na bratra vzpomínky. Osobně si ho pamatovat nikdy nebude, protože je na to příliš malá. Ale pořízené fotografie a videa jí ho vždy připomenou.

Článek Jedno z novorozených dvojčat dostalo rozsudek smrti. Rodinný známý ale vymyslel něco, díky čemuž dítě žije i po 5 letech se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Neúspěšná operace

Když si mladí manželé slibovali, že při sobě budou stát „v nemoci i ve zdraví“, ani ve snu by je nenapadlo, jak brzy tomu budou muset čelit. Několik měsíců po svatbě se stala žena účastnicí vážné dopravní nehody. Při té utrpěla několik zranění, kvůli nimž skončila hospitalizovaná na jednotce intenzivní péče. Protože jí začaly akutně selhávat ledviny, rozhodli se lékaři pro jejich transplantaci. Jako zázrakem se pro mladou ženu našel vhodný dárce a lékaři mohli provést operaci, která jí měla zachránit život.

Bohužel ženino tělo nový orgán nepřijalo. Již několik dní po operaci začala viditelně slábnout, přestala jíst, pít, a nakonec i mluvit, lékaři ji museli napojit na nitrožilní výživu. Vzhledem k jejímu zhoršujícímu se zdravotnímu stavu začali lékaři připravovat jejího partnera na nejhorší. Podle jejich odhadu manželům již nezbývalo příliš mnoho společného času. Jak lékaři, tak sestry proto muži doporučovali, aby se s manželkou rozloučil, dokud ho ještě vnímá.

Splnil jí poslední přání

Během jednoho ze vzácných rozhovorů, které spolu manželé po operaci vedli a kdy byla mladá žena „duchem přítomná“, se zmínila, že má velké poslední přání. Ještě jednou by si přála vidět svého milovaného psa – fenku Bellu. Muž se nejprve pokoušel své ženě vysvětlit, že to není kvůli nařízením nemocnice možné, ale ona byla neoblomná. Jelikož ji skutečně miloval a viděl, že jí na setkání s fenkou opravdu záleží, rozhodl se porušit vnitřní řád zdravotnického zařízení a zvíře do nemocnice přivést.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Aby Bellu propašoval kolem sester, zavřel ji mladý muž u vchodu do nemocnice do velkého kufru, který si vzal s sebou. Předtím ovšem fence řekl, že jdou navštívit její paničku a on potřebuje, aby zůstala v klidu. Jakkoliv se to zdá neuvěřitelné, Bella se v kufru skutečně ani nepohnula, nezakňučela ani nezaštěkala. V momentě, kdy muž na pokoji své ženy rozepnul zip, fenka se z kufru vyprostila a vyskočila na postel k nohám své paničky.

Tam trpělivě čekala, dokud se žena neprobudila. Štěstí, které se objevilo v ženiných očích, bylo jejímu manželovi důkazem, že se rozhodl správně. A i když později dostal od lékařů důrazné napomenutí a i se psem byl z nemocnice vykázán, u srdce ho hřál pocit, že své ženě splnil její poslední přání.

Článek Zdravotní sestra načapala muže při tom, co dělal se svou umírající manželkou. Okamžitě byl z nemocnice vykázán se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Šrámy z dětství v toxické rodině nezmizí

Pošramocená psychika z dětství v toxické rodině vám může pořádně zkomplikovat navazování vztahů v dospělosti. Nejen s partnery, kolegy a kamarády, ale také se sebou samými. Pokud chcete mít šťastné vztahy, je důležité dobrat se toho, proč to prozatím nefungovalo. Lidé, kteří prožili neradostné dětství, vytěsnili, potlačili, nebo popírají to, co jim rodiče provedli. Je to příliš bolestné téma.

Když se s tím nevyrovnají, bude je to dále pronásledovat. Ovlivní to sebevědomí, osobní efektivitu i vztahy. Podle psychoterapeutky Nina Brownové není neobvyklé, že tito lidé mívají sklony k přejídání a hladovění, k užívání návykových látek, k depresím, či vyhledávají násilnické partnery. Podle ní jde o nevědomé pokusy, jak se vyrovnat s traumaty. Toto je 5 obranných mechanismů psychiky, které byste neměli přehlížet.

iZdroj fotografie: Depositphotos

1) Náhrada

Zamyslete se, kolikrát se vám toto už stalo. Nemohli jste si vybít zlost na konkrétním cíli, a tak to později odnesl někdo jiný. Obvykle to bývá partner nebo někdo z rodiny. Když vás seřve šéf v práci, vy si pak špatnou náladu vybijete doma na slabším náhradníkovi. Uvědomte si pocity své, ale i ostatních.

2) Potlačení          

Pravděpodobně si nepřipouštíte, že nějaké vzpomínky v životě potlačujete. Nepříjemnou událost jste pohřbili hluboko, a tak se k ní vědomí nemůže dostat. Na váš život však má neustále vliv. Například, když se vám někdo nelíbí a nedokážete vysvětlit proč. Možná jste potlačili některé informace o této osobě, které vám připomínají někoho jiného z minulosti.

3) Odmítnutí

Jde o nevědomý mechanismus, který člověka chrání před nepřijatelnou a nepříjemnou pravdou o něm samotném. Nepřipouští si, že jeho chování je destruktivní a vyvolává problémy. Takoví lidé se hádají, problém údajně nemají a kdykoli se dle nich mohou ovládnout. Je pro ně příliš děsivé přiznat si svou slabost. Může jít o závislosti, deprese, přejídání a podobně.

iZdroj fotografie: Depositphotos

4) Stažení

Popřemýšlejte nad tím, zda se před okolím příliš neuzavíráte. Může jít o vědomý i nevědomý obranný mechanismus. Jde o jakýsi emocionální únik před potenciálním nebezpečím. Když se stáhnete fyzicky, děláte to zcela vědomě. Nedostupnými a uzavřenými se však stanete nevědomě. Nezajímají vás ostatní lidé ani situace. Jste roztržití, zasnění a myšlenkami jinde. Něco vás vnitřně upozornilo na nebezpečí, a tak jste prostě utekli a mysleli na něco hezkého.

5) Projekce

Vlastní nepříjemné myšlenky a pocity se snažíte projektovat do někoho dalšího. Třeba svůj stud, vinu, chyby či obavy můžete lépe snášet, pokud je přenesete na druhou osobu, přestože ona tyto pocity a obavy nemá. Pak jí za to ještě vynadáte. Avšak ten druhý člověk nechápe vaši reakci nebo to, že je obětí projekce. Zbytečně tak dochází k hádkám a narušení vztahů.

Článek Vznikají špatnou výchovou: 5 obranných mechanismů psychiky, které člověku brání najít si lásku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Máte-li jej nablízku, je na místě ostražitost

Rozhlédnete-li se po svém okolí, možná mezi lidmi najdete šarmantního, vysoce inteligentního egocentrika, který nemá uspořádaný rodinný život, dlouhodobé přátele a není mu cizí užívání návykových látek. Pak je na místě ostražitost. I když si psychopati čas od času uvědomují dopady svého chování na druhé a mohou ho na chvíli zkorigovat, napořád se nezmění. Pokud si nejste jistí, zaměřte se na tyto 4 významné rysy predátorů.

Okouzlující

První dojem ze setkání s psychopatem vás nadchne, což je také důvod toho, proč je složité je rozpoznat. Dokážou být okouzlující a fascinující, jsou totiž zběhlí v klamání ostatních lidí. Mají charisma a šarm, takže ke své osobě přitahují pozornost i zájem okolí. Dlouhodobého vztahu však nejsou schopní, protože brzy vyjde najevo temná stránka jejich osobnosti.

Manipulativní

Vědomě s lidmi rádi manipulují, aby získali to, co oni chtějí. Berou to jako hru. Testují hranice a limity ostatních, díky čemuž zjistí, jak daleko mohou zajít. Nezajímá je, zda tím někomu ubližují, neváhají se ke svému cíli dostat hlava nehlava i za využití lží. Jsou schopní zajít až tak daleko, že někoho doslova vystresují jenom proto, aby si mohli užít jeho bolest a utrpení.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nelítostní

Necítí lítost nad svými činy a jednáním, i kdyby byli sebekrutější. Mají problém s projevováním emocí. Odmítají převzít odpovědnost za své činy, z neúspěchu obviňují druhé. Vždy překroutí vaše slova ve svůj prospěch, takže nikdy nebudou viníky toho, co se stalo.

Arogantní

Důležitým znakem je extrémní arogance. Psychopati totiž mají sami o sobě a své důležitosti přehnané mínění. Věří, že jsou lepší než ostatní, a proto si zaslouží více. Cítí se být nadřazení. Nerealisticky zveličují výsledky své práce nebo konání, naopak neúspěchy svalují na jiné. Aby dostali to, co chtějí, klidně obětují kohokoli.

Článek 4 skryté rysy psychopata. Jakmile je zpozorujete, berte nohy na ramena. Jinak vám ze života udělá peklo se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Bylo mu trapně

Druhý den po tomto incidentu za ním přišla spolužačka a řekla: „Hele, tvoje máma vypadá jako by ji přejela sekačka!“ Chlapec se začal stydět a přát si, aby jeho máma navždycky zmizela. Ještě ten den byl na ni opravdu ošklivý, vyčetl jí její příchod na vyučování. „Proč prostě neumřeš?“ zvolil opravdu ostrá slova, ale maminka nereagovala. Chlapec byl opravdu plný vzteku a vůbec si neuvědomoval, co vlastně vyřkl. Na pocity ženy nemyslel.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Myslel jen sám na sebe, chtěl odejít z domu a už se nevrátit. Ve škole se proto začal snažit. Nakonec se mu zadařilo a dostal šanci studovat v Singapuru. Později se oženil, koupil si dům a vychovává děti. Byl šťastný a spokojený, se svojí matkou se nevídal. Ta se však jednoho dne objevila ve dveřích, aby poznala svá vnoučata. Nesetkala se s pochopením a její syn ji z domu vyhodil. Křičel na ni, ať zmizí a neděsí jeho děti.

Odešla navždycky

Na jeho křik odpověděla žena: „Ach, promiň. Pravděpodobně jsem přišla na špatnou adresu.“ Matka odešla a od té doby se rodina opět neviděla. Za nějaký čas dostal muž pozvánku na setkání se spolužáky. Své manželce řekl, že jede na služební cestu, ale vypravil se právě za svými bývalými spolužáky. Při té příležitosti se ze zvědavosti šel projít také k místu, kde společně s matkou vyrůstal. Hleděl na dům a vzpomínal.

Postával před domem a vzpomínal na dětství. Staří sousedé mu prozradili, že jeho matka zemřela. Neuronil ani slzu. Poté mu sousedé předali dopis od matky. „Drahý synu, myslím na tebe pořád a je mi líto, jestli jsem vyděsila tvé děti,“ začala dopis. Pak popsala, že když byl ještě docela malý, rozběhl se proti němu agresivní pes. Jeho matka neváhala a bránila ho vlastním tělem. Jen díky její odvážnosti vyvázl sám vyvázl bez zranění.

Článek Děsivé přiznání Radka: „Matku jsem nenáviděl, kvůli jejímu vzhledu jsem se za ni musel stydět. Až po její smrti jsem pochopil.“ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Upravené ruce

Muži jsou skutečnými milovníky ženských něžných rukou. Chtějí se dotýkat sametové kůže. Dámy si uvědomují, že si musejí dávat velký pozor na manikúru a pleť. Svobodné ženy mají na sebe obvykle mnohem více času a mohou si dovolit chodit i dvakrát do měsíce na manikúru, a tak mít na nehtech dechberoucí vzory. Dáma si nenechá ujít příležitost pochlubit se novou manikúrou a tím, že na jejích prstech stále nemá zásnubní prsten, který by dotvářel dokonalý dojem.

Červená rtěnka

Každý slyšel o magickém účinku, který má červená rtěnka na muže. Mnoho svobodných dam spoléhá na tuto odzbrojující techniku. Dokonalá kontura rtů a sytě červená rtěnka, tak žena podtrhne nejen svou krásu, ale také ukáže, že měla ráno spoustu času pro sebe. I když žena není fanynkou rtěnky, použije alespoň lesk několikrát denně. Její rty tak vypadají mnohem atraktivněji pro opačné pohlaví. Vlhké rty totiž mužské oko rozhodně zaujmou.

Chlupaté nohy

Byl by hřích nezmínit, že mnoha dámám chybí v zimě, když jsou samy, pravidelné odstraňování chloupků z nohou. Obvykle tak činí z čiré lenosti. Některé zástupkyně něžného pohlaví dokonce vtipkují, jak jim je takto v zimě tepleji. Podle studie se 75 % dam, jež si v zimě odstraňují chloupky na nohou, cítí sebevědoměji a rychleji dosahují úspěchu v životě. I když jste single, nezanedbávejte péči o sebe ani v chladném období.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zanedbaná pedikúra

Když se nemají kde pochlubit dokonalou pedikúrou, mnoho žen tuto proceduru jednoduše ignoruje. V létě ji můžete využít při neustálém chození v sandálech, v zimě vám pod tlustými ponožkami nikdo nohy neuvidí. Ve skutečnosti by se pedikúra měla dělat i v zimě. Tak si uděláte radost. Necítíte se lépe, když máte krásné nohy? Nedostatek péče o nohy může vést k mnoha problémům s pokožkou pat a chodidel.

Článek 4 oblasti těla, které o ženě okamžitě prozradí, že nemá žádného partnera. Jste také tak nápadné? se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nevysvětlitelně zvláštní pocit

To by mohlo signalizovat, že jste lásku na první pohled, na kterou nemůžete přestat myslet, potkali. Podle psycholožky ale ve skutečnosti jde spíš o přitažlivost než o lásku. Něco ve vás prostě křičí, že je ten člověk pro vás něčím nevysvětlitelně atraktivní. Možná to bude znít překvapivě, ale fenoménem lásky na první pohled se zabývají i vědecké studie. Z jedné z nich, kterou provedli nizozemští experti se 400 muži a ženami, vyplynulo několik zajímavých poznatků.

1) Zkreslená vzpomínka

Při prvním setkání s partnerem někteří lidé opravdu prožívají lásku na první pohled. Počáteční velmi silná přitažlivost se může vyvinout v trvalý a pevný vztah. Vědci se zabývali i teorií, že láska na první pohled vzniká na základě zkreslených vzpomínek, které vytvářejí iluzi zamilovanosti. Došli však k závěru, že to tak ve všech případech není.

2) Atraktivní člověk

Říká se, že krásní lidé mají snazší život. A částečně to vyplynulo i ze studie. Lidé v ní totiž uvedli, že zažili lásku na první pohled s jinými lidmi, kteří byli fyzicky přitažliví, pohlední a okouzlující. Nebo v sobě měli něco specificky přitažlivého, například charisma.

iZdroj fotografie: Depositphotos

3) Vedou muži

Zajímavým výsledkem vědeckého průzkumu byl i fakt, že muži prožívají lásku na první pohled častěji než ženy. Jde o lásku, kterou k někomu chovají, aniž by to dotyčný věděl, ale zároveň i o city, které projevili veřejně. Důvody, proč lásku na první pohled prožívají muži častěji než ženy, vědci zatím ještě zkoumají.

4) Jednostranná láska

Ideální stav, kdy se do sebe partneři navzájem zamilují na první pohled, rozhodně není běžným. Většinou lidé v průzkumu uvedli, že šlo o jednostrannou záležitost.

5) Není to láska

Pro lásku je charakteristická intimita, oddanost a vášeň. Dokud s partnerem nemáte vztah, není téměř možné ji zažít. Proto také láska na první pohled často není považována za skutečnou lásku.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podle nizozemských vědců, kteří studii provedli, v podstatě láska na první pohled sice může existovat, ale nejde o opravdovou lásku ani vášeň. Spíš je to silná přitažlivost a okouzlení nějakým člověkem. Ke skutečné lásce se lidé musí propracovat. „Opravdová láska vyžaduje čas, uvědomění si toho, kdo je ten člověk a kdo jste vy,“ dodala psycholožka Wadeová.

Článek Existuje láska na první pohled, nebo je pouhou chimérou z romantických filmů? Vědci mají odpovědi se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Neustálá tendence radit

Mateřský instinkt, který dřímá téměř v každé ženě, probouzí v jejich srdcích touhu pečovat o milovanou osobu a opatrovat ji. Jedním z projevů této starosti je pro příslušnice něžného pohlaví touha poradit muži. A to v různých situacích, jak třeba smažit maso, řídit auto, či dokonce budovat kariéru. Žena má ty nejlepší úmysly a nechápe, proč se na ni muž zlobí. Pro něho je však velmi důležité, aby se cítil kompetentní a úspěšný.

Kontrola nad partnerem

V ženách je od pradávných dob zakotvena touha po blízkosti muže. Je to pochopitelné, bez mužské ruky vám schází důležitý příjem a ochrana. Být sám se kdysi dávno rovnalo smrti. Od té doby má žena zřejmě strach, aby nezůstala sama. Společenské stereotypy tento strach jen posilují. Není žádným tajemstvím, že muž je stále mnohými považován za hlavní životní cíl. Z tohoto pudu vychází některé prvky chování.

Otravná upovídanost

Podle odborníků jsou ženy na rozdíl od mužů extrovertní. Všechno okamžitě popíší slovy. Ženy obecně rády mluví o svých pocitech. Muži, jak už bylo mnohokrát řečeno, neradi vyjadřují své pocity navenek, ale raději je skrývají hluboko uvnitř. V důsledku toho je upovídanost žen dráždí. Stejně jako ženská tendence bojovat s problémem pomocí mluvení. Pro ženu je hlavním způsobem, jak se vypořádat s problémem, podrobně o něm mluvit. Konverzace představuje pro muže sdělování konkrétních skutečností.

Hysterické výlevy

Ženy jsou náchylnější k záchvatům vzteku než muži. I slovo hysterie pochází ze starořeckého „hystera”, což znamená děloha. Hysterie je tedy z definice výhradně ženský projev emocí. V těle dam je navíc v buňkách přítomno více hormonu prolaktinu. Právě tím si mnozí vědci vysvětlují zvýšenou plačtivost slabšího pohlaví. Podle studie ženy po 18. roce života pláčou čtyřikrát častěji než muži. I jejich paměť se zaměřuje především na emocionální události. Proto si ženy častěji pamatují všechny detaily.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Narušení osobního území

„Pro mnoho příslušnic slabšího pohlaví je nejdůležitější mít vše zorganizované. Knihy seřazené podle abecedy, propisky podle barev, úhledné hromádka složených listů atd. Pro muže je pořádek něco funkčnějšího. To znamená, že každá věc je umístěna na místě, kde je výhodnější ji vzít a výhodnější ji použít,” domnívá se psychologie. Proto se mužům nelíbí, když jejich žena aranžuje věci v kanceláři nebo na stole. Je to jeho osobní území a narušování je vnímáno bolestně. Má pocit, že je zcela pod kontrolou a nemá právo na soukromí.

Článek 5 nepříjemných vlastností žen, které přivádí muže k šílenství. Jakmile jednu z nich odhalí, berou nohy na ramena se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Test odhalí, co skrývá vaše osobnost

Testy osobnosti se běžně používají v klinické psychologii. Jejich prostřednictvím se vyhodnocují psychologické a behaviorální vlastnosti člověka. Od toho se odvíjí i fakt, jak v konkrétních situacích bude reagovat. Většina obrázkových osobnostních testů však nemá vědecký základ. Jde spíše o zábavnou formu, jak se o sobě něco dozvědět během několika vteřin.

Pokud vás zajímají dominantní charakteristiky vaší osobnosti, vyzkoušejte si následující test. Podívejte se na obrázek a zapamatujte si, co vás jako první zaujalo. Právě postava, která vám padla do oka okamžitě, odhaluje v tomto testu vaši největší slabinu. Nepřemýšlejte nad ilustrací a nepátrejte očima, co všechno ukrývá. Prostě dejte na první pohled. Poté se podívejte na význam.

iZdroj fotografie: Freepik

1) Smutná žena

Jakmile vás jako první na obrázku zaujala smutná žena s ptáky, kteří od ní odlétají, nejste příliš společenský člověk. Nevyhovuje vám, když se musíte stýkat s lidmi. Mnohem raději jste, pokud můžete sledovat dění zpovzdálí. To je vaše největší slabina. Jste spíše uzavřený člověk, jenž se obává odmítnutí, a má sklon k plachosti.

2) Skrytá tvář

Pokud jste jako první spatřili na obrázku skrytou tvář pod ženiným obličejem, jste téměř perfekcionisté, kteří nemají rádi překvapení. Vždy se snažíte mít všechno pod kontrolou a rádi býváte o dva kroky napřed před ostatními. Ve všem hledáte dokonalost a soulad. To je vaší největší slabinou, protože chaos a stres v životě jen obtížně zvládáte.

Článek Odhalte slabinu své osobnosti prostřednictvím snadného psychologického testu. Co jste jako první spatřili na obrázku? se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.