„Celých 40 let jsem poctivě pracovala. Přesto si i v 61 letech musím přivydělávat,“ rozčiluje se žena nad důchodem

Zajímavé ohlédnutí nad svým životem zaslala do redakce dne 21. května 2023 čtenářka Eva Pýchová (61 let): „Nikdy jsem neměla jednoduchý život. Pocházím z rodiny, která na vesnici vlastnila velké hospodářství. Bylo nás pět sourozenců a každý z nás musel od mala tvrdě pracovat. Vychodila jsem základní školu, ale o střední škole jsem mohla jenom snít. Rodiče mě potřebovali na práci v hospodářství a i prázdniny jsem trávila tak, že místo koupání se s kamarády jsem se starala o dobytek nebo jsem pomáhala na poli.“

Od mala pracovala v hospodářství

„Když mi bylo 20 let, rozhodla jsem se osamostatnit a z domova jsem prostě odešla. Našla jsem si manžela a brzo jsem měla čtyři děti, ale se základním vzděláním, které jsem měla, jsem těžko mohla pomýšlet na nějakou dobře placenou práci. A tak jsem celý život pracovala převážně manuálně – dělala jsem sanitářku v nemocnici, třídila jsem balíky na poště nebo jsem myla nádobí v restauraci. Na rodičovské dovolené jsem nikdy nebyla, protože hned po mateřské jsem dala dítě do jeslí a začala jsem pracovat.

Moje manželství bohužel nebylo šťastné, ukázalo se, že manžel je těžký alkoholik. Ale k situaci jsem se postavila čelem – vyhnala jsem ho z domu, nechala se rozvést a o své děti jsem se starala sama. Loni jsem odešla do zaslouženého důchodu. A teď se podržte – můj důchod činí 11 700 Kč! Často se ptám, jestli se mi to jenom zdá, jestli jsem se celý život dřela, abych stěží dokázala pokrýt nájem, živobytí, léky a ošacení? Pak ale přišla zajímavá nabídka, kterou jsem vzhledem ke své situaci nedokázala odmítnout.“

Náhle dostala zajímavou možnost přivýdělku

„Můj soused Ladislav byl dlouhodobě nepohyblivý a neschopen samostatného života. Věděla jsem, že má zdravotní problémy. Tu a tam jsem mu přišla vypomoci – uvařit večeři, dojít na nákup a podobně. Před několika měsíci za mnou přišla jeho dcera, která žije v zahraničí, a nabídla mi částku 20 000 Kč měsíčně za to, že se o něj budu celodenně starat. V té době se jeho stav zhoršil a Ladislav začal být upoután na lůžko. To znamená, že kromě zajištění stravy jsem se musela postarat také o jeho osobní hygienu a podávání léků. Souhlasila jsem.

iZdroj fotografie: Pexels

Práce je to náročná a v podstatě na 12hodinový úvazek, ale co se dá dělat, já peníze potřebuji. Rozhodla jsem se však ze své situace vytěžit maximum. Informovala jsem Ladislavovu dceru, že si chci Ladislava vzít za manžela, abych po jeho smrti měla nárok na vdovský důchod. Ladislavova dcera s tímto obchodem souhlasila – za to má ode mě její otec zajištěnou doživotní péči. Svatba se odehrála minulý měsíc. Zároveň mám v závěti odkázaný Ladislavův byt, který v současné době pronajímáme studentům.“

Má peníze, které si musí tvrdě odpracovat

„Spousta lidí může namítat, že jsem se vdala pro peníze. Ano, je to tak, ale tyto peníze mi zadarmo nikdo nedá. Tvrdě pracuji. Zvedám ho z postele, abych ho nakrmila, podávám mu léky, přebaluji ho nebo mu utírám zadek. Nemůžu se vzdálit z domu na delší dobu, aby nezůstal dlouho sám. Vím, že ostatní lidé se starají o své rodinné příslušníky zadarmo. Ale já jsem celý život neměla zadarmo nic.

iZdroj fotografie: Pxhere

Ladislav je milý muž, stále plně komunikativní a ráda si s ním povídám. Žádné hluboké pouto však mezi námi není. Nepřeji mu smrt ani nic špatného. Ale tohle není manželství, o kterém bych snila. Raději bych měla slušný důchod, celý den se jen tak poflakovala, koukala na seriály a luštila křížovky. Po 40 letech těžké manuální práce si neodpočinu ani v důchodu.“