O nemocnou matku se dcera starala 13 let úplně sama, nikdo jí nepomáhal. Po smrti ale vše zdělila její sestra

Po pádu ze žebříku, při kterém si matka zranila páteř, zůstala odkázaná na pomoc druhých. Odmítala pečovatelky, takže se dcera vzdala zaměstnání, aby se o ni mohla starat.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Přestože můžete mít pocit, že pro staré rodiče děláte maximum, v jejich očích to nemusí být dost. A sourozenec, který se nesnaží, slízne smetanu. Přesvědčila se o tom i čtenářka Dámského Deníku Daniela K. z Brna. Když moje matka onemocněla, otec byl už po smrti a cizí lidi kolem sebe nesnesla. Vzdala jsem se práce, abych o ni mohla pečovat. Nemohu uvěřit, jak se ke mně zachovala po tom, co jsem jí věnovala tolik let svého života,“ napsala nám do redakce.

Mohla odejít z práce, peníze nebyly problém

Paní Daniele táhne na šedesát a na důchod si musí ještě počkat. Ale stejně nemůže počítat s bůhvíjakou penzí, protože posledních 13 let nebyla nikde zaměstnaná. Pečovala totiž o svou matku. „Souhlasila jsem s tím, protože jsem měla pocit, že rodičům se musí pomoci ve stáří. Navíc mě k tomu moje matka přemlouvala. Stále opakovala, že si to můžeme dovolit a že nechce být s pečovatelkou,“ uvedla čtenářka. Stíhat to při práci nepřipadalo v úvahu, takže v ní musela skončit.

S financemi si tehdy příliš nelámala hlavu, protože její rodiče byli dost bohatí. Otec po sobě zanechal značný majetek a matka nikdy nemusela pracovat, protože zdědila dva činžáky po prarodičích. Když paní Daniela i její sestra dospěly, každá dostala od rodičů svůj byt. Zatímco sestra se vdala a má rodinu, paní Daniele vztah nevyšel a zůstala sama. Její matka byla soběstačná, dokud si nezranila páteř při pádu ze žebříku.

S pečovatelkami nebyla matka spokojená

Z čilé a soběstačné ženy se stala invalidní seniorkou, která je odkázána na pomoc druhých. „Nemohla sama chodit, používala kolečkové křeslo. Bylo jasné, že sestra, která má rodinu, se o matku starat nemůže. Vlastně se o ni ani nijak zvlášť nezajímala. Takže to zbylo na mě. Přestěhovala jsem se do domu rodičů, ale myslela jsme si, že to bude jen na čas,“ popisuje paní Daniela. Byt si prozatím držela, stejně jako svoje zaměstnání.

Člověk na invalidním vozíčku iZdroj fotografie: Freepik

Domnívala se, že časem se všechno uklidní, zavede se nějaký řád a bude se moci vrátit i do svého domova. Dopoledne se totiž o matku starala pečovatelka a po práci pak paní Daniela. U matky se vystřídalo několik pečovatelek, ale s žádnou nebyla spokojená. Naléhala na mě, abych se vzdala práce a zůstala s ní doma. Řekla mi, že vydělávat peníze přece nepotřebuji, protože jich máme dost. Bylo mi jí líto, a tak jsem souhlasila,“ svěřila se paní Daniela.

Dávala najevo, že má raději sestru

Být s matkou čtyřiadvacet hodin bylo náročné. Paní Daniela vařila, uklízela, prala, dělala matce společnost, pomáhala jí s hygienou, vozila ji na procházky a absolvovala s ní i nejrůznější pochůzky. „Bylo to vyčerpávající, ale byla jsem přesvědčená, že matce musím pomáhat. O finanční budoucnost jsem se opravdu nebála. Domnívala jsem se, že já a moje sestra nakonec zdědíme majetek rovným dílem. Kdybych věděla, jak to nakonec dopadne, nikdy bych se svojí práce nevzdala,“ postěžovala si čtenářka.

peníze

Nelíbí se jí, že by dědictví otce mělo připadnout jeho nové ženě: „Vzala mi tátu a dětem vnoučata, teď zaplatí ona“

Přestože dělala, co mohla, u matky byla na prvním místě její sestra. „Pořád jsem musela poslouchat, jak je úžasná. Jakmile sestra oznámila, že se zastaví, matka hned ožila. Přitom bydlí ve stejném městě. Ale na návštěvu přišla maximálně dvakrát za měsíc. Když náhodou matku někam vzala, byl z toho svátek. Dnes jsem si jistá, že spolu byly i u notáře, což mi ale zamlčely,“ vypráví paní Daniela. Tehdy to ale netušila.

Všechno odkázala jen jednomu potomkovi

Všechno nabralo dramatický spád po matčině smrti. „Matčin stav se zhoršoval a rozvinula se u ní demence. Měnila jsem jí pleny, zůstávala jsem u ní. Byla jsem jako služka, ale vždycky jsem si říkala, že je to přece moje matka. Zemřela před dvěma měsíci. Držela jsem ji za ruku do poslední chvíle,“ svěřila se paní Daniela. Zařídila všechny potřebné věci i samotný pohřeb. Pak za ní přišla sestra se závětí, v níž všechen majetek zdědila ona.

Dvě naštvané starší ženy iZdroj fotografie: Freepik

Paní Daniela byla v šoku. „Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Nechápu, že to matka udělala, ani to, že to přede mnou tajila, zvlášť když jsem se o ni 13 let starala. Sestra se jen pousmála, řekla, že to byla matčina vůle a že ona ji k tomu prý nenabádala. Třásla jsem se vzteky,“ svěřila se paní Daniela. Zůstala bez prostředků, bez příjmu a přijde i o střechu nad hlavou, protože dům je teď sestry. Bude si muset hledat novou práci, což v jejím věku bude obtížné.

Šokovaná žena lituje ztracených let

Obrátila se s žádostí o radu na kamarádku právničku. „Poradila mi, že mám nárok na povinný díl dědictví. Oznámila jsem to sestře a uvidím, co bude. Zatím žiju v matčině domě a nemám v úmyslu ho opustit. Sestře jsem jasně řekla, že pokud se mě bude chtít zbavit, bude mě muset vyhodit násilím. Já už nejsem ta hloupá, z toho jsem rychle vystřízlivěla. Hluboce lituji, že jsem matce věnovala tak velkou část svého života,“ uzavřela čtenářka s tím, že až opadnou emoce, možná matce odpustí. Teď to ale nedokáže.

Co si myslíte o tom, že matka odkázala vše jednomu dítěti?

Diskuze Vstoupit do diskuze
148 lidí právě čte
Zobrazit další články