Co přesně ukazuje norská předpověď

Podle přepisu tehdejší předpovědi Yr.no měla teplota v Praze gradovat z 28 °C v pátek přes 31 °C v sobotu na zhruba 30 °C v neděli. Brno mělo být ještě teplejší: 27 °C v pátek, 32 °C v sobotu a vrchol 34 °C v neděli, ovšem už s deštěm a bouřkami, které by horkou epizodu ukončily.

ČHMÚ ve stejné fázi hovořil o návratu letních teplot na začátku září. Žádná konkrétní tropická maxima, žádné denní špičky pro jednotlivá města. Formulace typu „očekáváme letní charakter počasí“ je pro český ústav na delším horizontu typická. A má k tomu důvod.

Proč se čísla tak liší

Rozdíl neleží v tom, že by jedna strana čekala vedro a druhá podzim. Obě předpovědi směřují k nadprůměrně teplému začátku září. Klíčový je způsob, jakým k číslu dospějí, a jak daleko dopředu si troufnou ho zveřejnit.

• Yr.no pro lokality mimo severský region používá automatický výstup z globálního modelu ECMWF. Bez ruční editace meteorologem. Model vyplivne číslo, web ho zobrazí. Podle technické dokumentace Yr je předpověď pro „zbytek světa“ čistě strojový produkt.
• ČHMÚ kombinuje globální data s vlastním regionálním modelem ALADIN, který běží čtyřikrát denně s horizontálním krokem 2,3 km a předpovědí do 72 hodin. Na delší horizont ústav záměrně formuluje opatrněji, sám uvádí, že „dosti přesná předpověď“ platí zhruba na pět dní a nad deset dní jde spíš o charakter počasí než o konkrétní denní maxima.

Yr navíc u své 21denní předpovědi výslovně zdůrazňuje rostoucí nejistotu a trendovou povahu výhledu. Jenže běžný uživatel vidí na webu jedno číslo (34 °C) a bere ho jako hotovou věc.

Je 34 °C v září vůbec reálné?

Klimatologicky ano. Absolutní zářijový rekord pro Česko drží Javorník: 37,4 °C naměřených 1. září 2015. Na jižní Moravě padlo historické maximum 37,1 °C ve Valticích už 9. září 1955. Hodnota 34 °C by tedy nebyla rekord, ale rozhodně by šlo o výrazně nadprůměrný den, typ počasí, který se v září objeví jen několikrát za dekádu.

Zajímavý je zpětný pohled. Měsíční zpráva ČHMÚ za září 2025 ukazuje, že v Jihomoravském kraji dosáhlo měsíční maximum jen 30,2 °C (Lednice, 21. září), v Praze a Středočeském kraji 30,3 °C. Tropických dnů bylo v celém měsíci jen tři, celkové maximum 32,3 °C naměřily České Budějovice 20. září. Scénář 34 °C pro Brno se v reálných datech neobjevil.

Komu věřit a kdy

Otázka „norská, nebo česká předpověď?“ je špatně položená. Yr.no je seriózní veřejná služba Norského meteorologického institutu a norské veřejnoprávní televize NRK, pokrývající zhruba 12 milionů míst na planetě. Ale sama přiznává, že severský a arktický region je její prioritou, tam jsou předpovědi nejpřesnější a nejčastěji aktualizované.

Pro české podmínky platí jednoduchý návod:

• Více než týden dopředu: Berte obě předpovědi jako signál trendu, ne jako přesné číslo. Yr i ČHMÚ to samy říkají.
• 3–5 dní dopředu: Lokální servis ČHMÚ s modelem ALADIN má pro střední Evropu větší rozlišení a lidskou interpretaci. Yr je užitečný jako druhý modelový hlas.
• 48 hodin před akcí: Teprve tady má smysl plánovat program podle konkrétních maxim.

Pozor na kalendář

V rešerši se objevil chronologický rozpor, který stojí za zmínku. Formulace „úterý 1. září“ z citovaného zdroje neodpovídá roku 2025, protože 1. září 2025 připadá na pondělí. Na úterý vychází až 1. září 2026. Článek TN.cz se stejnými hodnotami 31/34 °C byl publikován 29. srpna 2026. Kdo si plánuje víkend podle těchto čísel, měl by si ověřit, ke kterému roku se předpověď skutečně vztahuje.

Přesné tropické maximum na začátku září zůstává v Česku klimatologicky možným, ale vzácným scénářem. Jedno číslo z automatického modelu ho nedělá jistotou, dělá ho otázkou, na kterou definitivně odpoví až teploměr.

Článek V Brně může být v září 34 °C. Norští meteorologové vydali předpověď, která se zásadně liší od české se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Rekord, který se rodil týdny

Srpnové maximum nevzniklo ze dne na den. Už 31. července ukazovala denní data 21,05 °C, pouhé čtyři setiny pod tehdejším rekordem. Červencový bulletin Copernicu hlásil rekordní teploty hladiny v mnoha oceánských regionech současně, nejen v rovníkovém Pacifiku. 13. srpna pak americká NOAA ve své diagnostice ENSO přidala číslo, které upoutalo pozornost klimatologů po celém světě: pravděpodobnost velmi silného El Niña na podzim a v zimě 2026/27 překročila 90 %.

O devět dní později, 22. srpna, teploměr poskočil na 21,10 °C. Formálně jde o překonání starého rekordu o jedinou setinu stupně, rozdíl tak těsný, že Copernicus k němu nepublikuje test statistické významnosti. Síla zprávy ale neleží v té desetince. Leží v načasování a v tom, co teprve přijde.

El Niño na steroidech

El Niño je teplá fáze oscilace ENSO: nadprůměrně teplá voda v centrálním a východním rovníkovém Pacifiku mění proudění atmosféry a přeskupuje rozložení teplot a srážek po celé planetě. Silné epizody, jako ta z let 2015–2016, kdy index ONI vystoupal na +2,6 °C, dokážou globální průměrnou teplotu posunout o desetiny stupně nahoru a spustit sucha, povodně i vlny veder tisíce kilometrů od Pacifiku.

Letošní epizoda ale míří výš. Klíčová čísla:

• NOAA (13. srpna 2026): červencový index Niño 3.4 na +1,4 °C, s 69% šancí, že tříměsíční síla překoná všechny epizody od roku 1950.
• Met Office (21. srpna 2026): veřejný výhled čeká v oblasti Niño 3.4 hodnoty přes 3 °C; šéf sezónních předpovědí Adam Scaife mluví o „bezprecedentním“ El Niñu.
• WMO (31. července 2026): sezónní anomálie pro srpen–říjen kolem 2,9 °C s dalším zesilováním směrem k listopadu.

Pokud by se scénář přes 3 °C naplnil i v hlavních indexech, šlo by o událost zřetelně silnější než vrchol 2015–2016. El Niño obvykle dosahuje maxima mezi listopadem a lednem, nejtvrdší globální dopady se tedy podle těchto projekcí teprve blíží.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Vazba mezi El Niñem a evropským počasím není přímočará. Meteoroložka Dagmar Honsová pro TN.cz upozornila, že letošní červnová vedra v Česku přímo nezpůsobilo El Niño, ale tepelné kopule a vysušená krajina. ČHMÚ 28. června zaznamenal nové české absolutní maximum 41,9 °C, devět z deseti nejvyšších teplot v historii padlo během dvou dnů na konci června.

Přesto El Niño Evropu ovlivňuje, jen nepřímo a s větší nejistotou:

• Podzim 2026: Copernicus i Met Office signalizují nadnormální teploty nad velkou částí kontinentu. Pro severozápadní Evropu Met Office vidí zvýšenou šanci na vlhčí a bouřlivější podzim a začátek zimy.
• Sucho v Česku: ČHMÚ 19. srpna konstatoval, že hydrologické sucho přetrvává na většině území. Měsíční výhled do 20. září čeká průměrné až mírně nadprůměrné teploty a srážkově spíš slabý podnormál, tedy žádnou úlevu.
• Západní Evropa: červen 2026 byl pro region nejteplejší v historii záznamů, kombinace červen–červenec překonala dosavadní rekord z roku 2022 o téměř 0,9 °C.

Nejbližší české riziko není El Niño samo o sobě, ale fakt, že dlouhodobě vyschlá krajina hůř tlumí další teplé epizody a hůř hospodaří s každým milimetrem srážek. ČHMÚ přitom pracuje s daty ECMWF v reálném čase (Česko je u evropského centra vedeno jako spolupracující stát) a nevydává klasické sezónní předpovědi, pouze týdenní a měsíční výhledy.

Proč jde o víc než číslo na teploměru

Podstata problému není v tom, že se rekord posunul o setinu stupně. Podstata je v mechanismu: El Niño přichází na oceán, který je už dekády systematicky teplejší, než býval. Každá silná epizoda ENSO tak startuje z vyšší základní hladiny. V roce 1997 začínalo tehdejší rekordní El Niño na oceánu, jehož průměrná teplota byla o několik desetin stupně nižší než dnes. V roce 2015 o něco vyšší. Letos ještě vyšší.

Důsledky se násobí: více energie v atmosféře znamená intenzivnější srážkové epizody tam, kde El Niño přináší déšť, a tvrdší sucha tam, kde ho odebírá. Pro jižní Afriku, Austrálii a části tropické Jižní Ameriky to podle WMO znamená výrazné posuny srážkových režimů v nadcházejících měsících. Pro globální průměrnou teplotu to znamená, že rok 2026, nebo spíš zima 2026/27, má reálnou šanci stát se nejteplejším obdobím v dějinách přístrojového měření.

Co sledovat v příštích měsících

Vrchol El Niña se očekává mezi listopadem 2026 a lednem 2027. Do té doby bude NOAA každý měsíc aktualizovat diagnostiku ENSO, Copernicus bude publikovat denní data o teplotě hladiny a ČHMÚ bude průběžně informovat o stavu sucha přes systém HAMR. Pro obyvatele Česka platí střízlivé doporučení: sledovat výstrahy ČHMÚ, lokální omezení nakládání s vodou a pro zemědělce průběžné informace ministerstva zemědělství, které už letos kvůli suchu upravovalo některé dotační podmínky.

Desetina stupně na globálním teploměru oceánu zní abstraktně. Ale za tím číslem stojí energie, která v příštích měsících projde atmosférou celé planety, a její účet teprve dorazí.

Článek Teplota oceánů překonala historický rekord. Meteorologové varují, že dopady El Niña budou nejdrsnější v dějinách měření se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dva produkty ČHMÚ, které se snadno pletou

Když se řekne „mapa ukazuje nepříznivé podmínky“, je dobré vědět, o kterou mapu jde. ČHMÚ totiž veřejnosti nabízí dva odlišné nástroje, které se v diskusích často směšují.

První je měsíční výhled počasí. Vychází každé pondělí kolem páté odpoledne a popisuje trend teplot a srážek pro celou republiku, bez krajských detailů. Aktuální verze pokrývá čtyři týdny od 24. srpna, tedy ani zdaleka ne celé kalendářní září. Normál pro toto období je 14,5 °C a 60 mm srážek.

Druhý nástroj je mapa hydrologického sucha ze systému HAMR. Ta pracuje s daty o povrchových i podzemních vodách a zobrazuje situaci po jednotlivých obcích s rozšířenou působností. Právě tady se ukazuje rozsah problému: v infografice s daty k 18. srpnu 2026 převažují žluté a oranžové ORP. Žlutá znamená sucho buď v povrchových, nebo podzemních vodách. Oranžová, a té je hodně, značí souběh obou.

Zelené výjimky existují, ale jsou lokální. Plošně vypadá mapa jako varovný signál pro celé Česko.

Proč průměrné srážky houbařům nestačí

Houby nerostou podle kalendáře, ale podle vody v půdě. ČHMÚ to měří ukazatelem API30, jde o nasycení půdy srážkami za posledních třicet dní. K tomu přidává teploty posledního týdne, protože teplo zvyšuje výpar a snižuje množství vody, které se k myceliu skutečně dostane.

Problém letošního roku je kumulativní:

• Červenec 2026 přinesl pouhých 51 mm srážek, tedy 57 % normálu. Byl to nejsušší červenec od roku 1981.
• Od ledna do 10. srpna spadlo na území ČR jen 289 mm, dvě třetiny toho, co by mělo.
• Podzemní vody jsou v 70 % sledovaných bodů v silném nebo mimořádném suchu.
• Mělké prameny vykazují mimořádně podnormální stavy.

Do tohoto vyschlého podkladu přijdou průměrné nebo lehce podprůměrné srážky. I kdyby v prvním zářijovém týdnu někde zapršelo vydatněji, houby reagují s odstupem asi deseti dnů, a potřebují k tomu teplé, nikoli horké počasí. Právě ta kombinace „dost vody v půdě plus příjemné teploty“ letos zatím chybí.

Loňské září bylo jiný svět

Srovnání s rokem 2025 ukazuje, jak velký je rozdíl. Září 2025 bylo teplotně normální, ale srážkově nadnormální, spadlo 88 mm, tedy 147 % normálu. Houbaři si tehdy přišli na své, lesy voněly vlhkem a košíky se plnily.

Letos je výchozí pozice zásadně horší. Nejde jen o to, že ČHMÚ čeká méně deště. Jde o to, že krajina startuje z hlubokého deficitu, který se budoval měsíce. Tisková zpráva ČHMÚ ze 14. srpna to říká přímo: více než dvě třetiny sledovaných vodních profilů jsou pod limitem sucha a zlepšování bude jen velmi pozvolné, a ne všude.

Nutno dodat, že srovnání není zcela symetrické. Loňská čísla se vztahují k celému kalendářnímu září, letošní výhled pokrývá jen čtyřtýdenní okno do 20. září. Poslední dekáda měsíce v něm zatím není.

Co to znamená prakticky

Pro běžný život je konec extrémních veder dobrá zpráva. Začátek školního roku, víkendové výlety, práce venku, to všechno bude příjemnější než uprostřed prázdnin. Kdo plánuje dovolenou v tuzemsku, nemusí panikařit.

Kdo ale plánuje houbařský výlet, měl by postupovat jinak než obvykle:

• Neplánovat naslepo dopředu. Měsíční výhled je pravděpodobnostní a pro celé Česko; ČHMÚ sám upozorňuje, že spolehlivější jsou předpovědi na pět až sedm dní.
• Sledovat lokální srážky. Pokud někde začátkem září vydatněji zaprší, houby se mohou objevit s desetidenním zpožděním právě tam.
• Kontrolovat aktuální mapu růstu hub na webu ČHMÚ, která se denně aktualizuje podle reálných dat, ne podle výhledů.

iZdroj fotografie: George Chernilevsky / Creative Commons / CC0 1.0

Pro zahrádkáře a zemědělce platí podobná logika: s rychlým plošným doplněním vláhy nepočítat. Deficit se táhne od zimy a pár přeháněk ho nezlomí.

Září 2026 bude pro lidi ve městech příjemné. Pro les, půdu a houby v ní ale zůstává ve hře scénář, ve kterém se nůžky mezi komfortem na ulici a suchem v krajině dál rozevírají.

Článek ČHMÚ vydal výhled na září a houbaři nebudou mít radost. Mapa ukazuje nepříznivé podmínky skoro v celém Česku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Den po dni: jak se bude oteplovat

Pondělí 24. srpna ještě patří k chladnějším dnům. Maxima se podle citované předpovědi ČHMÚ mají pohybovat kolem 22 °C, atmosféra si teprve začne nabírat energii z jihu.

Zlom přichází v úterý. Teploty poskočí na 24 až 28 °C a slunce dostane výrazně víc prostoru. Ve středu 26. srpna se předpovědní rozpětí posouvá na 26 až 30 °C, první den, kdy se v nížinách dá reálně mluvit o tropickém prahu. Čtvrtek pak představuje vrchol celé epizody: horní hranice výhledu činí 28 až 32 °C.

Jenže už v pátek 29. srpna má podle stejného výhledu dorazit od západu studená fronta. S ní déšť, přeháňky, místy bouřky a pokles maxim na 21 až 25 °C. Celé okno skutečného horka tak trvá zhruba dva, maximálně tři dny.

32 °C neznamená 32 °C všude

Číslo v titulku předpovědi bývá horní hranicí rozpětí, ne celoplošná hodnota pro každé české město. Už o tomto víkendu je vidět, jak se regiony liší: zatímco Středočeský kraj hlásí maxima kolem 19 °C, Jihomoravský kraj se drží o dva až tři stupně výš. Stejný vzorec se dá čekat i ve čtvrtek, tropických 32 °C se s největší pravděpodobností dotknou nížiny na jihovýchodě Moravy a v teplejších kotlinách, zatímco horské oblasti a severozápad zůstanou níž.

ČHMÚ ostatně samo upozorňuje, že regionální předpovědi mohou lépe postihnout místní odlišnosti než celostátní výhled. Kdo chce vědět, co ho čeká přesně v jeho kraji, udělá nejlíp, když si otevře příslušnou regionální stránku na webu ústavu.

Proč se výhled liší od staršího odhadu

Ještě v pondělí 20. srpna počítal měsíční výhled ČHMÚ pro poslední srpnový týden spíš s nejchladnějším obdobím celého výhledového okna, s denními maximy nejčastěji lehce přes 20 °C a nočními teplotami kolem 10 až 13 °C. O dva dny později už krátkodobá předpověď ukazuje výrazně teplejší střed týdne.

Není to chyba. Měsíční výhled je pravděpodobnostní produkt, který ČHMÚ vydává jednou týdně a který pracuje s celostátními průměry. Krátkodobá předpověď na pět dní dopředu je jiný nástroj, konkrétnější, přesnější a citlivější na aktuální synoptický vývoj. Úspěšnost předpovědi na druhý den přesahuje 95 %, na třetí až pátý den se drží mezi 90 a 95 %. Čím dál dopředu a čím lokálnější jev, tím větší nejistota. Proto se čtvrtečních 32 °C vyplatí brát jako realistický scénář, ne jako jistotu vytesanou do kamene.

Co dělat, když vedro přijde

I dvoudenní tropická epizoda dokáže potrápit. ČHMÚ při vysokých teplotách doporučuje několik zásad:

• Dodržovat pitný režim a nepodceňovat ho ani v klimatizovaných prostorách.
• Omezit pobyt na přímém slunci mezi 11. a 16. hodinou.
• Větrat v noci a brzy ráno, přes den stínit okna.
• Neplánovat náročnou fyzickou aktivitu na dobu denních maxim.
• Nenechávat děti ani zvířata v zaparkovaných autech, ani „na chvilku“.

Zvlášť ohrožení jsou senioři, chronicky nemocní a malé děti. ČHMÚ u těchto skupin výslovně zdůrazňuje, že při jakýchkoli potížích je třeba neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Širší kontext přidává na naléhavosti: červencové vyhodnocení ústavu ukázalo výrazné prohlubování hydrologického sucha a mimořádně podnormální stav podzemní vody v Česku. Každý další tropický den tuto bilanci zhoršuje, a průměrný počet tropických dnů v Česku za období 1991–2020 činí přibližně jedenáct za celý rok. Každý navíc se počítá.

Příští týden tak nabídne krátký, ale intenzivní teplotní výkyv. Kdo si ve středu a ve čtvrtek naplánuje lehčí program a zásobu vody, udělá pro sebe víc než ten, kdo čeká, až vedro odezní samo, protože v pátek ho vystřídá déšť a o deset stupňů chladnější vzduch.

Článek ČHMÚ vydal novou předpověď na příští týden. Po chladném víkendu přijde obrat, teploty vystřelí až na 32 °C se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně říkají data ČHMÚ týden po týdnu

Čtyřtýdenní výhled se dá rozdělit do dvou fází. První je ochlazení, druhá návrat tepla.

Týden 17.–23. srpna ještě nese stopy letních veder. Na jižní Moravě mohou ojedinělé tropy přesáhnout 25 °C, zatímco střední Čechy se pohybují kolem 22 °C. Už o víkendu 22.–23. srpna ale začíná být chlad patrný.

Týden 24.–30. srpna je klíčový zlom. ČHMÚ ho označuje za nejchladnější z celého výhledu, průměrné teploty mají klesnout zhruba o 3 °C oproti předchozímu týdnu. Denní maxima se budou nejčastěji pohybovat jen lehce nad 20 °C, noční minima spadnou na 10 až 13 °C. Proti červencovým epizodám s třicítkami a pětatřicítkami je to pokles o 10 až 15 stupňů v denních maximech.

Týden 31. srpna – 6. září přináší obrat. Teploty se vrací k průměru, případně slabému nadprůměru. Denní maxima v týdenním průměru stoupají do pásma 19 až 24 °C.

Týden 7.–13. září pokračuje ve stejném duchu. Dny zůstávají příjemně teplé, ale noci už častěji klesají pod 10 °C. Podle nás je to přesně ten moment, kdy se vyplatí mít v autě mikinu, i když odpoledne svítí slunce.

Proč to není konec léta, a proč to není ani další vlna veder

Formulace „nadprůměrné teploty“ může znít dramaticky. V kontextu tohoto výhledu ale znamená něco docela mírného. ČHMÚ pro celé sledované období uvádí klimatický průměr 15,9 °C a normální interval 14,9 až 16,9 °C. Zářijové oteplení se má pohybovat při horní hranici tohoto intervalu, ne vysoko nad ní. Žádný signál pro další plošnou vlnu extrémního horka ve výhledu není.

Rychlé střídání tepla a chladu na přelomu léta a podzimu přitom není nic neobvyklého. Stojí za ním výměna vzduchových hmot: ochlazení přichází s přísunem chladnějšího vzduchu při synoptické změně, oteplení pak souvisí s novým přílivem teplejšího vzduchu a vlivem tlakové výše. Ve střední Evropě je takové kolísání pro toto období typické.

A ještě jedna důležitá korekce: raně zářijové oteplení není babí léto. Klimatologická studie publikovaná v Meteorologických zprávách ČHMÚ vymezuje babí léto na období 22. září až 16. října. To, co nás čeká v první polovině září, je prostě pozdní léto.

Srážky přijdou, ale sucho nevyřeší

Vedle teplot sleduje výhled i srážky, a tady je zpráva smíšená. První dva týdny mají být vlhčí: pro týden 17.–23. srpna ČHMÚ počítá s úhrny lehce nad 20 mm na celém území, pro týden 24.–30. srpna s 10 až 20 mm. Následující dva zářijové týdny ale přinesou jen kolem 10 mm za týden. Celé období tak vychází srážkově průměrně.

iZdroj fotografie: Graham Horn – licence CC BY SA 2.0

Pro vysychající krajinu to nestačí. ČHMÚ 14. srpna upozornil, že od začátku roku do 10. srpna chybělo proti normálu zhruba 146 mm srážek a většina území měla pod 10 % využitelné vodní kapacity půdy. Aktualita z 19. srpna pak potvrdila, že hydrologické sucho na většině území přetrvává i navzdory občasným srážkám. Očekávané přeháňky a bouřky budou navíc často konvektivní, tedy místní a nepravidelné. Kdo řeší zahradu, měl by se řídit krátkodobou předpovědí a radarem, ne národním měsíčním průměrem.

Jak moc věřit výhledu na čtyři týdny

Měsíční výhled ČHMÚ je pravděpodobnostní produkt. Nepopisuje konkrétní počasí po dnech, ale trend a celkový charakter jednotlivých týdnů pro Česko jako celek. Regionální rozdíly, třeba to, že jižní Morava bývá teplejší a ochlazuje pomaleji, v něm nenajdete. Aktualizuje se každé pondělí kolem 17. hodiny.

ČHMÚ sám říká, že dosti přesná předpověď bývá zhruba do pěti dnů. Po deseti dnech jde už spíš o odhad charakteru počasí než o rozpad na jednotlivé dny. Třetí a čtvrtý týden výhledu, tedy první polovina září, jsou tedy orientační rámec, ne jistota. Přesnou odchylku teplot od normálu pro toto období ústav ani nečísluje, drží se formulace „průměrné až slabě nadprůměrné“.

Prakticky to znamená: plánujte podle krátkodobé předpovědi, ale počítejte s tím, že léto ještě nekončí. První polovina září nabídne dny vhodné pro venkovní aktivity s maximy kolem dvacítky, jen rána a večery budou znatelně chladnější.

Mikina do batohu, opalovací krém do kapsy. Tak nějak vypadá přelom léta 2026.

Článek Vedra v Česku končí, ale ne natrvalo. Meteorologové předpovídají návrat nadprůměrných teplot už v září se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně říká sezónní předpověď

Primárním zdrojem je Copernicus Climate Change Service, který každý měsíc aktualizuje sezónní výhled na základě dat několika světových center včetně ECMWF. Červencová sada pro podzim 2026 ukazuje vlhčí signál v jižních a západních částech Evropy. Zároveň ale výslovně upozorňuje na vyšší nejistotu a nižší spolehlivost předpovědí nad evropským kontinentem ve srovnání s tropy.

Co to znamená v praxi? Nejde o předpověď typu „v Pardubicích bude 12. října pršet“. Sezónní výhled pracuje s průměrným obrazem celého tříměsíčního období a říká, že pravděpodobnost srážkově nadprůměrného podzimu je vyšší než obvykle. Neudává počet deštivých dnů, délku mokrých epizod ani úhrny v milimetrech pro konkrétní region. Tyto informace přinášejí až kratší výhledy s předstihem jednoho až dvou týdnů, a i u nich spolehlivost srážkových prognóz rychle klesá.

Severe Weather Europe z těchto map odvozuje pro Evropu scénář s atlantskou níží, západním až jihozápadním prouděním a nadnormálními srážkami nad velkou částí kontinentu. Je ale důležité vnímat tento portál jako sekundární interpretaci, nikoli jako původce dat.

El Niño: proč je letošní epizoda výjimečná

El Niño je přirozený klimatický jev spojený s nadnormálně teplou hladinou moře ve středním a východním rovníkovém Pacifiku. Obvykle se vyvíjí od jara, vrcholí mezi listopadem a únorem a mění globální rozložení teplot, srážek i atmosférické cirkulace. WMO to popsala v tiskové zprávě z 31. července 2026, kde zároveň upozornila, že pojem „super El Niño“ není její oficiální klasifikace; používá členění na slabé, mírné, silné a velmi silné.

Letošní čísla přesto budí respekt. NOAA letos přešla pro monitoring ENSO z tradičního indexu ONI na nový Relative Oceanic Niño Index (RONI), takže přímé srovnání se staršími epizodami vyžaduje opatrnost. Pozorovaný ONI za období květen až červenec 2026 činil +1,4 °C, což ještě nedosahuje historických vrcholů (+2,4 °C v sezoně 1997/1998 a +2,6 °C v sezoně 2015/2016). Prognóza je ale mimořádně strmá: NOAA dává 69% šanci, že říjnová až prosincová hodnota překročí +2,5 °C.

Na Česko El Niño nepůsobí přímo. Mechanismus vede přes takzvané telekonekce: tropické ohřátí mění konvekci nad Pacifikem, ta generuje stacionární Rossbyho vlny šířící se přes severní Atlantik do Evropy. Recenzovaná studie publikovaná v časopise Nature popisuje zdroje těchto vln v tropickém Pacifiku, východní Asii a karibsko-atlantické oblasti. Výsledkem může být přísun mírného a vlhkého atlantského vzduchu do střední Evropy. Může, nikoli musí.

Sucho jako výchozí pozice

Česko vstupuje do podzimu v nezáviděníhodném stavu. ČHMÚ za červen 2026 hlásí mimořádně podnormální hladiny podzemní vody i vydatnost pramenů. InterSucho k 13. srpnu uvádí, že hlubší vrstvy půdy zůstávají na prakticky celém území v nepříznivém stavu. Terénní hlášení k 9. srpnu jsou ještě výmluvnější: 71 % respondentů hlásí suchou půdu, 70 % extrémní sucho.

Dlouhodobý srážkový normál pro český podzim (1991–2020) činí přibližně 154 mm (září 60 mm, říjen 49 mm, listopad 45 mm). I kdyby se modelový vlhký signál naplnil, několik výrazných dešťových epizod pomůže hlavně povrchové vrstvě a menším tokům. Hlubší hydrologické sucho vyžaduje plošné a opakované srážky rozložené v čase. Jednorázový přívalový déšť na vyschlou a utuženou půdu paradoxně nevsákne; voda po povrchu rychle odteče a místo doplnění zásob způsobí erozi.

Paradox: od sucha k povodním rychleji, než se zdá

Právě tady je jádro praktického rizika. Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že utužená půda omezuje infiltraci, urychluje povrchový odtok a zvyšuje riziko eroze i lokálních povodní. Po měsících sucha je půda na mnoha místech tvrdá jako beton. Pokud na ni dopadne intenzivní srážka, voda se chová jako na asfaltu.

Na svažitých pozemcích hrozí vodní eroze, která podle MZe poškozuje nejen půdu, ale i majetek, včetně škod způsobených sesuvy. Hasičský záchranný sbor u sesuvů uvádí vazbu na sklon svahu, vlastnosti podloží a odvodnění a při silných deštích doporučuje rizikové prostředí rychle opustit.

Co má smysl udělat už teď:

• Zemědělci: neorat po spádnici, využít zatravněné pásy, terasy a půdoochranné technologie. Na podmáčené půdě omezit těžkou techniku.
• Majitelé nemovitostí v rizikových lokalitách: prověřit zpětnou kanalizační klapku, připravit materiál na utěsnění otvorů, přesunout dokumenty na vyvýšené místo, mít evakuační zavazadlo.
• Zahradníci: zkontrolovat odvodnění záhonů a cest, nezhutňovat půdu dalším pojezdem.

Jak moc věřit předpovědi na celý podzim

Sezónní výhled je užitečný jako kompas, ne jako jízdní řád. ECMWF výslovně řadí Evropu mezi regiony s relativně nízkou spolehlivostí sezónních předpovědí, zejména u srážek. České vyhodnocení produktů ECMWF ukazuje, že už u měsíčních srážkových prognóz použitelnost prudce klesá za hranicí prvního týdne. Čím delší předstih, tím víc se předpověď blíží pouhé klimatologii.

Přesto má letošní výhled jednu neobvyklou oporu: sílu samotného El Niña. Čím silnější tropický signál, tím výraznější telekonekce, a tím vyšší šance, že se sezónní tendence skutečně projeví i v Evropě. Unijní analýza navíc naznačuje, že vliv může přesahovat do zimy a jara 2027.

Letošní podzim nemusí přinést tři měsíce nepřetržitého deště. Spíš několik výrazných srážkových epizod v krajině, která na ně po měsících sucha není připravená. A právě ten kontrast, ne samotný objem vody, z něj dělá sezónu, na kterou se vyplatí myslet dopředu.

Článek Meteorologové vydali novou předpověď na podzim. Česko čeká období intenzivních dešťů, může za to jev El Niño se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dvě republiky, dva scénáře

Fronta postupuje od západu, a proto se Česko na přelomu neděle a pondělí rozpadne do dvou odlišných světů. V Karlových Varech, Ústí nad Labem nebo Plzni začne oblačnost narůstat už v neděli 16. srpna, maxima tam klesnou oproti sobotě o několik stupňů a přidají se přeháňky. Morava a Slezsko si mezitím ještě užijí poslední horký den, Břeclav má na neděli dokonce oranžovou výstrahu ČHMÚ na extrémně vysokou teplotu, zatímco většina ostatních měst zůstává na žluté úrovni.

Hlavní úder přijde v pondělí 17. srpna. Podívejte se na konkrétní čísla:

„15 stupňů“ tedy odpovídá realitě, v Plzni jde o plných 15 °C, jinde se pohybujeme kolem čtrnácti. Prakticky: západ republiky se zlomí dřív, východ prudčeji.

Plošný déšť, ale ne plošný liják

Srážky se v pondělí a úterý objeví napříč celým Českem, od Prahy přes Karlovy Vary a České Budějovice až po Brno, Ostravu a Olomouc. Nejde ale o rovnoměrný celodenní déšť. Spíš o přeháňky a bouřky, jejichž lokální intenzita a načasování se budou lišit. V neděli odpoledne hrozí bouřkový doprovod hlavně v západních a jižních Čechách, v pondělí se přeháňky rozšíří i na Moravu.

Kdo čeká, že déšť vyřeší letní sucho, bude zklamaný. Červenec 2026 skončil v celé republice jen na 57 % srážkového normálu. Plzeňský kraj měl pouhých 44 %, Karlovarský 49 %. A měsíční výhled ČHMÚ na období 10. srpna až 6. září počítá s tím, že srážkový deficit bude pokračovat, celé období může skončit podprůměrně nebo na spodní hranici průměru. Pondělní a úterní déšť tak přinese krátkodobou úlevu, ne obrat.

Vedra se vrátí dřív, než čekáte

Chladnější fáze vydrží zhruba dva až tři dny. Nejpříjemnější teploty vycházejí na pondělí 17. a úterý 18. srpna, kdy se maxima v řadě míst udrží kolem 20–24 °C. Už od středy 19. srpna se ale ve vzorku měst znovu otepluje a ve čtvrtek 20. srpna se maxima v nížinách vracejí k 26–31 °C.

Podle měsíčního výhledu ČHMÚ zůstává celý zbytek srpna nadprůměrně teplý. Aktuální vlna veder skončí, ale teplé léto ne. Kdo si představoval podzimní obrat, musí počkat.

Jak silná je tahle vlna v kontextu?

Srpnová epizoda 2026 je výrazná, ale ne rekordní. Absolutní srpnové maximum v Česku drží Dobřichovice s 40,4 °C z 20. srpna 2012. Historicky mimořádný byl srpen 2015, kdy ČHMÚ zaznamenal šestnáct po sobě jdoucích tropických dnůna území republiky, z toho deset supertropických. A letošní červen přinesl nový celostátní rekord: 41,9 °C v Doksanech 28. června.

Samotný propad o 14–15 °C za jediný den není meteorologicky nevídaný, stačí výrazná studená fronta po přílivu tropického vzduchu. Neobvyklost stojí na tom, z jak vysokých hodnot teploty padají. Startovní čára kolem 36–38 °C dělá z jinak běžného frontálního přechodu událost, kterou pocítí každý.

Praktický plán na víkend a začátek týdne

• Sobota 15. 8. – nejteplejší den, pitný režim a ochrana před sluncem. Platí výstrahy na vysoké teploty i nebezpečí požárů.
• Neděle 16. 8. – na Moravě a jihovýchodě ještě vedro, ale v Čechách už hlídejte radar a mějte flexibilní plán. Břeclav a okolí: oranžová výstraha.
• Pondělí 17. 8. – přeháňky a bouřky na většině území, maxima kolem 20–24 °C. Nepromokavá vrstva a záložní varianta pod střechou.
• Úterý 18. 8. – doznívání chladnější fáze, lokálně ještě déšť.
• Středa–čtvrtek – opět oteplování, návrat k letním teplotám.

Sobota je poslední den na koupaliště bez kompromisů. Od neděle se počasí láme, a kdo bude na východě republiky, ucítí kontrast nejostřeji.

Článek ČHMÚ oznámil konec veder. Teploty spadnou o 15 stupňů během jediného dne, pak přijde plošný déšť se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čtyři dny do zlomu: jak vedro graduje

Předpovědi podepsané meteorology Martinem Tomášem a Filipem Smolou se čtou jako scénář s jasnou dramaturgií. Středa 12. srpna je ještě rozehřívací kolo. Noc na čtvrtek přinese paradoxně jednu z nejchladnějších nocí celého týdne, minima 8 až 13 °C, v údolích dokonce kolem 5 °C. Kdo ve čtvrtek ráno sáhne po mikině, bude se divit, co přijde o dva dny později.

Pátek teploty vytáhne na 28 až 32 °C. Sobota přidá další stupeň: 31 až 36 °C. A neděle celou epizodu uzavře plošnými tropy. Právě neděle 16. srpna je poslední den, kdy ČHMÚ pro většinu území počítá s maximy nad 30 °C.

Pondělí 17. srpna: den, kdy se počasí přepne

Pondělní předpověď vypadá, jako by ji psal jiný měsíc. Maxima 20 až 25 °C, na východě a jihovýchodě nejvýš 28 °C. Oblačno až zataženo, déšť, přeháňky, ojediněle bouřky. Srážkové úhrny 0 až 10 mm, v bouřkách kolem 15 mm. Nic katastrofického, ale po víkendu, kdy se rtuť šplhala k 37 °C, je to teplotní propast, na kterou organismus reaguje.

Od úterý do čtvrtka pak ČHMÚ čeká podobný režim: většinou oblačno, zpočátku ojediněle, postupně místy přeháňky, s malou pravděpodobností bouřek. Maxima 21 až 26 °C. A rána? Při menší oblačnosti až 9 °C. Uprostřed srpna.

Podle nás je právě tahle kombinace, rychlost zlomu a hloubka ochlazení, to, co srpnovou změnu dělá nezvyklou. Nejde o historický rekord ani o nový meteorologický fenomén. Jde o kontrast, který člověk v běžném srpnu prostě nezažívá.

Česko se nepřepne najednou

Celostátní datum zlomu je pondělí, ale realita je regionálně rozjetá. Ve Středočeském kraji začne oblačnost přibývat už v neděli odpoledne od západu, místy s přeháňkami a bouřkami. Maxima tam klesnou na zhruba 29 °C ještě před koncem víkendu.

Jihomoravský kraj je jiný příběh. Regionální předpověď podepsaná Petrem Münsterem tam na neděli stále počítá s 34 až 37 °C, oblačnost dorazí až k večeru. Moravskoslezský kraj podle Marie Glofákové drží vedra většinu neděle taky, větší oblačnost přichází až v noci na pondělí.

Prakticky to znamená:

• Západ a střed Čech – změna nabíhá v neděli odpoledne
• Východní Čechy a střední Morava – zlom přes noc z neděle na pondělí
• Jih Moravy a Slezsko – plné tropy ještě celou neděli, ochlazení až pondělní ráno

Co to znamená pro zbytek srpna

Kdo by čekal, že pondělní ochlazení odstartuje chladnější druhou půlku měsíce, bude pravděpodobně překvapený. Měsíční výhled ČHMÚ pro období 10. srpna až 6. září 2026 počítá jako celek s teplotně nadprůměrným a srážkově spíš podprůměrným charakterem. Pondělní zlom tedy vypadá spíš jako krátké přerušení jinak teplého trendu než jako konec léta.

iZdroj fotografie: Richard Webb / Creative Commons / CC-BY-SA-2.0

Pro plánování venkovních aktivit z toho plyne jasné okno: středa až sobota patří slunci, velká část neděle taky. Pondělí a začátek dalšího týdne jsou rizikovější, víc mraků, přeháňky, maxima o deset stupňů níž. A pak se podle výhledu teploty zase zvednou.

Letošní srpen zkrátka neskončí jedním zlomem. Ale ten pondělní, z 36 na 20 °C za jedinou noc, si tělo zapamatuje.

Článek Meteorologové určili den, kdy vedra v Česku skončí. Pak ale přijde něco, na co nejsme zvyklí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně výhled říká o teplotách

Důležité je rozumět tomu, co měsíční výhled ČHMÚ vlastně je. Nejde o předpověď konkrétních denních teplot, ale o pravděpodobnostní trend pro celou republiku. Regionální odlišnosti tento produkt nerozlišuje, vydává se jednou týdně, zpravidla v pondělí kolem páté odpoledne.

Pro celé čtyřtýdenní období platí dlouhodobý průměr 16,9 °C s běžným rozpětím 15,9 až 17,8 °C. Aktuální výhled míří k horní hranici tohoto intervalu nebo mírně nad ni. Historicky nejteplejší takové období mělo 19,4 °C, a to v roce 2023. Letošek tedy nemusí lámat rekordy, ale „teplejší než běžně“ je prakticky jisté.

Poslední předpovědní týden, tedy 31. srpna až 6. září, má být z celého období nejchladnější. Jenže „nejchladnější“ v kontextu nadprůměrného měsíce pořád znamená teploty nad normálem. Kdo si představoval, že první školní den děti oblékne do mikiny, měl by plány přehodnotit.

Sucho jako tichý společník veder

Zatímco vedra jsou viditelná a okamžitě citelná, sucho pracuje pomaleji, a o to zákeřněji. ČHMÚ už v květnové tiskové zprávě upozorňoval, že sucho se znovu výrazně prohlubuje a že jarní srážky se prakticky neprojevily v podzemních vodách. Duben a květen 2026 byly u hlubokých vrtů nejhorší od roku 1991.

Aktuální monitoring portálu InterSucho k prvnímu srpnovému týdnu potvrzuje, že povrchová vrstva půdy se po lokálních deštích může krátkodobě zlepšit, ale hlubší vrstvy zůstávají deficitní prakticky na celém území republiky. Jako nejproblémovější oblasti se opakovaně objevují západ a jihozápad Čech a jih Moravy, zejména Břeclavsko a Znojemsko.

Co to znamená v číslech? Expertní hlášení InterSucho z konce července odhadovala zemědělské ztráty nad 40 % v 15 okresech, mezi 30 a 40 % v dalších 19 okresech. Většina zasažených oblastí leží v západní polovině země. Pokračující teplo a slabé srážky v srpnu a na začátku září tento obraz podle všeho jen zhorší.

Srovnání s posledními záříjemi: co nám říká historie

Teplý začátek září není v Česku ničím zcela novým, ale poslední roky ukazují, jak nepředvídatelný může být zbytek měsíce.

• Září 2023 – průměrná teplota 16,5 °C, odchylka +3,5 °C od normálu. Nejteplejší září od roku 1961, navíc extrémně suché. Celý měsíc si držel letní charakter.
• Září 2024 – průměr 15,0 °C, odchylka +2,0 °C. Začátek s tropy až do 8. září, pak ale přišel dramatický obrat: výrazné ochlazení a extrémně deštivý zbytek měsíce.

Letošní výhled zatím sahá jen do 6. září, takže hodnotit celý měsíc je předčasné. Příklad roku 2024 ale dobře ilustruje, že teplý start nemusí určit charakter celého září. Podle nás je nejpravděpodobnější scénář někde mezi: prodloužené léto v prvním týdnu, pak postupný ústup, ale bez záruky rychlého podzimního zlomu.

Evropské sezonní modely Copernicus aktualizované 10. srpna teplý trend pro střední Evropu potvrzují. U srážek je jejich signál pro Česko méně čitelný, ale teplotně jdou oba zdroje stejným směrem.

Jak se připravit: praktické minimum

ČHMÚ ve svých doporučeních pro období extrémních teplot radí držet pitný režim a doplňovat minerály, omezit fyzickou zátěž v nejteplejší části dne, větrat hlavně v noci a brzy ráno a po vyvětrání důsledně stínit interiér. Děti ani zvířata nikdy nenechávat v autě, ani na pár minut.

iZdroj fotografie: ad acta – licence CC BY-SA 4.0

K tomu přibývá specifické riziko spojené se suchem. ČHMÚ letos v červnu spustil inovovaný systém varování před požáry vegetace a v aktuální situaci je na místě zvýšená opatrnost při jakékoli aktivitě v přírodě, která může zapálit vyschlou trávu nebo lesní podrost. Stačí odhozený nedopalek nebo jiskra z grilu.

První zářijový týden roku 2026 bude mít charakter léta, ne podzimu. Kdo plánuje výlety, zahradničení nebo návrat do školní rutiny, měl by počítat s vedrem a suchou krajinou a sledovat aktualizace výhledu, protože co bude po 6. září, zatím neví s jistotou ani meteorologové.

Článek ČHMÚ prozradil, jaké bude počasí v září. Vedra neskončí ani s koncem prázdnin, navíc přijde další problém se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tři dny úlevy, a ne všude stejné

Fronta přinesla lokální bouřky a pokles teplot, ale republika se nechladí rovnoměrně. Největší skok zaznamenal severovýchod: Moravskoslezský kraj spadl z pondělních 32–33 °C na úterních 24–25 °C, tedy o osm stupňů za jediný den. Praha klesla na zhruba 27 °C, což je po týdnech tropů skoro podzimní pocit.

Jenže jih Moravy jako by frontu skoro přehlédl. Krajská předpověď ČHMÚ pro Jihomoravský kraj ukazuje v úterý stále kolem 31 °C a teprve ve středu pokles na 28 °C. Břeclavsko a Mikulovsko zůstávají nejteplejšími místy v zemi i uprostřed „ochlazení“. Pro tamní vinaře a zemědělce to znamená jedinou věc: žádná regenerace.

Co říkají čísla o minulém týdnu, a co o tom příštím

Srovnání s předchozí vlnou veder je klíčové pro pochopení toho, co nás čeká. Týden od 27. července do 2. srpna byl podle týdenní zprávy ČHMÚ č. 31/2026 teplotně silně nadnormální. Stanice Doksany naměřila 40,1 °C, průměrná maxima v Čechách ve čtvrtek činila 36,4 °C.

Operativní předpovědi na nadcházející víkend zatím ukazují spíše 33–35 °C. Čistě teplotně tedy příští vlna podle dostupných dat nevypadá extrémněji. Jenže „horší“ nemusí znamenat jen vyšší číslo na teploměru:

• Sucho se prohlubuje. Mezi dvěma vlnami nespadlo dost srážek na to, aby se krajina zotavila. Půdní vlhkost je na řadě míst kriticky nízká.
• Tropické noci se vrátí. Už minulý týden teploty v noci neklesaly pod 20 °C. Při opakování tohoto vzorce se tělo nestihne zregenerovat ani ve spánku.
• Požární riziko zůstává aktivní. V operativních výstupech ČHMÚ běží žluté varování na riziko lesních požárů minimálně do středy 12. srpna odpoledne, a po víkendovém oteplení se dá čekat jeho obnovení.

Právě kumulace těchto faktorů dělá z druhé vlny potenciálně nebezpečnější epizodu, i kdyby rtuť nepřekonala čtyřicítku z Doksan.

Kdy přesně čekat návrat tropů

Pátek 14. srpna je přelomový den. Operativní modely od něj znovu vracejí třicítky a víkendový vrchol vychází na sobotu 15. srpna. Nejteplejší budou tradičně nížiny středních a jižních Čech a jižní Morava, právě oblasti, kde se horko drží nejdéle a kde je deficit srážek nejcitelnější.

Určitou naději nabízí neděle 16. srpna, kdy se od západu rýsuje další ochlazení. Podle naší dedukce z dostupných modelů by mohlo jít o pokles zhruba o 4–7 °C oproti sobotnímu vrcholu. Ale i to je zatím jen signál, ne jistota.

Pro plánování týdne to znamená jasnou volbu: úterý až čtvrtek jsou dny na výlety, sport a venkovní práci. Od pátku platí režim krátkých ranních a večerních aktivit, stín, voda a minimální fyzická zátěž přes poledne.

Jak se chránit, a proč to letos platí dvojnásob

ČHMÚ v červnu zveřejnil doporučení pro extrémní teploty, která jsou při opakovaných vlnách veder důležitější než kdy dřív:

• Pít pravidelně, i bez pocitu žízně.
• Nenechávat děti ani zvířata v zaparkovaných autech, ani „na chvilku“.
• Hlídat seniory a chronicky nemocné, kteří nemusejí sami rozpoznat příznaky přehřátí.
• Udržovat rozdíl mezi klimatizovaným interiérem a venkem do 5–8 °C. Větší skok zatěžuje oběhový systém.
• Větrat ráno a v noci, přes den zastínit okna zvenku.

iZdroj fotografie: Foto: KatieKea – CC BY SA 4.0

Letošní léto ukazuje vzorec, který ČHMÚ popisuje i v dlouhodobých datech: počet tropických dnů v Česku stoupl z průměrných pěti ročně v období 1961–1990 na více než třináct ročně v posledních patnácti letech. Vlny veder se vracejí rychleji a krajina mezi nimi nestíhá regenerovat.

Srpnový teplotní rekord Česka, 40,4 °C z 20. srpna 2012 v Dobřichovicích, zatím zůstává v bezpečí. Ale to, že se o něm vůbec bavíme v kontextu běžné týdenní předpovědi, vypovídá o tom, kam se česká léta posunula.

Článek V Česku se na pár dní ochladí. Pak se vrátí 36 °C a meteorologové říkají, že to bude ještě horší než minulý týden se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně říkají modely, a co ne

Důležité je rozlišit dvě roviny. Krátkodobá předpověď ČHMÚ dává pro nejbližší dny konkrétní čísla: neděle 30 °C, pondělí 34 °C, úterý 27 °C. To jsou tvrdá data s vysokou spolehlivostí. Dlouhodobé výhledy fungují jinak. Intersucho aktualizovalo svou předpověď 4. srpna a pracuje s horizontem až do 14. září, a pro celé toto období drží mírně nadprůměrný teplotní scénář. Nikoli jistotu každodenních třicítek, ale režim, kdy se teploty pohybují nad normálem 1991–2020.

Na evropské škále to potvrzuje Copernicus Climate Change Service, který pro kontinent jako celek uvádí teploty „výrazně nad průměrem“ prakticky napříč celým výhledovým obdobím. Podstatnější je právě tohle: první skutečně podprůměrný podzimní zlom zatím v žádném otevřeném modelu vidět není.

Trend ano, konkrétní den ne

ČHMÚ u svého měsíčního výhledu výslovně upozorňuje, že jde o pravděpodobnostní produkt s poměrně velkou nejistotou. ECMWF extended-range pracuje se stočlennými ansámbly a dává týdenní anomálie pro 15. až 46. den dopředu; umí říct „teplejší než normál“, ale ne „ve středu 3. září bude v Brně 31 °C“. Americký CFS nabízí měsíční a tříměsíční teplotní anomálie, které ukazují stejným směrem.

Oba systémy se podle Meteocentra „poměrně jednoznačně shodují“ na teplotně nadnormálním režimu pro střední Evropu. Liší se v detailu: ECMWF má lepší týdenní rozlišení, CFS pracuje v hrubších měsíčních blocích. U srážek je nejistota tradičně vyšší než u teplot, takže otázku „bude pršet?“ modely zodpovídají mnohem méně ochotně.

Zajímavý detail z měsíčního výhledu ČHMÚ: nejchladnější by měl být až poslední týden období do 30. srpna, kdy by maxima mohla klesnout ke 23 °C. I to je ale stále v pásmu normálu, nikoli pod ním.

Sucho, obiloviny, vinice: co teplo znamená v praxi

Prodloužené nadprůměrné teplo není jen otázka komfortu. Intersucho po krátkém zlepšení čeká návrat výrazného půdního sucha. A to dopadá na krajinu, která už je oslabená. Český statistický úřad v červenci zveřejnil první odhad sklizně obilovin, meziročně o 15,9 % méně, o 12 % pod pětiletým průměrem. Hlavní příčinou je jarní sucho, do výsledku se navíc ještě promítne vliv extrémního horka z konce června.

Na jižní Moravě vinaři po polovině července hlásili místy 60–70 % ztrát po bouřkách a krupobití. Poškozené hrozny je nutné dál ošetřovat, aby nezačaly hnít i zdravé kusy. Národní vinařské centrum přitom už v červnu popisovalo sucho jako jednu z klíčových oborových výzev. Pokud se nadprůměrné teplo protáhne do září, tlak na vinice i zbývající porosty dál poroste.

Klima, ne náhoda

Jedna teplá epizoda sama o sobě nedokazuje klimatickou změnu. Odehrává se ale na jasně otepleném pozadí. Podle ECMWF se Evropa od osmdesátých let otepluje zhruba dvakrát rychleji než globální průměr. ČHMÚ pro Česko uvádí vzestupný trend průměrné roční teploty asi 0,3 °C za dekádu; posledních třicet let je o 0,8 °C teplejších než období 1961–1990. Přibývá letních i tropických dnů.

Kdo plánuje zářijovou dovolenou nebo víkend na zahradě, měl by počítat spíš s pozdně letním charakterem počasí. Ne s jistotou stabilního koupání každý den, ale s tím, že první skutečně podzimní ráno je podle aktuálních dat zatím za horizontem všech dostupných výhledů.

Až modely uvidí dál než do poloviny září, bude jasnější, jestli se podzim jen opožďuje, nebo jestli se letošní rok zapíše jako další v řadě těch, kdy léto nechtělo skončit. Zatím všechny signály míří jedním směrem, nahoru.

Článek Nad 30 °C i po prázdninách. Meteorologové vydali první podzimní předpověď, ochlazení nečekejte se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně říkají modely, a co ne

Klíčové je rozlišit dva typy informací. Sezonní předpovědi ECMWF pracují s ansámblem desítek simulací a ukazují pravděpodobnostní anomálie, „teplejší než obvykle“, „sušší než obvykle“, na měsíce dopředu. Jsou spolehlivé v zachycení trendu, nikoli v určení konkrétního dne nebo konkrétní české teploty. Jung argumentuje tím, že více produktů ECMWF míří stejným směrem, a proto mluví o „teplotní kupoli“ (Hitzeglocke), blokující tlakové výši s maximy 35 až 38 °C a místy až kolem 40 °C.

Ale pozor: tohle je scénář intenzity pro střední Evropu, ne hotový český rozpis. Německé komentáře spojené s wetter.net zasazují nejrizikovější okno na přelom července a srpna, nikoli na celý měsíc. A právě tady vstupuje do hry český korektiv.

Český výhled říká něco jiného

Měsíční výhled ČHMÚ aktualizovaný 24. července vidí první polovinu srpna spíše na hraně průměru a podprůměru. Žádné „peklo od prvního dne“. To neznamená, že se vlna veder nemůže prosadit, znamená to, že její nástup nad Českem zatím není potvrzený a může se posunout, zkrátit nebo rozložit jinak, než jak naznačují širší evropské modely.

Rozdíl mezi německou a českou optikou není spor o kvalitu dat. Je to rozdíl v měřítku. Kachelmann a Jung čtou kontinentální signál; ČHMÚ se dívá na lokální cirkulaci, orografii a aktuální stav atmosféry nad střední Evropou. Obojí je legitimní, ale relevantnější je otázka „kdy a na jak dlouho“ než samotná existence teplého signálu.

Pokud se blokující horká situace skutečně prosadí, Česko už letos ví, že 40 °C není teoretická hranice. Dne 28. června ČHMÚ potvrdil nové absolutní maximum 41,9 °C naměřené v Doksanech. Červnový rekord posunul český teplotní strop o víc než stupeň. Další vlna by nemusela být silnější, aby byla nebezpečná; stačí, když přijde do krajiny, která je po týdnech léta už vysušená.

Jak vysoko je česká laťka extrému

Aby srpnový alarm dostal historický rozměr, musí překonat dvě referenční hodnoty:

• Srpen 2015 – rekordní průměr 21,3 °C, na začátku měsíce čtrnáct dnů s maximy výrazně nad 30 °C, lokálně přes 38 °C. To je česká laťka „pekelného srpna“.
• Srpen 2024 – čtvrtý nejteplejší od roku 1961, průměr 20,2 °C, tedy +2,3 °C nad normálem 1991–2020. Morava se Slezskem byly tehdy v průměru o 0,8 °C teplejší než Čechy.

Pokud se letošní srpen zlomí jen do jedné kratší horké epizody kolem přelomu měsíců, nemusí ani jednu z těchto hodnot překonat. Pokud se ale blokující výše udrží a protáhne horko na deset a více dnů, srovnání s rokem 2015 bude na místě. Korektní formulace je zatím podmínková, ne oznamovací.

Co dělat, než se výhled zpřesní

Praktická příprava na vlnu veder nevyžaduje klimatizaci. Doporučení Světové zdravotnické organizace a amerického CDC se dají shrnout do jednoduchého režimu:

• Přes den zavřít okna, stáhnout žaluzie a rolety, vypnout zbytečné spotřebiče; každý zdroj tepla v bytě se počítá.
• V noci větrat, jakmile venkovní teplota klesne pod pokojovou.
• Během dne strávit alespoň dvě až tři hodiny v chlazeném prostoru, například v knihovně, obchodním centru nebo komunitním centru. Bez klimatizace doma je to nejúčinnější strategie.
• Pít pravidelně, i bez pocitu žízně. Chladná sprcha nebo navlhčení kůže pomáhá rychleji než ventilátor, který nad 40 °C přestává fungovat.
• Kontrolovat zranitelné blízké, seniory, malé děti, lidi s chronickým onemocněním srdce, plic nebo ledvin. Při prvních známkách přehřátí řešit okamžité ochlazení.

Sportovce a venkovní pracovníky se to týká dvojnásob: v nejteplejší části dne, zhruba mezi jedenáctou a šestnáctou hodinou, by fyzická zátěž měla být minimální.

Silný teplý signál pro střední Evropu existuje a více modelů ho potvrzuje. Přesné české okno nástupu ale zatím chybí, a právě na něm záleží víc než na dramatické metafoře o saharském vzduchu. Kdo chce být připravený, sleduje aktualizace ČHMÚ, ne titulky z minulého týdne.

Článek Nebude to jemný letní vánek, varuje meteorolog. Na Česko se v srpnu žene vlna veder ze Sahary a Španělska se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co říkají čísla týden po týdnu

Výhled ČHMÚ nefunguje jako kalendář s teplotou na každý den. Pracuje s týdenními bloky a pravděpodobnostmi. Tady je náš odečet z oficiálního grafu:

• 20.–26. 7. Teploty pod normálem, srážky podprůměrné. Nejchladnější den vychází na pátek 24. července (orientačně 9/21 °C), víkend 25.–26. 7. už se vrací k 27 °C.
• 27. 7.–2. 8. Šedesátiprocentní pravděpodobnost nadprůměrných teplot. Průměrná denní maxima zhruba 26–28 °C. Přelom měsíců bude nejteplejší částí celého výhledu.
• 3.–9. 8. Padesátiprocentní pravděpodobnost podprůměrných teplot. Denní maxima orientačně 22–25 °C, noční minima 10–13 °C.
• 10.–16. 8. Sedmdesátiprocentní pravděpodobnost podprůměrných teplot. Maxima cca 22–24 °C, minima 9–12 °C.

Srážky mají v obou srpnových týdnech zůstat kolem normálu. Žádný signál plošně deštivého měsíce v datech není.

Proč „ne dobrý“ neznamená „zkažený“

Podprůměrné teploty v měsíčním výhledu znamenají, že týdenní průměr klesne pod dlouhodobý normál 1991–2020. V praxi to může vypadat jako střídání dnů s 22 °C a dnů s 26 °C, prostě ne jako souvislé vedro nad třicítkou. Pro srovnání: loňský srpen 2025 skončil s průměrem 17,7 °C, tedy jen 0,2 °C pod normálem, a přesto měl v období 8.–16. srpna časté tropické dny s teplotami lokálně přes 35 °C. Celkově normální měsíc dokázal nabídnout i vlnu veder.

Letošní výhled pro první polovinu srpna míří podobným směrem: průměrné až lehce podprůměrné teploty, srážkově nic dramatického. Extrémně špatný srpen by v datech vypadal jako silně podnormální teplota kombinovaná s výrazně nadnormálními srážkami. To aktuální čísla neukazují.

Jak moc lze měsíčnímu výhledu věřit

ČHMÚ sám upozorňuje, že poměrně přesná je předpověď zhruba do pěti dnů. Nad deset dní dopředu jde spíš o očekávaný charakter počasí než o konkrétní dny a regiony. Měsíční výhled navíc platí pro celé Česko bez regionálních rozdílů; u srážek ústav výslovně zmiňuje velké lokální odchylky kvůli konvektivním bouřkám.

iZdroj fotografie: Foto: Ionworm – CC BY SA 3.0

Výhled se aktualizuje každé pondělí kolem 17. hodiny. Příští aktualizace 27. července posune horizont dál do srpna a může poměr pravděpodobností změnit.

Co to znamená pro dovolenou

Rušit srpnovou dovolenou kvůli měsíčnímu výhledu nedává smysl. Dává smysl počítat s tím, že první polovina srpna nemusí přinést stabilní koupací počasí, a přizpůsobit plán. Praktický postup: finální rozhodnutí o konkrétním místě a datu dělat podle krátkodobé regionální předpovědi dva až pět dní před odjezdem. ČHMÚ od července nabízí i nové textové předpovědi pro jednotlivé kraje, které jsou pro plánování výrazně přesnější než celostátní měsíční trend.

Srpen 2026 zatím vypadá jako měsíc, kdy si člověk k plavkám přibalí i mikinu. Ne jako měsíc, kdy nechá plavky doma.

Článek Konec července přinese úlevu, ale srpen ne. Meteorologové zveřejnili měsíční výhled a není dobrý se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Proč zrovna padesátka, a proč zrovna teď

Číslo 50 °C není vytažené z klobouku. Oficiálně ověřený rekord kontinentální Evropy drží sicilské Syrakusy, 48,8 °C z 11. srpna 2021. Portugalské absolutní maximum je 47,3 °C, naměřené v Amareleja na jihu země 1. srpna 2003. K padesátce tedy chybí 1,2 °C v celoevropském měřítku, 2,7 °C v tom portugalském. Zdánlivě málo. Jenže Evropa se otepluje tempem, které tyto mezery uzavírá rychleji, než si většina lidí uvědomuje.

Podle Copernicus Climate Change Service se kontinent od poloviny devadesátých let otepluje o zhruba 0,56 °C za dekádu, víc než dvojnásobkem globálního průměru. Oproti předindustriální éře je Evropa teplejší přibližně o 2,5 °C. Změny atmosférické cirkulace navíc podporují častější a silnější letní vlny veder. McGuireův výrok proto není izolovaný výkřik. Je to extrapolace trendu, který už běží.

Co se děje právě teď

Météo-France 24. července oznámila, že po krátkém víkendovém oddychu se od úterý 28. července vrátí na velkou část Francie výrazně nadnormální teploty a zůstanou vysoké po zbytek týdne. Portugalský meteorologický institut IPMA v průběhu července opakovaně vydával výstrahy na extrémní horko. A mediálně citované běhy modelu GFS pro poslední červencový týden ukazují na jihu Portugalska hodnoty, které se k hranici 50 °C přibližují.

Důležité upozornění: konkrétní den a místo s přesně 50 °C na teploměru zatím nejsou ověřeným faktem, ale modelovým scénářem. Rozdíl je zásadní. Modely pracují s ansámbly, desítkami paralelních výpočtů, z nichž některé míří výš, jiné níž. Že se padesátka objevuje v jednotlivých bězích, znamená, že už není za horizontem. Je za rohem.

Červen 2026 přitom sám o sobě přepsal historii. Atribuční analýza World Weather Attribution u červnové evropské vlny veder konstatovala, že událost se stala výrazně pravděpodobnější a intenzivnější kvůli člověkem způsobené změně klimatu. Nebyla to anomálie. Byl to nový normál v pohybu.

Česko už ví, o čem je řeč

Nikomu u nás nemusíme vysvětlovat, že se něco děje. Doksany, 28. červen 2026, 41,9 °C. ČHMÚ potvrdil nové absolutní maximum teploty vzduchu v Česku, a padlo v červnu, ne v srpnu, jak by napovídala dosavadní zkušenost. Měsíční výhled ČHMÚ pro konec července navíc signalizuje návrat nadprůměrných teplot i u nás.

Na strategické úrovni se Česko připravuje: Ministerstvo životního prostředí na jaře 2026 vedlo veřejnou konzultaci k aktualizaci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030. Konkrétní operativní opatření cílená přímo na letní vedra ale v dostupných dokumentech chybí. Plán existuje. Otázka je, jestli stíhá realitu.

Co přijde po létě 2026

Podle nás je nejsilnější signál tohoto léta nikoli samotné číslo na teploměru, ale rychlost, s jakou se posouvají hranice toho, co Evropa považuje za „extrém“. NOAA Climate Prediction Center v červenci 2026 uvádí 81% pravděpodobnost velmi silného El Niña v období říjen až prosinec 2026, s přetrváním do začátku roku 2027. Experimentální model GFDL míří ke stejnému závěru; všech třicet ansámblových členů ukazuje historicky velmi silnou událost. El Niño nezaručuje nejteplejší evropské léto 2027, ale zvyšuje pravděpodobnost dalších globálních teplotních extrémů. Pokud se naplní, léto 2026 skutečně nemusí být tím nejtěžším.

Jak přežít léto, které přepisuje pravidla

Pro ty, kdo letos míří do jižní Evropy, nebo prostě zůstávají doma v Česku při 40 °C, WHO nabízí stručný manuál přežití:

• Neplánovat fyzickou aktivitu na poledne a odpoledne.
• Aspoň 2–3 hodiny denně strávit v chladném prostoru.
• Přes den zavřít okna a stínit, v noci větrat.
• Pít pravidelně vodu, orientačně sklenici za hodinu, minimálně 2–3 litry denně.
• Nad 40 °C nespoléhat na ventilátor. WHO výslovně varuje, že při těchto teplotách ventilátor tělo neochlazuje, ale naopak dohřívá.
• Hlídat starší a chronicky nemocné lidi v okolí.

ECDC k tomu dodává: před cestou do jižní Evropy kontrolujte oficiální zdravotní a meteorologické výstrahy, ne jen recenze hotelů.

Evropa se za poslední tři dekády oteplila o hodnotu, kterou zbytek planety teprve dohání. Hranice 50 °C už není otázka „jestli“, ale „kdy a kde přesně“. A až jednou padne, bude to jen další číslo na cestě k dalšímu.

Článek V roce 2100 budeme na léto 2026 vzpomínat jako na chladné, říká klimatolog. Evropa míří k 50 °C se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Faško řekl o zbytku léta

Faško, klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu, v rozhovoru pro TNLIVE.sk rozlišuje dvě věci. Další horké období? To podle něj přijde téměř jistě, druhá polovina léta bývá pro vznik vln veder příznivější než ta první. Další překročení čtyřicítky? Statisticky by se letos spíš opakovat nemělo. Ale při dnešních rekordních úrovních to nelze úplně vyloučit.

Klíčové je slovo „statisticky“. Faško připomíná, že teploty nad 40 °C se ve střední Evropě v posledních dvaceti letech objevovaly jen v jednotlivých epizodách. Zároveň dodává, že 35 °C už dnes není výjimečnost jako před čtyřiceti padesáti lety. Hranice toho, co považujeme za normální léto, se posunula.

Český výhled: spíš klid, ale ne jistota

Měsíční prognóza ČHMÚ vydaná 20. července pro období do 16. srpna čeká jako celek spíše teplotně průměrný až slabě podprůměrný průběh. Výraznější oteplení se rýsuje v posledním týdnu července, první polovina srpna by ale měla mít chladnější ráz.

Na papíře to vypadá jako úleva. Jenže právě červnový rekord ukázal, jak rychle se situace může změnit. Stačila kombinace velmi teplé vzduchové hmoty ve výšce kolem 23–25 °C, extrémně suchého vzduchu, dlouhého červnového dne s větším přísunem sluneční energie než v srpnu a předehřátého, vysušeného povrchu. Podle analýzy CzechGlobe sehrály roli i jarní sucho a pomalu postupující tlaková výše přes Evropu. Kdyby se podobný balík podmínek sešel po delší suché periodě v pozdějším létě, útočit na červnové maximum by teoreticky šlo. Současný výhled to ale pro nejbližší týdny nepotvrzuje.

Rekord v evropském kontextu

Českých 41,9 °C není jen domácí záležitost. ČHMÚ uvádí, že jde o hodnotu o dvě desetiny nad historickým rekordem Německa. Slovensko ve stejné vlně naměřilo 41,3 °C v Kamenici nad Hronom, Polsko 40,5 °C ve Słubicích, rakouský rekord z roku 2013 zůstává na 40,5 °C. Česko se tak po červnové epizodě ocitlo na teplotní špici celého regionu.

V Praze-Klementinu skončil červen 2026 s průměrem 22,9 °C jako druhý nejteplejší za 252 let měření; vešel se mezi jedno procento nejteplejších červnů v celé řadě od roku 1775. Celostátně byl červen třetí nejteplejší od roku 1961, s průměrem o 2,6 °C nad normálem.

Co to znamenalo pro lidi a co dělat příště

Dopady červnové vlny pocítily nemocnice i záchranáři. Ministerstvo zdravotnictví hlásilo nárůst pacientů s dehydratací, kolapsy a úpalem; Fakultní nemocnice Ostrava uváděla přibližně dvacetiprocentní nárůst, pražská Bulovka a Královské Vinohrady dvacet až třicet procent. Jihomoravská záchranná služba zaznamenala růst denních událostí z obvyklých zhruba tří set na 360. Energetické sítě zvýšenou spotřebu klimatizací ustály bez mimořádných opatření, špičková poptávka stoupla jen o jedno až dvě procenta.

Pro případnou další vlnu platí osvědčená pravidla:

• Pít dva až tři litry denně po menších dávkách, i bez pocitu žízně.
• Omezit pobyt na přímém slunci mezi jedenáctou a šestnáctou hodinou.
• Fyzicky náročné aktivity přesouvat na ráno nebo večer.
• Kontrolovat seniory a chronicky nemocné v okolí.
• Při příznacích úpalu okamžitě ochlazovat a podle závažnosti volat pomoc.

Scénář „ještě horší druhé poloviny léta“ dnes není hlavní prognóza. Ale po tom, co Doksany předvedly v červnu, by bylo naivní ho považovat za nereálný. Faško to říká diplomaticky: statistika je na naší straně, ale statistika letos už jednou prohrála.

Článek Český rekord 41,9 °C padl v první půlce léta. Klimatolog řekl, jestli ta druhá bude ještě horší se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně říkaly dva výhledy vedle sebe

Výhled z 15. července pokrýval období 13. 7. až 9. 8. a kreslil klidný obraz: první týden slabě nadprůměrný, další dva týdny průměrné s denními teplotami kolem 25 °C. Nic dramatického, klasické české léto. Ještě starší verze z 6. července pracovala s podobnou linií, mírně teplejší úvod, postupný návrat k normálu. „Normální až lehce teplejší“ srpen tedy nebyl jednorázový výkřik, ale trend, který ČHMÚ držel několik aktualizací po sobě.

Nový výhled z 21. července pokrývá období 20. 7. až 16. 8. a scénář láme. Konec července má být přechodně teplejší; týden 27. 7. až 2. 8. si podle grafického PDF k výhledu drží šedesátiprocentní pravděpodobnost nadprůměru. Jenže hned poté přichází zlom. Týden 3.–9. srpna už modely posouvají k průměru nebo pod něj a týden 10.–16. srpna ještě níž.

Kdy přesně a o kolik stupňů

Důležitý detail: první srpnový víkend 1.–2. srpna ještě spadá do teplejšího přelomového týdne. Kdo vyráží na prodloužený víkend, nemusí balit mikinu navíc. Ochlazení se láme až od pondělí 3. srpna a sílí v druhém srpnovém týdnu.

Přesnou odchylku ve stupních Celsia ČHMÚ pro jednotlivé srpnové týdny neuvádí. Z grafů lze redakčně odečíst orientační rozmezí:

• 3.–9. srpna: noční minima zhruba 11–13 °C, denní maxima kolem 23–25 °C
• 10.–16. srpna: podobné nebo o stupeň níž, s vyšší pravděpodobností podprůměru

Pro srovnání: dlouhodobý průměr pro celé období výhledu je 19,2 °C a pásmo „normálních“ hodnot se pohybuje mezi 18,4 a 19,9 °C. Srpnové týdny mají mířit ke spodní hraně tohoto pásma, případně těsně pod ni. Nejde o podzimní scénář, spíš o srpen, jaký býval běžný před dekádou. Loňský srpen 2025 skončil s průměrem 18,6 °C a ČHMÚ ho hodnotil jako teplotně normální.

Proč se výhled změnil tak rychle

Měsíční výhled ČHMÚ není pevná předpověď, ale pravděpodobnostní odhad pro celou republiku, který se aktualizuje každé pondělí kolem páté odpoledne. Kombinuje numerické modely s takzvanou statisticko-analogovou metodou, hledá v historii podobné situace a z nich odvozuje nejpravděpodobnější vývoj. Každý nový běh modelů může posunout rozložení pravděpodobností, a přesně to se stalo mezi 15. a 21. červencem.

ČHMÚ sám uvádí úspěšnost měsíčního výhledu kolem 75 % u teplot a 65 % u srážek. Třetí a čtvrtý předpovědní týden se navíc často vracejí k dlouhodobým klimatickým hodnotám; jinými slovy, čím dál dopředu se díváme, tím víc výhled říká „bude asi normálně“. Když tedy i vzdálenější týdny ukazují podprůměr, je to signál, že modely mají pro ochlazení poměrně silný důvod.

Co to znamená pro dovolenou a co zatím nevíme

Aktuální výhled končí 16. srpnem. O druhé polovině měsíce tato verze neříká nic, pokryje ji až některá z dalších pondělních aktualizací. Kdo má dovolenou naplánovanou na třetí nebo čtvrtý srpnový týden, zatím nemá důvod měnit plány.

iZdroj fotografie: Kent Madsen / Creative Commons / CC-BY-4.0

Pro první polovinu srpna platí: nejde o zkaženou sezonu, ale o tlumenější léto s maximy spíš v polovině dvacítky než nad třicítkou. Srážky mají být celkově kolem normálu, ovšem s výraznými regionálními rozdíly kvůli bouřkám. A hlavně, měsíční výhled je celorepublikový, nerozlišuje kraje. Kdo chce vědět, jestli bude v pondělí na Šumavě pršet, musí počkat na klasickou týdenní předpověď.

Podle nás je nejrozumnější brát aktuální výhled jako varování před přehnanými očekáváními, ne jako důvod rušit rezervace. Definitivní rozhodnutí o bundě nebo plavkách stejně přijde až s pětidenní předpovědí, a ta umí překvapit oběma směry.

Článek Ještě minulý týden slibovali normální srpen. Teď ČHMÚ mluví o podprůměrných teplotách hned od začátku měsíce se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čtyři dny pod normálem, pak rychlý obrat

Mechanismus je přímočarý. Kolem tlakové níže se středem nad severovýchodní Evropou proudí do Česka chladnější vzduch od severu až severozápadu. Výsledkem je zatažená obloha, přeháňky hlavně na severu a severovýchodě a denní maxima, která první polovinu týdne zůstávají hluboko pod červencovým normálem.

Nejchladnějším dnem má být čtvrtek 23. července, v Praze kolem 20 °C, v Ústí nad Labem sotva 19 °C, na Kvildě pouhých 14 °C. Od pátku se synoptická situace přestaví. Teplý vzduch začne postupovat zpět a v sobotu už budou odpolední teploty v nížinách atakovat hranici třicítky. Vrchol oteplení ČHMÚ očekává v neděli 26. července, kdy nejteplejší lokality (typicky jižní Morava a Polabí) mohou dosáhnout až 31 °C.

Důležitý detail: 31 °C je horní strop předpovědního rozmezí 26–31 °C, ne plošná nedělní teplota pro celé Česko. Městské předpovědi pro Prahu vycházejí na neděli spíš kolem 23 °C, Brno na 25 °C, Břeclav na 27 °C. Kdo plánuje víkend s představou tropů, měl by mířit na jihovýchod.

Jak to vypadá město po městě

Sedmidenní výhled po dnech ukazuje, jak se teplotní křivka prohne:

Sobota jasně vyčnívá jako nejteplejší den ve většině regionů. Neděle už v Praze a na severu Čech ukazuje pokles, víkendové teplo tedy nemusí vydržet do pondělí.

Mráz v červenci? Na Šumavě nic nového

Minus 3,3 °C uprostřed léta zní dramaticky, ale šumavské mrazové kotliny mají vlastní klimatické zákony. Studený vzduch je těžší než teplý, v bezvětrné noci steče po svazích do uzavřených kotlin a tam se hromadí. Kvilda-Perla leží přesně v takovém místě.

Historický rekord pro červenec drží tatáž stanice: minus 7,6 °C naměřených 20. července 1996. Ve standardní síti ČHMÚ padlo ve stejný den minus 6,9 °C na nedaleké Horské Kvildě. Podle analýzy webu Meteo-Šumava se minimum kolem minus 2 °C objevilo na Kvildě-Perle v červenci za posledních čtyřicet let zhruba stodvacetkrát. Průměrně třikrát za každý červenec. Letošní epizoda je tedy spíš pravidlo než výjimka, jen si jí všimneme víc, protože kontrastuje s tím, co přijde o pár dní později.

Co čekat po víkendu

Víkendové oteplení neznamená nástup stabilních veder. Měsíční výhled ČHMÚ sice poslední týden července řadí do nadnormálních teplot, ale první polovina srpna by měla směřovat spíš k průměru nebo slabě pod něj. Kdo si představuje, že po nedělních třicítkách už léto poběží na plný plyn, bude nejspíš zklamaný.

iZdroj fotografie: Richard Webb / Creative Commons / CC-BY-SA-2.0

Prakticky to znamená: pondělí až čtvrtek si žádá vrstvy, ve čtvrtek i deštník. Pátek je přechodový den, sobota a neděle patří lehkému oblečení a opalovacímu krému, hlavně na jihovýchodě. A pak se zase podíváme, co přinese srpen.

Třicet čtyři stupňů teplotního rozptylu v jednom týdnu působí jako anomálie. Ve skutečnosti je to jen Česko, které dělá to, co umí nejlíp: překvapuje ty, kdo si nezkontrolovali předpověď.

Článek Od minus 3 °C po 31 °C za jediný týden. Meteorologové řekli, kdy přijde zlom se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

El Niño 2026: rychlejší a možná silnější než poslední epizoda

Světová meteorologická organizace (WMO) v červnu dala osmdesátiprocentní pravděpodobnost vzniku El Niña mezi červnem a srpnem a devadesátiprocentní pro zbytek roku. V červenci už mluvila o rychlém vývoji k silné epizodě s očekávanými anomáliemi povrchové teploty oceánu nad 2 °C v klíčových oblastech Pacifiku. Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC) šlo ještě dál a připustilo „potenciálně historický“ průběh.

Pro srovnání: El Niño 2023/24 WMO zařadila mezi pět nejsilnějších v historii s vrcholem kolem 2,0 °C. Tentokrát se ale k počasí přidává něco, co předchozí cyklus neměl, paralelní energetický šok.

El Niño mění srážky a teploty v pěstitelských pásech, kde vzniká podstatná část světové produkce rýže, kukuřice, cukrové třtiny, palmového oleje a kávy. FAO označila za nejohroženější Sahel, jižní Afriku, jižní a jihovýchodní Asii, suchý koridor Střední Ameriky a Karibik. JRC přidává velké části Austrálie, Indie, Brazílie a Číny. Výnosy klesají, setba se komplikuje, pastviny vysychají.

Hormuz: jak válka zdražuje jídlo, i když se nebojuje na polích

Konflikt kolem Íránu, který začal letos v únoru, zasáhl Hormuzský průliv, úzké hrdlo, jímž proudí zhruba pětina světové ropy. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ho popsala jako největší narušení dodávek ropy v historii globálního trhu. Lodní doprava průlivem se téměř zastavila, ropa vyskočila nad 100 dolarů za barel.

Kanál do cen potravin je nepřímý, ale silný:

• Diesel a doprava – dražší palivo zvyšuje náklady na přepravu obilí, ovoce i mraženého masa po celém světě.
• Hnojiva – zemní plyn je klíčovou surovinou pro dusíkatá hnojiva; dražší LNG a močovina znamenají dražší vstupy pro farmáře už v příštím výsadbovém cyklu.
• Biopaliva – vysoká cena ropy zvyšuje atraktivitu biopaliv, takže část cukru, kukuřice a olejů soutěží mezi potravinářským a palivovým využitím.

Světová banka ve svém červnovém blogu přirovnala situaci k ukrajinskému šoku z roku 2022, ale s jedním zásadním rozdílem: tentokrát se k energetickému kanálu může přidat silné El Niño a případné exportní restrikce zemí, které se budou snažit chránit vlastní trh.

Proč se mluví až o roce 2028

Tady je klíčový mechanismus, který vysvětluje zdánlivý rozpor mezi varovnými titulky a klidem u pokladen. Cenový přenos z počasí do regálu není okamžitý. Evropská centrální banka ve své analýze historických epizod El Niño uvádí, že globální ceny potravin po silném El Niñu kulminují přibližně šestnáct měsíců po začátku epizody. Pokud silná fáze odstartovala v létě 2026, vrchol by připadl na přelom let 2027 a 2028.

K tomu se přidává řetězec dalších zpoždění. Farmáři reagují na drahá hnojiva až v dalších výsadbových cyklech. Zpracovatelé a řetězce jedou na kontrakty uzavírané dopředu. A retailové ceny se přelévají přes marže, DPH a konkurenční tlak ještě pomaleji. Veřejně citovaný scénář Goldman Sachs proto pracuje s „plně realizovanými“ dopady až ve druhé polovině roku 2028.

Co říkají čísla dnes? Index cen potravin FAO za červen 2026 zůstal prakticky beze změny a stále leží 18,7 % pod vrcholem z března 2022. Světová banka má pro letošek v základním scénáři jen +2,5 % u globálního indexu potravinových komodit. Rizika ale jednoznačně označuje za vychýlená směrem nahoru. Reuters s odkazem na tržní data navíc uvádí, že světové zásoby pšenice a rýže jsou zatím silné, polštář na několik měsíců existuje. Jenže polštář není pojistka na dva roky.

Co to znamená pro český nákupní košík

Hlavní kanál zdražení pro Česko není „zničená česká úroda“. Je to import a nákladový přenos přes energii, dopravu, hnojiva a evropské dodavatelské řetězce. Česko rýži nepěstuje vůbec, jde o čistě importní komoditu. Káva je samozřejmě stoprocentní dovoz. U cukru je situace smíšená: domácí cukrová řepa existuje, ale cena se odvíjí i od světového trhu. ČSÚ u cukru v květnu evidoval meziroční pokles o 0,6 %, ovšem po dubnovém skoku o 17,5 %. Volatilita už tu je, trend zatím ne.

Evropská komise v letním výhledu počítá s tím, že přímý klimatický zásah do unijní produkce nemusí být zásadní. Varuje ale před nejistotou a přenosem globálních tržních poruch do evropských dodavatelských řetězců. Podle našeho odhadu se importní položky (káva, rýže, tropické olejniny) mohou v českém retailu začít propisovat dříve než plošný koš. Nejsilnější přenos by ale dával smysl čekat spíš během roku 2027, a při trvalejším šoku až v roce 2028.

Jak velké zdražení hrozí

Přesná procenta pro jednotlivé plodiny veřejně dostupná nejsou. Veřejně citované výňatky z výzkumné poznámky UniCredit mluví o rozmezí 10–50 % u širšího koše komodit a 50–100 % u nejexponovanějších plodin, kam řadí rýži, cukr, kávu a palmový olej. Analytická firma Risilience, jejíž odhad bývá mylně přisuzován velkým bankám, spočítala scénář s poklesem globální zemědělské produkce až o 14,3 % a ztrátami přes 8,5 bilionu korun. Jsou to modelové scénáře, ne prognózy. Ale i konzervativnější instituce jako FAO a Světová banka mluví o reálném, diferencovaném komoditním riziku, které zesiluje právě souběh obou šoků.

Nemá smysl vykupovat regály. Krátkodobě zásoby drží a česká potravinová inflace je nízká. Má ale smysl vědět, že dnešní relativní klid může být falešný; systém má polštáře, ale téměř žádnou rezervu pro další poruchu. A dvě poruchy už běží.

Článek Dva šoky najednou. Válka a počasí tlačí ceny potravin nahoru, ekonomové mluví o pohromě do roku 2028 se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně model říká, a co ne

Sezónní předpověď ECMWF není totéž co sedmidenní výhled na telefonu. Jak vysvětluje Copernicus Climate Change Service, pracuje se s měsíčními a sezónními průměry a s pravděpodobnostmi, zda budou teploty nad, pod, nebo blízko normálu. Pro léto a podzim 2026 vychází nad Evropou opakovaně kladný teplotní signál, včetně října a listopadu. Meteorolog Bojan Lipovšćak, který nad čerstvými výstupy ECMWF publikoval začátkem července podrobnou interpretaci pro N1, mluví o odchylce zhruba +0,5 až +1 °C pro červenec a o přetrvávajícím teplejším režimu i v následujících měsících.

Srážky jsou jiný příběh. Tam model drží výrazně menší jistotu. Podzim může být zároveň teplý a nestálý, s rychlým střídáním suchých a deštivých epizod. Kdo čeká pět měsíců bez deště a s teplotami nad třicítkou, čte do dat víc, než v nich je.

Proč zrovna teď a proč tak daleko dopředu

Sezónní modely čerpají prediktivní sílu z pomalu se měnících složek klimatického systému, především z teploty oceánů a stavu ENSO. ECMWF už v dubnu 2026 na svém vědeckém blogu upozornilo na pravděpodobný rozvoj El Niño a zdůraznilo, že konec května a červen obvykle zvyšují jistotu prognózy. Červencová interpretace proto stojí na pevnějším základě než jarní nástřely.

Důležitý je i klimatický kontext. Podle Copernicusu bylo evropské léto 2025 čtvrté nejteplejší v záznamu ERA5 s odchylkou +0,90 °C nad normálem 1991–2020. Rekord drží léto 2024 s +1,55 °C. Další teplý podzim by tedy nepřicházel do „normálního“ klimatu, ale na pozadí série extrémních sezon. Teplotní norma se posouvá, a s ní i to, co vnímáme jako neobvyklé.

Česko to pocítí jinak než Jadran

Zatímco chorvatský meteorolog popisuje vyhlídky na stabilní a teplé léto u moře, český kontext vypadá podstatně drsnější. Český hydrometeorologický ústav ve svém měsíčním výhledu pro období 6. července až 2. srpna 2026 vidí mírně nadprůměrné teploty a zpočátku slabé srážky. Ale hlavní problém leží pod povrchem, doslova.

InterSucho k 7. červenci 2026 očekává opětovné rozšiřování půdního sucha na velké části republiky, s možností dosažení nejvyššího stupně. Terénní hlášení z okresů popisují vysychající potoky, problémy se studnami a nízké stavy spodních vod. Ve dvanácti okresech reportéři odhadují ztráty na zemědělských porostech nad 40 %. Bulletin JRC MARS Evropské komise už v červnu zmiňoval jižní Čechy mezi oblastmi se zhoršenými výnosovými vyhlídkami.

Prodloužený teplý režim do podzimu by znamenal vyšší výpar, horší doplňování půdní vláhy a pokračující tlak na lokální vodní zdroje. To není komfort. To je stres.

Zdravotní rozměr: vedra jako systémová krize

WHO/Europe 11. června 2026 zveřejnila alarmující bilanci: Evropa za poslední čtyři roky přišla kvůli vedrům o 200 000 lidí, a téměř všechna tato úmrtí byla preventabilní. Organizace vedra označila za „opakující se systémovou krizi“ a 7. července přidala další varování: extrémní horko je třeba vnímat jako ohrožení veřejného zdraví, ne jen jako meteorologický jev.

Právě prodloužené teplé období je z pohledu zdravotních rizik zákeřnější než krátká vlna veder. Kumulativní efekt tropických nocí, kdy se tělo nedokáže zotavit, narůstá s každým dalším dnem. WHO doporučuje:

• pravidelné pití vody, přibližně sklenice za hodinu, celkově alespoň 2–3 litry denně,
• lehké oblečení a ložní prádlo, chladné sprchy,
• omezení pobytu na přímém slunci v nejteplejší části dne,
• kontrolu seniorů a chronicky nemocných v okolí.

Pro české domácnosti závislé na studni má smysl už teď vytvořit rezervu užitkové vody. A kdo bydlí pod střechou bez zateplení, udělá dobře, když začne stínit a větrat strategicky: odpoledne zavřít, v noci otevřít.

Jak moc věřit prognóze na pět měsíců dopředu

ECMWF samo přiznává, že průměrná předpovědní dovednost nad Evropou je pro sezónní výhled často nízká. Teplota vychází lépe než srážky, bližší měsíce lépe než vzdálenější. Copernicus skládá data z osmi předpovědních center do multimodelového produktu, což rozptyl částečně vyhlazuje, ale nejistotu neodstraňuje.

Správný způsob, jak číst tuto prognózu, není „v listopadu bude 25 stupňů“. Je to spíš: pravděpodobnost, že říjen a listopad 2026 budou teplotně nad normálem, je podle aktuálních modelových běhů vyšší než obvykle. A na pozadí posledních let, kdy se každé další léto řadí mezi nejteplejší v historii měření, to není tvrzení, které by šlo snadno odmávnout.

Teplotní podzim se může znovu posunout směrem k létu. Vodní stres ale nezmizí, naopak. A právě v tom napětí mezi příjemným teplem a vysychající krajinou se odehraje skutečný příběh zbytku roku 2026.

Článek Léto má trvat až do listopadu. Evropský model zveřejnil předpověď, kterou čekal málokdo se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Studená fronta jako spínač

Za celým kontrastem stojí zvlněná studená fronta, která se přes Česko přesouvá v úterý a ve středu. Podle expertízy projektu InterSucho postavené na modelu ECMWF IFS fronta naráží na republiku od západu: v Čechách se ochlazení projeví už v úterý 7. července, na Moravě naplno až ve středu. S frontou přicházejí přeháňky a bouřky, nejvíc srážek má spadnout mezi pondělím a středou, přičemž středa slibuje plošnější bouřkovou činnost. Týdenní úhrny se odhadují nejčastěji na 10–40 mm, víc na západě.

Od čtvrtka 9. července se ale nad střední Evropu začne rozšiřovat oblast vyššího tlaku z východního Atlantiku a jihozápadní Evropy. Oblačnost ustoupí, srážky se omezí na ojedinělé přeháňky a teplý vzduch se vrátí. Do soboty a neděle už jde o klasický letní režim s maximy, která v nejteplejších nížinách atakují 30–31 °C.

Jak to vypadá město po městě

Úterní aktualizace týdenního panelu ČHMÚ už kontrast mírně zarovnala; pro 7. července ukazuje celostátní orientační maximum 27 °C, pro 8. a 9. července shodně 23 °C. Rozdíl 12 stupňů tak nejlépe sedí na pondělní verzi výhledu a na srovnání začátku a konce týdne. I tak zůstává teplotní amplituda výrazná. Přehled reprezentativních maxim pro vybraná města (úterý / středa / čtvrtek / víkend):

Viditelný vzorec: jih Moravy a jižní Čechy se vracejí k třicítkám nejrychleji, sever a severovýchod zůstávají o 4–6 °C níž. Liberec v nejchladnější den sotva překročí 20 °C, a přesně tohle vytváří ten dramatický rozptyl, který na celorepublikové mapě vypadá jako dva různé světy.

Kontext: týden po historickém rekordu

Psychologicky celý výkyv rezonuje ještě silněji, protože přichází pouhý týden poté, co ČHMÚ potvrdil nové absolutní maximum teploty vzduchu v Česku, 41,9 °C naměřených 28. června v Doksanech. Devět z deseti nejvyšších hodnot v historii českého měření padlo během jediného víkendu 27.–28. června 2026. Po takovém extrému působí pondělních 18 °C na severu Čech skoro jako podzim. Jenže samotný mechanismus, rychlý červencový přechod přes studenou frontu, není bez precedentu. ČHMÚ v archivu významného počasí pro červenec 2014 dokumentuje obdobnou situaci: 6.–8. července 2014 maxima 30–34 °C a současně silné bouřky na frontálním rozhraní.

Co si sbalit a na co se připravit

Prakticky to znamená dva šatníky v jednom kufru. Na pondělí až středu: vrstvy, lehká bunda, deštník. Rána budou svěží, 9–17 °C podle regionu, a přeháňky mohou přijít kdykoli během dne. Od čtvrtka se přepíná do letního režimu: sluneční ochrana, dostatek tekutin, stín. Na víkend, zvlášť na jižní Moravě a v polabských nížinách, už počítejte s plným tropickým balíčkem. Kdo plánuje víkendový výlet do hor, bude na tom o poznání příjemněji: Liberecko nebo Jeseníky zůstanou i v sobotu pod 26 °C.

Dva režimy počasí v jednom týdnu, ne dvě chybné předpovědi. Fronta přijde, odvede svou práci a ustoupí tlakové výši. Česko si jen za pár dní projde cestou od deštníku k opalovacímu krému.

Článek Rozdíl 12 stupňů za pár dní. Předpověď na tento týden vypadá, jako by ji psali dva různí meteorologové se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co říkají meteorologové

Český hydrometeorologický ústav ve svém měsíčním výhledu pro období do 26. července drží jasnou linii: první polovina měsíce má být teplotně nad normálem. Konkrétnější termín přinesl modelový článek Meteocentra z pera Dominika Novotného. Ten na základě modelů ECMWF, CFS a CanSIPS datuje návrat výraznějšího horka na přelom první a druhé dekády července, tedy okolo pátku 10. července 2026. Horko by se přitom mohlo udržet i v týdnu 13.–19. července.

Důležitá poznámka: jde stále o předpovědní výhled, nikoli o vydanou výstrahu. Posun o jeden až tři dny je realistický. Ale směr je jasný, teploty půjdou nahoru.

Proč může být druhá vlna nepříjemnější

Nový rekord 41,9 °C aktuální modely pro druhou vlnu neukazují. V brněnském čtrnáctidenním výhledu se maxima zvedají z 24 °C v pátek 10. července přes 27 °C v sobotu na 29–30 °C kolem 12.–13. července. To je daleko od červnového extrému. Přesto může být tahle epizoda pro lidské tělo horší. Důvody jsou tři:

• Délka trvání. Zatímco červnová špička trvala dva dny, nadcházející vlna se podle modelů může táhnout přes celý týden.
• Tropické noci. Když teplota neklesne pod 20 °C, tělo se přes noc nezotaví. Právě noční neochlazení ČHMÚ označuje za hlavní faktor zdravotní zátěže, víc než samotné denní maximum.
• Kumulace. Organismus, který si sotva odpočinul po rekordním konci června, reaguje na další horko citlivěji. Zvlášť senioři, malé děti, těhotné ženy a lidé pracující venku.

ČHMÚ navíc upozorňuje, že nejde jen o teplotu vzduchu. Index UTCI, který ústav používá pro hodnocení tepelné zátěže, zohledňuje i vlhkost a vítr. Při bezvětří a vyšší vlhkosti může pocitová teplota překonat naměřenou o několik stupňů.

Kde to bude nejhorší

Tradičně nejzranitelnější regiony ČHMÚ jmenuje jasně: Polabí, Poohří, jižní Moravu a střední Čechy. Právě jižní Morava v aktuálních výhledech ukazuje nejrychlejší rozjezd, brněnská maxima stoupají k 30 °C už 13. července. Menší šanci na extrémní horko mají vyšší polohy a Plzeňsko.

Za pozornost stojí i širší kontext. Počet tropických dnů v Česku dlouhodobě roste: v období 1961–1990 jich bylo v průměru pět ročně, v letech 1991–2020 už jedenáct, za roky 2011–2025 více než třináct. Rok 2024 přinesl v průměru 18,5 tropického dne. Kratší intervaly mezi vlnami veder nejsou náhoda, jsou součástí trendu, který ČHMÚ přímo spojuje s klimatickou změnou.

Jak se připravit

Od 1. července ČHMÚ spustil inovovaný výstražný systém, který nově odděluje dopady tepla na zdraví lidí a na infrastrukturu. Letošní výstrahy proto mohou vypadat jinak, než na co byli lidé zvyklí. Vyplatí se sledovat aktuální stránku výstrah a nepřehlédnout ani předběžný výhled nebezpečných jevů.

Praktická doporučení ČHMÚ pro nadcházející dny:

• Větrat pouze v noci a brzy ráno, přes den důsledně stínit.
• Pít průběžně, i bez pocitu žízně. Omezit alkohol a silnou kávu.
• Náročnější práci, sport a delší cesty přesunout na ráno nebo pozdní večer.
• Klimatizaci nastavit rozumně, rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou držet kolem 5 až 8 °C.
• Nenechávat děti, seniory ani zvířata v zaparkovaném autě, a to ani na „chvilku“.

Datum 10. července si můžete zakroužkovat v kalendáři. Ne jako jistotu, ale jako orientační bod, od kterého se vyplatí mít zatažené žaluzie a plnou láhev vody po ruce.

Článek Vedra se vrátí a budou horší. Meteorologové řekli přesný den, kdy to začne se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Schenk řekl, a co ne

Schenk vede německou redakci The Weather Channel, předtím pracoval jako letový meteorolog. Ve svém výroku z 30. června 2026 označil za kandidáty na první evropskou padesátku jižní Itálii, Španělsko a Řecko. Jako nejbližší možný termín uvedl „příští léto“, tedy léto 2027. Pokud ne příští rok, pak „během příštích deseti let“. Pro střední Evropu mluví spíš o opakovaných vlnách kolem 40 °C a vzdálenějším výhledu k 45 °C.

Důležité upřesnění: veřejně dostupný zdroj neobsahuje žádný konkrétní model, dataset ani výpočet návratové doby. Nejde o studii, ale o expertní odhad v mediálním rozhovoru. To neznamená, že je odhad nesmyslný (opírá se o reálný trend), ale je fér ho odlišit od scénářových projekcí, s nimiž pracují IPCC nebo Copernicus.

Jak daleko má Evropa k padesátce

Oficiální rekord kontinentální Evropy drží Sicílie: 48,8 °C naměřených 11. srpna 2021 v okolí Syrakus, jak potvrdila WMO v lednu 2024. Chybí tedy 1,2 °C. Na první pohled málo. Jenže právě poslední stupně bývají nejtěžší, vyžadují souběh extrémní vzduchové hmoty, bezoblačného nebe, nízké vlhkosti a lokálního zesílení.

Přesto kontext mluví ve prospěch Schenkova odhadu:

• Evropa se od historické vlny veder v roce 1976 oteplila přibližně o 2 °C, tedy rychleji než globální průměr.
• Copernicus dlouhodobě sleduje nárůst dnů se silným tepelným stresem a tropických nocí v jihovýchodní Evropě.
• IPCC v šesté hodnotící zprávě uvádí, že Středomoří čeká nadprůměrné letní oteplování a častější i intenzivnější vlny veder, bez ohledu na emisní scénář.

Jinými slovy: oficiální instituce nestanovují konkrétní rok prvních 50 °C, ale potvrzují, že směr je jednoznačný a zrychluje se.

Proč je 41,9 °C v Česku víc než jen číslo

Český rekord z Doksan není jen statistická kuriozita. Je to signál, že čtyřicítky přestaly být výsadou jižní Evropy a staly se ověřenou realitou ve středoevropské meteorologické síti. ČHMÚ rekord potvrdil už 29. června 2026, den po naměření. Připomeňme, že už v sobotu 27. června padlo přechodné maximum 40,9 °C, které vydrželo pouhých dvacet čtyři hodin.

Projekce ČHMÚ pro Česko nepracují s výhledem 50 °C. Regionální model ALADIN-CLIMATE/CZ při scénáři SSP5-8.5 ukazuje hlavně prudký nárůst počtu tropických dnů a intenzity veder. Ale i bez padesátky je posun dramatický: skok o 1,5 °C nad předchozí rekord za čtrnáct let je tempo, které dřívější klimatologie nepředpokládala.

Nové výstrahy: ne teplota, ale co dělá s tělem

Stát na novou realitu reaguje. Od 1. července 2026 spustil ČHMÚ inovovaný výstražný systém, který poprvé odděluje dva typy dopadů veder: na zdraví člověka a na hospodářství s infrastrukturou. Pro hodnocení tepelné zátěže zavádí index UTCI a systém Heat Health Warning System. Důvod je prostý: samotná teplota vzduchu nestačí. Kombinace vlhkosti, větru, záření a délky epizody rozhoduje o tom, jestli je 38 °C snesitelných, nebo smrtelně nebezpečných.

WHO to potvrzuje: produktivita práce klesá o 2–3 % na každý stupeň Celsia nad 20 °C měřeno indexem WBGT. A pro zdravotní dopady vln veder bývají často výmluvnější noční minima než odpolední špičky; tropická noc nad 20 °C nedovolí tělu regenerovat.

ČHMÚ k extrémním teplotám doporučuje:

• Dodržovat pitný režim a doplňovat minerály.
• Vyhýbat se fyzické i psychické zátěži v odpoledních maximech.
• Větrat v noci a brzy ráno, přes den stínit okna.
• Nenechávat děti a zvířata v zaparkovaných autech.
• Neochlazovat organismus skokově.
• Při zdravotních potížích okamžitě vyhledat lékaře.

Padesátka jako symbol, ne jako zlom

Číslo 50 °C má obrovskou mediální sílu. Ale biologický zlom pro lidský organismus neleží na jednom přesném stupni, závisí na vlhkosti, expozici, věku, hydrataci a desítkách dalších proměnných. Smrtelně nebezpečné mohou být i teploty výrazně pod padesátkou, pokud trvají dny a noci nepřinášejí úlevu. Právě proto ČHMÚ i WHO přecházejí od jednoduchých teplotních prahů ke komplexním indexům.

Schenkův odhad nemusí trefit přesný rok. Ale trend, na který ukazuje, je podložený daty Copernicusu, IPCC i WMO. Evropa se otepluje rychleji než zbytek světa a Středomoří je v první linii. Česko není jih Španělska, ale Doksany 28. června 2026 ukázaly, že vzdálenost se zmenšuje rychleji, než jsme čekali.

Článek 41 °C v Česku byl jen začátek. Meteorolog spočítal, kdy Evropa poprvé překročí 50 stupňů se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co vlastně ČHMÚ vydal, a co ne

Důležité upřesnění hned na úvod. ČHMÚ nepublikuje jednu fixní „předpověď na celý měsíc“ v tom smyslu, jak si ji většina lidí představuje. Jde o měsíční výhled, pravděpodobnostní odhad aktualizovaný každý týden, který pokrývá čtyři týdny dopředu a platí pro Česko jako celek. Regionální rozdíly, třeba Čechy versus Morava, v něm nenajdete. Orientační úspěšnost ústav uvádí kolem 75 % pro teplotu a 65 % pro srážky. Spolehlivější jsou klasické předpovědi na pět až sedm dní.

Přesto měsíční výhled zachytí to podstatné: celkový teplotní a srážkový trend. A právě ten byl pro červenec neobvyklý.

Horký start, rychlý obrat

Výhled z poloviny června počítal pro úvod prázdnin s průměrnými až jen slabě nadprůměrnými teplotami: ranní minima kolem 9–15 °C, odpolední maxima nejčastěji 22–27 °C, přes třicítku jen krátkodobě. Žádná dlouhá vlna veder.

Realita prvních červencových dnů ale přišla ostřeji. Období 1.–6. července se ukázalo jako nejteplejší úsek celého měsíce, 2. a 3. července maxima místy překonala 35 °C. Za horkem stála tlaková výše nad střední Evropou a příliv velmi teplého vzduchu od jihu až jihozápadu. Jenže pak přišlo přesně to, co výhled naznačoval, rychlé přepnutí. Zvlněná studená fronta s bouřkami vtáhla od severozápadu chladnější vlhký vzduch a teploty spadly.

Celý měsíc se pak nesl ve třech výrazně chladnějších epizodách:

• 8.–12. července — první ochlazení po úvodním horku
• 16.–18. července — krátký, ale znatelný pokles teplot
• 27.–31. července — nejdelší chladný úsek, přechod ke „zlomu“

Mezi nimi se vracely teplejší dny, ale nikdy ne na úroveň úvodního týdne. Kdo plánoval letní tábor nebo dovolenou v Česku, musel sledovat krátkodobé předpovědi den po dni. Měsíční výhled na to nestačil.

Zlom na přelomu měsíců

Nejsilnější signál z celého léta přišel ve výhledu z 29. července. ČHMÚ pro období 28. července až 10. srpna očekával podprůměrné teploty v obou týdnech, s maximy na přelomu měsíců jen lehce nad 20 °C. První týden měl být navíc srážkově průměrný až nadprůměrný. Teprve ve druhé polovině srpna se mělo počasí postupně vracet k normálu.

Prakticky řečeno: kdo chtěl v druhé půlce léta chytit v Česku nejteplejší okno, měl cílit na dny kolem 21. července. Přelom měsíců už patřil bundám a deštníkům.

Zvlášť na východě republiky se přitom projevily lokálně silné srážky. Už 9.–10. července ČHMÚ informoval o vydatných srážkách na severní a východní Moravě a ve Slezsku, v Beskydech s úhrny až kolem 50 mm. Pro organizátory táborů v horských oblastech to znamenalo zvýšenou pozornost, ne paniku, ale rozhodně nutnost sledovat denní výstrahy ČHMÚ.

Jak červenec dopadl: čísla mluví jasně

Když ústav na konci měsíce zveřejnil oficiální hodnocení, potvrdilo se, co výhledy naznačovaly. Průměrná teplota 17,9 °C, o 0,4 °C pod normálem 1991–2020. V posledních deseti letech byl chladnější jen červenec 2020 s 17,7 °C. Pro srovnání:

Rozdíl téměř dvou stupňů oproti předchozím dvěma letům je na celostátní průměr obrovský. Regionálně se ukázaly i zajímavé rozdíly: v Čechách průměr 17,7 °C, na Moravě a ve Slezsku 18,4 °C. Srážek spadlo v Čechách 84 mm (95 % normálu), zatímco Morava a Slezsko dostaly 116 mm, tedy 126 % normálu.

Evropský kontext to potvrzuje. Podle služby Copernicus byl červenec 2025 ve střední Evropě převážně chladnější než normál a srážkově nadprůměrný, v širokém obraze v souladu s tím, co ČHMÚ postupně signalizoval.

Léto výkyvů, ne léto zkažené

Podle nás je nejpřesnější charakteristika letošního července právě slovo „nevyzpytatelný“. Nešlo o zkažené léto. Nešlo o katastrofu. Šlo o měsíc, který nedovolil zvyknout si na jeden režim počasí déle než pár dní. Po mimořádně teplém červnu to byl kontrast, na který nebyl nikdo připravený, ani ti, kdo výhledy ČHMÚ četli pravidelně.

Kdo si z toho má něco odnést do příštích prázdnin: měsíční výhled je kompas, ne navigace. Ukazuje směr, ale konkrétní trasu, kdy sbalit plavky a kdy gumáky, spolehlivě ukáže až předpověď na pět dní dopředu.

Článek Začátek prázdnin se bude vymykat normálu. ČHMÚ vydal předpověď na celý červenec, pak přijde zlom se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čechy vs. Morava: dva různé světy ve stejný den

Regionální předpovědní karty ČHMÚ ukazují na středu 1. července propastné rozdíly:

Praha tedy opouští tropickou zónu už v úterý; středeční maximum 22 °C je spíš příjemný letní den. Vysočina funguje jako přechodový pás: ve středu 27 °C, pod tropickou hranicí, ale stále nad dvacítkou. Jihomoravský a Zlínský kraj drží tropy nejdéle. Teprve čtvrteční propad na 25–26 °C znamená plošný konec třicítkových maxim v celé republice.

Vlna, která přepsala české rekordy

Nejde o běžný konec června. ČHMÚ 29. června potvrdil nové absolutní maximum teploty vzduchu v Česku: 41,9 °C naměřených o den dříve v Doksanech. Měsíční výhled ústavu navíc označuje poslední červnový týden s průměrnou teplotou 25 °C za nejteplejší týden od začátku měření na našem území.

Na některých stanicích jižní Moravy a v Polabí běžely tropické dny nepřetržitě od 18. června. Podle analytického materiálu ČHMÚ se série na těchto stanicích blížila 12–13 dnům už k uplynulému víkendu. Pokud se započítá i středeční trop na jihovýchodě Moravy, nejteplejší oblasti se mohly dostat ke zhruba 14 dnům v řadě. Národní rekord (16 po sobě jdoucích tropických dnů ze srpna 2015) tak zůstává nepřekonán. Ale jen těsně.

Co přijde po vedrech: bouřky, ne hladké ochlazení

Měsíční výhled ČHMÚ na období do 26. července počítá s vlhčím režimem a převážně konvektivními srážkami, tedy bouřkami, které mohou být regionálně velmi rozdílné. Ochlazení po tropické vlně tak nemusí být všude „čisté“. Lokálně ho mohou doprovázet přívalové srážky a silné bouřky.

Zároveň platí, že konec této konkrétní vlny neznamená konec horkého léta. ČHMÚ očekává do poloviny července nadprůměrné teploty a celé období do konce třetí červencové dekády hodnotí jako pravděpodobně teplejší, než bývá zvykem. Návrat dalších horkých epizod během léta 2026 podle nás nelze vyloučit, výhled to spíš podporuje.

Jak přežít poslední horké hodiny

Hlavně na jihu a východě Moravy zbývá ještě minimálně jeden tropický den. ČHMÚ doporučuje:

• Omezit pobyt na přímém slunci a v rozpálené zástavbě, zejména kolem poledne a odpoledne.
• Pít dostatek nealkoholických nápojů s minerály, nečekat na pocit žízně.
• Větrat jen v noci a brzy ráno, přes den držet okna zavřená a zastíněná.
• Nenechávat děti ani zvířata v zaparkovaných autech, ani na pár minut.
• Neochlazovat se skokem do studené vody; teplotní šok může být nebezpečný.
• Při zdravotních potížích neváhat a vyhledat pomoc.

Celorepublikově nejjistější okno pro venkovní aktivity bez rizika extrémního horka začíná ve čtvrtek 2. července. Pro Prahu a velkou část Čech klidně už o den dřív; středeční 22 °C je teplota, při které se dá normálně fungovat, běhat i grilovat bez obav.

Článek Vedra v Česku končí, ale ne najednou. ČHMÚ řekl, který tropický den bude poslední se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co se v těle stane během pár minut

Organismus přizpůsobený vedru (rozšířené cévy, zpocená kůže, zrychlený tep) narazí na proud studeného, suchého vzduchu. Cévy se prudce stáhnou, krevní tlak skočí nahoru, sliznice nosohltanu se ochladí a vyschnou. Podle Gála může už během minut dojít k prochlazení horních cest dýchacích. Výsledek zní banálně: rýma, zahlenění, bolest v krku, chrapot, tupá bolest hlavy. Jenže právě tahle kombinace člověka spolehlivě uloží na den dva do postele.

Důležitá poznámka: nachlazení jako takové způsobují viry, nikoli chlad sám o sobě. Prudké ochlazení ale oslabí lokální obranu sliznic a usnadní virům cestu. U lidí s vysokým tlakem nebo kardiovaskulárním onemocněním navíc náhlé stažení cév zvyšuje oběhovou zátěž, a to už není „jen rýma“.

Koho se to týká nejvíc

Ne každý zdravý třicátník skončí po návštěvě supermarketu s teploměrem pod paží. Riziko ale výrazně roste u několika skupin:

• Senioři nad 65 let – hůře regulují tělesnou teplotu, cévy reagují pomaleji.
• Děti do 4 let – termoregulace ještě není plně vyvinutá.
• Těhotné a kojící ženy – vyšší oběhová zátěž už v klidovém stavu.
• Chronicky nemocní – zejména lidé s hypertenzí, obezitou, astmatem nebo na lécích ovlivňujících pocení (diuretika, betablokátory).

Pro tyto skupiny NZIP doporučuje zvýšenou opatrnost nejen při pobytu venku, ale právě při přechodech mezi teplotně odlišnými prostředími. Zdravý dospělý člověk teplotní skok zpravidla zvládne bez následků, pokud není dehydratovaný a nestojí přímo pod výdechem klimatizace. Ale i u něj platí: čím větší rozdíl, tím vyšší šance, že se tělo ozve.

Proč je v obchodech taková zima

Přesné teploty, na které české řetězce nastavují klimatizaci, se veřejně běžně nedozvíte. Ve starším vyjádření Penny zaznělo, že teplota v prodejnách neklesne pod 19 °C; Albert mluvil o zachování stávající úrovně bez konkrétního čísla. Aktuální ověřená data pro léto 2026 ale chybí.

Pro zaměstnance přitom existují jasná pravidla. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoví pro klimatizovaná pracoviště třídy I optimum 24,5 ± 1 °C, pro třídu IIa pak 23 ± 1 °C. Zákaznická část prodejny ale pod tuto normu přímo nespadá. Jinými slovy: žádný zákon neříká, že obchod nesmí podchladit prostor na 20 °C. Kontrolu mikroklimatu na pracovištích mají v kompetenci krajské hygienické stanice, nikoli inspekce práce.

Podle nás je to hlavní problém celé situace. Obchodníci cílí na komfort, zákazník zpocený z ulice ocení chlad. Jenže „příjemně“ a „zdravě“ nejsou totéž. Rozdíl 15 °C může subjektivně působit jako úleva, ale fyziologicky jde o šok.

Jak si teplotní skok zmenšit

Obchod sám o sobě není nebezpečný. Nebezpečný je extrém mezi venkem a vnitřkem, a ten si zákazník může často zmenšit sám.

• Načasování nákupu. Ráno v sedm nebo večer po osmé bývá venku 28–30 °C. Při stejném nastavení klimatizace na 24 °C je rozdíl jen 4–6 °C, přesně v doporučeném pásmu.
• Zádveří jako mezizóna. Většina supermarketů má vstupní prostor, kde teplota klesá postupně. Stačí v něm na pár vteřin zpomalit, než vejdete do hlavní prodejní plochy.
• Pití před vstupem. Dehydratované tělo reguluje teplotu hůř. Doušek vody před dveřmi není zbytečný rituál.
• Pozice uvnitř. Nestůjte přímo pod výdechem klimatizace, zvlášť pokud jste zpocení. Proud studeného vzduchu na mokrou kůži ochladí povrch těla rychleji, než se organismus stihne přizpůsobit.
• Aklimatizace při odchodu. ČHMÚ i NZIP doporučují totéž i obráceně: při odchodu z klimatizovaného prostoru se krátce zastavte v přechodové zóně, než vyjdete na přímé slunce.

Vedro není jen o klimatizaci

Teplotní šok v obchodě je jen jeden dílek skládanky. Hlavní hrozbou extrémních veder zůstává vyčerpání z horka, kolaps a v nejhorším případě úpal, stavy, které podle CDC vyžadují okamžitou pomoc. Kdo tráví hodiny na přímém slunci bez dostatečného pití a pak vběhne do ledového obchodu, kombinuje dvě rizika najednou.

Detailní výstrahy ČHMÚ se zatím vztahují hlavně k poslednímu červnovému víkendu a pondělí 29. června 2026. Pro první prázdninový víkend 4.–5. července měsíční výhled naznačuje návrat k průměrným maximům kolem 26 °C. Vedra ale v českém létě přicházejí ve vlnách a každá další bude znamenat stejnou otázku u dveří supermarketu.

Odpověď na ni je jednoduchá: ne obchod, ale rozdíl je ten problém. A rozdíl se dá zmenšit, stačí hodinky a pár vteřin v zádveří.

Článek Venku 38 °C, v obchodě 22 °C. Lékaři varují, rozdíl 15 stupňů vás může poslat do postele se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co ta čísla znamenají pro české léto

Půl stupně za deset let nezní dramaticky. Jenže nejde o to, že by se každý jednotlivý červenec mechanicky oteplil o přesně stanovenou hodnotu oproti tomu předchozímu. Jde o rostoucí teplotní základnu. Představte si ji jako podlahu, ze které startují všechny letní výkyvy, a ta podlaha se rok od roku zvedá.

Český hydrometeorologický ústav to dokumentuje na domácích datech: od šedesátých let se průměrná teplota v Česku zvedla zhruba o 2 °C. V létě je nárůst ještě strmější, přibližně o 3 °C. Počet tropických dnů, kdy teplota překročí 30 °C, se zhruba ztrojnásobil: z průměrných pěti ročně v období 1961–1990 na dnešních dvanáct až třináct. A to je průměr. V posledních patnácti letech jich bývá ještě víc.

Praktický důsledek? Stejná synoptická situace, tlakový hřeben přinášející horký vzduch z jihozápadu, dnes spolehlivě vyrobí vyšší maxima, teplejší noci a delší zátěž organismu, než by vyrobila před třiceti lety. Podlaha je prostě výš.

Proč zrovna Evropa a proč tak rychle

Ivan Güttler, ředitel chorvatské národní meteorologické služby DHMZ a kontaktní osoba Chorvatska pro IPCC, patří k odborníkům, kteří tento mechanismus vysvětlují na základě měřených klimatologických řad. Copernicus pojmenovává čtyři hlavní důvody, proč Evropa vede žebříček:

• Pevnina versus oceán. Souš se ohřívá rychleji než vodní plocha. Evropa je z velké části vnitrozemský kontinent.
• Změny atmosférické cirkulace. Proudění stále častěji podporuje letní vlny veder; tlaková výše se nad Evropou „zasekne“ a drží horký vzduch na místě.
• Čistší vzduch, paradoxně. Pokles aerosolového znečištění v posledních dekádách znamená, že méně částic v atmosféře rozptyluje sluneční záření. Slunce tak dopadá na povrch silněji.
• Arktická blízkost. Severní okraj Evropy zasahuje do Arktidy, která se otepluje nejrychleji ze všech oblastí planety. Úbytek sněhu a ledu snižuje odrazivost povrchu a zesiluje oteplování.

John Kennedy z WMO to shrnul při aktuální vlně veder jedním číslem: od historického léta 1976 se Evropa oteplila asi o 2 °C. Celkově je dnes evropský kontinent zhruba o 2,5 °C teplejší než v předindustriální éře, zatímco globální průměr se pohybuje kolem 1,4 °C.

Nejhorší nepřítel: noc, která neochladí

Denní maxima přitahují pozornost médií. Ale podle dat Copernicu o tepelném stresu roste v Evropě od osmdesátých let ještě jeden, méně viditelný ukazatel: počet tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 °C.

A právě teplé noci jsou z hlediska zdraví klíčové. Tělo se přes noc nedokáže zregenerovat, do dalšího horkého dne vstupuje už zatížené. WHO uvádí, že tepelný stres patří k hlavním příčinám úmrtí spojených s počasím. V létě 2022 bylo v Evropě odhadnuto přes 61 000 nadúmrtí v souvislosti s vedrem. Nejvíce ohrožení jsou senioři, kojenci, těhotné ženy, lidé pracující venku a chronicky nemocní.

ČHMÚ ve výstraze pro víkend 27.–28. června 2026 varoval nejen před denními maximy 35–40 °C, ale i před přetrvávajícím nočním teplem. Právě kombinace obojího dělá z vícedenní vlny veder skutečně nebezpečnou událost.

Co nás čeká, a co s tím

Při prostém prodloužení současného evropského trendu vychází za dvacet let přibližně dalších +1,1 °C a za třicet let asi +1,7 °C navíc oproti dnešku. Jednotlivá léta budou kolísat (chladnější ročníky nezmizí), ale statistická základna poroste. WMO navíc upozorňuje, že pravděpodobnost La Niña pro léto 2026 dosahuje 80 %, což může globální teplotní výkyvy ještě zesílit. Pro Evropu sice bývá vliv ENSO silnější v zimě, ale v kombinaci s už tak vysokou základnou přidává další nejistotu.

Generální tajemník OSN António Guterres při příležitosti Světového dne životního prostředí v červnu 2026 zopakoval, že každá desetina stupně rozhoduje. Trend není plně odvratitelný v horizontu příštích let, část oteplení už je „v systému“. Ale jeho tempo a škody jsou ovlivnitelné: snižováním emisí, odchodem od fosilních paliv, omezením metanu a adaptací měst i domácností.

Pro běžného člověka v Česku to znamená praktické věci: mít plán pro seniory a děti v rodině, větrat jen v noci a brzy ráno, stahovat žaluzie, doplňovat tekutiny a minerály, vyhnout se fyzické zátěži v poledne a sledovat výstrahy ČHMÚ. Ne jako jednorázovou reakci na „ten jeden horký víkend“, ale jako rutinu, která se bude opakovat každé léto. Častěji, déle a intenzivněji.

Česká léta nebudou každý rok rekordní. Ale ta nebezpečná budou přicházet stále častěji, protože podlaha, ze které startují, se pořád zvedá.

Článek Půl stupně za deset let. Meteorolog vysvětlil, proč bude každé české léto horší než to předchozí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Neděle jako vrchol: 37 °C celostátně, lokálně i přes 40 °C

Čísla, která ČHMÚ zobrazuje v celostátní týdenní předpovědi, vypadají na první pohled o něco střízlivěji: sobota 36 °C, neděle 37 °C, pondělí 33 °C. Jenže to jsou orientační maxima za celé Česko, průměr přes všechny regiony od Šumavy po Jeseníky. Skutečný extrém se odehraje jinde.

Regionální předpověď pro Jihomoravský kraj na neděli už pracuje s rozmezím 37 až 40 °C a na jihu kraje připouští i výjimečně vyšší hodnoty. Mezi oblasti, kde se lokální rekordy mohou lámat, ČHMÚ řadí:

• Polabí a Poohří, tradiční tepelné ostrovy středních a severozápadních Čech
• Jižní Moravu, zejména Břeclavsko a Hodonínsko
• Střední Čechy, včetně okolí Prahy
• Plzeňsko, s menší, ale nenulovou pravděpodobností

Rozdíl mezi celostátním číslem a lokálním extrémem je klíčový. Když ČHMÚ napíše 37 °C pro celou republiku, neznamená to, že nikde nebude víc. Znamená to, že průměrná stanice naměří kolem 37 °C. Ta nejteplejší může být o tři i čtyři stupně výš.

Proč si jsou meteorologové tak jistí

Ansámblové běhy modelů, tedy desítky paralelních výpočtů s mírně odlišnými vstupními podmínkami, vykazují pro nedělní vzduchovou hmotu už jen malou nejistotu. ČHMÚ to v tiskovém materiálu formuluje opatrně, ale jednoznačně: rekord 40,4 °C bude s vysokou pravděpodobností překonán.

Jistota se ale týká charakteru vzduchové hmoty, ne přesného čísla na konkrétní stanici. Konečné denní maximum u země závisí ještě na vlhkosti vzduchu a větru. Suchý vzduch a slabý vítr teplotu vytáhnou výš, vlhčí proudění ji může o stupeň či dva přibrzdit. Proto ústav mluví o „možnosti překonání“, ne o jistotě na desetinu stupně.

Důležitý je i kontext délky epizody. Na některých stanicích na jižní Moravě a v Polabí běží tropické dny nepřetržitě od 18. června. Do neděle to může být 12 až 13 dnů v řadě. Podobné synoptické situace se v posledních deseti letech objevily vícekrát, ale nejteplejší vzduch tehdy zůstával nad západní Evropou. Tentokrát doputoval až nad Česko.

Pondělí 29. června: den, kdy se počasí otočí

Zlom přichází rychle, v řádu desítek hodin. Celostátní předpověď pro pondělí ukazuje 33 °C, tedy pokles o čtyři stupně proti neděli. To samo o sobě nezní dramaticky. Třiatřicet stupňů je pořád tropický den.

Jenže po sérii dvanácti dnů, kdy teploty neklesaly pod 30 °C a noci zůstávaly tropické (lokálně ani pod 25 °C), je i částečný ústup pocitově obrovský skok. Tělo akumuluje tepelný stres, spánkový deficit se sčítá noc za nocí. Pondělní pokles proto neznamená jen jiné číslo na teploměru. Znamená první noc, kdy se dá spát s otevřeným oknem bez pocitu, že venku stojí sauna.

Podle měsíčního výhledu ČHMÚ pro období 29. června až 5. července klesnou průměry denních maxim na zhruba 26 °C. To je návrat k hodnotám, které odpovídají běžnému českému létu. Další vlna extrémního vedra se v tomto výhledu nerýsuje.

Úleva s háčkem: bouřky místo vedra

Ochlazení ale nepřijde zadarmo. Měsíční výhled pro první červencový týden počítá se srážkami lokálně bouřkového charakteru. A právě tady se scénář komplikuje. Po dnech suchého, stabilního vedra se atmosféra přepne do konvektivního režimu: teplý vzduch u země, chladnější výš, a z toho bouřky. Často intenzivní, vždy lokální, těžko předvídatelné na konkrétní obec a hodinu.

ČHMÚ provozuje indikátor přívalových povodní, který sleduje právě riziko lokálních zatopení z konvektivních srážek. V přechodovém období po vlně veder bývá tento indikátor obzvlášť relevantní: vyprahlá půda nestíhá vstřebat přívalový déšť a voda stéká po povrchu.

Prakticky to znamená, že přesun venkovních aktivit z nedělního poledne na pondělní odpoledne není automaticky bezpečnější varianta. Kdo plánuje cokoliv pod širým nebem, měl by od pondělí průběžně sledovat radar.

Jak přežít víkend: konkrétní doporučení ČHMÚ

Ústav vydal v souvislosti s hydrometeorologickou výstrahou samostatný soubor doporučení. Nejde o obecné fráze, jsou cílená na charakter právě této epizody:

• Vyhýbat se slunci a rozpálené zástavbě, zejména mezi 11. a 17. hodinou
• Zvýšit příjem tekutin a minerálů, dehydratace při 40 °C nastupuje rychleji, než si většina lidí uvědomuje
• Omezit fyzickou i psychickou zátěž, platí i pro práci z domova v nevětraném bytě
• Větrat hlavně v noci a brzy ráno, kdy teplota klesá nejníž
• Nenechávat děti ani zvířata v autě, interiér zaparkovaného vozu na slunci překročí 60 °C za méně než 20 minut

Zvláštní pozornost si zaslouží tropické noci. ČHMÚ upozorňuje, že noc z neděle na pondělí nemusí lokálně klesnout ani pod 25 °C. Právě kumulace teplých nocí je podle ústavu jedním z největších zdravotních rizik celé epizody, protože tělo nemá kdy regenerovat.

Od 60. let se teplota v Česku zvýšila přibližně o 2 °C, v létě dokonce o 3 °C, a počet tropických dnů se zhruba ztrojnásobil. Neděle 28. června 2026 může být dnem, kdy se česká klimatická statistika přepíše. Pondělí pak dnem, kdy si lidé poprvé za téměř dva týdny vydechnou a začnou sledovat oblohu kvůli něčemu jinému než slunci.

Článek 40 °C a pak rázem konec. Meteorologové spočítali, který den se počasí v Česku úplně otočí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čtyři dny, osm stupňů nahoru

Nárůst teplot v posledním červnovém týdnu připomíná schody, kde každý den přidá další patro:

• Čtvrtek 25. 6. – 32 °C
• Pátek 26. 6. – 34 °C
• Sobota 27. 6. – až 38 °C
• Neděle 28. 6. – až 40 °C

Důležitá poznámka ke kalendáři: vrchol veder připadá na neděli 28. června 2026, nikoli na 29. června, jak se v některých textech mylně objevilo. 29. je pondělí, a právě na pondělí předpověď počítá s ochlazením. V neděli odpoledne a večer se navíc v Čechách mohou objevit přeháňky nebo bouřky, které pravděpodobně odstartují změnu počasí.

Hodnoty „až 39 °C“ nebo „až 40 °C“ přitom neplatí plošně pro celé Česko. Jde o lokální maxima na nejteplejších místech, typicky v nížinách. Zbytek území bude horký, ale o několik stupňů níž.

Proč se předpověď mění tak rychle

ČHMÚ pracuje s numerickým modelem ALADIN, který má horizontální rozlišení 2,3 km a aktualizuje se čtyřikrát denně. Každý nový běh modelu zpracovává čerstvá vstupní data, a pokud atmosférické podmínky zesilují rychleji, než předchozí výpočet předpokládal, strop se posouvá. Přesně to se stalo: postupné běhy modelu přidávaly stupně, až se nedělní maximum dostalo k hranici 40 °C.

Denní maximum se v metodice ČHMÚ vztahuje k intervalu 6:00–18:00 UTC, tedy 8:00–20:00 středoevropského letního času. Prakticky to znamená, že nejteplejší chvíle přijde odpoledne, zhruba mezi 14. a 17. hodinou.

Červnový rekord na dosah

Aby bylo jasné, co číslo 39 °C znamená v českém kontextu: podle databáze historických extrémů ČHMÚ je červnový rekord ve standardní síti stanic 38,9 °C, naměřený v Doksanech na Litoměřicku, a padl hned dvakrát: 26. června 2019 a 19. června 2022. Mimo standardní síť se v červnu naměřilo 39,0 °C v Husinci-Řeži, rovněž v roce 2022.

Absolutní český rekord pak drží Dobřichovice: 40,4 °C z 20. srpna 2012.

Pokud by se neděle skutečně dostala na 39 °C, dorovná nebo překoná červnové maximum. Při 40 °C by šlo o přímý útok na absolutní rekord republiky. A to v době, kdy školní rok teprve končí, ne uprostřed srpna, kam takové extrémy historicky patří.

Co dělat, když rtuť atakuje čtyřicítku

ČHMÚ při velmi vysokých teplotách standardně varuje před přehřátím a dehydratací. Zvýšené riziko hrozí malým dětem, starším lidem a chronicky nemocným. Doporučení jsou konkrétní:

• Pít dostatek neslazených nealkoholických nápojů, ideálně i minerálních vod.
• Omezit fyzickou zátěž, zejména mezi 11. a 17. hodinou.
• Nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách.
• Nikdy nenechávat děti ani zvířata v zaparkovaném autě; interiér se při 39 °C venku může za patnáct minut vyhřát nad 60 °C.

Kdo může, měl by nedělní odpoledne strávit ve stínu nebo v klimatizovaném prostoru. Venkovní aktivity (sport, zahradničení, výlety) je rozumnější přesunout na ranní hodiny před devátou.

Pondělní ochlazení by mělo přinést úlevu. Do té doby ale Česko čeká víkend, který se může zapsat do teplotních tabulek vedle Doksan a Dobřichovic.

Článek V neděli může být v Česku 39 °C. Meteorologové přepsali předpověď a přidali dva stupně navrch se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co se děje ve Francii

Když meteorologové říkají „45 stupňů ve stínu“, nemyslí tím rozpálený asfalt ani teploměr přibitý na fasádě. Jde o standardní měření teploty vzduchu uvnitř zastíněného meteorologického přístřešku ve výšce zhruba 1,25 metru nad zemí. Číslo tedy popisuje, jak horký je samotný vzduch kolem vás, a to je právě důvod, proč je tak alarmující.

Francie se s tímto vzduchem potýká od minulého týdne. Podle AP News meteorologové přirovnávají intenzitu současné vlny ke katastrofálnímu srpnu 2003, kdy ve Francii zemřelo přibližně 15 tisíc lidí. V pondělí 23. června zůstalo kvůli horku zavřeno 1 352 škol, další tisíce upravily provoz. Ventilátory a mobilní klimatizace mizely z obchodů velmi rychle, v zemi, kde klimatizaci v domácnostech má jen zlomek obyvatel, je každý kus chlazení strategická komodita.

Čtyřicet mrtvých, ale jinak, než to zní

Číslo 40 mrtvých, které 23. června uvedl francouzský premiér Sébastien Lecornu, vyžaduje důležité upřesnění. Nejde o čtyřicet lidí, kteří zemřeli přímo na úpal. Premiér mluvil o 40 utonulých od 18. června, lidech, kteří se v extrémním horku vydali k vodě a nepřežili koupání. Vedra nepřímo zvýšila návštěvnost přírodních koupališť, řek a jezer, a s ní i počet tragédií.

Vedle toho existuje druhý, menší, ale přímější údaj: tři senioři ve věku 80 až 95 let zemřeli v okolí Bordeaux a záchranáři jejich úmrtí aktuálně přičítali právě vedrům. Obě čísla dohromady ukazují, jak široce horko zasahuje, od přímého přehřátí organismu po nepřímé důsledky chování, které vedra vyvolávají.

Kdy a jak silně to zasáhne Česko

Horko je v Česku už teď. Podle krátkodobé předpovědi ČHMÚ vypadá nejbližší vývoj takto:

Nejde o francouzských 40+ °C. Ale podceňovat to by byla chyba. Riziková hranice pro lidský organismus začíná už kolem 30 °C, zvlášť pokud se k ní přidají teplé noci, kdy tělo nemá šanci regenerovat. A právě noční minima rostou, ze 14 na 17 °C během tří dnů. V městských tepelných ostrovech, typicky v centru Prahy, Brna nebo Olomouce, bude reálná noční teplota ještě o několik stupňů vyšší.

Podle typického rozložení takových situací budou nejvíce zasažené nížiny: jižní Morava, Polabí, západ a centrum Čech. V dalších dnech po pátku horko pravděpodobně nepovolí, ale přesný regionální výhled ČHMÚ zatím nezveřejnil.

Kdo je ohrožen a co dělat bez klimatizace

Státní zdravotní ústav jmenuje rizikové skupiny konkrétně: lidé nad 65 let, děti do 4 let, těhotné a kojící ženy, chronicky nemocní (zejména se srdečními potížemi, vysokým tlakem nebo nadváhou) a lidé užívající některé léky. Météo-France u červené výstrahy navíc upozorňuje, že při extrémním horku je ohrožen i jinak zdravý člověk.

Co funguje i bez ventilátoru a klimatizace:

• Pijte pravidelně, i když nemáte žízeň. Žízeň je pozdní signál.
• Přes den zavřete okna, zatáhněte žaluzie nebo rolety. Byt se má chovat jako jeskyně: tmavá, uzavřená, chladná.
• Větrejte až po setmění, ideálně průvanem.
• Mokrý ručník na krk a zápěstí chladí překvapivě účinně. Vlažná sprcha několikrát denně.
• Omezte fyzickou námahu mezi 11. a 18. hodinou.
• Kontrolujte seniory. Zavolejte, zastavte se. Starší lidé často nepociťují žízeň a přehřátí rozpoznají pozdě.

Varovné příznaky přehřátí: teplota těla nad 40 °C, horká a suchá kůže, silná bolest hlavy, nevolnost, zmatenost, křeče. Při kolapsu nebo ztrátě vědomí okamžitě volejte záchranku.

Proč to bude čím dál častější

Současná vlna veder není izolovaný exces. Evropa je podle dat programu Copernicus nejrychleji se oteplující kontinent na planetě, od osmdesátých let se otepluje zhruba dvojnásobným tempem oproti globálnímu průměru. Jednotlivý červnový extrém je mimořádný. Prostředí, ve kterém vzniká, ale nahrává tomu, aby se podobné epizody opakovaly častěji a trvaly déle.

Francie v těchto hodinách testuje limity své infrastruktury i zdravotního systému. Česko má několik dní náskok a několik stupňů k dobru. Ten čas stojí za to využít: zavřít žaluzie, naplnit lahve vodou a zavolat babičce.

Článek 45 stupňů ve stínu a ventilátory vyprodané za půl hodiny. Francie hlásí 40 mrtvých, vedra míří k nám se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Týden tropů, pak návrat k normálu

Měsíční výhled ČHMÚ rozděluje nadcházející čtyři týdny do přehledných bloků. Ten první, 22.–28. června, označuje jako „extrémně nadprůměrný“, orientační maxima pro jednotlivé dny se pohybují mezi 30 a 34 °C. Pak přichází zlom. Týden od 29. června do 5. července už spadá na hranici průměrných a nadprůměrných hodnot, s maximy kolem 26 °C. Stejný charakter si drží i následující dva týdny, přičemž poslední blok 13.–19. července hodnotí ČHMÚ jako průměrný.

Pro srovnání: dlouhodobý průměr teploty pro celé sledované období činí 18,4 °C, historické maximum za stejný úsek drží rok 2010 s hodnotou 21,4 °C. Letošní závěr června bude tuto hranici testovat.

Sucho se nezastaví, naopak

Pokles teplot o pět stupňů zní jako úleva. Pro půdu a vodní zdroje ale nic neřeší, pokud nepřijde vydatný déšť. A ten ČHMÚ v nejbližších dvou týdnech nečeká. Srážky mají být podprůměrné a ústav výslovně uvádí, že „celkový stav sucha se bude prohlubovat.“

Čísla z poslední dostupné tiskové zprávy ČHMÚ k suchu z konce května kreslí nepříjemný obraz:

• 26 okresů hlásilo očekávané ztráty úrody 10–30 %
• 17 okresů počítalo se ztrátami 30–40 %
• 10 okresů překročilo hranici 40 %, hlavně v západní polovině Čech

Nejhůře je na tom severozápad Čech, kde půdní sucho zasahuje vrstvu do jednoho metru. Hladiny hlubokých vrtů v celé republice klesly v dubnu a květnu 2026 na nejnižší úroveň od roku 1991. Relativně lépe je na jižní Moravě, která těží z nadprůměrných srážek po loňských zářijových povodních.

Bouřky? Až později, a lokálně

Častější bouřkový charakter zmiňuje výhled až pro druhou polovinu sledovaného období, tedy zhruba od 6. července. I tam ale ČHMÚ upozorňuje na „lokální charakter“ srážek. Krátké přívalové deště při vysokých teplotách většinou nestačí doplnit vláhu v hlubších vrstvách půdy, voda se rychle odpaří z povrchu, než stihne vsáknout. Plošnější déšť, který by sucho reálně zmírnil, ve výhledu chybí.

Kdo plánuje výlety na konec června, nemusí kvůli bouřkám měnit program. Praktičtější je počítat s ústupem extrémního vedra od 29. června a sledovat operativní výstrahy, které ČHMÚ vydává zvlášť od měsíčního výhledu.

Jak moc věřit výhledu na měsíc dopředu

Měsíční výhled není předpověď na konkrétní den a místo. ČHMÚ sám upozorňuje, že jde o pravděpodobnostní odhad pro celou republiku, který nepostihuje regionální rozdíly a s rostoucí vzdáleností ztrácí přesnost. Trend, tedy směr, kterým se teploty a srážky vydají, ale zachycuje spolehlivěji než konkrétní číslo na konkrétní odpoledne.

Podle nás má výhled jasnou praktickou hodnotu: tropické vedro posledního červnového týdne je epizoda s expirací, ne nový režim. Červenec se rýsuje jako běžnější léto. Problém ale není teplota vzduchu, nýbrž to, co chybí v půdě a tocích. Ochlazení o pět stupňů sucho nevyřeší. Vyřešit ho může jedině déšť, a ten zatím nikdo neslibuje.

Článek 31 stupňů a pak konec. ČHMÚ varuje před zlomem počasí, který přijde už za pár dní se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pondělí bouřkové, středa už klidná

Nejdivočejší den přišel hned na úvod. Pondělní výstraha ČHMÚ pokryla Prahu, velkou část Středočeského kraje, celý Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj, části Ústeckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje i rozsáhlé oblasti Moravy včetně celého Moravskoslezska. Kolem poledne meteorologové krátce zpřísnili stupeň výstrahy na velmi silné bouřky pro Blovice, Nýřany, Plzeň a Rokycany. Varování zahrnovalo přívalový déšť, zatopení podchodů a podjezdů, kroupy, blesky i padající větve.

V úterý se bouřková aktivita přesouvá hlavně do jihozápadní poloviny Čech a na jih Moravy. Ve středu už mají přeháňky přežívat jen ojediněle na Šumavě. Nestabilní rozhraní postupně odchází a uvolňuje cestu teplejšímu a stabilnějšímu vzduchu.

Čtvrtek jako zlomový den

Čtvrtek 25. června je podle souhrnu týdenní předpovědi ČHMÚ prvním dnem, kdy má být slunečno a jasno na celém území. Žádné přeháňky, žádná konvekční oblačnost. Teploty okamžitě reagují, už v pátek se maxima pohybují mezi 30 a 35 °C, přičemž severovýchod Česka zůstává o něco chladnější.

O víkendu přichází vrchol. Sobota 27. června má být nejteplejším dnem celého týdne, s lokálními maximy až kolem 36 °C. Kde přesně padne nejvyšší hodnota, předpověď neupřesňuje, ale chladnější severovýchod naznačuje, že kandidáty budou spíš nížiny ve středních a jižních Čechách nebo na jižní Moravě.

Důležité upřesnění: bezoblačné okno nevydrží věčně. Už v neděli 28. června se podle předpovědi vrací přechodně větší oblačnost a ojedinělé přeháňky nebo bouřky, zejména v Čechách. Nejde nutně o konec horka, spíš o narušení dokonale jasného režimu.

Rekord to nebude, výjimečnost je jinde

Předpovědních 36 °C zní dramaticky, ale na český červnový rekord to nestačí. Podle historických extrémů ČHMÚ drží červnové maximum standardní sítě Doksany s 38,9 °C, mimo standardní síť pak Husinec-Řež s 39,0 °C. Letošní předpovědní strop je o téměř tři stupně níž.

Zapamatovatelnost tohoto týdne proto nestojí na absolutních číslech. Stojí na kontrastu. V pondělí lidé sledovali výstrahy a kontrolovali, jestli jim neteče do sklepa. O čtyři dny později budou hledat stín a počítat vypité litry vody. Tak rychlý přechod mezi dvěma extrémy počasí v rámci jednoho týdne je vzácný.

Jak přežít tropický víkend

Státní zdravotní ústav při teplotách nad 34 °C upozorňuje na riziko přehřátí, úpalu, mdlob i dehydratace. Nejohroženější jsou senioři, malé děti, těhotné ženy a chronicky nemocní. Základní pravidla pro čtvrtek až sobotu:

• Pitný režim: 2–3 litry denně po menších dávkách, ideálně voda a střídavě minerálky. Alkohol a kofein tělo vysušují.
• Denní režim: Námahu a pochůzky venku přesunout na ráno, přes poledne odpočívat.
• Oblečení: Lehké, světlé, volné. Pokrývka hlavy a sluneční brýle.
• Klimatizace: Nastavovat maximálně o 5–7 °C níže než venkovní teplotu; větší rozdíl zatěžuje oběhový systém.
• Za volantem: Horko zhoršuje soustředění a zpomaluje rozhodování, častější přestávky a dostatek tekutin jsou nutnost, ne luxus.

Týden, který začal kroupami a končí tropickým víkendem. Ne rekordní, ale svou dvoufázovostí mimořádný, a pro tělo náročný obojím směrem.

Článek Od čtvrtka ani mráček a teploty až 36 stupňů. Česko čeká týden, na který si lidé budou pamatovat se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co vlastně „rozpad polárního víru“ znamená

Polární vír není tornádo ani bouře. Je to mohutný pás západního proudění ve stratosféře, zhruba 10 až 50 kilometrů nad zemí, který v zimě obíhá kolem Arktidy a drží studený vzduch na severu. Když se tento vír oslabí nebo rozpadne (meteorologové tomu říkají náhlé stratosférické oteplení), západní proudění zpomalí, někdy se dokonce obrátí, a studený vzduch se může rozlít do nižších zeměpisných šířek.

Klíčové je slovo „může“. Jak vysvětluje NOAA na základě analýzy 42 historických případů, narušení víru „naklání kostky“ směrem k chladnějšímu počasí, ale nezaručuje ho. Povrchové dopady se navíc projevují se zpožděním dnů až týdnů a jejich rozložení po Evropě závisí na konkrétní konfiguraci tlakových útvarů. Sever kontinentu bývá zasažen výrazněji, střední Evropa proměnlivěji.

Dva motory jednoho rizika: El Niño a mizející led

Proč se o zimě mluví už v červnu? Protože právě teď se skládají pomalu proměnlivé faktory, které ovlivňují chování atmosféry o měsíce později. ECMWF na svém vědeckém blogu vysvětluje, že po překonání takzvané jarní bariéry předvídatelnosti, tedy období, kdy tropické modely ztrácejí přesnost, roste od května a června spolehlivost výhledů na stav Pacifiku.

A stav Pacifiku je letos výrazný. El Niño mění tropickou konvekci, přestavuje jet stream a přes planetární vlny posílá energii do stratosféry. Čím víc vlnové aktivity se tam dostane, tím snáz se polární vír oslabí.

Druhý motor je arktický led. Podle NSIDC dosáhlo letošní zimní maximum rozlohy jen 14,29 milionu čtverečních kilometrů, což je nejnižší hodnota za 48 let satelitního měření. Méně ledu znamená větší toky tepla z oceánu do atmosféry v Arktidě, což dále narušuje teplotní gradient, na němž vír závisí. Server Severe Weather Europe nad daty NSIDC interpretuje, že i aktuální červnová rozloha ledu se pohybuje u spodní hranice historických záznamů, byť toto tvrzení zatím nemá formu samostatného oficiálního sdělení NSIDC.

Souběh obou faktorů, silného El Niña a slabého ledu, je to, co analytiky znervózňuje. Každý z nich sám o sobě zvyšuje pravděpodobnost narušení víru. Dohromady tvoří signál, který nelze ignorovat.

Co to znamená pro Česko, a co ne

Tady je potřeba oddělit signál od šumu. Sezónní modely ECMWF a Copernicu dávají pro extratropy výrazně nižší spolehlivost než pro tropy. ECMWF ve svém uživatelském průvodci výslovně uvádí, že sezónní předpověď poskytuje široký přehled, nikoli lokální scénář, a že v Evropě je teplotní signál použitelnější než srážkový.

Pro Česko to v praxi znamená:

• Pravděpodobnější: větší střídání režimů, delší blokace, epizody vpádů studeného vzduchu ze severu nebo východu, celkově rozkolísanější průběh zimy.
• Méně jisté: že celý prosinec až únor skončí jako celek výrazně pod normálem.
• Nejisté: zda studené vpády přinesou i vydatný sníh. To závisí na trajektorii tlakových útvarů a dostupné vlhkosti. Suchý blokující mráz může být beze sněhu, zatímco střet arktického vzduchu s vlhkým prouděním může přinést intenzivní sněžení.

Poučný je pohled do historie. Poslední srovnatelné super El Niño provázelo zimu 2015/2016. V Praze-Klementinu se podle ČHMÚ zařadila jako čtvrtá nejteplejší od roku 1775 s průměrem 4,9 °C. Samotné super El Niño tehdy v Česku žádnou krutou zimu nepřineslo. ENSO je zkrátka jen jeden z řídicích faktorů a evropský výsledek může být zcela odlišný od toho, co napovídá tropický signál.

Kdy se dozvíme víc

Copernicus aktualizuje sezónní produkty každý měsíc; další běhy v červenci, srpnu a září budou pro zimní výhled podstatně hodnotnější. Pro český kontext je ale praktičtější sledovat měsíční výhled ČHMÚ, který vychází jednou týdně v pondělí a pokrývá následující čtyři týdny. Právě tato pravidelná aktualizace dává domácnostem i firmám použitelnější vodítko než červnový globální narativ.

Pokud se současný signál, silné El Niño plus slabý led, udrží i v podzimních bězích modelů, bude fér mluvit o vyšší šanci zimních vpádů a blokací. Zatím je rozumná „nízkonákladová“ příprava: servis topení, zimní výbava auta, plán pro dny s komplikovanou dopravou. Na víc je nejistota stále příliš vysoká.

Červnová data neslibují sibiřskou zimu. Slibují zimu, která si zaslouží pozornost, a pravidelný pohled na aktualizované modely spíš než na jeden titulek.

Článek Polární vír se rozpadá. Meteorologové popsali, co to může udělat se zimou 2026/2027 v Česku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně říká výhled ČHMÚ

Ústav pracuje s týdenními bloky od pondělí do neděle. Klíčové jsou tři z nich:

• 22. 6. – 28. 6. Nástup teplejšího režimu, lokální maxima mohou kolem přelomu třetího a čtvrtého červnového týdne vystoupat až k 35 °C. Ojediněle se mohou objevit tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C.
• 29. 6. – 5. 7. První prázdninový týden zůstává v teplejší části výhledu, průměry kolem 19–20 °C.
• 6. 7. – 12. 7. Srážkově nejbohatší týden celého výhledu. Týdenní průměry mají klesnout o 1–2 °C oproti předchozím blokům, roste pravděpodobnost přeháněk a bouřek.

Důležité upozornění, které ČHMÚ samo zdůrazňuje: výhled je určen pro Česko jako celek a „nemůže postihnout regionální odlišnosti“. Kde přesně udeří bouřka nebo kde rtuť teploměru skutečně překročí 35 °C, řekne až krátkodobá předpověď vydaná pár dní předem.

Pětatřicet stupňů, horko, ale ne rekord

Číslo 35 °C zní dramaticky, jenže v českém kontextu nejde o nic nevídaného. Historické červnové maximum standardní sítě ČHMÚ činí 38,9 °C naměřených v Doksanech, červencový rekord drží Praha-Uhříněves s hodnotou 40,2 °C. Už loni 30. června naměřil Brod nad Dyjí 35,2 °C. Pro běžný začátek léta je to pořád výrazně horká epizoda, ne však extrém, který by Česko nezažilo.

Horší než samotné denní maximum bývají tropické noci. V roce 2024 se alespoň na jedné stanici vyskytly ve třiceti dnech a v noci z 29. na 30. června neklesla teplota pod 20 °C na více než 140 stanicích. Právě neschopnost těla regenerovat přes noc představuje podle Státního zdravotního ústavu hlavní zdravotní riziko, zejména pro seniory, malé děti a chronicky nemocné. Doporučení je prosté: větrat ráno a v noci, přes den stínit a okna zavřít, před spaním vlažná sprcha a sklenice vody.

Jak přesně brát měsíční výhled

Tady je potřeba kalibrovat očekávání. Měsíční výhled ČHMÚ není totéž co předpověď na zítřek. Po více než deseti dnech dokáže popsat spíš charakter období (teplejší vs. chladnější, sušší vs. vlhčí) než říct, jestli bude ve středu odpoledne pršet. Orientační úspěšnost u teplot se pohybuje kolem 75 %, u srážek kolem 65 %. U lokálních jevů typu bouřek je nejistota ještě vyšší, protože i krajská výstraha může pokrývat celou oblast, zatímco nebezpečný jev zasáhne jen její zlomek.

Slovo „rázem“ je proto zkratka. Přechod od horka k dešti neznamená, že v pondělí 6. července ráno spadne fronta a od oběda lije. Znamená, že týdenní blok 6. 7. – 12. 7. má v průměru víc srážek a nižší teploty než blok předchozí. Konkrétní den a hodinu obratu měsíční výhled prostě neumí dodat.

Co z toho plyne pro plánování

Kdo volí mezi prvním a druhým prázdninovým týdnem pro výlet po Česku, má zatím jednodušší rozhodování: týden 29. června až 5. července vychází stabilněji, s vyššími teplotami a menší šancí na déšť. Týden od 6. července je proměnlivější, neznamená to sedm dní pod deštníkem, ale vyšší pravděpodobnost odpoledních bouřek, které mohou zkomplikovat túru i koupání.

ČHMÚ aktualizuje měsíční výhled každé pondělí kolem páté odpolední. Před odjezdem na dovolenou se proto vyplatí zkontrolovat nejen poslední verzi výhledu, ale hlavně výstražný web ČHMÚ, kde se operativně objevují konkrétní varování pro jednotlivé kraje a okresy.

Léto 2026 zatím slibuje klasický český scénář: pár dní, kdy se člověk těší na koupaliště, a pár dní, kdy ho z něj vyžene bouřka. Rozdíl je jen v tom, že letos víme dopředu, ve kterém týdnu je šance na jedno i druhé vyšší

Článek Až 35 stupňů, pak rázem déšť a bouřky. Prázdniny začnou horkem, druhý týden v červenci se ale otočí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Třicet pět stupňů je jen začátek problému

Už v pátek 19. června mají teploty na řadě míst v Čechách a na jižní Moravě překročit 31 °C. V sobotu se tropická hranice posune na většinu území, lokálně rtuť vystoupá nad 34 °C. Víkendová maxima pak mohou atakovat 35 °C. ČHMÚ na síti X, jak cituje TN.cz, ale výslovně upozornil, že klíčovým faktorem bude vysoká vlhkost vzduchu v přízemní vrstvě. A právě ta mění „příjemné letní třicítky“ v kombinované riziko.

Proč? Lidské tělo se chladí odpařováním potu. Když je vzduch nasycený vlhkostí, pot se neodpařuje, tělo se neochlazuje a vnitřní teplota stoupá. ČHMÚ pro hodnocení tepelné zátěže používá index UTCI, který kombinuje teplotu, vlhkost, vítr i sluneční záření. Při vysoké vlhkosti může pocitová zátěž odpovídat teplotám o několik stupňů vyšším, než ukazuje teploměr na meteorologické stanici.

Města budou pařáky, noci nepřinesou úlevu

Nejhůř to pocítí obyvatelé zastavěných oblastí. Beton a asfalt akumulují teplo přes den a v noci ho pomalu uvolňují, takzvaný tepelný ostrov města. Při vysoké vlhkosti se noční ochlazení zpomalí ještě víc. Organismus, který se celý den přehřívá, nedostane ve spánku šanci na regeneraci.

Státní zdravotní ústav v doporučeních pro horké dny uvádí konkrétní rizika: přehřátí, mdloby, svalové křeče, tepelné vyčerpání. Ohroženi jsou především senioři, malé děti, chronicky nemocní a lidé pracující venku. Praktická obrana je přitom jednoduchá:

• Pít pravidelně a dostatečně, nealkoholické, nejlépe vlažné nápoje.
• Omezit fyzickou zátěž mezi 11. a 17. hodinou.
• Přes den stínit okna, větrat a chladit byt hlavně v noci.
• Nosit lehké, světlé a volné oblečení.
• U ohrožených osob zvýšit dohled; při příznacích přehřátí chladit a podávat tekutiny po malých doušcích.

Bouřky budou líné, a právě proto zákeřné

Vedro a vlhkost mají ještě druhý efekt: pumpují do atmosféry energii. Meteorologové ji měří veličinou CAPE, dostupnou potenciální energií konvekce. Čím vyšší hodnota, tím silnější „palivo“ pro výstupné proudy a bouřkové buňky. ČHMÚ ale sám upozorňuje, že vysoké CAPE automaticky neznamená bouřku, musí existovat i spouštěč.

O víkendu bude nad střední Evropou ležet tlaková výše, proudění bude slabé a studená fronta daleko. Bouřky se proto budou tvořit spíš lokálně, bez výrazné organizace. Zní to uklidňující, ale opak je pravdou. Málo organizovaná bouřka se téměř nepohybuje. Stojí na místě a lije. Během desítek minut dokáže na malém území shodit tolik vody, že se zaplaví sklepy, podjezdy, podchody i menší toky. Klasický scénář přívalové povodně.

ČHMÚ pro letní sezónu provozuje veřejný Indikátor přívalových povodní, který stojí za to sledovat v reálném čase. Hasičský záchranný sbor k tomu přidává jednoduché pravidlo: nikdy nevjíždějte do zatopených úseků a přeparkujte auto z rizikových podjezdů dřív, než se zatáhne.

Pondělí může být horší než víkend

Paradoxně nejnebezpečnější část celé epizody teprve přijde. Na začátku příštího týdne se k Česku přiblíží studená fronta. Ta přinese to, co o víkendu chybí, vertikální střih větru, tedy změnu směru a rychlosti proudění s výškou. Právě střih větru je ingredience, která z rozptýlených buněk dělá organizované, dlouho žijící a potenciálně ničivé bouře. Pokud v atmosféře zůstane dost energie z víkendového dusna, pondělí a úterý mohou přinést výrazně nebezpečnější konvekci.

Podle nás je právě tohle důvod, proč víkendové vedro nebrat na lehkou váhu. Není to jen o dvou dnech s teploměrem přes třicítku. Je to nástup situace, která se bude stupňovat, a tělo, které vstoupí do pondělka už unavené a dehydrované, zvládne případnou bouřkovou kalamitu hůř.

Od 1. července navíc ČHMÚ spouští nový výstražný systém, který bude u teplotních výstrah nově rozlišovat i dopad na lidské zdraví. Tento víkend ještě poběží podle starých pravidel. O to víc platí: sledujte výstrahy, pijte, stíněte a hlavně, nepodceňujte vlhkost. Na teploměru uvidíte třicet čtyři. Vaše tělo bude cítit víc.

Článek Víkend bude tropický, ale radovat se nebudeme. ČHMÚ varuje před jednou věcí, která z veder dělá problém se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Z deště rovnou do pekla, a zpátky

Kontrast posledních dnů je nápadný. Chladnější a vlhčí týden kolem poloviny června připomínal spíš pozdní květen. Pak přijde skok o deset a více stupňů během tří dnů. Podobně prudké červnové přechody nejsou v Česku výjimečné: v červnu 2013 vystřelila maxima během pár dní na 37,2 °C, v červnu 2019 šla ojediněle přes 37 °C a v Doksanech tehdy padlo 38,9 °C. Loni v červnu 2025 naměřily stanice na jihu Moravy 35 °C a více hned na osmi místech během jediného dne.

Letošních předpovídaných 35 °C je tedy výrazné vedro, ale ne historický extrém. Pro srovnání: absolutní český rekord drží Dobřichovice s 40,4 °C z 20. srpna 2012.

Co říká červencový výhled

Podle měsíčního výhledu ČHMÚ na období 15. června až 12. července nepřichází po horké špičce další eskalace. Přichází ústup. Týdenní průměry mají v první polovině července klesnout o 1–2 °C oproti závěru června. Denní maxima se vrátí ke zhruba 25 °C, noční minima do pásma 10–15 °C. Druhý červencový týden pak vypadá jako srážkově nejbohatší úsek celého výhledu.

Nejde o studený vpád ani o konec léta. Jde o návrat k „normálnějšímu“ letnímu režimu, proměnlivějšímu, vlhčímu, bez extrémů. Po rozpáleném konci června to ale může působit jako překvapivý střih.

Kde bude nejteplej

ČHMÚ v měsíčním výhledu konkrétní regiony nejmenuje. Z minulých červnových epizod ale vyplývá jasný vzorec: nejvyšší maxima se opakovaně koncentrují do nížin jižní Moravy, Polabí, dolního Poohří a Prahy. Tropické noci pak hrozí především ve velkých městech, kde beton a asfalt akumulují teplo přes den a v noci ho pomalu uvolňují. Kdo plánuje venkovní akce na 19.–24. června, měl by počítat s tepelnou zátěží a možností lokálních bouřek.

Pro konkrétní dny v červenci je ale měsíční výhled příliš hrubý nástroj. ČHMÚ samo upozorňuje, že poměrně přesná předpověď sahá zhruba pět dní dopředu; nad deset dní jde už jen o charakter počasí, ne o konkrétní teplotu v konkrétním městě.

Jak se připravit, a co se mění od července

Praktická příprava na horkou epizodu začíná u pitného režimu. Státní zdravotní ústav připomíná, že žízeň je pozdní signál, objevuje se až při 1–2% dehydrataci. Pít je třeba průběžně už od rána, ideálně čistou vodu nebo nakyslé nápoje. Sladké a přechlazené nápoje žízeň paradoxně zvyšují. Vyšší riziko dehydratace mají malé děti a senioři. V poledne a odpoledne je vhodné omezit fyzickou zátěž, v noci hlídat větrání; při tropické noci se přehřátý byt stává zdravotním rizikem.

A ještě jedna změna: od 1. července 2026 přechází ČHMÚ na nový výstražný systém zaměřený víc na reálné dopady počasí. Teplotní výstrahy budou nově dělené i podle dopadu na zdraví člověka a infrastrukturu. Kdo si zvykl číst barevné mapy s výstrahami, uvidí od července jiný formát.

Konec června bude v Česku působit jako prudký skok do léta. První polovina července ho ale podle dostupných dat zřejmě nestihne dohnat, a místo pokračování extrému nabídne něco, na co jsme v posledních letech skoro zapomněli: obyčejné léto.

Článek Tropické teploty dorazí do Česka už za pár dní. Co ale přijde v červenci, s tím nepočítá nikdo se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Den po dni: od svetru k vedru

Pondělí 15. června otevírá týden chladnějším prouděním od severozápadu. Maxima se pohybují mezi 17 a 21 °C, výjimkou je jižní Morava s možnými 23 °C. V úterý teploty poskočí na 20–24 °C, na jihu Moravy až k 26 °C. Středa přidá stupeň dva, ale přinese i přeháňky: maxima kolem 21–25 °C a místy déšť.

Zlom přichází ve čtvrtek 18. června. Vzduch se prohřeje na 30 °C, v Čechách místy na 31 °C. A pak už to jde rychle:

• Pátek 19. 6. Maxima k 33 °C v nížinách, modelově kolem 34 °C v Praze, 32 °C v Brně.
• Sobota 20. 6. Vrchol epizody. Podle map ČHMÚ, jak je reprodukovala CNN Prima NEWS, lokálně až 36 °C. Brno kolem 34 °C, Praha kolem 33 °C.
• Neděle 21. 6. Stále horko, ale roste pravděpodobnost přeháněk a bouřek při přechodu studené fronty.

ČHMÚ připouští i ojedinělé tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C. To je detail, který z denních maxim dělá skutečnou zátěž, protože tělo se nestihne za noc zotavit.

Hory versus nížiny: jedno Česko, dva světy

Kdo plánuje víkend v Krkonoších nebo Jizerských horách, zažije jiný příběh. Harrachov má v modelech na sobotu i neděli jen kolem 27–28 °C. To je příjemné léto, ne tropy. Naopak Polabí, Pražská kotlina a Dyjsko-svratecký úval budou patřit k nejteplejším místům ve střední Evropě.

Rozdíl je patrný už od začátku týdne. Jižní Morava je v mapách ČHMÚ konzistentně o dva až tři stupně teplejší než zbytek republiky. O víkendu se ten náskok ještě zvýrazní.

Splní teploty podmínky pro výstrahu?

Podle dosud platného výstražného systému SIVS vydává ČHMÚ žlutou výstrahu na „vysoké teploty“ při maximech nad 31 °C a oranžovou na „velmi vysoké teploty“ při překročení 34 °C, v obou případech s pravděpodobností nad 50 %. Páteční 33 °C by tedy prahově odpovídaly minimálně žluté výstraze, sobotních 35 °C už vyššímu stupni. Konečné vydání závisí na jistotě předpovědi a očekávaných dopadech; k datu rešerše konkrétní výstraha na tento víkend potvrzena nebyla.

Důležitý kontext: od 1. července 2026 přechází ČHMÚ na nový dopadový výstražný systém. Sledovaný víkend ale ještě spadá do starého režimu.

Kdy horko povolí, a jak ho přečkat

Pondělí 22. června bude v nížinách stále velmi teplé, kolem 32–33 °C. Výraznější ústup se v modelech rýsuje až na úterý 23. června, kdy maxima v Praze klesají k 26 °C a v Brně k 28 °C. Horská města se dostanou zpět ke 21 °C. Nejde tedy o jednodenní záležitost, horko drží čtyři až pět dní.

Pro srovnání: červen 2024 měl ve druhé polovině devět tropických dní a první tropickou noc právě 19. června. Loni v červnu padlo na osmi stanicích 35 °C a více. Letošní epizoda není bezprecedentní, ale na druhou polovinu června jde o nadprůměrné hodnoty.

Světová zdravotnická organizace připomíná, že tepelný stres patří k hlavním příčinám úmrtí spojených s počasím. Nejohroženější jsou senioři, malé děti a lidé s chronickými nemocemi. Varovné signály (slabost, závratě, nevolnost, zastavení pocení nebo zmatenost) vyžadují okamžitou reakci. Prakticky: pít pravidelně, přesunout fyzickou zátěž do ranních hodin, držet se ve stínu a nenechávat nikoho v zaparkovaném autě. Teplota na přímém slunci může být o 10–15 °C vyšší, než co ukazuje předpověď.

Kdo má v plánu víkendový výlet do nížin, ať počítá s tím, že teploměr nebude jediné číslo, které poroste. Stoupne i zatížení organismu, spotřeba vody a nervozita v přeplněných koupalištích. Hory budou klidnější, a o sedm stupňů přívětivější.

Článek V pátek 33 °C, v sobotu ještě víc. Meteorologové popsali, co čeká Česko den po dni se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kde přesně hrozí 35 °C a kde ne

Číslo 35 °C zatím vychází jako horní scénář pro nejteplejší nížiny západních a severozápadních Čech. Regionální rozdíly jsou přitom podstatné:

Vrchol oteplení připadá spíš na neděli. Sobota bude horká, ale o stupeň dva mírnější. Pro většinu republiky platí rozmezí 31–34 °C, ne automaticky pětatřicítka. Kdo plánuje víkend na Šumavě nebo v Beskydech, zažije vedro taky, ale o několik stupňů snesitelnější než v polabských kotlinách.

Skok o 20 stupňů: titulková zkratka, nebo realita?

Dvacetistupňový rozkmit funguje při srovnání dvou extrémů: nejchladnější lokální maxima z první poloviny června versus nejteplejší nížiny o víkendu. Pro celé Česko jako plošný skok to neplatí. Průměrná maxima v chladné fázi se pohybovala spíš kolem 19–20 °C, ne patnácti. A 35 °C je zatím předpověď pro dvě tři stanice, ne celostátní číslo.

Přesto i rozdíl patnácti stupňů během jednoho týdne je meteorologicky výrazný. A hlavně: organismus na takový obrat nestíhá reagovat. Biometeorologický model ČHMÚ počítá už s maximy nad 33 °C jako s významnou zátěží. Při skoku z chladna do vedra chybí postupná aklimatizace, která tělu normálně trvá tři až pět dní.

Pro kontext: národní červnový rekord ve standardní síti drží právě Doksany (38,9 °C). Předpovídaných 35 °C by tedy bylo asi o čtyři stupně pod absolutním maximem. Loni v červnu naměřilo osm jihomoravských stanic 35 °C a víc, ale až 26. června. Letošní sezona přitom už teplé epizody přinesla: první tropický den roku zaznamenaly Doksany 23. května, kdy padla třicítka. Pokud se teď lokálně dosáhne 35 °C, půjde o první letošní dotek supertropické hranice.

Kdy čekat výstrahu a proč ji ČHMÚ zatím nevydal

Metodika Systému integrované výstražné služby rozlišuje dva stupně. „Velmi vysoké teploty“ odpovídají očekávání nad 34 °C, extrémní stupeň startuje nad 37 °C. Výstrahy se podle pravidel ČHMÚ vydávají zpravidla 48 až 24 hodin předem, tedy ne týden dopředu.

Rozhodující budou výstupy ze čtvrtka 18. a pátku 19. června. Právě tehdy se ukáže, jestli nejteplejší proudění zasáhne širší území natolik, aby ČHMÚ aktivoval oranžovou nebo červenou výstrahu. Sám ústav upozorňuje, že dostatečně přesnou předpověď lze poskytovat zhruba na pět dní dopředu; za touto hranicí roste nejistota. Jeden stupeň nahoru nebo dolů může rozhodnout, jestli půjde o „jen“ horký víkend, nebo o oficiální vlnu veder.

Důležitý detail: denní předpovědi už u řady míst zmiňují odpolední a podvečerní bouřky, zejména v sobotu a neděli. V Brně se pro neděli sleduje možnost silnější konvekce. Vedro plus bouřky znamenají dvojí riziko, tepelnou zátěž dopoledne a lokálně prudké srážky s nárazy větru odpoledne.

Jak se na teplotní skok připravit

Rychlý přechod z chladna do vedra je pro tělo náročnější než postupné oteplování. Senioři, malé děti, těhotné ženy a chronicky nemocní patří do nejohroženějších skupin. Praktická doporučení podle Národního zdravotnického informačního portálu:

• Pít 2–3 litry denně, při fyzické aktivitě víc. Střídat vodu a minerálku.
• Omezit námahu mezi 11. a 16. hodinou, kdy je tepelná zátěž nejvyšší.
• Nepřecházet skokově z klimatizované místnosti do venkovního vedra, tělo potřebuje přechodovou fázi.
• Jíst lehčí stravu, ovoce, zeleninu, studené polévky místo těžkých jídel.
• Sledovat barvu moči jako jednoduchý signál hydratace: tmavší znamená málo tekutin.

Kdo plánuje víkendový výlet nebo sportovní akci, udělá dobře, když si ve čtvrtek ověří lokální předpověď pro konkrétní obec. Meteogramy na webu ČHMÚ dávají v pětidenním horizontu podstatně přesnější obraz než celostátní shrnutí.

Doksany drží červnový teplotní rekord i roli letošního teploměru republiky. O víkendu se ukáže, jestli k němu přidají další kapitolu.

Článek Minulý týden 15 °C, příští víkend 35 °C. Meteorologové varují před skokem o 20 stupňů za pár dní se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně ČHMÚ říká

Klíčový signál je teplotní, nikoli srážkový. Ústav pro celé čtyřtýdenní období uvádí dlouhodobý průměr 17,7 °C s obvyklým rozpětím 16,9 až 18,2 °C. Týden 29. června až 5. července ale v modelech vychází pod touto normou. Srážky mají zůstat zhruba na průměru, jenže s velkou lokální rozkolísaností. Přeháňky a bouřky mohou během jediného odpoledne nadělat na jednom místě víc než jinde za celý týden.

Důležité je, co výhled neříká. Nepředpovídá plošně deštivý start léta ani celoplošnou kalamitu. Popisuje spíš charakter období: chladnější ráno, nižší odpolední maxima, občasné bouřky. Prázdniny nebudou „odepsané“, výhled zkrátka nesahá dál než do 5. července a o zbytku měsíce zatím mlčí.

Proč je letošní obrat tak nápadný

Kontext dělá hodně. Červen 2025 patřil k šestému až sedmému nejteplejšímu od roku 1961, jeho poslední dekáda byla výrazně nadnormální. Červenec 2024 skončil s průměrem 19,8 °C, červenec 2023 s 19,6 °C, oba nadnormální. Tři po sobě jdoucí léta s teplým startem prázdnin nastavila očekávání, že červenec prostě začíná horkem.

Historicky ale chladné přelomy existují. Klimatická řada ČHMÚ sahající do roku 1912 eviduje pro srovnatelné čtyřtýdenní období průměry od 13,2 °C (rok 1923) po 21,0 °C (rok 2019). Rozdíl téměř osm stupňů ukazuje, jak široký rozptyl červnový a červencový přelom má. Letošní signál „podprůměrné teploty“ tedy není bezprecedentní, je ale v ostrém kontrastu s tím, na co si Česko za poslední roky zvyklo.

Jak moc se dá výhledu věřit

Měsíční výhled ČHMÚ je pravděpodobnostní model pro celou republiku. Sám ústav výslovně upozorňuje, že „nemůže postihnout regionální odlišnosti“ a že na horizontu delším než deset dní jde spíš o očekávaný charakter počasí než o přesný průběh konkrétních dnů. Kdo chce vědět, jestli bude 1. července pršet zrovna v Lipně nebo na Šumavě, musí počkat na kratší pěti- až desetidenní předpověď.

To neznamená, že výhled nemá hodnotu. Říká: připravte se na to, že první prázdninový týden nemusí být letní. A to je pro plánování táborů, dovolených i víkendových výletů užitečná informace, i když nepřesná.

Co si z toho vzít prakticky

Rodiče balící děti na tábor udělají dobře, když přihodí:

• teplejší spací pytel nebo fleecovou vložku,
• nepromokavou bundu a náhradní suché oblečení,
• pevnější boty do mokra,
• vrstvu navíc na chladnější rána a večery.

Kdo má dovolenou na začátku července, nemusí rušit. Podprůměrné teploty neznamenají zimu, znamenají, že odpoledne nemusí být třicítka, ale třeba dvacet dva stupňů. Sledujte aktuální předpovědi ČHMÚ v týdnu před odjezdem, kdy už bude k dispozici přesnější krátkodobý výhled.

Začátek prázdnin 2026 nejspíš nebude připomínat tropický úvod loňského července. Bude to spíš léto, které si nechá na rozjezd, a mikina v batohu bude mít větší cenu než sluneční brýle.

Článek Začátek prázdnin zkazí prudký obrat. ČHMÚ popsal, co se stane na přelomu června a července se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Odkud se bere těch 90 procent

El Niño je klimatický jev, který vzniká v tropickém Pacifiku, tisíce kilometrů od střední Evropy. Teplé podpovrchové vody se přesouvají na východ, mění proudění větru a postupně ovlivňují počasí na celé planetě. Letos je signál neobvykle silný a koherentní. WMO popisuje odchylky podpovrchových teplot přesahující 6 °C nad průměrem. Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) zaznamenalo na přelomu února a března výrazný západní výbuch větru, který celý proces urychlil.

Americká NOAA ve své květnové diagnostické diskusi uvádí 82% pravděpodobnost vzniku El Niña v období květen až červenec a 96 % pro jeho pokračování přes zimu 2026/2027. Ještě v dubnu přitom NOAA pracovala s 61 %. Jistota nástupu tedy během jara dramaticky narostla. Co zůstává nejisté, je vrcholná síla: v dubnu NOAA připouštěla „velmi silnou“ variantu s pravděpodobností zhruba jedna ku čtyřem, v květnu už žádná silová kategorie nepřesáhla 37 %. Návrat El Niña je tedy mnohem jistější než tvrzení, že překoná rekordní epizody z let 1997/1998 nebo 2015/2016.

Co to znamená pro Evropu, a co pro Česko

Tady je potřeba být přesný. El Niño se do Evropy nepřesouvá jako bouřková fronta. Propojení funguje přes takzvané telekonekce, vzdálené vazby v atmosférické cirkulaci, které mohou pozměnit dráhy tlakových útvarů a proudění nad Atlantikem. WMO sama připomíná, že ne všechny regiony světa jsou zasaženy stejně a v Evropě bývají dopady slabší a proměnlivější než v tropech. ECMWF k tomu dodává, že evropské výsledky se mezi jednotlivými epizodami El Niña výrazně liší a do hry silně vstupuje stav severního Atlantiku i stratosféry.

Sezónní předpověď Copernicus pro léto 2026 ukazuje nadprůměrné teploty prakticky v celé Evropě, zatímco srážkový signál zůstává slabý. To je důležitý detail: teplo je pravděpodobnější než konkrétní vzorec bouřek. Srovnejme to s tropy, kde jsou vazby přímočařejší: El Niño typicky přináší sucho do Austrálie a Indonésie, naopak silnější deště do jižní Jižní Ameriky. Klimatolog Carlos Nobre připomíná, že velká amazonská sucha se opakovala právě v letech El Niño: 1998, 2010, 2015/2016, 2023/2024. Česko je v jiné lize. Vzdálenější, méně předvídatelné, ale ne imunní.

Klíčový zesilovač je klimatická změna. WMO výslovně uvádí, že nevidí důkaz, že by oteplování samo o sobě zvyšovalo četnost El Niña, ale může zesilovat jeho následky. Teplejší atmosféra pojme více vlhkosti, silnější odpar dodává bouřkám více energie. Když se rozbíhající se El Niño naloží na už tak oteplené klimatické pozadí, výsledkem mohou být intenzivnější epizody extrémního počasí, i v regionech, kde je přímá vazba na ENSO slabá.

Proč nespoléhat na ENSO index, ale na výstrahy ČHMÚ

Podstatné je jedno rozlišení: sezónní klimatický signál říká „pravděpodobnost tepla a extrémů roste“, ale konkrétní bouřku, krupobití nebo přívalovou povodeň určí až synoptická situace hodin až dnů dopředu. Měsíční výhled ČHMÚ pracuje s pravděpodobnostmi teploty a srážek na horizontu několika týdnů. Konkrétnější informace přicházejí až z radarových dat a nowcastingu.

Prakticky to znamená sledovat tři nástroje:

• Výstrahy ČHMÚ – aplikace upozorní na silné bouřky, kroupy nad 5 cm, přívalové srážky, silné nárazy větru a riziko lokálního zatopení.
• Indikátor přívalových povodní – vyhodnocuje riziko podle radaru, nasycení území a srážkoodtokových modelů v konvektivní sezoně.
• Radarová data v reálném čase – při vydané výstraze umožňují sledovat, kam se bouřková buňka posouvá.

Specifické celostátní doporučení ČHMÚ „kvůli El Niñu“ zatím neexistuje. Český systém funguje jinak: nevaruje před abstraktním klimatickým jevem, ale před jeho konkrétními projevy, až se objeví.

Historické srovnání a pohled za léto

El Niño 2023/2024 WMO zpětně zařadila mezi pět nejsilnějších v historii měření, s vrcholem kolem +2,0 °C nad průměrem. Přesto nedosáhlo síly rekordních epizod 1997/1998 a 2015/2016. Letošní nástup je rychlejší a podpovrchový signál silnější než v analogických fázích minulých cyklů, ale to samo o sobě nezaručuje rekordní vrchol.

Pro Česko je navíc relevantnější horizont, než se na první pohled zdá. El Niño typicky vrcholí mezi listopadem a únorem, a právě v zimě bývají evropské telekonekční efekty silnější než v létě. Zimní sezona 2026/2027 tak může přinést výraznější cirkulační výkyvy nad Evropou než samotné léto. Podle nás je proto důležité nedívat se na El Niño jako na „letní událost“, ale jako na proces, který se bude českého počasí dotýkat přinejmenším do jara 2027.

Jak se připravit, ne jak panikařit

Realistický scénář pro české léto 2026 není jedno souvislé katastrofické období, ale série krátkých intenzivních epizod: dny s tepelnou zátěží střídané rychlými přechody do bouřkových situací, riziko krup, lokálních zatopení, komplikací v dopravě. Praktické kroky jsou prozaické: zkontrolovat pojistku nemovitosti, zajistit odvodnění u domu, mít plán pro výpadek proudu, neparkovat pod stromy při výstraze a hlavně mít v telefonu zapnuté notifikace z aplikace ČHMÚ.

El Niño se neblíží jako vlna, kterou uvidíte přicházet. Přijde jako zvýšená pravděpodobnost, že den, kdy zapomenete sledovat radar, bude zrovna ten špatný.

Článek El Niño míří s 90% jistotou do Česka. Meteorologové varují před létem, jaké tu ještě nebylo se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co vlastně CanSIPS předpověděl

CanSIPS je globální sezónní předpovědní systém provozovaný kanadskou agenturou Environment and Climate Change Canada. Pracuje s ansámblem čtyřiceti simulací dvou spřažených modelů atmosféry a oceánu, aktualizuje se měsíčně a sahá až dvanáct měsíců dopředu. Rozlišení má zhruba 1° zeměpisné šířky i délky, tedy okolo sta kilometrů na pixel. Pro tropický Pacifik, kde se odehrává ENSO, je to dostatečné. Pro Čechy a Moravu z toho ale nevznikne krajová předpověď, nýbrž hrubý pravděpodobnostní odhad.

Právě proto se v oficiálních výstupech CanSIPS nenajde věta typu „v Česku napadne tolik sněhu“. Model dodává globální mapy anomálií teploty a srážek, z nichž analytici teprve odvozují regionální interpretace. Jedna z nejcitovanějších pochází od serveru Severe Weather Europe, který kombinuje CanSIPS s historickými analogy a dalšími klimatickými faktory.

Trojice, která řídí evropskou zimu

Samotné El Niño Evropu neřídí přímo. Mezi tropickým Pacifikem a českým počasím stojí složitý řetězec: El Niño mění tropickou konvekci a vysílá do stratosféry planetární vlny. Ty narazí na kvazidvouletou oscilaci, pravidelné střídání západních a východních větrů v rovníkové stratosféře s cyklem zhruba 28 měsíců. Letos se očekává západní fáze, která podle Met Office zesiluje jet stream a zvyšuje šanci na mírnější, vlhčí proudění nad Evropou. Třetím hráčem je polární vír: pokud ho planetární vlny oslabí, může dojít k náhlému stratosférickému oteplení a studený vzduch se vylije do nižších šířek.

Pro zimu 2026/2027 analogové mapy kombinace El Niño + západní QBO ukazují:

• Teploty v severostřední Evropě mírně nad normálem, nikoli dramaticky.
• Sněhové srážky příznivější severně od Alp a v severnějším pásu kontinentu, slabší na jihu a jihovýchodě.
• Česko leží v přechodové zóně; západ a sever území blíž slabě kladnému sněhovému signálu, Morava a jihovýchod blíž neutrálnímu.

Tohle dělení je ale náš odečet z map s hrubým rozlišením, ne explicitní výrok modelu.

Jak jisté je samotné El Niño

Na vznik El Niña panuje mezi světovými centry nezvyklá shoda. NOAA v polovině května vyhlásila El Niño Watch s 82% pravděpodobností vzniku do července a 96 % pro období prosinec až únor. WMO začátkem června přidala přes 80 % už pro letní měsíce a 90 %+ pro druhou polovinu roku. IRI drží vysoké pravděpodobnosti až do jara 2027 a upozorňuje na silný podpovrchový teplý rezervoár v Pacifiku.

Kde shoda končí, je konečná síla. Žádná kategorie intenzity u NOAA nepřesahuje 37 %. Rozdíl oproti poslednímu srovnatelnému El Niñu 2015/2016 je právě v načasování: tehdy v prosinci už šlo o plně rozvinutou epizodu řazenou mezi tři nejsilnější od roku 1950. Teď je teprve červen a oceán se teprve rozehřívá.

Co to znamená pro českou zimu, a co ne

„Teplejší zima“ a „místy víc sněhu“ zní jako protimluv, ale není. Při aktivnějším západním proudění přichází do střední Evropy vlhký atlantický vzduch. V nížinách to znamená déšť a teploty nad nulou, v horách a severněji položených oblastech ale totéž proudění přináší vydatné sněžení. Sezónní průměr vyjde mírný, jednotlivé týdny přitom mohou být ostře zimní.

Poslední dvě zimy v Česku tento vzorec potvrzují. ČHMÚ hodnotil zimu 2024/2025 jako osmou nejteplejší v řadě, zásoby vody ve sněhu dosáhly jen zhruba poloviny průměru. Zima 2025/2026 dopadla ještě hůř: nadprůměrně teplá, srážkově chudá, sněhová pokrývka na konci února sotva na třetině normálu. Energetika to pocítila už dříve: ERÚ v roce 2024 hlásil meziroční pokles spotřeby tepla ze soustav centrálního zásobování o 9,4 %, přičemž mezi hlavní příčiny zařadil právě nadprůměrné venkovní teploty.

Pro lyžaře a plánovače zimních dovolených z toho plyne jednoduchá poučka: rozhoduje nadmořská výška a poloha, ne samotná nálepka „teplá zima“. Severní strana Alp a české hory mají z analogových map opatrnější důvod k optimismu než nížiny nebo jihovýchod kontinentu.

Proč zrovna kanadský model, a dá se mu věřit?

ČHMÚ veřejně publikuje měsíční výhled na čtyři týdny dopředu, a to pro celé Česko bez regionálního členění. Evropské centrum ECMWF standardně nabízí sezónní předpovědi do sedmi měsíců, třináctiměsíční prodloužení zveřejňuje jen čtvrtletně. CanSIPS v červnu už pokrývá celou zimu 2026/2027 a aktualizuje se každý měsíc, proto se k němu analytici obracejí jako první.

Není to přitom osamocený zdroj. Systém Copernicus, provozovaný ECMWF, kombinuje výstupy více než desítky center včetně kanadského ECCC. CanSIPS je jednou větví širší modelové rodiny, ne exotickou výjimkou. Jeho spolehlivost je prokazatelně nejsilnější u tropických oceánů a ENSO; pro evropské srážky a regionální detaily klesá. S každým dalším měsícem dosahu roste nejistota.

Rozhodující aktualizace přijdou na podzim, kdy bude El Niño buď plně rozvinuté, nebo slabší, než modely čekají. Do té doby platí: směr signálu je čitelný, jeho síla a místní rozložení nikoli.

Článek Teploty až o 6 °C nad normálem. Kanadský model předpověděl, jaká bude zima v Česku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Proč je pondělí tak teplé, když se blíží zlom

Logika studené fronty funguje jako dvoufázová houpačka. Před ní se ještě drží teplejší vzduchová hmota proudící od jihu až jihozápadu. Oblačnost je malá, slunce hřeje naplno a denní maxima rychle rostou. Teprve přechod fronty přináší obrat: vpád chladnějšího vzduchu, nárůst oblačnosti a srážky, které dohromady srazí teplotu dolů. Pondělních 29 °C proto není paradox, je to přímý důsledek toho, co přijde potom.

Podle měsíčního výhledu ČHMÚ se průměrná maxima pro první dekádu června pohybují kolem 21 °C, později kolem 23 °C. Hodnota blížící se třicítce by tedy byla na začátek června výrazně nadprůměrná. Tím ostřeji pak vynikne středeční propad.

Co všechno „prudký zlom“ znamená

Pokles teplot je jen část příběhu. Studená fronta s sebou obvykle nese celý balík jevů, které mohou komplikovat život víc než samotné chladno:

• Přeháňky a déšť, plošnější srážky za frontou, které mohou trvat i celý den.
• Bouřky, konvektivní, často lokální, ale potenciálně silné. ČHMÚ u bouřek výslovně upozorňuje na jejich prostorovou nevyrovnanost: zasáhnou jen část území, ale tam, kde udeří, mohou být intenzivní.
• Přívalové srážky a kroupy, při silnějších bouřkách reálné riziko, zejména odpoledne a večer.
• Nárazový vítr, v okolí bouřkových cel může překročit 70 km/h.
• Lokální přívalové povodně, u opakovaných nebo stacionárních bouřek hrozí rychlý vzestup hladin menších toků.

Nejrizikovější okno připadá na úterý 9. až čtvrtek 11. června, přičemž středa bude pravděpodobně nejchladnějším dnem celého týdne. Konkrétní výstražná upozornění ČHMÚ zpřesní v řádu hodin až jednoho dne před událostí; zatím je bezpečné počítat s tím, že se výstrahy na bouřky nebo vydatný déšť pro některé regiony objeví.

Západ dřív, východ déle

Ochlazení jako celorepublikový trend je poměrně jistá věc. Méně jistá je přesná intenzita v jednotlivých regionech. Z obecné meteorologické logiky platí, že západ a severozápad Česka chladne po příchodu fronty dříve, zatímco východ a jihovýchod mohou teplo držet o něco déle. Právě na východě se těsně před frontou může vyvinout nejsilnější bouřková aktivita, teplý a vlhký vzduch tam ještě stačí „nabít“ konvekci.

Hodnota 16 °C přitom nepředstavuje jednotnou předpověď pro celé Česko. Jde spíš o spodní hranu scénáře pro zamračenější a deštivější oblasti. V závětří nebo při občasném prosvítání slunce mohou být maxima o několik stupňů výš. I tak ale půjde o citelný skok oproti pondělku.

Jak se připravit a co čekat dál

Prakticky: od úterý deštník, lehká vrstva navíc a záložní plán pro venkovní akce. Kdo plánuje delší pobyt venku, udělá dobře, když bude sledovat radar a aktuální výstrahy; bouřky mají lokální charakter a mohou podmínky změnit během minut. Zemědělce a pěstitele ohrožuje víc než chladno samotné krupobití a nerovnoměrné přívalové srážky; signál noční mrazové epizody, která by byla pro červen kritická, v modelech zatím není.

Z měsíčního výhledu ČHMÚ pro celý červen 2026 nevyplývá, že by ochlazení mělo trvat týdny. Spíš jde o přechodný výkyv v řádu několika dnů, po kterém se teploty vrátí k běžnějším červnovým hodnotám kolem 23 °C. Přesný den návratu „letních“ maxim ale závisí na dalším vývoji tlakových útvarů nad Evropou.

Červnová houpačka zkrátka není konec léta. Je to jeho typická, byť letos dost ostrá, součást. Kdo si v pondělí užije sluníčko, ať si ho užije naplno. Ve středu už bude jiný svět.

Článek V pondělí ještě 29 stupňů, ve středu sotva 16. Meteorologové varují před prudkým zlomem počasí v Česku se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně čísla říkají

Normál průměrné teploty pro 1.–28. června, počítaný z období 1991–2020, činí 17,3 °C. Běžné rozpětí se pohybuje mezi 16,3 a 18,0 °C a letošní červen by se měl vejít právě do tohoto pásma. Denní maxima mají zpočátku dosahovat kolem 21 °C, v druhé polovině měsíce postupně kolem 23 °C. Noční minima se budou držet okolo 11 °C.

Srážkově ČHMÚ očekává průměrný měsíc s úhrnem kolem 75 mm. Týdenní úhrny by se měly pohybovat mezi 10 a 20 milimetry, přičemž nejsušší by měl být druhý týden (8.–14. června) s odhadovanými 10 mm. Důležitý detail: při srážkách mají převažovat přeháňky a bouřky, nikoli vytrvalý déšť.

Dva teplé červny za sebou, a teď pauza

Srovnání s předchozími roky ukazuje, proč letošní výhled vyčnívá. Červen 2025 skončil s průměrem 18,1 °C a ČHMÚ ho hodnotil jako silně nadnormální. Červen 2024 nebyl o moc mírnější, průměr 17,9 °C, tedy rovněž nadnormální. Letošní výhled míří k hodnotě kolem 17,3 °C, tedy přímo na normál. Po dvou nadprůměrně teplých červnech by tak Česko zažilo první skutečně průměrný.

Pro zasazení do širšího rámce: nejchladnější červen od roku 1912 měl průměr 11,9 °C (rok 1923), nejteplejší 21,4 °C (rok 2019). Letošek se podle výhledu drží přesně uprostřed historického rozpětí.

Evropský výhled říká něco jiného, a není to rozpor

Kdo sleduje sezonní předpovědi Copernicus, může namítnout, že léto 2026 má být v Evropě nadprůměrně teplé. To je pravda, ale jde o jiné měřítko: celý kontinent a tři měsíce od června do srpna. ČHMÚ pracuje s jedním měsícem a jednou zemí. Průměrný červen v Česku se klidně vejde do nadprůměrného evropského léta, zvlášť pokud červenec a srpen přitopí.

Co z toho plyne pro plánování

Měsíční výhled není předpověď den po dni. ČHMÚ sám uvádí, že dosti přesnou předpověď lze poskytnout zhruba na pět dní dopředu; nad deset dní už jde spíš o charakter počasí. Konkrétní suché dny pro grilování nebo svatbu z něj nevyčtete. Přesto dává užitečný rámec:

• Teploty budou příjemně červnové, ne tropické. Lehká bunda na večer se hodí.
• Bouřky budou hlavní formou srážek: krátké, intenzivní, lokální. Výstrahy na konkrétní nebezpečné jevy ČHMÚ vydává s kratším předstihem.
• Nejsušší okno výhled naznačuje ve druhém týdnu června, ale pro spolehlivější plánování je nutné sledovat týdenní aktualizace.

A ještě jedno upřesnění: výhled nepopisuje absolutní vyloučení jakéhokoli třicítkového dne. Popisuje charakter měsíce, a ten nemíří k dlouhé horké vlně. Jednotlivý krátký lokální výkyv nad 30 °C z tohoto typu prognózy vyloučit nelze.

Další aktualizace měsíčního výhledu vyjde v pondělí kolem 17. hodiny. Kdo chce červen sledovat v reálném čase, má každý týden čerstvá data.

Článek Tropické třicítky tento měsíc nečekejte. ČHMÚ zveřejnil výhled do konce června se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pátek večer: první signál na západě

Meteorolog ČHMÚ Martin Laco v předpovědi citované serverem TN.cz popisuje scénář, který se začne odvíjet už v pátek podvečer. Zatímco většina Česka bude ještě dožívat slunečný den s maximy 22 až 26 °C (v Čechách místy až 28 °C), na severozápadě a západě začne přibývat oblačnosti. Jde o první projev frontálního narušení, které ukončí vliv tlakové výše nad severozápadní Evropou.

V sobotu 30. května se pak počasí plošněji přeláme. Ráno čeká jihozápadní polovinu Čech zatažená obloha s ojedinělým deštěm, během dne se oblačnost rozšíří i jinam. Na většině území se objeví déšť nebo přeháňky, v Čechách místy bouřky. Na Moravu a do Slezska mají srážky dorazit až během sobotního odpoledne a večera, tedy s několikahodinovým zpožděním.

Teploty neklesnou, charakter počasí se ale změní zásadně

Kdo čeká skokový propad teplot, bude překvapen. Regionální data ČHMÚ ukazují na víkend překvapivě stabilní maxima:

Čísla mluví jasně: nejde o teplotní zlom. Změna je v nestabilitě atmosféry. Slunečné, klidné odpoledne u vody vystřídá proměnlivá obloha, kde se během hodiny může zatáhnout, spustit přeháňka a zase prosvitne slunce. Bouřky mají být spíš lokální, ne plošně silné; formulace „místy“ a „ojediněle“ v předpovědi naznačují běžný konvekční charakter, nikoli rozsáhlou nebezpečnou situaci.

Příští týden: proměnlivost zůstane

Změna počasí nekončí nedělí. Podle meteoroložky ČT Milady Křížové, kterou citovala ČT24, přinese pondělí mírné ochlazení, ale už v úterý mohou teploty ojediněle znovu mířit ke 30 °C. Jenže ani to neznamená návrat stabilního slunečna. Úterý až čtvrtek mají zůstat proměnlivé s přeháňkami nebo bouřkami. Teprve ke konci intervalu se srážky omezí na „jen místy“, spíš náznak částečného uklidnění než definitivní obrat.

Spolehlivost předpovědi přitom s každým dalším dnem klesá. ČHMÚ u delších výhledů výslovně upozorňuje na jejich pravděpodobnostní povahu. Trend, tedy vlhčí a nestabilnější ráz počasí, je poměrně jistý. Přesné hodiny a místa bouřek od pondělí dál už nikoliv.

Sucho tím nekončí

Celá změna přichází v kontextu, který jí dodává zvláštní naléhavost. ČHMÚ 27. května oznámil, že se sucho v Česku znovu výrazně prohlubuje. V týdnu od 18. do 24. května spadly v průměru pouhé 2 milimetry srážek, asi 8 % normálu. Krajina je vyschlá, hladiny podzemních vod klesají.

Víkendové přeháňky a bouřky sice přinesou vítanou vláhu, ale samy o sobě vývoj sucha nezvrátí. Konvekční srážky bývají intenzivní, ale lokální a krátkodobé; velká část vody odteče po povrchu, místo aby se vsákla. Podle nás by Česko potřebovalo spíš několik dní vytrvalého mírného deště, a to zatím v předpovědích nikde nevidíme.

Kdo plánuje víkend venku, měl by v Čechách počítat s mokrým scénářem už od sobotního rána, na Moravě od odpoledne. Deštník v batohu bude rozumnější společník než opalovací krém.

Článek Po teplém a suchém týdnu přijde změna. Meteorologové mluví o náhlé změně počasí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Z tropů ke dvaceti stupňům za deset dní

Měsíční výhled ČHMÚ pro období 25. května až 21. června 2026 rozděluje nejbližší čtyři týdny do výrazně odlišných kapitol. Poslední květnový týden patří horku, maxima přes 25 °C, místy i přes 30 °C. První červnový týden přinese pozvolný pokles, maxima se budou pohybovat mezi 20 a 25 °C, minima kolem 12 °C.

Zlom přijde v týdnu od 8. června. ČHMÚ ho označuje za nejchladnější z celého čtyřtýdenního bloku: maxima kolem 20 °C, minima kolem 10 °C, větší oblačnost a srážky. Denní maxima tak klesnou oproti konci května zhruba o pět stupňů. Kdo si na přelomu měsíce zvykne na letní večery, bude si v polovině června sahat po mikině.

Celkově žádná katastrofa, jen jiný červen, než na jaký jsme si zvykli

Čísla za celé čtyřtýdenní období vypadají překvapivě krotce. Podle podkladového PDF ČHMÚ je dlouhodobý průměr pro tento blok 16,7 °C s normálním rozmezím 15,6 až 17,8 °C. Letošní výhled sedí prakticky do středu. Srážky mají balancovat na hraně průměru a podprůměru, s mírně vyšší šancí na déšť ve druhém a třetím týdnu.

Pro srovnání: poslední dva červny byly výrazně teplejší:

• Červen 2024: 17,9 °C, tedy +1,4 °C nad normálem
• Červen 2025: 18,1 °C, tedy +1,6 °C nad normálem

Letošní začátek léta se tak rýsuje jako „normálnější“ než cokoliv, co Česko zažilo v posledních dvou letech. A právě návrat k průměru je po sérii nadprůměrných červnů něco, na co jsme si trochu odvykli.

Sucho červen sám nevyřeší

Za lednem až dubnem 2026 zůstává v celostátním průměru srážkový deficit zhruba 65 mm; Česko dostalo jen asi 61 % normálu. Nejhůře jsou na tom podle našeho výpočtu z tabulek ČHMÚ tyto kraje:

Mělké vrty v povodích horního a středního Labe, Ohře a Lužické Nisy vykazují mimořádně až silně podnormální hladiny. I kdyby druhý a třetí červnový týden přinesly srážky kolem 20 mm týdně, jak naznačuje výhled, půjde spíš o zmírnění než o vyrovnání deficitu. Sucho se budovalo čtyři měsíce. Jeden průměrný červen ho nesmaže.

Ochlazení v červnu? Nic nového pod sluncem

Prudký teplotní obrat uvnitř jinak teplé sezony není v českém klimatu rarita. V červnu 2024 klesla průměrná denní teplota 12. a 13. června o 4,6 až 4,7 °C pod normál, uprostřed měsíce, který jako celek skončil nadprůměrně. Červen 2025 přinesl v prvních dvou dekádách střídání teplejších a chladnějších period, přičemž ochlazení typicky spouštěly zvlněné studené fronty, které ukončily příliv teplého vzduchu. Stejný mechanismus (frontální výměna vzduchové hmoty) stojí podle popisu ČHMÚ i za letošním červnovým poklesem teplot.

iZdroj fotografie: Azorbli – licence CC BY SA 4.0

Důležité je také to, co měsíční výhled neumí. ČHMÚ výslovně upozorňuje, že jde o pravděpodobnostní odhad pro celé Česko, založený na numerických modelech a statisticko-analogové metodě s daty od roku 1912. Regionální rozdíly ani konkrétní denní průběh z něj nelze vyčíst. Krátkodobá rizika typu silných bouřek řeší operativní výstrahy, ne čtyřtýdenní trend.

Co si z toho vzít pro plány na červen

Kdo chystá akce venku na první červnový týden, může počítat s příjemným počasím, maxima 20 až 25 °C, tepleji hlavně zpočátku. Na druhý týden je rozumné mít mokrou variantu programu a o vrstvu oblečení navíc. Nejde o přepisování plánů, spíš o realistické očekávání: léto nezačne rovnou tam, kde květen skončil.

Česko si za poslední roky zvyklo na červny, které od prvního dne šlapou na plyn. Letos to vypadá, že si červen vezme pauzu, krátkou, ale citelnou.

Článek Konec jara byl nezvykle teplý. Co přijde v červnu, na to Česko není zvyklé, říká ČHMÚ se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tři města, tři důkazy

Celostátní průměr je jedna věc. Konkrétní města ukazují kontrast ještě ostřeji. Podle modelových dat ČHMÚ vypadá první polovina týdne takto:

V Praze úterní odpoledne atakuje 32 °C, hodnota, při které člověk hledá stín. Jenže o čtrnáct hodin dřív, ve středu ráno, ukáže teploměr v hlavním městě sotva 10 °C. V Ostravě je to ještě dramatičtější: středeční ráno kolem 7 °C, odpoledne 24 °C. Kdo má v plánu celodenní výlet, balí dvě sady oblečení.

Proč tak velký rozkmit

Vysvětlení je překvapivě prosté. Jasná obloha a málo větru znamenají, že v noci zemský povrch rychle vyzáří teplo, teplota padá. Přes den naopak květnové slunce, které už svítí skoro stejně intenzivně jako v červenci, povrch rychle zahřeje a teplota strmě stoupá. Oblačnost by ten rozkmit tlumila jako deka, ale ta nad Českem tento týden z velké části chybí.

Podle ČHMÚ se denní amplitudy v nižších polohách běžně pohybují mezi 5 a 20 °C, záleží na synoptické situaci, oblačnosti a charakteru počasí. Aktuálně předpovídaných 13 až 18 °C je tedy v horní části pásma, ale nikoli mimo něj. Květen navíc historicky umí obojí: absolutní české květnové maximum činí 35,0 °C, absolutní minimum −13,1 °C. Rozpětí téměř padesáti stupňů v rámci jednoho měsíce ukazuje, že květen je zkrátka měsíc kontrastů.

Kdy se to uklidní, a co je horší než chlad

Nejostřejší přepínání mezi bundou a tričkem vychází na pondělí až čtvrtek. Od pátku maxima mírně ustupují, rána ale zůstávají svěží. Měsíční výhled ČHMÚ pro období do 7. června počítá s teplotně spíše průměrným charakterem, týdenní průměry nočních teplot kolem 9 až 12 °C, denních 19 až 24 °C. Úplně „rovné“ počasí bez citelných denních skoků se tedy v nejbližších dnech nečeká.

Větší komplikací než ranní chlad může být to, co člověk na první pohled nevidí: sucho. Závěr května má být srážkově podprůměrný, deficit vláhy se prohlubuje. S tím roste i požární riziko, ČHMÚ ho počítá z meteorologických dat, suchosti krajiny a stability atmosféry. Kdo plánuje víkendové grilování v přírodě nebo táborák, měl by sledovat aktuální výstrahy.

Jak přežít týden ve dvou režimech

Pravidlo je jedno: vrstvit. Ráno lehká bunda nebo mikina přes tričko s krátkým rukávem. Po poledni jednu vrstvu odložit, doplnit vodu a sluneční brýle. Večer vrstvu zase přihodit. Kdo vyráží brzy a vrací se pozdě, počítá se dvěma chladnějšími okny dne, ranním a podvečerním. Jedny šaty na celý den tentokrát nefungují.

Tohle počasí nedává smysl jen tomu, kdo si ráno vybere jednu teplotu a věří, že vydrží do večera. Teploměr tento týden nemá konstantu, má sinusovku s amplitudou patnácti stupňů.

Článek Ráno budete potřebovat bundu, odpoledne tričko. Česko čeká počasí, které nedává smysl se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně Schenk řekl, a co ne

V českém internetovém prostoru se v posledních dnech šíří interpretace, že začátek prázdnin bude chladnější než obvykle. Dohledali jsme primární zdroj. Schenkův článek na Weather.com z 24. dubna nic takového netvrdí. Meteorolog v něm popisuje tři hlavní signály pro střední Evropu:

• Teploty v červenci mají být v mnoha částech Německa nadprůměrné, místy výrazně.
• Srážky budou spíše podprůměrné, tedy sušší červenec.
• Bouřková aktivita paradoxně poroste, protože horký a energeticky nabitý vzduch vytváří podmínky pro silné konvektivní jevy.

Schenk výslovně zmiňuje možnost častějšího výskytu supercel. To jsou bouřky s rotujícím výstupným proudem, které mohou přinést velké kroupy, přívalový déšť a ničivé nárazy větru. Starší primární text téhož autora, který by naopak mluvil o chladném červenci, se nám dohledat nepodařilo. Tvrzení o studených prázdninách tak nemá v dostupných zdrojích oporu.

Tři vrstvy předpovědi, které se míchají

Problém je, že veřejná debata směšuje tři zásadně odlišné typy informací. Stojí za to je oddělit.

První vrstva je měsíční výhled ČHMÚ, který k 24. května 2026 sahá do 14. června. Pro období do poloviny června předpokládá denní maxima kolem 19 až 24 °C, srážkově nejprve podprůměr a pak průměr, přičemž při srážkách mají převažovat přeháňky a bouřky. O červenci v něm není ani slovo.

Druhá vrstva je evropský sezónní výhled služby Copernicus, aktualizovaný 10. května 2026. Ten pro léto v Evropě ukazuje nadprůměrné teploty a slabší srážkový signál. Copernicus zároveň upozorňuje na zesilující signál La Niña, který může ovlivnit rozložení tlakových útvarů nad Atlantikem.

Třetí vrstva je právě Schenkův text, autorský výhled jednoho meteorologa opřený o modelové běhy, ale stále vzdálený šest týdnů od prvního prázdninového dne. ČHMÚ přitom jasně říká, že dosti přesnou předpověď lze dát zhruba na pět dní a nad deset dní jde spíše jen o charakter počasí, ne o konkrétní dny.

Když tyto tři vrstvy někdo smíchá do jednoho titulku, vznikne dojem jistoty, která neexistuje.

Proč rozhodne až přelom června a července

Meteorologové znají fenomén, kterému se německy říká Siebenschläfer. Podle slovníku německé meteorologické služby DWDobdobí zhruba od 27. června do 8. července často nastavuje velkoprostorový ráz počasí na další týdny. Poloha jet streamu, proudového pásu ve výšce kolem deseti kilometrů, v těchto dnech rozhoduje, zda do střední Evropy proudí vlhčí a chladnější atlantický vzduch, nebo se prosadí stabilnější a teplejší vzduch při výběžku Azorské tlakové výše.

Před tím navíc střední Evropu pravidelně kolem poloviny června potkává takzvaná Schafskälte, vpád chladnějšího polárního vzduchu, který dokáže srazit teploty o několik stupňů. Právě tato kombinace, chladnější polovina června a následné prudké přepnutí do horkého režimu, by mohla vytvořit dojem, že prázdniny začínají „jinak“. Ne chladem, ale náhlým přechodem z jednoho extrému do druhého doprovázeným silnými bouřkami.

Co to znamená pro plánování léta

Podle nás je nejpoctivější rada tato: květnové výhledy na červenec berte jako orientaci, ne jako itinerář. Kdo plánuje dovolenou v Česku na začátek prázdnin, udělá lépe, když finální rozhodnutí nechá na horizont pěti až deseti dnů před odjezdem, tam má předpověď ještě rozumnou přesnost.

Co ale stojí za pozornost už teď:

• Bouřky budou letos pravděpodobně silnější než obvykle. Horký a energeticky nabitý vzduch je živnou půdou pro konvektivní jevy. ČHMÚ upozorňuje, že silné bouřky mohou přinést blesky, velké kroupy, přívalový déšť, silné nárazy větru i lokální přívalové povodně.
• Regionální rozdíly nelze předvídat. Měsíční výhled ČHMÚ je vytvářen pro celou republiku. Izolovaná supercela může zasáhnout jednu obec a sousední nechat beze srážky.
• Sledujte výstrahy, ne výhledy. Pro reálnou ochranu majetku a zdraví jsou klíčové aktuální výstrahy ČHMÚ a radarové snímky, ne modelové běhy staré šest týdnů.

Klimatický normál průměrné červencové teploty v Česku vychází přibližně na 18,3 °C, loni v červenci bylo 17,9 °C, tedy mírně pod průměrem. Letošek má podle dostupných signálů směřovat spíš nad tuto hranici.

Začátek prázdnin 2026 nejspíš nebude chladný. Bude nejistý, bouřkový a možná překvapivě horký. A přesně to je důvod, proč se vyplatí počkat na konec června, teprve tehdy se atmosféra rozhodne, jaké léto nám nadělí.

Článek Začátek prázdnin bude jiný, než čekáte. Meteorolog popsal, co se v červenci chystá se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Tři pásma, tři různé příběhy

Evropa není jeden teploměr. Současná epizoda to ukazuje názorně: kontinent se dělí na tři výrazně odlišná pásma.

Pyrenejský poloostrov je první na ráně. Španělská Extremadura, Andalusie a portugalské Alentejo čekají od 21. května maxima, která v operativních modelech dosahují 36–38 °C. Španělská meteorologická služba AEMET vydala pro oblast Vegas del Guadiana výstrahu na 38 °C. Hranice 40 °C zůstává horním scénářem pro lokální hotspoty, vnitrozemské kotliny s minimálním prouděním vzduchu, ale plošně ji modely zatím nepotvrzují. Portugalský IPMA měl přitom ještě 20. května pro kategorii vysokých teplot zelený stupeň. Horko teprve nabírá sílu.

Francie vstupuje do hry od 22. do 24. května. Météo-France popisuje posilování anticyklony a přísun stále teplejší vzduchové hmoty, která by mohla vydržet až do konce měsíce. Jihozápad země, okolí Bordeaux a údolí Garonne, pocítí vlnu nejsilněji. Pro konec května jde o teploty, které Météo-France označuje za vzácné.

Střední Evropa dostane jen oslabený dozvuk. Teplejší vzduch sem pronikne zhruba 23.–26. května, ale o africkém vedru se mluvit nedá.

Co čeká Česko

Zasáhne to i nás? Odpověď je ano, ale v úplně jiné lize.

Týdenní předpověď ČHMÚ ukazuje postupný nástup: 21 °C ve středu 21. května, 24 °C ve čtvrtek, 26 °C v pátek. Operativní bodové výhledy pro Prahu, Brno i Břeclav pak na víkend a začátek příštího týdne naznačují kulminaci kolem 28–30 °C. Měsíční výhled ČHMÚ počítá s teplotně průměrným obdobím, týdenní průměry denních maxim 19–24 °C.

Jinými slovy: příjemné léto, ne peklo. Rozdíl oproti Seville, kde teploměr ve stejný den ukáže o osm až deset stupňů víc, je propastný. A přesně tenhle kontrast je na celé epizodě nejzajímavější, jak dramaticky se liší dopad téhož proudění na jih a střed kontinentu.

Proč je konec května tak neobvyklý

Absolutní čísla zatím nesahají k evropskému rekordu, ten drží sicilské Syrakusy s 48,8 °C z 11. srpna 2021, jak potvrdila WMO. Současná epizoda je výjimečná jinak: načasováním.

Vlny horka přes 36 °C na konci května nejsou na Pyrenejském poloostrově úplnou novinkou, ale jejich frekvence roste. Data programu Copernicus za rok 2025 ukazují, že jižní a východní Španělsko zažilo až o 50 dní více silného tepelného stresu, než je dlouhodobý průměr. Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů. Horké epizody se rozšiřují od Středomoří směrem na sever a přicházejí dřív v sezoně.

K tomu přibývá faktor, o kterém se mluví méně: rekordně teplé evropské moře. Vyšší teplota vodní hladiny zhoršuje noční ochlazování pobřežních oblastí a zvyšuje vlhkost vzduchu. Výsledek? I když denní maximum nepřekročí 38 °C, pocitová zátěž na tělo může odpovídat vyšším hodnotám. Horko se stává nebezpečnějším, aniž by nutně lámalo rekordy.

Jak se chránit, a na co si dát pozor

Zdravotní rizika horka jsou dobře zmapovaná a WHO je shrnuje jasně:

• Pít průběžně, nečekat na pocit žízně.
• Omezit pobyt venku mezi 11. a 16. hodinou, fyzickou námahu přesunout na ráno.
• Udržet byt chladný, přes den zastínit okna, větrat až v noci. Ideál je pod 32 °C ve dne a pod 24 °C v noci.
• Kontrolovat rizikové osoby, seniory, malé děti, chronicky nemocné.
• Nikdy nenechávat děti ani zvířata v autě. Ani na „chvilku“.

Důležitý detail: při teplotách nad 40 °C ventilátor tělo neochlazuje, ale může ho naopak zahřívat, fouká teplý vzduch na pokožku a urychluje dehydrataci.

Horko dopadá i na infrastrukturu. Koleje se při přímém slunci rozpálí až o 20 °C nad teplotu vzduchu, při 38 °C venku může kolejnice dosáhnout 50 °C a hrozí její deformace. Železniční správci v takových situacích zavádějí lokální omezení rychlosti. Saharský prach, který tuto epizodu doprovází, navíc zhoršuje kvalitu ovzduší a může způsobovat zpoždění v leteckém provozu.

Konec května 2026 připomíná, že kalendářní léto a meteorologická realita jsou dvě různé věci. Na jihu Evropy už léto udeřilo plnou silou, a rok od roku udeří dřív.

Článek Evropa se připravuje na 40 °C. Africká vedra dorazí už brzy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně ukazují čísla na příští týden

Rozpad denních maxim pro pondělí 25. až čtvrtek 28. května 2026 podle dostupných meteorologických výstupů k 20. květnu vypadá takto:

Zbytek republiky se většinou vejde do pásma 24–28 °C. Výjimkou je severovýchod a Liberecko, kde výstupy ukazují spíš 22–25 °C. Nikde v tabulce nefiguruje číslo s trojkou na začátku. Oteplení přitom startuje už v pátek 22. května, vrcholí o víkendu a drží se minimálně sedm dní, jen prostě nedosáhne tropické hranice.

Proč se předpověď tak rychle změnila

Reakce „zase to otočili“ je pochopitelná, ale nespravedlivá. Meteorologické modely nejsou jednorázový verdikt. ČHMÚ sám uvádí, že dosti přesnou předpověď lze poskytnout zhruba na pět dní dopředu. Za hranicí deseti dní už jde spíš o charakter počasí než o konkrétní stupně.

Tři faktory stojí za každou rychlou korekcí:

• Neúplný počáteční stav. Atmosféra se měří v síti stanic a sondáží, ale nikdy ne ve všech bodech najednou. I malá mezera v datech se v modelu za pár dní rozjede.
• Zjednodušení reality. Žádný model nepočítá každý oblak a každý kopec. Regionální ALADIN, který ČHMÚ provozuje, se aktualizuje čtyřikrát denně a pokaždé startuje z nového vstupu.
• Chaotická povaha atmosféry. Drobná odchylka v počátečních podmínkách může po týdnu znamenat rozdíl několika stupňů. Přesně to se stalo.

Norský meteorologický ústav MET Norway, jehož data používá populární služba Yr, pracuje pro Česko s globálním modelem ECMWF na horizont 0–10 dní. Výstup je plně automatický, bez synoptického dohledu meteorologa. ČHMÚ naproti tomu kombinuje modelové podklady s vlastním ALADINem a lidskou kontrolou. Proto se čísla mezi službami mohou lišit i o 1–2 °C, a proto má smysl sledovat obě.

Kdy tedy přijdou první třicítky

Upřímná odpověď: z aktuálně ověřitelného horizontu to určit nelze. Do čtvrtka 28. května 2026 třicítka potvrzená není. Měsíční výhled ČHMÚ pro období 11. května až 7. června 2026 počítá s podprůměrným až průměrným charakterem teplot, ne s extrémně chladným průběhem, ale ani s vlnou veder.

Kdo by chtěl datovat první tropický den na konkrétní červnové pondělí, pohybuje se mimo dosah spolehlivé předpovědi. ČHMÚ úspěšnost svých výstupů měří podle nezměněných kritérií od roku 1973 a otevřeně přiznává, že s délkou horizontu klesá. Duben 2026 byl teplotně normální, jen o 0,4 °C pod normálem 1991–2020. O chladném létu zatím mluvit nelze.

Co to znamená pro víkend a příští týden

Praktický dopad je jednoduchý: plány rušit nemusíte. Víkend 23.–24. května slibuje v Praze 27–28 °C, v Brně 25–27 °C, v Plzni 28 °C. Převládá slunečné až polojasné počasí, místy s možností přeháňky. Je to počasí na grilování, kolo a lehké oblečení, jen ne na klimatizaci a varování před vedrem.

iZdroj fotografie: Azorbli – licence CC BY SA 4.0

Jediná rozumná strategie: mít lehký plán B pro případ lokální přeháňky a den před akcí zkontrolovat aktualizovaný výstup. Předpověď na pět dní dopředu je dnes výrazně přesnější než ta na deset, a právě v tom pětidenním okně vypadá konec května solidně.

Teplo tu je a zůstane. Třicítka se ale zatím drží za horizontem, kam modely nevidí dost ostře, a příští přepočet ji může stejně snadno přiblížit, jako ji ten poslední odsunul.

Článek Bude chladněji, než se čekalo. Nová předpověď zkazila vyhlídky na první tropické dny se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně říká výhled

ČHMÚ rozděluje sledované období na čtyři týdny. První tři, 18.–24. května, 25.–31. května a 1.–7. června, klasifikuje teplotně jako průměrné. Týdenní průměry nejvyšších denních teplot se mají pohybovat v pásmu 19 až 24 °C, noční minima po prvním týdnu spíš mezi 9 a 12 °C. Nic překvapivého pro přelom května a června.

Čtvrtý týden, 8.–14. června, je ale označený jako slabě podprůměrný. To je v rámci celého výhledu jediná odchylka od normálu. ČHMÚ přesnou číselnou hodnotu v textové části neuvádí, pracuje s kategoriemi podprůměrný, průměrný, nadprůměrný. Reálně to podle nás znamená rozdíl v jednotkách stupňů, ne hluboký teplotní propad.

„Varování“ není výstraha

Důležité rozlišení, které se v titulcích snadno ztrácí: měsíční výhled popisuje očekávaný charakter počasí. Není to oficiální výstraha ČHMÚ vydávaná v systému SIVS pro nebezpečné meteorologické jevy, tedy pro silné bouřky, vichřice nebo povodně. Slabě podprůměrný týden znamená chladnější počasí, ne katastrofu.

Samotný ústav navíc upozorňuje na limity tohoto produktu:

• Výhled platí pro ČR jako celek, neříká, zda bude chladněji spíš na Šumavě, nebo na jižní Moravě.
• Na horizontu nad 10 dní jde hlavně o charakter počasí, ne o konkrétní denní průběh.
• Orientační úspěšnost činí zhruba 75 % u teplot a 65 % u srážek.
• Třetí a čtvrtý týden se navíc často blíží dlouhodobým klimatickým hodnotám, takže odchylka od nich bývá malá.

Jinými slovy: čím dál od data vydání, tím víc jde o trend a méně o jistotu.

Srážky a sucho jako vedlejší příběh

Vedle teplot stojí za zmínku i srážkový kontext. ČHMÚ pro druhou polovinu května očekává podprůměrné srážky, pro první dva červnové týdny průměrné. Převládat mají přeháňky a bouřky, jejich sílu ani lokální nebezpečnost ale měsíční výhled neurčuje.

Co z toho plyne pro krajinu: deficit srážek, který se v Česku drží, se může dál prohlubovat. Suchý pozdní květen následovaný průměrným červnem nemusí stačit k doplnění zásob vody v půdě. Pro zahrádkáře i zemědělce je to signál sledovat situaci průběžně, ne spoléhat na to, že červnové bouřky vše vyřeší.

Co to znamená pro vaše plány

Pokud máte na druhý červnový týden naplánovaný výlet nebo dovolenou v Česku, samotný měsíční výhled není důvod cokoliv rušit. Je to důvod přibalit mikinu, lehkou bundu a nepromokavou vrstvu. Při nočních teplotách kolem 9–12 °C a denních maximech, která mohou klesnout pod dvacítku, se čistě letní výbava nemusí vyplatit.

Praktický postup je jednoduchý:

• Teď: Vzít výhled na vědomí, nepřeceňovat ho.
• Začátkem června: Zkontrolovat týdenní předpověď, která už bude mít spolehlivější regionální i denní rozlišení.
• 5–7 dní před odjezdem: Podívat se na krajskou předpověď a případné výstrahy.

iZdroj fotografie: Stevenndori289 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

ČHMÚ měsíční výhled aktualizuje každé pondělí kolem 17. hodiny. Obraz se může posunout.

Jeden chladnější týden uprostřed začínajícího léta není anomálie, je to běžné kolísání kolem normálu, které české počasí dělá nepředvídatelným i v červnu. Kdo si zvykl na to, že léto v Česku začíná rovnou třicítkami, ten si letos možná počká o pár dní déle.

Článek Meteorologové varují před jedním konkrétním týdnem, bude úplně jiný než zbytek se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Odkud pochází číslo 32 °C

Konkrétní pondělní hodnotu 32 °C pro Prahu uvádí TN.cz s odkazem na norskou meteorologickou službu Yr, provozovanou Norským meteorologickým institutem a veřejnoprávní NRK. ČHMÚ veřejně komunikuje postupné oteplení a upozorňuje na bouřkovou nejistotu, ale přesnou hodnotu 32 °C ve svých otevřených výstupech zatím neuvádí. Rozdíl není v tom, že by si zdroje odporovaly, spíš se liší mírou konkrétnosti. Yr nabízí bodovou předpověď na město, ČHMÚ pracuje s širším rámcem a zdůrazňuje, že delší výhled má pravděpodobnostní charakter.

Pro krátkodobou předpověď v Česku přitom platí, že model ALADIN ČHMÚ počítá s rozlišením 2,3 km a aktualizuje se čtyřikrát denně. Jinými slovy: čím blíž k pondělí, tím přesnější obraz dostaneme právě od české služby.

Mapa teplot: západ versus východ

Dostupné denní výhledy k 19. května ukazují na pondělí výrazný regionální rozpad:

Nejteplejší budou nížiny západních a severozápadních Čech a pražská kotlina. Jižní Morava zůstane o dva až tři stupně níž, Ostravsko dokonce o pět. Pokud tedy 32 °C skutečně padne, půjde o špičku v jednom či dvou nejteplejších bodech, ne o celorepublikový standard. ČHMÚ sám u měsíčního výhledu upozorňuje, že jeho předpovědi jsou vytvářeny pro republiku jako celek a „nemohou postihnout regionální odlišnosti počasí v jednotlivých regionech“.

Co stojí za oteplením, a proč přijdou i bouřky

Za rychlým nárůstem teplot stojí tlaková výše nad severozápadní Evropou, jejíž okraj má zasáhnout střední Evropu. Tato konfigurace přináší teplý vzduch, ale zároveň ponechává prostor pro místní konvekci. Meteorologové ČHMÚ proto počítají s variantou, kdy oteplení doprovázejí místní přeháňky a bouřky, především ve východní části republiky.

Víkend by přitom měl být ještě relativně použitelný. Pátek nese vyšší riziko srážek, sobota a neděle vycházejí spíš teplé a často slunečné. Největší bouřková nejistota se váže k závěru teplé epizody, tedy právě k pondělí a dnům po něm. Kdo plánuje víkend venku, nemusí škrtat, ale průběžná kontrola radaru je na místě.

Jak dlouho vedro vydrží

Teplé okno se rýsuje od pátku 22. května přes víkend do pondělí 25. května, s vrcholem na přelomu neděle a pondělí. Dál jistota klesá. Jde spíš o několikadenní teplou epizodu než o stabilní nástup léta. Po vysušeném dubnu a chladném květnu to ale krajina pozná, suché půdy se rychle rozpálí, noční minima ve městech klesnou jen k 11–15 °C a interiéry se nestihnou vychladit.

Co s tím: prakticky

Kdo bydlí ve městě, udělá dobře, když si připraví osvědčený letní režim dřív, než přijde pondělní špička:

• Ranní a noční větrání, přes den stínění oken.
• Dostatek tekutin, nejen pro sebe, ale i pro seniory a děti v okolí.
• Omezení pobytu na rozpálených plochách mezi 11. a 15. hodinou.
• Průběžná kontrola aktuální předpovědi ČHMÚ, protože konkrétní maxima se mohou ještě posunout oběma směry.

Pondělí 25. května má šanci zapsat se jako první tropický den roku 2026. Jestli teploměr skutečně ukáže 32 °C, nebo se zastaví o stupeň dva níž, rozhodne až víkendová aktualizace modelů. Směr je ale jasný, po měsících čekání míří Česko konečně do léta.

Článek Konečně třicítky: Meteorologové řekli přesný den, kdy v Česku poprvé padne 32 °C se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jak silné El Niño přichází

NOAA zveřejnila pravděpodobnostní tabulku síly jevu pro klíčovou zimní sezonu (prosinec–únor 2026/27). Čísla vypadají takto:

Žádná kategorie nepřesahuje 37 %. To je zásadní detail, který se v diskusích snadno ztratí. NOAA navíc výslovně upozorňuje, že síla jevu neznamená automaticky sílu dopadů, silnější oteplení Pacifiku negarantuje silnější změny počasí v konkrétním regionu. Pro srovnání: poslední výrazné El Niño v sezoně 2023/24 vrcholilo na hodnotě +2,1 °C oceánského indexu ONI, rekordní epizoda 2015/16 dosáhla +2,8 °C. Obě přispěly k rekordně teplým globálním rokům, ale jejich konkrétní otisk v českém počasí nešel jednoznačně oddělit od ostatních vlivů.

Proč se o tom mluví rok dopředu

El Niño patří k málu klimatických jevů, které umíme předvídat s měsíčním předstihem. Důvod je fyzikální: oceán se mění pomaleji než atmosféra. Modely sledují podhladinové teplo v rovníkovém Pacifiku, změny pasátů a vazbu mezi oceánem a atmosférou. Tato „oceánská paměť“ dává předpovědím ENSO hodnotu, kterou běžné meteorologické modely na takový horizont nemají.

Zároveň ale existuje takzvaná jarní bariéra předpověditelnosti. Evropské centrum ECMWF ve svém dubnovém blogu vysvětluje, že právě v dubnu a květnu je rozptyl modelů největší, vazba oceán–atmosféra se teprve formuje a výhled se zpřesňuje až koncem léta. Proto jsou květnová čísla pravděpodobnostní, ne deterministická. Světová meteorologická organizace (WMO) v dubnu 2026 potvrdila rostoucí pravděpodobnost El Niño, ale současně zdůraznila, že každá epizoda je jedinečná a minulé vzorce nelze mechanicky přenášet.

Co to znamená pro Česko, a co ne

Tady je potřeba být maximálně přesný. Český hydrometeorologický ústav sezónní předpovědi počasí nevydává. Ani jeho měsíční výhled nepokrývá regionální rozdíly, je vytvářen pro celou republiku. Na otázku „bude v roce 2027 na Moravě sucho a v Čechách vlhko“ prostě neexistuje rok dopředu žádná odpověď s oporou v datech.

Co víme o Evropě obecně? ECMWF řadí kontinent mezi regiony s relativně nízkou úspěšností sezónních předpovědí. Nizozemský meteorologický ústav KNMI uvádí, že Evropa leží mimo hlavní dráhy vlivů El Niño a efekty jsou zde malé. Novější studie publikovaná v roce 2025 v časopise npj Climate and Atmospheric Science upřesňuje, že v časné zimě bývá u části střední a severní Evropy po silném El Niño vyšší pravděpodobnost mírnějšího a vlhčího atlantského proudění. Na jaře pak KNMI pozoruje tendenci k vyšším srážkám ve střední Evropě.

Klíčové slovo je „tendence“. Ne jistota. Do výsledného počasí v Česku vstupuje severoatlantická cirkulace, rozložení tlakových útvarů nad Evropou a řada dalších faktorů, které El Niño nepřebije.

Co sledovat a kdy

Nejpraktičtější informace je časová. Pokud El Niño skutečně zesílí podle aktuálního výhledu, jeho nejsilnější globální otisk spadne do zimy 2026/27. Pro Česko to znamená:

• Podzim 2026 – NOAA a ECMWF zpřesní sílu a charakter jevu; teprve tehdy budou modely pro evropskou zimu spolehlivější.
• Zima 2026/27 (prosinec–únor) – hlavní okno možných nepřímých dopadů; zvýšená šance na mírnější a vlhčí epizody, ale bez záruky.
• Jaro 2027 – podle historických vzorců může přetrvávat vyšší srážková aktivita; zároveň se El Niño podle modelů pravděpodobně začne vracet k neutrálním hodnotám.

WMO doporučuje zemědělcům, vodohospodářům i samosprávám sledovat aktualizované sezónní výhledy průběžně, ne spoléhat na jediný květnový odhad. Pro Česko to v praxi znamená sledovat výstupy ČHMÚ a evropských center blíže k podzimu 2026, kdy se nejistota výrazně zúží.

Rok 2027 není hotový příběh

El Niño nemění počasí v Česku jako vypínač. Mění pravděpodobnosti, a i ty jsou pro střední Evropu slabší než pro tropy nebo Severní Ameriku. Kdo čeká jednoznačnou odpověď typu „bude sucho“ nebo „přijde tuhá zima“, bude zklamán. Kdo ale pochopí, že jde o posun vah mezi variantami, získá něco cennějšího: čas se připravit na širší škálu scénářů dřív, než se naplní ten skutečný.

Článek El Niño dorazí do Česka. Meteorologové řekli, co nás čeká v roce 2027 se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kdy přesně se počasí otočí

Zlom nastává v úterý 19. května. Frontální rozhraní a balkánská tlaková níže, které celý víkend zásobují hlavně Moravu a Slezsko vytrvalým deštěm, se posunou pryč. Srážky začnou slábnout, mezi mraky pronikne slunce a teploty poprvé od minulého týdne zamíří nahoru. Plný efekt se ale projeví až o dva dny později. Nejteplejší pracovní dny vycházejí na čtvrtek 21. a pátek 22. května, v Čechách s maximy kolem 22 až 23 °C, na jižní Moravě kolem 22 °C. Podle iROZHLAS oteplování startuje právě od úterý, po velmi sychravém víkendu s maximy místy jen jedenáct stupňů.

Západ versus východ: náskok jednoho dne

Nejzřetelnější je rozdíl mezi Plzní a Ostravou. Obě města startují pondělí v chladu, ale Plzeň se přehoupne přes dvacet stupňů už ve čtvrtek, zatímco Ostrava tam bude až v pátek, a i to jen těsně. Ve stejný den může být na západě o tři až pět stupňů tepleji než na severovýchodě.

Na východě navíc zůstává i při oteplení vyšší riziko přeháněk. Kdo plánuje venkovní akci na Moravě nebo ve Slezsku, nejjistější okno je čtvrtek až sobota, a i tak s deštníkem v batohu.

Kdy plánovat a na co se připravit

V Čechách se vyplatí počítat s příjemnějším počasím už od úterý, ale opravdu pohodový den pro výlet nebo grilování vychází na čtvrtek a pátek. Na Moravě a ve Slezsku doporučujeme posunout hlavní venkovní plány spíš na pátek až sobotu 23. května, kdy předpovědi ukazují i v Ostravě přes dvacet stupňů a v Brně kolem třiadvaceti. Úplné sucho ale nečekejte ani v nejteplejších dnech, zejména na východě zůstává šance na odpolední přeháňku.

Léto to ještě nebude

Sobota 23. května zatím vypadá teplá, ale už neděle 24. května vrací do předpovědí víc oblačnosti a déšť. Měsíční výhled ČHMÚpro období do 7. června hodnotí celé čtyřtýdenní okno jako teplotně podprůměrné až průměrné. Žádná stabilní letní epizoda se zatím nerýsuje. Čtvrtek a pátek příštího týdne budou příjemnou pauzou, ne přepnutím do jiného režimu.

Kdo chce z tohoto krátkého okna vytěžit maximum, má na to zhruba tři dny. Na západě od čtvrtka, na východě od pátku. Pak se květen zase vrátí ke svému letošnímu zvyku, proměnlivý, nejistý a s bundou na dosah.

Článek Rozdíl přes 10 °C za pár dní. Česko čeká prudký obrat v počasí, teploty vyletí nahoru se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně říkají čísla z výhledu

Měsíční výhled ČHMÚ pro celé čtyřtýdenní období uvádí průměrnou teplotu 15,0 °C s běžným rozpětím 14,2 až 16,0 °C. Srážkový úhrn odhaduje na 70 mm, přičemž normální rozmezí je 55 až 78 mm. V přepočtu na jednotlivé týdny to vychází zhruba na 20 mm srážek týdně, a při nich mají převažovat právě přeháňky a bouřky.

Klíčový je ale časový průběh teplot:

• Týden kolem poloviny května: minima kolem 5 °C, ve středních polohách i kolem 1 °C s přízemními mrazíky. Maxima většinou do 15 °C.
• Týden 1.–7. června: nejteplejší úsek celého výhledu. Noční minima kolem 10 °C, denní maxima kolem 22 °C.

Mezi těmito dvěma póly leží pozvolný přechod, nikoli skok. Kdo čekal, že se po chladném květnu rázem otevře tropická brána, bude zklamaný.

Jak se to srovnává s normálem a posledními červny

Červnový normál pro Česko za období 1991–2020 činí 16,5 °C a 82 mm srážek. Maxima kolem 22 °C v prvním červnovém týdnu tedy nejsou nic mimořádného, odpovídají zhruba běžnému startu léta. Problém není v tom, že by červen měl být extrémně studený, ale v tom, co mu předchází a jak pomalu se počasí překlápí.

Pro srovnání s nedávnými roky:

Zatímco loni v červnu Česko zažilo dvanáct tropických dnů, letos zatím nic podobného výhled nenaznačuje. Proti suchému červnu 2023 zase aktuální prognóza ukazuje vlhčí začátek měsíce.

Proč jsou i průměrné srážky dobrou zprávou, a zároveň ne

Duben 2026 byl podle hodnocení ČHMÚ druhý nejsušší od roku 1961. Na území Česka spadlo pouhých 13 mm srážek, tedy 33 % normálu. Hladiny podzemních vod zaznamenaly nejhorší dubnový stav od roku 1991. V tomto kontextu je očekávaných 70 mm za čtyři týdny pro vodní bilanci a půdní vláhu příznivých, ČHMÚ sám tento objem označuje za „velmi příznivý“.

iZdroj fotografie: Kent Madsen / Creative Commons / CC-BY-4.0

Jenže z pohledu člověka plánujícího víkend u vody nebo zahradní párty to příznivé není. Dvacet milimetrů týdně v režimu přeháněk a bouřek znamená nepředvídatelné přerušování venkovních aktivit. Nejde o celodenní déšť, ale o odpolední bouřky, které dokážou zhatit plány spolehlivěji než vytrvalý mžení.

Co výhled neříká, a proč na tom záleží

Měsíční výhled ČHMÚ je pravděpodobnostní nástroj platný pro celé území republiky. Nedokáže zachytit regionální rozdíly ani konkrétní dny. Metodická stránka ústavu uvádí orientační úspěšnost kolem 75 % u teploty a 65 % u srážek. Přesnější předpověď po dnech a regionech je reálná zhruba na týden dopředu.

Podstatné je také to, že výhled končí 7. červnem. O zbytku měsíce neříká nic. ČHMÚ sezónní předpovědi pro Česko nevydává, takže jakýkoli verdikt o „celém létě 2026″ by byl spekulace bez datového podkladu. Podle nás je fér říct, že start léta bude opožděný a méně komfortní, ale o tom, jestli se červen nakonec rozjede do veder, nebo zůstane vlažný, se dozvíme nejdřív za tři týdny.

Kdo si na první červnový víkend naplánoval grilování, nemusí rušit. Měl by ale počítat s deštníkem v batohu a s tím, že tropické léto to ještě nebude.

Článek Červen bude v Česku jiný, než všichni čekají. ČHMÚ zveřejnil čísla, která potěší málokoho se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co říkají čísla, a co neříkají

V médiích se objevil rozsah 16–18 °C jako údajná předpověď pro začátek června. Bez kontextu působí alarmisticky. Jenže český červnový normál vychází přibližně na 16,5 °C průměrné teploty za celý měsíc, což lze dopočítat z oficiálního hodnocení ČHMÚ, které pro červen 2025 uvádí 18,1 °C s odchylkou +1,6 °C od normálu. Pokud tedy 16–18 °C označuje měsíční průměr, jsme prakticky v normálu. Pokud jde o denní maxima, je to jiná liga, znamenalo by to, že odpoledne se rtuť sotva přehoupne přes dvacítku.

Právě tady je problém: bez původní legendy nelze rozhodnout, k jaké veličině se číslo vztahuje. Přesný oficiální dokument, který by pro Česko a období 1.–14. června 2026 uváděl právě tento rozsah, se nám nepodařilo dohledat. Opatrnost je na místě.

Jak spolehlivé jsou výhledy na dva týdny dopředu

ČHMÚ na své stránce k měsíčnímu výhledu počasí otevřeně přiznává limity:

• Úspěšnost teplotního výhledu se pohybuje kolem 75 %.
• U srážek klesá na přibližně 65 %.
• Výhled platí pro celé území ČR, regionální rozdíly mezi severem a jihem neumí postihnout.
• Nelze z něj vyčíst průběh jednotlivých dnů ani konkrétní víkend.

Polský IMGW-PIB pracuje podobně. Jeho experimentální dlouhodobé prognózy kombinují vlastní modely s výstupy NOAA a ECMWF a výslovně je označují jako orientační. Přenášet polský regionální signál na české kraje bez dalšího zpřesnění je metodicky problematické.

Proč to přesto stojí za pozornost

I orientační trend má praktickou hodnotu. Pokud existuje zvýšená pravděpodobnost vlhčího a chladnějšího startu června, znamená to:

• Venkovní festivaly a svatby v první polovině měsíce potřebují mokrou variantu.
• Krátké dovolené u vody mohou zklamat, teplota vzduchu i vody bude zaostávat za letním ideálem.
• Zahradníci a zemědělci naopak ocení vláhu po suchém jaru, pokud přijde.

Nejde o „zkažené léto“. Jde o to, že červen nemusí nastartovat tak, jak si ho lidé automaticky představují, tedy slunečním týdnem s pětadvacítkami hned od prvního dne.

Srovnání s posledními roky

Poslední dostupné české červny neukazují opakující se vzorec „studených startů“:

iZdroj fotografie: Kent Madsen / Creative Commons / CC-BY-4.0

Červnový normál: přibližně 16,5 °C a 82 mm srážek. Ani jeden z posledních hodnocených červnů nebyl výrazně chladný nebo extrémně mokrý. Pokud by rok 2026 skutečně přinesl nadnormální srážky a teploty pod průměrem, šlo by o výraznější odchylku od nedávného trendu, nikoli však o historický extrém.

Co dělat a kdy se rozhodovat

Definitivní plány pro první polovinu června dává smysl uzamknout až podle aktualizovaných pěti- až sedmidenních předpovědí. Právě v tomto horizontu ČHMÚ začíná nabízet regionálně použitelná data. Do té doby platí jediné rozumné pravidlo: mít záložní variantu a nevsázet celou dovolenou na jednu kartu.

Začátek meteorologického léta 2026 možná nebude letní. Ale to neznamená, že červen jako celek bude špatný, znamená to jen, že jeho první dny si vyžádají víc trpělivosti, než jsme zvyklí.

Článek Červen bude v Česku jiný, než všichni čekají. Meteorologové zveřejnili čísla, která potěší málokoho se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co říká oficiální měsíční výhled

Měsíční výhled ČHMÚ pro období 4.–31. května 2026 květen jako celek neodpisuje. Průměrná teplota pro celé období vychází na 14,1 °C, což spadá do intervalu průměrných hodnot 13,2–15,3 °C. Druhá polovina měsíce by se měla vrátit k hodnotám obvyklým pro sezonu, tedy k maximům kolem 20 °C.

Problém je jinde. Měsíční výhled je pravděpodobnostní nástroj vydávaný jednou týdně v pondělí kolem 17. hodiny. Sám ČHMÚ upozorňuje, že popisuje trend pro celou republiku a neumí zachytit regionální detaily ani konkrétní denní výkyvy. Právě ty ale teď přinášejí krátkodobé krajské předpovědi, a jsou výrazně drsnější, než by měsíční trend naznačoval.

Úterý 12. května: nejhorší den

Krátkodobé předpovědi pro úterý 12. května vypadají napříč kraji takto:

Denní maxima 8–12 °C v polovině května jsou o osm až deset stupňů méně, než by odpovídalo běžnému květnovému dni. Liberecký kraj s maximem pouhých 8 °C připomíná spíš začátek dubna.

Středa 13. května: kritické ráno

Zatímco přes den se ve středu situace částečně zlepšuje (maxima stoupají na 13–15 °C), ranní minima padají na hodnoty, které ohrožují citlivé rostliny:

• Vysočina: 0 °C
• Moravskoslezský kraj: 0 °C
• Liberecký kraj: 1 °C
• Jihomoravský kraj: 2 °C

Podle terminologie ČHMÚ jde při teplotách kolem nuly o podmínky pro přízemní mrazík, teplota těsně nad půdou může být ještě o stupeň či dva nižší než hodnota měřená ve dvou metrech. V mrazových kotlinách a výše položených oblastech severu, severovýchodu a Vysočiny je riziko nejvyšší.

Co to znamená prakticky

Kdo plánuje venkovní akce na úterý 12. května, měl by mít náhradní variantu. Zahrádkáři v chladnějších regionech udělají dobře, když citlivé výsadby přikryjí netkanou textilií a nádobové rostliny přesunou do závětří nebo dovnitř, minimálně do čtvrtečního rána 14. května.

iZdroj fotografie: Pexels

Důležité je ale nepanikařit ohledně celého zbytku měsíce. Z oficiálních dat ČHMÚ zatím neplyne, že by se květen 2026 měnil v celkově podprůměrný měsíc. Jde o studený vpád v řádu dvou až tří dnů, po kterém se teploty podle výhledu vracejí k sezonním hodnotám.

Proč se předpověď „mění“

Dojem rychlé změny vzniká z toho, že lidé směšují dva různé produkty. Měsíční výhled je statistický trend, který říká, kam se květen jako celek pravděpodobně zařadí. Krátkodobá předpověď na jeden až tři dny zachycuje konkrétní synoptickou situaci včetně polohy front. Obojí může být současně pravdivé: květen zůstane průměrný, a přesto v něm budou dva dny připomínající pozdní zimu.

Nejchladnější hodiny letošního května přijdou v úterý přes den a ve středu za úsvitu. Pak by se jaro mělo vrátit, tentokrát snad natrvalo.

Článek Meteorologové upravili předpověď na květen 2026, nic hezkého nás nečeká se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kde přesně bude nejhůř

Ochlazení není rovnoměrné. Nejtvrdší úder čeká severozápad a sever Čech:

• Karlovarský kraj: neděle 20 °C → pondělí 17 °C → úterý 8 °C (noční minimum 3 °C)
• Ústecký kraj: neděle 21 °C → pondělí 18 °C → úterý 10 °C (noční minimum 3 °C)
• Liberecký kraj: neděle 20 °C → pondělí 18 °C → úterý 9 °C (noční minimum 2 °C)

Pro srovnání: ještě na začátku týdne, kolem 8. a 9. května, starší mapa ČHMÚ pro Ústecký kraj akcentovala hlavně víkendové oteplení s nedělním maximem 22 °C. Aktuální verze už za pondělní frontou počítá s propadem o dvanáct stupňů během dvou dnů.

Sníh na horách, chlad v nížinách

Zimní srážky se podle aktualizované předpovědi soustředí do nejvyšších poloh Krušných hor a severního pohraničí. Doplňkové modelové výstupy pro Boží Dar ukazují na úterní ráno déšť přecházející ve sníh při maximu kolem 3 °C a nočním minimu pod nulou. Nižší horská střediska jako Harrachov zůstanou spíš v režimu studeného deště a přeháněk kolem 7 °C.

V nížinách a městech se sníh nečeká. Praha by měla držet noční minimum kolem 8 °C, Karlovy Vary a Ústí nad Labem kolem 6 °C, Brno kolem 5 °C. Plošný mráz ve městech tedy nehrozí. ČHMÚ ale rozlišuje přízemní mrazíky, tedy pokles teploty pět centimetrů nad zemí pod nulu, i když standardní měření ve dvou metrech zůstává kladné. Právě to ohrožuje záhony, mladou výsadbu a ovocné květy, zvlášť mimo zástavbu a v mrazových kotlinách.

Není to poprvé a není to jen Česko

Květnový sníh v horských polohách není historicky bezprecedentní. Archiv ČHMÚ připomíná, že ještě v prvním květnovém týdnu 2021 ležely na hřebenech Krkonoš a Jeseníků desítky centimetrů sněhu, místy kolem jednoho metru. Mediálně silně působí hlavně kontrast: po víkendu, kdy lidé sundali bundy, se do hor vrací zima. Fenologicky je polovina května doba kvetení, a právě proto každý návrat mrazu rezonuje víc než totéž počasí v březnu.

iZdroj fotografie: Foto: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Felixdiga

Nejde ani o izolovaný český výstřelek. Podobný teplotní propad mezi nedělí a úterkem ukazují modely i pro Drážďany, Mnichov, Vratislav a Vídeň. Studená fronta zasahuje širší pás střední Evropy.

Co dělat a jak dlouho to potrvá

Kdo plánuje úterní nebo středeční výjezd do Krušných hor, měl by počítat s mokrou vozovkou, břečkou a teplotami těsně nad nulou i přes den. Pro zahrádkáře v nížinách platí: citlivé rostliny zakrýt, hlavně v otevřeném terénu mimo město.

Nejchladnější den vychází na úterý 12. května. Středa a čtvrtek by měly zůstat chladnější, ale bez dalšího prohlubování. Rychlý návrat k víkendovým dvaceti stupňům se v krátkodobém výhledu nerýsuje, počítejte s několika dny, kdy bunda zůstane po ruce.

Ledoví muži letos dorazili přesně na čas. A na horách si přinesli sníh.

Článek To snad ne: Meteorologové upravili předpověď, na Česko se žene sníh se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Proč právě teď a právě tam

Data mluví jasně. V 19. týdnu roku 2025, tedy mezi 5. a 11. květnem, naměřil ČHMÚ na celém území republiky průměrně pouhého půl milimetru srážek. Na Moravě to bylo ještě méně: 0,3 milimetru, zlomek toho, co je pro květen obvyklé. Současně ústav ve svém hodnocení půdního sucha konstatoval, že svrchní vrstva půdy na Moravě vykazuje místy mírné až střední sucho.

Tato kombinace je klíčová. ČHMÚ neposuzuje požární riziko podle pocitu, ale pomocí standardizovaného indexu FWI (Fire Weather Index), který pracuje s měřenými daty o teplotě, vlhkosti, větru a srážkách a s modelovou předpovědí na šest dní dopředu. Když index překročí prahové hodnoty, systém automaticky generuje výstrahu. Tentokrát se všechny parametry sešly na jihovýchodě země.

Co to znamená v praxi

Výstraha ČHMÚ není sama o sobě zákazem. Je to meteorologické varování. Právní sílu mají až krajská nařízení, která v dotčených regionech existují a mohou být aktivována:

• Zlínský kraj – nařízení umožňuje v období nepříznivých klimatických podmínek zakázat spalování hořlavých látek na volném prostranství i používání pyrotechniky a ohňostrojů. Období vyhlašuje hejtman na návrh hasičů a účinnost nastává zveřejněním na úřední desce.
• Jihomoravský kraj – platné nařízení č. 4/2023 k požární ochraně v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru.
• Olomoucký kraj – platné nařízení č. 3/2016 se stejným účelem.

Bez ohledu na to, zda hejtman formálně aktivoval krajský režim, platí celorepublikově zákaz vypalování porostů. Hasičský záchranný sbor připomíná, že za porušení hrozí fyzické osobě pokuta až 25 000 korun, firmě nebo podnikající osobě až 500 000 korun.

Jak rychle může situace eskalovat

Příklad z letošního roku ukazuje, jak tenká je hranice mezi klidem a katastrofou. V březnu 2025 vypukl u Ždánic na Kyjovsku lesní požár, který si vyžádal nasazení dvanácti jednotek a vyhlášení II. stupně požárního poplachu. Oheň zasáhl plochu 800 × 300 metrů. A to bylo v březnu, kdy vegetace teprve začínala růst. V květnu je suchá tráva a opadané jehličí mnohem snáze zápalné.

Za celý květen 2025 evidoval HZS Zlínského kraje 72 požárů, z toho 17 jen na Kroměřížsku. Nejde tedy o teoretické riziko, hasiči v regionu už zasahují v desítkách případů měsíčně.

Co dělat a co nedělat o víkendu

Doporučení ČHMÚ a HZS pro obyvatele dotčených krajů jsou jednoznačná:

• Nerozdělávat oheň v přírodě ani na oficiálních ohništích
• Nevypalovat trávu a suché porosty
• Neodhazovat nedopalky cigaret
• Nepoužívat přenosné vařiče a jiné zdroje otevřeného ohně v lese a jeho blízkosti
• Řídit se místními vyhláškami a případnými krajskými zákazy

Kdo zpozoruje požár, volá tísňovou linku 150 (hasiči) nebo 112 (integrovaný záchranný systém). Každá minuta prodlení při suchu tohoto typu znamená exponenciální nárůst zasažené plochy.

Kdy přijde úleva

Srážky předpovězené na začátek příštího týdne by měly riziko zmírnit, ale nemusí ho odstranit okamžitě. Pokud je svrchní vrstva půdy ve stavu středního sucha, první déšť nasytí jen povrch, hlubší vrstvy zůstávají deficitní a vegetace potřebuje čas na rehydrataci. ČHMÚ průběžně přehodnocuje předpověď požárního rizika na základě aktuálních měření, takže územní platnost výstrahy se může jak zúžit, tak rozšířit.

Víkend 10.–11. 5. 2025 je na jihovýchodní Moravě zkrátka obdobím, kdy i běžná nedbalost, zapomenutý gril, odhozená cigareta nebo jiskra z nářadí, může přerůst v zásah pro desítky hasičských jednotek. Stačí se chovat, jako by les byl sudem střelného prachu. Protože právě teď je.

Článek ČHMÚ varuje před nebezpečným jevem, ve třech krajích už platí výstraha se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně znamená „nenormální“ v řeči modelů

Když meteorolog řekne „nenormální počasí“, nemyslí apokalypsu. Myslí odchylku od klimatologického normálu 1991–2020, vyjádřenou pravděpodobnostně. C3S výslovně vysvětluje, že po více než dvou týdnech nelze předpovídat každodenní počasí, lze pouze říci, s jakou pravděpodobností bude celá sezóna teplejší, sušší nebo vlhčí než obvykle.

Pro léto 2026 nad střední Evropou tento signál říká: teplota má vyšší šanci skončit v horní pětině historického rozdělení. Není to jistota čtyřicetidenního pekla. Je to posun kostky, a kostka je tentokrát zatížená směrem k teplu víc, než bývá zvykem.

Nezvyklé přitom není jedno číslo, ale souběh tří věcí najednou: silný sezónní teplotní signál pro Evropu, sílící El Niño v Pacifiku a už teď vysušená česká krajina.

El Niño se rozbíhá – a přes léto bude zesilovat

Americká NOAA v dubnové diagnostické diskusi uvádí 62% pravděpodobnost vzniku El Niño právě v období červen–srpen 2026. Jev má podle modelů vydržet minimálně do konce roku a postupně sílit. ECMWF v dubnovém blogu ukazuje, že členové ansámblu rozprostírají hodnotu indexu NINO3.4 pro září 2026 v rozpětí zhruba 1,7 až 3,3 °C, tedy od silného po velmi silné El Niño.

Důležitý kontext: letní Evropa reaguje na nástup jevu, ne na jeho jistý vrchol. NOAA pro léto 2026 dává jen 2% šanci na kategorii „strong“ a nulovou na „very strong“. Teprve na podzim, v období říjen–prosinec, stoupá pravděpodobnost silného El Niño na 27 % a velmi silného na 23 %.

Vazba mezi Pacifikem a evropským počasím navíc není přímočará. Met Office ve svém dubnovém blogu připomíná, že El Niño ovlivňuje Evropu nepřímo, přes změnu tropické konvekce a následné telekonexe v atmosférické cirkulaci. Dopad není garantovaný. Ale mechanismus je v pohybu: od konce prosince 2025 zesilují podhladinové teploty v rovníkovém Pacifiku, proběhly tři downwellingové Kelvinovy vlny a objevily se západní větrné anomálie poblíž datové hranice.

ECMWF zároveň upozorňuje na takzvanou jarní bariéru předvídatelnosti, období, kdy modely ztrácejí část přesnosti. Signál je silný, ale nejistota zůstává vysoká.

Česko vstupuje do léta z vysušené pozice

Kdyby šlo jen o teplé léto, situace by byla nepříjemná. Jenže Česko do něj nevstupuje z neutrální výchozí pozice. InterSucho k 3. 5. 2026 eviduje anomálii sucha na 93 % území republiky. Extrémní sucho postihuje 35 % území.

Nejhorší situace panuje v pásu od Šumavy přes Náchodsko a Jeseníky, dále na Příbramsku, Domažlicku, Klatovsku, Chebsku, místy v Krušných horách, na Děčínsku, v části Libereckého kraje, na Blanensku, Vsetínsku, Zlínsku a na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

ČHMÚ sleduje hydrologické sucho odděleně v povrchových i podzemních vodách na úrovni obcí s rozšířenou působností. Pro zemědělství to znamená vyšší evapotranspirační stres a citlivost plodin na delší suché epizody. Pro vodní zdroje nejde automaticky o celostátní kolaps, ale nejzranitelnější budou menší lokální zdroje závislé na mělčích podzemních vodách, pokud by se půdní deficit přelil do hydrologického sucha.

Z regionálních mapových syntéz ECMWF a britského Met Office lze pro Česko odvodit sezónní kladnou odchylku zhruba +1 až +2 °C proti normálu. Oficiální národní předpověď s přesným číslem zatím neexistuje, jde o čtení z evropské regionální mapy. Ale i „jen“ jeden stupeň navíc v průměru za celé léto znamená v kombinaci s existujícím suchem výrazně tvrdší dopady.

Jak se připravit – a na co si dát pozor

Sezónní výhled není důvod k panice, ale je důvodem k přípravě. WHO a americké CDC uvádějí jako hlavní zdravotní hrozby při vlnách veder dehydrataci, vyčerpání z horka a úpal.

Praktická doporučení:

• Pít pravidelně vodu, nečekat na pocit žízně.
• Omezit alkohol a nadbytek kofeinu.
• Fyzickou námahu přesunout do ranních hodin.
• Nechodit ven v nejteplejší části dne (typicky 11–16 hodin).
• Kontrolovat seniory, chronicky nemocné a malé děti.
• Nikdy nenechávat děti ani zvířata v zavřeném autě.

Varovné příznaky vyžadující okamžitou reakci: závratě, nevolnost, slabost, bolesti hlavy, zmatenost, nadměrné pocení nebo naopak jeho náhlé zastavení. Při podezření na úpal je třeba okamžitě volat pomoc a začít s ochlazováním.

InterSucho navíc upozorňuje, že kombinace sucha, veder a větru vytváří prostředí příznivé pro požáry, a to i v oblastech, kde s nimi Česko tradičně nepočítá.

Co říkají modely – a co ještě ne

Sezónní předpověď není kalendář konkrétních dnů. Neříká, že 14. července bude v Praze 42 °C. Říká, že celkový charakter léta 2026 má vyšší pravděpodobnost být teplejší než normál. Denní detail, načasování jednotlivých epizod, jejich délka a intenzita, se bude upřesňovat teprve v týdenních a měsíčních výhledech blíže k jednotlivým měsícům.

NOAA navíc u svého modelu CFSv2 výslovně varuje, že modelové anomálie pro Evropu nejsou oficiálním výhledem, jsou jen jedním z podkladů. Spolehlivost sezónních modelů roste s kratším horizontem. To, co víme teď, je rámec. Silný rámec.

Tři signály, teplý evropský výhled, sílící El Niño a vysušená česká krajina, se potkávají na startu léta 2026. Žádný z nich sám o sobě negarantuje katastrofu. Dohromady ale vytvářejí sezónu, na kterou se vyplatí být připravený dřív, než přijde první tropický den.

Článek Na Evropu se ženou šílená vedra, meteorologové mluví o nenormálním počasí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co říkají primární zdroje

NOAA CPC v dubnovém bulletinu uvádí 80% pravděpodobnost neutrálního stavu přes duben–červen a 61% šanci na El Niño v období květen–červenec 2026. Pokud nastoupí, měl by přetrvat minimálně do konce roku. Světová meteorologická organizace (WMO) přidala 24. dubna vlastní varování: nadnormální teploty pevniny ve většině světa pro období květen–červenec, zvláště nad Evropou a severní Afrikou.

Copernicus Seasonal Forecasts pro červen–srpen 2026 dávají většině střední Evropy zvýšenou pravděpodobnost teplot nad horním kvintilem klimatologie. Žádný z těchto zdrojů ovšem nepoužívá formulaci „nejdrsnější léto v historii“. WMO výslovně upozorňuje, že žádné dvě El Niño epizody nejsou stejné a dopady se liší region od regionu.

Proč i „průměrné“ El Niño může být drsné

Srovnání s referenčním extrémem 1997/98, kdy index Niño-3.4 vystoupal k hodnotám kolem 2,4, ukazuje, že NOAA zatím pro zimu 2026/27 přiznává jen zhruba čtvrtinovou šanci na kategorii „very strong“ (≥ 2,0). Termín „super El Niño“ přitom nepatří do standardní operativní klasifikace ani NOAA, ani WMO.

Jenže svět roku 2026 není svět roku 1997. Klimatolog James Hansen v únorové analýze odhaduje, že 12měsíční globální teplotní průměr může z minima kolem +1,4 °C v první polovině roku 2026 vyrůst až k přibližně +1,7 °C na přelomu let 2026 a 2027. Sám to označuje jako „educated speculation“, ne jako oficiální předpověď. Podstatné je ale něco jiného: teplejší atmosféra a oceán nesou víc energie a vlhkosti. Stejné cirkulační vychýlení tak dnes přináší silnější vlny veder, prudší srážky a rychlejší vysychání půdy. I středně silné El Niño roku 2026 proto může mít dopady srovnatelné s extrémní epizodou minulosti.

Co to znamená pro Česko

Přímá a robustní předpověď typu „El Niño = konkrétní počasí v Česku“ neexistuje. Odborná literatura potvrzuje, že vazba ENSO na Evropu je slabší než v tropech, sezónně proměnlivá a v létě méně robustní. Přesto Copernicus pro červen–srpen 2026 signalizuje vyšší šanci na teplé léto ve střední Evropě.

Co z toho plyne prakticky:

• Voda. ČHMÚ sleduje hydrologické sucho po jednotlivých obcích s rozšířenou působností. Při déletrvajícím suchu hrozí lokální problémy hlavně u mělkých a málo vydatných zdrojů podzemní vody. MŽP má připravené krajské plány pro zvládání sucha.
• Energie. Celostátní výpadky kvůli vodním elektrárnám nejsou pravděpodobné, v roce 2025 se 81,5 % elektřiny v ČR vyrobilo v jaderných a parních zdrojích. Nízké průtoky ale mohou snížit doplňkovou vodní výrobu.
• Potraviny. Podle analýzy ECB zvyšovalo běžné El Niño reálnou inflaci komodit zhruba o 3 % během 6–12 měsíců po nástupu. Silná epizoda může globální ceny potravinářských komodit, hlavně sóji, kukuřice a rýže, vyhnat až o 9 %. Pro české regály to znamená spíš nepřímý tlak přes dovoz a krmiva než plošné zdražení.

Jak se připravit, aniž byste panikařili

WMO vydává sezonní výhledy právě proto, aby vlády, firmy i jednotlivci měli čas reagovat dřív, než přijde první vlna veder. ECMWF současně připomíná takzvanou jarní bariéru předvídatelnosti: dubnové modely mají silný signál, ale rozpětí scénářů pro září 2026 je stále velmi široké.

Redakční checklist pro léto 2026:

• Sledovat výstrahy ČHMÚ a aktualizace sezonních výhledů.
• Řešit stínění bytu a pitný režim ještě před první vlnou veder.
• Myslet na seniory, malé děti a chronicky nemocné v okolí.
• U domu nebo zahrady počítat s šetřením vodou a s možností lokálních omezení.

Léto 2026 nemusí být „nejdrsnější v historii“ všude a pro všechny. Ale v klimatu, které se rok od roku posouvá výš, stačí i průměrné El Niño k tomu, aby překonalo prahy, na které jsme zvyklí. A právě proto má smysl vědět o něm teď, ne až v červenci.

Článek Meteorologové mají jasno: Čeká nás nejdrsnější léto v historii se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Bouřkový koridor přes Čechy

Výstraha ČHMÚ pokrývala Prahu a kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Královéhradecký a Pardubický. Pás zasažení se táhl od jihozápadu přes střed Čech k východu. Hlavní rizika ústav popsal stručně:

• nárazy větru kolem 70 km/h,
• lokálně kroupy,
• krátkodobě intenzivní srážky s přívalovým charakterem.

Už během odpoledne se u Slap ve Středočeském kraji objevila první výrazná supercela roku 2026. Rozsáhlejší bouřkový systém pak ČHMÚ očekával kolem 20. hodiny od jihozápadu z Bavorska, s postupným slábnutím v nočních hodinách. Nejsilnější bouřky se měly koncentrovat severně od Pardubic směrem k Hradci Králové.

Morava a Slezsko: sucho a požáry místo deště

Zatímco Čechy zasáhla voda shora, na Moravě a ve Slezsku zůstalo v platnosti varování před nebezpečím vzniku požárů. Nejde o mapu aktuálních požárů, ústav tím předpovídá závažnost případného požáru při jeho vzniku. Nedostatek srážek v předchozích týdnech vysušil vegetaci natolik, že ani bouřky v Čechách situaci na východě nevyřeší.

Česko se tak ve stejný den meteorologicky rozpadlo na dvě odlišná rizika. Na západě a ve středu země hrozily škody z větru a vody, na východě naopak z jejich absence.

Proč právě teď: časová osa změny

Vývoj šlo sledovat už od neděle 4. května, kdy ČHMÚ avizoval konec krátkého horkého období a příchod ochlazení s přeháňkami a bouřkami v průběhu týdne. V úterý ještě teploty šplhaly k 28 °C, ve čtvrtek měla maxima v Čechách klesnout na 10 až 15 stupňů. Skok o patnáct stupňů za dva dny.

6. května pak ústav přidal dvě věci naráz: ostrou bouřkovou výstrahu a spuštění Indikátoru přívalových povodní. V tiskové zprávě uvedl, že právě tento týden čeká první významnější srážkovou epizodu jara. Po mimořádně suchém startu sezony tak přišla voda najednou a prudce, přesně ten scénář, který zvyšuje riziko lokálního zatopení.

Jak moc je to výjimečné

Bouřkové výstrahy v teplé části roku výjimečné nejsou. ČHMÚ přívalový indikátor spouští každoročně kolem přelomu dubna a května a konvektivní sezona přináší podobné epizody pravidelně. Měsíční výhled pro květen 2026 ostatně počítal s teplotně i srážkově průměrným měsícem a regionálně rozdílnými bouřkami.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Co dělá tuto situaci specifickou, je kombinace tří faktorů: rychlý teplotní propad, první výrazná supercela roku a současné požární riziko na východě země. Jaro 2026 vstoupilo do konvektivní sezony po neobvykle suchém období, takže i „běžná“ bouřková epizoda má jiný kontext.

Co dělat

Doporučení ČHMÚ pro akutní varování zní jasně: sledovat vývoj na radaru, omezit pobyt venku při příchodu bouřky, zabezpečit volné předměty na balkonech a zahradách, neparkovat pod stromy. Na Moravě a ve Slezsku platí opačná sada, nekouřit v lese, nerozdělavat oheň, hlásit jakýkoli náznak požáru.

Panika na místě není. Připravenost ano, protože tentokrát nestačí vytáhnout svetr.

Článek Ochlazení není všechno, meteorologové varují před drsnou změnou počasí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pondělí a úterý: poslední teplé hodiny

Začátek týdne si ještě drží předfrontální charakter. V pondělí se maxima v celé republice pohybují mezi 22 a 27 °C, na jižní Moravě lokálně i výš. Oblačnost přibývá nejdřív na západě Čech, ale odpoledne zůstává převážně slunečné.

Úterý přináší první signály změny. Přeháňky a déšť se objeví hlavně v Čechách, ojediněle doprovázené bouřkami. Morava a Slezsko zatím drží teplejší vzduch, maxima tam stále atakují 20–24 °C. Kdo plánuje venkovní program, měl by ho směřovat právě sem.

Středa a čtvrtek: jádro ochlazení

Středa 6. května je den zlomu. Fronta se plně projeví nad Čechami, kde maxima klesají na 12–16 °C, srážky jsou četnější a místy je doprovázejí bouřky. Na Moravě a ve Slezsku se fronta projevuje výrazněji až během odpoledne, teploty tam ještě mohou držet kolem 18–20 °C.

Čtvrtek 7. května vychází jako nejchladnější den týdne:

• Čechy: maxima 10–15 °C, častý déšť a přeháňky, ojedinělé bouřky
• Morava a Slezsko: maxima 15–20 °C, srážky méně intenzivní, nejméně deště na jižní Moravě

Rozdíl mezi západem a východem republiky tak ve čtvrtek přesáhne 10 °C. Důvod je prostý: Čechy už leží za frontou v chladném vzduchu arktického původu, zatímco východ republiky zůstává déle v teplejší předfrontální hmotě. Podle terminologie ČHMÚ je studená fronta rozhraní, které se pohybuje směrem k teplému vzduchu a za sebou nechává ochlazení, přeháňky i bouřky.

Co to znamená pro požárové riziko

Na začátku týdne stále platí žlutá výstraha ČHMÚ před nebezpečím lesních požárů, minimálně do úterý 5. května. Srážky spojené s frontou by měly riziko postupně snížit, ale meteorologové upozorňují na důležitý detail: déšť bude velmi lokální. Některé oblasti, zejména na jižní Moravě, nemusí dostat prakticky nic. Automatický konec požárového nebezpečí po celém území tedy čekat nelze.

Víkend: návrat tepla, ale s hvězdičkou

Pátek 9. května přináší ústup srážek a maxima 15–19 °C. Sobota a neděle pak podle aktuálního výhledu slibují návrat na 19–24 °C, v neděli místy až 26 °C.

Jenže právě tady je potřeba zmínit míru jistoty. ČHMÚ považuje předpověď za dostatečně přesnou zhruba na pět dní dopředu. Víkend už spadá do kategorie „výhled na 6. až 8. den“, jak uvádí technická dokumentace otevřených dat ČHMÚ. Trend oteplení je pravděpodobný, konkrétní čísla se ale ještě mohou posunout o několik stupňů oběma směry.

Jak se obléct a co neplánovat

Praktický rozpis pro ty, kdo potřebují rozhodnutí teď:

iZdroj fotografie: Kent Madsen / Creative Commons / CC-BY-4.0

Středu a čtvrtek považujeme za dny, kdy venkovní plán bez záložní varianty prostě nevyjde, zvlášť v Čechách.

Celá epizoda nakonec ukazuje typický květnový scénář: krátký, ale razantní vpád studeného vzduchu, který přeruší předčasně letní náladu a po třech dnech zase odejde. Loňský květen 2025 skončil jako jeden z nejchladnějších od roku 1961 s průměrem o téměř 2 °C pod normálem 1991–2020. Letošní studená fronta zatím vypadá jako epizoda, ne jako měsíční trend, ale právě proto stojí za to vědět, kdy přesně udeří.

Článek Týdenní předpověď: Špatná zpráva, do Česka má dorazit studená fronta se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně se změnilo a proč

Mezi 27. březnem a 1. květnem se stalo několik věcí najednou. NOAA ve své dubnové diagnostice z 9. dubna zaznamenala pátý měsíc v řadě rostoucí podpovrchové teploty v rovníkovém Pacifiku a oslabení pasátů, obojí jsou klasické předzvěsti El Niña. Severe Weather Europe to přeložilo do srozumitelnějšího obrazu: silná Kelvinova vlna vynáší teplo k hladině rychleji, než modely čekaly ještě v březnu.

Zároveň ECMWF na svém vědeckém blogu připomnělo, že březen až květen je období takzvané „spring predictability barrier“, roční doba, kdy se předpovědi ENSO zpřesňují nejrychleji a kdy je normální, že se výhled mění z týdne na týden. Nejde tedy o chaotické přepisování, ale o standardní mechanismus: nová data přicházejí, modely reagují.

Na Severe Weather Europe jsou od ledna 2026 dohledatelné nejméně čtyři samostatné materiály k tématu, z 29. ledna, 27. března, 9. dubna a 1. května, a lednový text dostal ještě březnový update. Každá verze byla o kus ostřejší než ta předchozí.

Oficiální stav: zatím žádné „super El Niño“

Tady je klíčový rozdíl mezi mediální interpretací a oficiálním stavem. K 9. dubnu 2026 NOAA stále vede ENSO jako neutrální fázi s vydaným El Niño Watch. Přechod do El Niña je „pravděpodobný“ někdy mezi květnem a červencem, ale o síle panuje značná nejistota.

Čísla z oficiální tabulky pravděpodobností NOAA mluví jasně:

Pro samotné léto je tedy pravděpodobnost extrémně silného El Niña prakticky nulová. Silnější globální dopad, pokud přijde, se čeká až na podzim a v zimě 2026/2027. WMO v dubnovém prohlášení potvrdila totéž: většina modelů očekává vznik El Niña v létě nebo na podzim, ale ne všechny regiony zasáhne stejně.

Co to znamená pro Česko

Copernicus Climate Change Service ve svém sezónním výhledu z 10. dubna vidí pro červen až srpen 2026 zvýšenou pravděpodobnost nadnormálních teplot nad většinou střední Evropy. Srážkový signál je slabší, Copernicus mluví jen o mírném suchém signálu spíše nad severovýchodem kontinentu, zatímco Severe Weather Europe překlápí i střed Evropy do vyššího rizika sucha.

Z dostupných dat vyplývá:

• Nejpevnější signál: teplejší léto než normál. To je podloženo jak Copernicem, tak interpretací SWE.
• Méně jistý signál: epizodicky sušší období, zejména ve druhé polovině léta.
• Nepodložený signál: konkrétní extrém typu „povodně v červenci“ nebo „sucho celé léto“. Na to sezónní modely pro Evropu nemají dostatečnou předpovědní schopnost.

ECMWF samo výslovně upozorňuje, že sezónní předpovědní schopnost pro Evropu je nižší než pro tropy nebo Severní Ameriku. ČHMÚ pracuje s pravděpodobnostním čtyřtýdenním výhledem a neposkytuje celosezónní rozpad na regiony.

Jak se připravit bez paniky

Sezónní forecast není lokální výstraha. Smysl mají takzvaná „low-regret“ opatření, kroky, které nestojí mnoho a pomohou, i kdyby léto nakonec vyšlo průměrně:

• Sledovat výstrahy ČHMÚ a indikátor přívalových povodní v konvektivní sezóně.
• Kontrolovat mapu rizika přírodních požárů, zejména při delších suchých epizodách.
• Zemědělci: průběžně sledovat InterSucho, stav půdní vláhy a připravenost závlahové logistiky.
• Pro konkrétní dovolenou nebo akci rozhodují krátkodobé předpovědi 7–14 dní předem, ne sezónní modely.

iZdroj fotografie: Richard Webb / Creative Commons / CC-BY-SA-2.0

Měnit plány na léto kvůli dnešním datům nedává smysl. Další oficiální diagnostika NOAA vyjde 14. května a Copernicus aktualizuje výhled kolem 10. května, teprve tehdy bude obraz zase o kus ostřejší.

Proč se forecasty budou měnit znovu

Příběh letošního léta ještě není dopsaný. Modely se shodují na směru, teplejší Pacifik, pravděpodobné El Niño, ale rozcházejí se v síle a načasování. Každý měsíc přinese nová data z oceánských bójí, nové běhy modelů a nové pravděpodobnosti. Severe Weather Europe bude psát další update, NOAA vydá další diagnostiku, Copernicus přepočítá mapy.

Podle nás nejpoctivější shrnutí zní takto: léto 2026 má vyšší šanci být teplejší a místy sušší, než na co jsme ve střední Evropě zvyklí z posledních let La Niña. Ale „brutální“ zatím zůstává spíš v rovině rizika než jistoty, a právě proto stojí za to sledovat, jak se předpověď bude dál vyvíjet, místo abychom ji brali jako hotovou věc.

Článek Meteorologové znovu mění předpověď na léto, bude to brutální se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dva dny léta uprostřed jara

Sobota 2. května přinese denní maxima 22 až 26 °C, jasnou oblohu a minimální vítr. Neděle 3. května ještě přidá: regionální předpovědi ČHMÚ ukazují pro střední Čechy kolem 25–26 °C, pro jižní Moravu 22–24 °C, pro Liberecký kraj okolo 24 °C. Nejteplejší budou tradičně nížiny a vnitrozemské kotliny, ale rozdíly mezi regiony nejsou dramatické, teplo je plošné.

Pro kontext: měsíční výhled ČHMÚ pro první květnový týden počítá s maximy kolem nebo lehce nad 20 °C. Nedělních 28 °C je tedy jasně nadprůměrná hodnota, nikoli běžný květnový den.

Co se změní od pondělí

Už v neděli večer začne od západu přibývat oblačnost. Od pondělí 4. května se přidají srážky, nejprve přeháňky, místy i ojedinělé bouřky. Důležité je, že nejde o náhlý zlom přes noc, ale o postupný přechod:

• Pondělí 4. 5. — teploty ještě relativně vysoko, ale přibývá oblačnosti a prvních srážek.
• Úterý až středa — počasí se vrací blíž běžnému květnovému režimu s občasnými dešti.
• Druhá polovina týdne — teploty spadnou blíž normálu, slunečné okno se uzavírá.

Honsová už v rámci první květnové dekády počítá s proměnlivějším vzorcem. Nástup tepla byl prudký, návrat k normálu bude pomalejší, ale o to trvalejší.

Páteční mráz: víc než jen studené ráno

Páteční minima si zaslouží samostatnou zmínku. Teploty 3 až −3 °C měřené ve standardní výšce dvou metrů znamenají, že přímo u země, v zahradách, u záhonů, na mostech, bylo ještě chladněji. ČHMÚ rozlišuje mezi mrazem ve 2 metrech a přízemními mrazíky, kdy teplota u povrchu klesne pod nulu, i když stanice ve výšce hlavy ukazuje kladné hodnoty. Pro zahrádkáře a řidiče parkující venku to byl reálný problém: námraza na sklech, lokálně kluzké mosty a stinné úseky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Varování, nebo předpověď?

Slovo „varují“ v souvislosti s meteorology evokuje oficiální výstrahu Systému integrované výstražné služby ČHMÚ. V tomto případě ale nejde o mimořádnou výstrahu před nebezpečným jevem, jde o standardní předpovědní upozornění na rychlou změnu charakteru počasí. Kontrast mezi víkendovým teplem a pondělním zhoršením je reálný, ale nepředstavuje extrémní nebezpečí typu přívalových povodní nebo silných bouří. Spíš jde o signál: kdo má venkovní plány, ať je soustředí na sobotu a nedělní den. Pozdní nedělní večer a pondělí už patří jinému počasí.

Květen 2026 otevírá dvěma dny, které chutnají jako léto. Pak se vrátí k tomu, čím květen obvykle je, měsícem, kdy deštník v batohu nikdy není zbytečný.

Článek Meteorologové varují: Počasí otočí o 180 stupňů, po teplém víkendu nás nic dobrého nečeká se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně se ve výhledu změnilo

Posun nebyl skokový, ale postupný, a právě to je na něm zajímavé. Dá se číst jako tři kapitoly jednoho příběhu:

• 21. dubna: Vysoký tlak dominuje, sucho, teploty nad průměrem. Met Office doporučoval sluneční brýle.
• 29. dubna: Vysoký tlak stále vládne, ale slábne. Přibývá šance na přeháňky ke konci týdne. Nejistota roste.
• 1. května: Pro začátek sledovaného období 5.–14. května teploty zpočátku mírně pod normálem, hlavně na severu Spojeného království. Později návrat k průměru nebo lehce nad něj.

Klíčové slovo je „zpočátku.“ Oficiální data neříkají, že celý květen bude zimní. Říkají, že první týden až deset dnů přinese chladnější epizodu, která se soustředí na sever Britských ostrovů.

Kde přesně hrozí sníh, a kde ne

Je potřeba oddělit to, co stojí na primárních zdrojích, od toho, co koluje v titulcích. Mountain Weather Information Service pro Cairngorms a Monadhliath uvádí, že od víkendu budou ve vyšších polohách Skotské vysočiny ranní a noční teploty pod nulou, se sněhovými přeháňkami a kroupami na hřebenech. To je konkrétní, ověřitelný detail.

Co v oficiálních výstupech chybí: potvrzená sněhová vánice pro celou západní Evropu. Žádné sněhové varování Met Office k 1. května nevydal. Riziko zimních přeháněk je v primárních zdrojích vázané na Skotskou vysočinu, případně Severní ostrovy, tedy na horský a ostrovní terén severního Skotska, ne na nížiny Anglie, Francie nebo Německa.

Nejpřesnější formulace je podle nás tato: ochlazení je potvrzené, sněhové přeháňky v horách Skotska pravděpodobné, plošná vánice napříč kontinentem zatím bez oficiální opory.

Proč úpravy výhledu nejsou chyba meteorologů

Met Office sám vysvětluje, proč je předpověď sněhu v Británii mimořádně citlivá na drobné změny vstupních dat. Stačí posun trasy tlakové níže o desítky kilometrů a rozdíl mezi deštěm a sněhem zmizí. Jednotlivý modelový běh týdny dopředu není definitivní předpověď, je to scénář. Jistota roste v řádu dnů, ne týdnů. Teprve když je riziko dopadů dostatečně vysoké, přicházejí oficiální varování.

To je důležitý kontext pro každého, kdo čte titulky o „květnové vánici“: dokud Met Office nevydá varování, jde o pravděpodobnostní výhled, ne o potvrzenou událost. A ten se může, a má, měnit s novými daty.

Co to znamená pro Česko

Krátká odpověď: nic dramatického. Měsíční výhled ČHMÚ pro období 27. dubna až 24. května 2026 počítá s nočními minimy 7–11 °C a denními maximy kolem nebo lehce nad 20 °C v prvním květnovém týdnu. Teplotně normální až mírně nadnormální průběh. Signál pro britský typ ochlazení se sněhem nad Českem v otevřených podkladech ČHMÚ není.

Zajímavá je spíš širší mozaika: koncem dubna 2026 zasáhlo rekordní sněžení Moskvu, 12 centimetrů sněhu za jednu noc a rekordně nízký tlak. Propojit moskevskou epizodu a britské ochlazení do jednoho systému ale z dostupných synoptických analýz nelze. Jde spíš o podobnou studenou anomálii v různých částech kontinentu než o jednu potvrzenou bouři putující Evropou.

Historický rámec: je květnový sníh ve Skotsku výjimečný?

Ne tak, jak by se mohlo zdát. Met Office eviduje sněžení 29. května 2006 i 6. června 1977 v Inverness-shire. V severním Skotsku je období bez mrazu často kratší než tři měsíce, pozdně jarní sněhové přeháňky ve vyšších polohách mají precedent. Co by bylo skutečně výjimečné, je plošný nížinný sníh v květnu; ten je i pro Skotsko vzácný.

iZdroj fotografie: Foto: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Piotr Strębski

Pro cestovatele mířící do Skotska v polovině května platí obecné doporučení Met Office: vrstvy, nepromokavé oblečení, u horských tras počítat s teplotami pod nulou ráno a v noci. Pokud by se situace zhoršila a přišlo varování, pak i rezerva času na cestách, kontrola uzavírek a v autě teplé oblečení, voda a baterka.

Květen 2026 zatím není návrat zimy. Je to připomínka, že jaro na severu Evropy umí překvapit, a že rozdíl mezi modelovým scénářem a potvrzenou předpovědí je větší, než se do titulku vejde.

Článek To snad už není možné. Meteorologové opět upravují své předpovědi, do Evropy dorazí sněhová vánice se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čtyři verze jednoho výhledu

Měsíční výhled ČHMÚ je pravděpodobnostní produkt aktualizovaný jednou týdně. Není to přesná denní předpověď, ale odhad trendu pro celé území. Právě proto se smí, a musí, měnit. Jenže tempo a směr letošních korekcí vypovídají o nestabilitě atmosférické situace víc než běžně.

• 18. dubna: Chladný začátek května, srážky v prvním týdnu kolem 5 mm, další týdny nejisté.
• 22. dubna: Posun k teplotně průměrnému období do 18. května, první týden s úhrnem kolem 18 mm.
• 28. dubna: Teplý 1. máj (maxima 19–24 °C), pak rychlé ochlazení na 11–16 °C.
• 6. května: Tento i příští týden pod dlouhodobým průměrem, návrat k normálu nejdříve ve druhé polovině měsíce.

Každá aktualizace přitom posouvala výhled srážek níž. A právě srážky jsou letos klíčové číslo.

Krajina bez vody už od března

Duben 2025 vypadal na papíře skoro normálně, spadlo 31 mm srážek, tedy 79 % dlouhodobého průměru. Jenže odtokově a hydrologicky šlo o katastrofální měsíc. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly mezi 15 a 65 % dubnového normálu. Mělké i hluboké podzemní vody zůstaly silně podnormální, na severu a severozápadě Čech dokonce mimořádně podnormální. V Moravskoslezském kraji dubnový úhrn nepřekročil ani 50 % normy.

Problém začal ještě dřív. Už na přelomu března a dubna byly zásoby vody ve sněhu na pouhých 11 % dlouhodobého průměru, jarní tání, které obvykle doplňuje podzemní zásoby, letos prakticky neproběhlo. Začínající až mírné sucho pokrývalo většinu území, střední sucho se drželo v Polabí a Poohří.

Do května pak krajina vstoupila s obrovským deficitem. Týden 28. dubna až 4. května přinesl pouhých 5 mm srážek (40 % normálu). Následující týden 5.–11. května? Jen 0,5 mm na celé území České republiky. Čtyři procenta normálu. Průtoky klesly na 20–65 % květnového průměru.

Déšť přišel, ale nestačil

Týden 12.–18. května konečně přinesl 24 milimetrů a část území si oddechla. Jenže podzemní vody se prakticky nehnuly. Svrchní půda na většině území zůstala v kategorii mírného až středního sucha, na jihu Moravy místy silného. Krátká epizoda deště nedokáže rychle zlomit deficit, který se budoval dva měsíce.

Pro srovnání: ve stejném období roku 2019, dalším suchém jaru, bylo v kategoriích mimořádného, silného a mírného meteorologického sucha 45 % území ČR. Letos to bylo 72,4 %. A zatímco v roce 2019 následovaly srážky (21 mm za týden, 165 % normálu), které situaci rychle zmírnily, letošní květen takovou úlevu zatím nepřinesl.

Nejde přitom jen o český problém. Joint Research Centre Evropské komise 5. května upozornilo na nízké srážky, suché půdy a klesající průtoky napříč velkou částí střední, východní a jihovýchodní Evropy. Výhled do června ukazoval sušší podmínky i v severní a západní Evropě.

Co to znamená prakticky

Plošný zákaz spotřeby vody zatím nevyšel. ČHMÚ v systému HAMR v první polovině května konstatoval, že výstraha na hydrologické sucho ještě vydána nebyla. Po deštivějším týdnu kolem 15. května se situace dál neeskalovala. Ale lokální omezení už fungují: HZS Libereckého kraje při čarodějnicích zakázal rozdělávání ohňů na místech se zvýšeným požárním nebezpečím a HZS Moravskoslezského kraje připomněl, že doba zvýšeného nebezpečí vzniku požárů se váže přímo na výstrahy ČHMÚ.

iZdroj fotografie: Pexels

Pro zahrádkáře a zemědělce platí jednoduchá logika: svrchní půda vysychá, podzemní vody se nedoplňují, a i když přijde deštivý týden, neznamená to konec problému. Cílená zálivka a šetření vodou dávají smysl už teď, bez ohledu na to, zda úřady vydají formální výstrahu.

Rychlá plošná obnova vodních zásob před létem je podle dostupných dat nepravděpodobná. Dílčí zlepšení ano, obrat ne.

Článek Meteorologové museli upravit předpovpověď na květen. Počasí bude horší, než se předpokládalo se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kdy a kde bude nejtepleji

Klíčový termín je sobota 2. května a neděle 3. května. Podle dostupných denních předpovědí pro vybrané lokality se maxima rozloží zhruba takto:

Neděle vypadá jako teplejší den z obou. Největší šanci na překročení pětadvacítky mají nížiny a teplejší kotliny, jihočeská pánev, Polabí, okolí Prahy a Plzně. Vysočina a vyšší polohy zůstanou o několik stupňů níž a na letní den si budou muset počkat.

Důležitý detail: pondělí 4. května už není víkend, ale začátek pracovního týdne. I tak by mělo zůstat relativně teplé, orientačně 21–25 °C, ovšem na západě a severu Čech se odpoledne mohou objevit přeháňky a oblačnost přibude. Slunečná pohoda víkendu se tedy v pondělí začne drolit.

Chladný konec dubna jako kontrast

Radost z prvního letního dne stojí hlavně na kontrastu. Březen 2026 přitom nebyl nijak tragický, ČHMÚ ho ve svém souhrnu hodnotí jako teplotně nadnormální a srážkově podnormální. Jenže závěr dubna přinesl ochlazení, které subjektivně smazalo veškerou jarní náladu. Podle dosavadních operativních údajů se letošní teplotní maximum zastavilo na hodnotě kolem 24,9 °C, naměřené 5. dubna v Dyjákovicích na jižní Moravě. Oficiální dubnové vyhodnocení ČHMÚ zatím veřejně k dispozici není, měsíční zprávy jsou vyvěšeny pouze do března.

Pokud se víkendová maxima naplní, letošní rekord padne s přehledem. Skok z necelých 25 °C rovnou na 27 či 28 °C je výrazný a pro první květnový víkend docela působivý.

Jak si letos stojíme ve srovnání s minulými roky

První letní den roku je každý rok jiný příběh. Podívejme se na posledních pět let podle klimatologických ročenek ČHMÚ:

• 2021 — 31. března (mimořádně brzy)
• 2024 — 1. dubna (opět velmi časný nástup)
• 2025 — 16. dubna
• 2023 — 5. května (stanice Plzeň-Bolevec)
• 2022 — 9. května (nejpozdější v pětileté řadě)

Pokud pětadvacítka padne 2. nebo 3. května 2026, zařadí se letošek mezi pozdější ročníky, srovnatelný s rokem 2023, výrazně pozdější než rekordní 2021. Podle nás to ale není důvod k obavám. Pozdější start prvního letního dne nic neříká o tom, jaké bude léto jako celek. Rok 2022 měl první letní den až 9. května, a přesto přinesl jedno z nejteplejších českých lét v historii.

Co přijde po víkendu a jak se na něj připravit

Za horizont zhruba pěti dnů ČHMÚ doporučuje mluvit spíš o charakteru počasí než o pevných denních číslech. Dá se ale čekat, že první květnový týden zůstane teplotně kolem průměru až mírně nad ním. Nejde tedy o osamělý záblesk, po kterém se vrátí zimní kabáty, spíš o první výraznější teplotní zlom, který naznačuje přechod do teplejší fáze jara.

iZdroj fotografie: Foto: Creative Commons / CC BY-SA 3.0 / Heckbr

Prakticky počítejte s velkým denním rozkmitem teplot. Ráno bude stále svěží, orientačně 6 až 11 °C, zatímco odpoledne se rtuť vyšplhá o patnáct i dvacet stupňů výš. Vrstvené oblečení, dostatek tekutin a ochrana proti slunci jsou na místě. Na výlety a pobyt venku je víkend ideální. K vodě se vyrazit dá, ale koupání v přírodních nádržích bude pro většinu lidí ještě odvážné, voda se za dva slunečné dny nestihne prohřát.

První letní den roku 2026 přichází s mírným zpožděním, ale o to víc si ho Česko užije. Zvlášť po dubnu, který dal jasně najevo, že jaro si nechává právo na vrtochy.

Článek Konečně důvod k radosti: Do Česka už brzy dorazí první letní den se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Sucho, které začalo už v březnu

Aktuální srážkový deficit není záležitostí posledních dnů. Podle tiskové zprávy ČHMÚ k březnu 2026 napršelo na území Česka za celý březen pouhých 19 milimetrů, tedy 41 procent normálu za období 1991–2020. A duben na to plynule navázal. Měsíční výhled ČHMÚ konstatuje, že aktuální týden i čtyři předchozí byly srážkově výrazně podnormální. Pro srovnání: duben 2025 skončil na 31 mm srážek, tedy 79 % normálu. Letos je situace výrazně horší.

Finální dubnové klimatologické vyhodnocení zatím ČHMÚ nezveřejnil, takže definitivní rekord za posledních 30 nebo 40 let nelze formálně potvrdit. Předběžný trend ale mluví jasně: jde o mimořádně suchý závěr dubna, jaký nemá v posledních dekádách mnoho paralel.

Hasiči berou letošní čarodějnice vážně

Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje přímo označil Filipojakubskou noc za velmi rizikový termín. Při pokračování sucha nevyloučil ani návrh na zákaz rozdělávání ohňů. ČHMÚ přitom provozuje samostatnou předpověď rizika přírodních požárů, kde barevné zóny ukazují, jak snadno se oheň v krajině rozšíří. Letos jsou barvy na mapě nepříjemně teplé.

Důležitý detail: na základě výstrahy ČHMÚ může hejtman vyhlásit dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, a v tu chvíli se otevřený oheň v přírodě automaticky zakazuje. Obce navíc mohou rozdělávání ohňů regulovat vlastní vyhláškou. Než vyrazíte na čarodějnice, vyplatí se ověřit, jestli vaše obec nebo kraj něco takového nevydaly.

Co to znamená pro přírodu pod povrchem

Sucho se neprojevuje jen na povrchu. Už březnová data ČHMÚ ukazují přibývání vodních profilů s průtoky pod 25 % třetího kvartilu, zhoršení stavu mělkých podzemních vod na mírně podnormální úroveň, vydatnosti pramenů na silně podnormální a hlubokých vrtů dokonce na mimořádně podnormální. Pokud výraznější srážky nepřijdou ani v prvním květnovém týdnu, nejrychleji to pocítí čerstvě vzešlé plodiny a povrchově zakořeněná vegetace. A požární riziko v krajině dál poroste.

Měsíční výhled ČHMÚ sice připouští, že se srážky mohou v dalších týdnech přiblížit normálu, ale jednorázová přeháňka deficit dvou měsíců nesmaže. K reálnému zlepšení by bylo potřeba několik plošnějších dešťových epizod za sebou.

Praktický průvodce bezpečnými čarodějnicemi

Akce se letos plošně neruší kvůli počasí, organizátoři i návštěvníci by ale měli víc hlídat oheň než řešit deštníky. HZS shrnuje klíčová pravidla:

• Hranice minimálně 50 metrů od okraje lesa a 100 metrů od stohu či stohů slámy.
• Žádný benzín, líh ani jiné hořlavé kapaliny k rozněcování.
• Připravená voda, písek nebo zemina k hašení v bezprostřední blízkosti ohniště.
• Oheň nikdy neponechávat bez dozoru a po skončení akce důkladně dohasit.
• Právnické osoby mají pálení ohlásit hasičům, fyzickým osobám je to silně doporučeno.

A co na sebe? Počítejte s rychlým poklesem teplot po setmění. Vrstvy navíc, čepice, uzavřené boty, deka, termoska a baterka. Oblečení, které nevisí volně do plamenů. Jarní tričko a půlhodinové posezení u vatry letos nefunguje: bude chladno a u ohně strávíte víc času, než jste zvyklí.

Letošní Filipojakubská noc je paradox: suchá, chladná a bez deště, a přesto nebezpečnější než ta loňská. Kdo vyrazí, ať hlídá oheň. Ne oblohu.

Článek Počasí na pálení čarodějnic: Meteorologové varují, přijde nejhorší počasí za posledních 40 let se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně ukazují čísla pro jednotlivá města

Oteplení je reálné, ale regionálně nerovnoměrné. Tady je přehled očekávaných nedělních maxim 3. května:

Pátek 1. května se pohybuje v rozmezí 16 až 21 °C – příjemný, ale teplotně slabší. Kdo plánuje grilování nebo výlet, sobota a neděle jsou jasná volba.

Letní den, nebo „jen“ letní pocit?

Meteorologický letní den začíná na 25,0 °C. Aktuální předpověď tuto hranici plošně nepřekračuje – nejblíž se jí dostávají Praha a České Budějovice se svými 24 °C. Přesto je pocitový efekt výrazný. Květnové průměrné maximum v Praze činí podle klimatických dat 18,3 °C, v Brně 18,8 °C. Nedělní špička tedy překonává typický květnový den o 3 až 6 stupňů. Slunce, slabší vítr, možnost být venku v tričku – to stačí, aby si člověk připadal jako v létě.

A nejde o žádný historický unikát. Měsíční zpráva ČHMÚ za květen 2025 uvádí, že už 2. května loňského roku překročila maxima 25 °C na 170 stanicích a o den později na více než stovce. V Dyjákovicích tehdy padl první tropický den roku s 31,0 °C. Letošní začátek května je proti tomu mírnější, ale přichází po výrazně chladnějším týdnu, takže kontrast vnímáme silněji.

Jak dlouho teplo vydrží a co ho způsobilo

Typický scénář: přechod fronty vystřídá severní proudění za teplejší jihozápadní, silnější květnové slunce dokoná zbytek. Výsledkem je skok o 8 až 10 stupňů během dvou tří dnů. Pondělí 4. května zatím zůstává teplé, ale na západě a severozápadě republiky přibývá oblačnost a místy se objevují přeháňky. Plošné bouřky pro víkend modely neukazují.

iZdroj fotografie: Foto: Creative Commons / CC BY-SA 4.0 / Rhonda Guenther

Měsíční výhled ČHMÚ pro období 4. až 17. května počítá s týdenními průměry denních maxim kolem 19 °C. Prudký návrat zimy tedy zatím nehrozí, i když po víkendovém vrcholu teploty mírně klesnou.

Dá se číslům věřit?

Předpověď na pět až sedm dní dopředu je dnes poměrně spolehlivá – konkrétní maxima se mohou posunout o stupeň dva, ale celkový trend drží. U delších horizontů nad deset dní jde už hlavně o pravděpodobnostní odhad. Sám ČHMÚ upozorňuje, že měsíční výhled platí pro Česko jako celek a nepostihuje regionální rozdíly. Norská meteorologická služba Yr, která patří k nejpoužívanějším evropským zdrojům, říká totéž: po desátém dni čtěte trend, ne hodinový scénář.

Víkendová čísla jsou ale v horizontu, kde se modelům dá věřit. Kdo váhal s plány na první květnový víkend, může přestat váhat – slunce a dvacítky na teploměru jsou prakticky jisté.

Článek Meteorologové překvapili, lidé jasají. Do Česka vtrhne už brzy letní počasí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co přesně říká globální předpověď

WMO ve svém sezónním klimatickém výhledu pro květen–červenec 2026 konstatuje téměř celosvětovou převahu nadnormálních teplot. Americká NOAA k 9. dubnu 2026 přidává konkrétní číslo: 61% pravděpodobnost, že El Niño vznikne právě v období květen–červenec. Pro druhou polovinu roku pak některé scénáře připouštějí i silnou až velmi silnou epizodu.

Důležité je, co z toho plyne pro jednotlivé části světa, protože El Niño není univerzální „horko všude“:

• Austrálie a Indonésie – typicky méně srážek, vyšší riziko sucha
• Jižní Amerika a jih USA – naopak více srážek
• Centrální a východní Pacifik – zvýšená hurikánová aktivita
• Atlantik – méně hurikánů
• Evropa – silný teplotní signál směrem k teplejšímu období, srážkový signál slabý

Právě ten poslední bod je pro českého čtenáře klíčový. WMO pro Evropu v sezoně květen–červenec 2026 nevidí dramatický srážkový scénář. Vidí teplo.

Český květen podle ČHMÚ: chladný start, pak průměr

Jenže i ten teplý signál se zatím do české předpovědi promítá opatrně. Měsíční výhled ČHMÚ pokrývá období 20. dubna až 17. května 2026 a ukazuje obraz, který s globálním alarmem příliš nekoresponduje.

První dva týdny května přinesou podle ČHMÚ chladnější ráz. Průměrná denní maxima kolem 14 °C, noční minima kolem 3 °C, tedy hodnoty mírně až výrazně pod dlouhodobým průměrem. Teprve od 4. května se výhled posouvá k normálu: maxima kolem 19 °C, noční teploty kolem 6 °C.

Srážkově je situace ještě jednoznačnější. ČHMÚ očekává průměrné až podprůměrné srážky a zvolné prohlubování deficitu. Žádný povodňový signál, žádná vlna veder. Spíš pokračující vysychání.

Zásadní upozornění: výhled ČHMÚ pokrývá jen první polovinu května. Co přijde po 17. květnu, zatím nemá primární českou předpověď. Globální teplý signál WMO by se mohl projevit právě v druhé části měsíce, ale to je zatím redakční dedukce, ne potvrzený fakt.

Proč je jarní předpověď tak nejistá

Meteorologové mají pro tohle období specifický termín: spring predictability barrier. Mezi březnem a květnem jsou změny v tropickém Pacifiku přirozeně hůř předvídatelné, protože vazba mezi oceánem a atmosférou je v tomto období slabší.

Odborný blog ECMWF z 10. dubna 2026 to vysvětluje na srovnání s rokem 2023: jarní signál roku 2026 je silnější, než byl na jaře 2023, kdy se následně rozvinulo El Niño s vrcholem při ONI 2,0 °C, tedy nejsilnější od epizody 2015/2016. ECMWF zároveň zdůrazňuje, že výrazně jasnější obrázek přichází obvykle až na přelomu května a června. WMO plánuje další aktualizaci výhledu ENSO na konec května.

Jinými slovy: květen 2026 je měsíc, kdy se teprve rozhoduje, jak silný jev nakonec bude. A síla jevu sama o sobě automaticky neurčuje sílu lokálních dopadů, silnější El Niño zvyšuje jistotu typických vzorců, ale nic negarantuje.

Co to znamená pro člověka v Česku

Praktický převod dostupných dat vypadá prozaicky. Na začátku května vrstvit oblečení na studená rána. Nečekat souvislou vlnu veder. Počítat spíš s pokračujícím vysycháním krajiny než s plošnými srážkami. A hlavně: sledovat týdenní aktualizace ČHMÚ, které vycházejí v pondělí kolem 17. hodiny, protože právě ty dávají pro českou adresu nejkonkrétnější informaci.

Globální rámec WMO je důležitý pro pochopení kontextu, planeta míří do dalšího potenciálně silného El Niña a rekordní rok 2024 ukázal, co kombinace tohoto jevu se skleníkovými plyny dokáže. Met Office odhaduje, že typické El Niño dočasně přidává asi 0,2 °C ke globální průměrné teplotě. V už zahřátém světě to může stačit k dalšímu překonání rekordů.

Kdy se dozvíme víc

Nejdůležitějším datem je přelom května a června 2026. V tu chvíli by měly modely překonat jarní bariéru předvídatelnosti a nabídnout spolehlivější odhad síly i načasování El Niña. WMO vydá aktualizovaný bulletin ENSO na konci května, ČHMÚ mezitím každý týden zpřesňuje měsíční výhled pro Česko.

Globální signál je silný a podle všeho sílí. Český květen ale zatím vypadá jako měsíc, kdy se bude víc řešit ranní mráz než tropický Pacifik. To se může změnit, a právě proto stojí za to sledovat průběžné aktualizace, ne jednorázové předpovědi.

Článek Meteorologové připravili předpověď na květen, počasí bude extrémní se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Co říkají čísla, ne titulky

Podle dubnové diagnostické zprávy NOAA panovaly k 10. dubnu 2026 v tropickém Pacifiku ještě ENSO-neutrální podmínky. El Niño má pravděpodobně vzniknout v období květen–červenec, přičemž souhrnná pravděpodobnost pro léto 2026 dosahuje 79 %. Důležitý je ale detail, který se v titulcích ztrácí: oficiální tabulka pravděpodobností síly ENSO pro červen–srpen 2026 ukazuje následující rozložení:

Žádné „super El Niño“ v létě. Výraznější varianta je scénář pro podzim a zimu 2026/2027, ne pro prázdniny. Světová meteorologická organizace ve svém sezónním výhledu pro květen–červenec 2026 potvrzuje pro Evropu silný teplotní signál směrem k nadprůměrným hodnotám, ale srážkový signál zůstává slabý. Jinými slovy: teplejší léto ano, jistota mokrého a studeného průběhu ne.

Tři rizika, tři míry jistoty

Schenkův scénář stojí na třech nohách a každá je jinak pevná.

Vedra v první polovině léta — tohle je nejlépe podložená část. Sezónní modely ECMWF i WMO se shodují na nadnormálních teplotách pro Evropu. Copernicus navíc připomíná, že léto 2024 bylo v Evropě nejteplejší v historii měření, takže základna posledních let je už velmi vysoko. Nadnormální léto 2026 ještě automaticky neznamená nový rekord.

Bouřky a přívalové srážky — logika je fyzikálně solidní: teplejší atmosféra a teplé mořské povrchy dodávají více energie a vlhkosti pro konvekci. ECMWF ale ve svém hodnocení sezónních předpovědí otevřeně přiznává, že evropské letní srážkové a cirkulační vzorce patří k nejobtížněji předvídatelným parametrům. Zvýšené riziko bouřek je rozumný předpoklad. Konkrétní data a místa? To se z dubnového výhledu vyčíst nedá.

Srpnový zlom — tady je nejistota největší. ČHMÚ ve své metodice měsíčního výhledu výslovně uvádí, že nejde o předpověď konkrétních dnů ani regionálních detailů; podrobnější předpověď je realistická zhruba na týden dopředu. Met Office dodává totéž: s delším horizontem jistota klesá. Přesné datum srpnového obratu dnes prostě nikdo poctivě tvrdit nemůže.

Rok 2006: analogie, která funguje, ale jen jako rámec

Schenk se opírá o léto 2006 a historická data mu v základním obrysu dávají za pravdu. Německá meteorologická služba DWD ve svém klimatickém přehledu za rok 2006 popisuje extrémně teplý červenec, po kterém následoval chladný srpen, asi o jeden stupeň pod normálem, a zároveň nejdeštivější srpen od počátku 20. století. Nešlo přitom o izolovaný německý případ. Nizozemský KNMI zaznamenal v srpnu 2006 přes 300 % srážkového normálu po mimořádně teplém červenci.

Jenže analogie má háček. Rok 2006 je zpětně ověřený průběh, rok 2026 je zatím jen scénář. Atmosféra není gramofon, který přehraje stejnou desku pokaždé, když jehla dopadne na podobnou drážku. ECMWF upozorňuje, že vliv ENSO na Evropu je nepřímý, přenáší se přes proudění nad Atlantikem a polohu tlakových útvarů, a výsledek se rok od roku silně liší. Schenkova analogie je užitečná jako ilustrace toho, co se může stát. Ne jako důkaz, že se to stane.

A co Česko?

Pro české území je příběh ještě komplikovanější. Studie publikovaná v časopise Climate of the Past, která rekonstruuje klima českých zemí za období 1501–2020, popisuje vliv ENSO na české řady jako „převážně zanedbatelný“. Česko není oblast s jednoduchým, přímočarým podpisem El Niña. Dopady sem dorazí spíš nepřímo, přefiltrované severoatlantickou cirkulací a regionálními faktory.

Prakticky to znamená: kdo plánuje letní dovolenou, nemusí ji rušit. Ověřená data dnes říkají spíš „vyšší šance na teplo a občasné bouřkové extrémy“ než „odepsané léto“. Rozumnější než sázet na Schenkův srpnový zlom je plánovat flexibilně a sledovat sedmi- až desetidenní výhled před odjezdem. Sezónní výhled totiž říká něco o pravděpodobnostech celého období, nic o tom, jestli bude pršet zrovna ten víkend, kdy máte stan u Lipna.

El Niño letos léto „kompletně nezničí“. Může ho ale rozkolísat způsobem, na který nejsme zvyklí, a právě ta nejistota, ne hotová katastrofa, je to, co stojí za pozornost.

Článek Meteorologové bijí na poplach, El Niño může letos kompletně zničit léto se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Neděle 26. dubna: kde přesně čekat sníh

Plošný návrat zimy do nížin nehrozí. Sněhové srážky se podle předpovědi ČHMÚ, kterou citoval server TN.cz, mají týkat vyšších poloh zhruba od 700 metrů nad mořem. Předpovědi pro konkrétní horské lokality, které jsme dohledali, ukazují, proč:

Krkonoše, Jeseníky, Šumava a další hřebenové partie se tak na chvíli vrátí do zimního režimu. Praha a nížiny zůstanou nad nulou, ale ranní chlad bude citelný i tam.

Nejde jen o jednu neděli

Kdo čeká, že pondělí všechno srovná, bude zklamaný. ČHMÚ ve svém měsíčním výhledu pro období 20. dubna až 3. května 2026 počítá s teplotně podprůměrným charakterem počasí. Týdenní průměr denních maxim se má pohybovat kolem 14 °C, tedy výrazně pod hodnotami, které si mnozí spojují s koncem dubna.

Chladnější ráz by měl vydržet přibližně dva týdny. Teprve v období od 4. do 17. května výhled ČHMÚ naznačuje návrat k průměrným podmínkám s týdenními maximy kolem 19 °C. Zima se tedy nevrací na dlouho, ale příštích deset dní bude patřit spíš svetrům než tričkům.

Co je skutečně špatná zpráva: přízemní mrazíky

Pár vloček na Sněžce nikoho v nížinách netrápí. Horší je to, co se děje u země za jasných nocí. Expertka CzechGlobe Eva Svobodová v tiskové zprávě Akademie věd ČR vysvětluje klíčový rozdíl: když meteorologická stanice naměří ve dvou metrech +2 °C, přímo u země může být při vyjasnění teplota pod nulou. A právě tam rostou rané brambory, cukrová řepa i čerstvě vysazená zelenina.

Mezi ohrožené oblasti Svobodová řadí Polabí, Vysočinu, Rakovnicko, Karlovarsko a jižní Čechy, tedy regiony, kde se mrazové kotliny kombinují s intenzivním zahrádkařením i zemědělstvím. Nejde přitom o katastrofický scénář srovnatelný s loňskými plošnými škodami v ovocnářství. Kvetoucí stromy by měly odolat. Největší riziko hrozí nízkým porostům a čerstvým sazenicím.

Co udělat ještě tento víkend

Sobotní teplo je ideální příležitost připravit se na chladné ráno:

• Citlivé záhony přikrýt netkanou textilií nebo fólií, stačí jednoduchá ochrana proti radiačnímu mrazu.
• Teplomilné druhy (rajčata, papriky, okurky) zatím nevysazovat do volné půdy, i když sobota bude lákat.
• Květináče z teras přesunout přes noc ke zdi domu nebo pod střechu.
• Řidiči v horách by měli počítat s ranní vlhkou vozovkou a teplotami pod bodem mrazu; v nížinách zimní komplikace z aktuálních dat neplynou.

iZdroj fotografie: Terry Robinson / Creative Commons / CC-BY-SA-2.0

Dubnový návrat chladu není meteorologická anomálie, patří ke středoevropskému jaru stejně jako ledoví muži k máji. Tentokrát ale přichází s dost ostrým kontrastem po teplé sobotě, a právě ten kontrast může zahrady a rané plodiny zaskočit víc než pozvolné ochlazení. Kdo v sobotu večer přehodí přes záhon textilii, udělá pro svou úrodu víc než jakýkoli dlouhodobý výhled.

Článek Meteorologové mají špatné zprávy, do Česka se vrátí sníh. Prozradili datum se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Sobota jako zlatý den víkendu

Ze všech dnů nejbližšího týdne vypadá sobota 25. dubna nejpřívětivěji. Podle meteorologických podkladů ČHMÚ, které jsme zpracovali z Novinky.cz, půjde o nejslunečnější den celého období. Srážky se mají omezit jen na výjimečné přeháňky v západní polovině Čech. Kdo plánuje výlet, grilování nebo práci na zahradě, dostane pravděpodobně jediné opravdu příjemné odpoledne v dohledné době. Teploty 17 až lokálně 22 °C v kombinaci s nízkou oblačností jsou v letošním dubnu vzácnou kombinací.

Studená fronta přijde rychle

Už v neděli se situace začne měnit. Od severozápadu dorazí studená fronta, která přinese rychlé přibývání oblačnosti, postupně déšť a ojediněle i bouřky. Mechanismus je klasický dubnový scénář: za frontou se přelije proud chladného vzduchu od severu a maxima spadnou během jednoho dne o několik stupňů. Podle vyjádření ČHMÚ na sociální síti X, která zachytil server Tiscali, se pondělní až čtvrteční maxima příštího týdne mají pohybovat většinou kolem 10 °C, místy pod 15 °C. Rozdíl oproti sobotnímu vrcholu tak může činit i deset stupňů. Na horách se po ochlazení mohou vrátit smíšené nebo sněhové srážky.

Jaro to ještě není

Kdo by víkendové oteplení četl jako definitivní příchod jara, bude zklamán. Měsíční výhled ČHMÚ pro období 20. dubna až 3. května hodnotí obě týdenní periody jako teplotně podprůměrné. Očekávaný průměr denních maxim se drží kolem 14 °C, noční minima kolem +3 °C. Při vyjasnění a v mrazových kotlinách tak zůstává reálný prostor pro přízemní mrazíky, a to i po víkendové epizodě s dvacítkou. Sobotní teplota prostě vyčnívá nad průměr jako osamělý hrot, ne jako nástup nového režimu.

iZdroj fotografie: Foto: Creative Commons / CC BY-SA 3.0 / Heckbr

Co to znamená pro zahrádkáře a alergiky

Praktické důsledky krátkého oteplení a rychlého návratu chladu jsou dvojí:

• Zahrada a zemědělství: Vysazovat citlivé sazenice po jednom teplém dni je riskantní. Mrazivá rána se mohou vrátit kdykoli do první dekády května. ČHMÚ navíc pro nejbližší týdny čeká průměrné až podprůměrné srážky, což znamená další prohlubování srážkového deficitu, zalévat bude potřeba i po případném nedělním dešti.
• Alergici: Jeden teplý a slunečný den dokáže nastartovat pylovou vlnu, kterou následné ochlazení nezastaví okamžitě. Bříza a dub jsou v plném provozu a sobotní teplo jim dá impuls.

Jeden víkendový den s dvacítkou na teploměru je příjemná zpráva, ne zlomový moment. Duben prostě dělá to, co umí nejlíp: dává a hned bere.

Článek Počasí projde výraznou změnou, podle meteorologů bude brzy přes 20 °C se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Chladný závěr dubna, pak úleva

První dva týdny výhledu, zhruba od 20. dubna do 3. května, ČHMÚ označuje jako teplotně mírně až silně podprůměrné. Kdo plánoval prodloužený víkend kolem prvního máje venku, měl by počítat s bundou. Dlouhodobý průměr celého čtyřtýdenního období činí 12,7 °C a právě úvodní polovina ho bude táhnout dolů.

Zlom přichází 4. května. Od tohoto data meteorologové očekávají teplotně průměrný režim, tedy přesně ten druh počasí, kdy se dá v tričku vyrazit na kolo, grilovat na terase nebo prostě jen sedět v parku bez toho, aby člověk řešil, jestli si vzal dost vrstev. Pro plánování výletů a venkovních akcí je to nejčasnější spolehlivý orientační bod, ovšem s důležitou pojistkou: konkrétní denní předpověď má smysl ověřovat až v horizontu pěti až sedmi dnů dopředu.

Proč nejde o záruku slunečného května

Měsíční výhled ČHMÚ není předpověď počasí v klasickém slova smyslu. Je to pravděpodobnostní produkt, který popisuje trendy, nikoli jednotlivé dny. Orientační úspěšnost se podle metodiky ústavu pohybuje kolem 75 % u teplot a 65 % u srážek. Třetí a čtvrtý týden výhledu se navíc často blíží klimatickému normálu, jinými slovy, čím dál dopředu, tím víc se předpověď podobá statistickému průměru.

Co z toho plyne? Trend směrem k příjemnějšímu květnu drží. Ale slibovat si čtrnáct dní slunce v kuse by bylo naivní. Krátké přeháňky, jeden chladnější den uprostřed jinak teplého týdne, to všechno se do výhledu vejde, aniž by ho vyvrátilo.

Sucho: tichý problém za příjemnou fasádou

A teď ta méně příjemná část. ČHMÚ pro celé období očekává srážky průměrné až podprůměrné a výslovně uvádí, že deficit a stav sucha se budou dál prohlubovat. Dlouhodobý normál srážek pro dané čtyři týdny je 53 mm; historicky nejsušší stejné období přineslo pouhých 15 mm, a to v roce 1947.

Kontext letošního jara je alarmující. Březen 2026 se podle souhrnného hodnocení ČHMÚ zařadil jako pátý nejsušší od roku 1961. V Čechách spadlo za celý měsíc jen 14 mm srážek, tedy 30 % normálu. Hladiny hlubokých vrtů se zhoršily na mimořádně podnormální úroveň.

Portál InterSucho k 19. dubnu 2026 eviduje odchylku sucha v celém půdním profilu na až 69 % území a hlásí vodní stres stromů. Nejvíce zasažené regiony:

• jih Čech a Šumava
• okolí Chebu a Děčínsko
• Orlické hory a Pardubicko
• Jindřichohradecko, Šumpersko, Bruntálsko
• pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje

iZdroj fotografie: Pexels

Nejde o jednu „chybějící bouřku“. Je to navazující série týdnů bez plošně vydatných dešťů, v týdnu od 12. do 18. dubna spadly na polovině území nanejvýš 2 mm. A pokud teplejší a sušší režim vydrží i po 17. květnu, vyšší výpar situaci ještě zhorší.

Co s tím na zahradě i na poli

Pro každého, kdo pečuje o záhony, ovocné stromy nebo hospodaří na menší výměře, má výhled praktický dopad. Příjemné teploty kolem 19 °C totiž současně znamenají vyšší výpar z půdy, a při nedostatku srážek roste potřeba aktivně pomáhat.

Několik opatření, která mají oporu v doporučeních Ministerstva zemědělství:

• Mulčování – vrstva organického materiálu prokazatelně snižuje výpar, zvyšuje vsak srážek a udržuje půdní vlhkost. Stačí sekaná tráva, sláma nebo štěpka.
• Kapková závlaha – přivádí vodu přímo ke kořenům a šetří její spotřebu oproti postřiku nebo rozstřikovačům.
• Zachytávání dešťové vody – každý litr, který spadne na střechu a skončí v sudu místo v kanalizaci, je v suchém květnu investice.
• Prioritizace zálivky – přednost mají nové výsadby, zelenina a mělce kořenící rostliny, které sucho zasáhne nejdříve.

Květen 2026 má tedy dvě tváře. Ta první, příjemné teploty a návrat jara v plné síle, opravdu potěší. Ta druhá tiše připomíná, že krajina pod nohama žízní a bez deště se to samo nespraví.

Článek Meteorologové sdíleli předpověď na květen, která potěší každého se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Odkud přišel arktický vzduch a koho zasáhl nejhůř

Za celou epizodou stál výškový žlab, hluboký záhyb v proudění nad Evropou, který se protáhl od polárních oblastí přes Skandinávii až k Balkánu. S ním spojená studená fronta fungovala jako brána: jakmile ji překročil arktický vzduch, teploty v pásu od Polska po Černou Horu klesly o 8 až 14 °C, na východě Ukrajiny a v Rumunsku lokálně přes 16 °C.

Podle zprávy Světového meteorologického centra v Pekingu z 6. dubna zasáhly nejsilnější projevy, těžký sníh, blizzardové podmínky a nárazový vítr, východní Bělorusko, západ Ruska, sever Balkánu a horské oblasti střední Evropy. Polská služba IMGW varovala před zimními podmínkami i mimo hory a v neděli hlásila sněhové přeháňky prakticky napříč celým Polskem.

Co to znamenalo pro Česko

V českých nížinách nešlo o návrat plošné sněhové pokrývky. Objevily se krátké smíšené nebo sněhové přeháňky, místy i vločky, ale bez trvalé bílé vrstvy. Jiný příběh se odehrával na horách a na severovýchodě.

K ránu 7. dubna evidoval ČHMÚ na hřebenech Krkonoš 25 až 105 cm sněhu, na Šumavě 10 až 60 cm, v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku 5 až 40 cm. Jizerské hory hlásily 5 až 25 cm, Beskydy a Orlické hory už jen nesouvislou pokrývku nebo pár centimetrů nového sněhu. Do úterního rána 8. dubna napadlo na většině území 1 až 10 mm srážek, na hřebenech Jizerských hor a Krkonoš kolem 20 mm a přes 10 cm čerstvého sněhu.

Klíčový problém nebyl samotný sníh, ale jeho načasování. ČHMÚ vydal výstrahu před mrazem ve vegetačním období pro celou republiku, včetně poloh pod 500 metrů. Ovocné stromy už kvetly, rašící vegetace byla zranitelná. Každý stupeň pod nulou v takové chvíli znamená víc než totéž v únoru.

Proč „znovu“ a je to vůbec neobvyklé?

Slovo „znovu“ má v dubnu 2025 dvojí oprávnění. Poprvé se sníh na české hory vrátil už na přelomu 30. a 31. března, mokrý sníh od zhruba 800 metrů, místy 1 až 8 cm. Pak přišlo krátké oteplení a vzápětí druhý arktický vpád o víkendu 5.–6. dubna.

Dubnový sníh v Evropě není historicky výjimečný. DWD připomněl podobný chladný vpád z konce dubna 2024. ČHMÚ má v archivech duben 2010, kdy těžký mokrý sníh blokoval silnice a železnici i v nižších polohách východní poloviny Česka. Met Office eviduje v dubnu 2021 sněhové přeháňky a mimořádně časté mrazy na Britských ostrovech.

Co bylo neobvyklé, byl kontrast. Duben 2025 skončil v Evropě jako celek teplotně nadnormální, podle služby Copernicus o 1,01 °C nad průměrem období 1991–2020. Arktická epizoda byla krátkým, ale ostrým intermezzem uvnitř jinak teplého měsíce. Právě ten prudký zlom z jarních teplot do mrazu ji dělal tak citelnou.

Dopady za hranicemi: od Polska po Turecko

Zimní podmínky se neomezily na střední Evropu. V Turecku pozdní jarní mráz mezi 7. a 15. dubnem poškodil velkou část zemědělské produkce. Turecká meteorologická služba zaznamenala v dubnu 2025 celkem 181 extrémních meteorologických jevů, mráz tvořil čtvrtinu a sníh desetinu z nich.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V Polsku IMGW varoval před možnými závějemi na severu země. Na Balkáně, v Rumunsku a na Ukrajině teploty klesaly o více než 16 °C pod hodnoty z předchozího týdne. Šlo o celoevropský jev s regionálně velmi odlišnou intenzitou.

Od úterý 8. dubna začalo postupné oteplování. ČHMÚ očekával návrat k 10 až 15 °C během pracovního týdne a o víkendu 12.–13. dubna už opět 14 až 20 °C. Zima se vrátila na tři dny, ale přišla v nejhorší možný moment, kdy ji příroda i lidé čekali nejméně.

Článek Meteorologové nemají dobré zprávy, do Evropy znovu dorazí sníh se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pacifik přepíná režim, Evropa to pocítí přes atmosféru

El Niño nevysílá do Evropy přímý zásilkový balík s konkrétním počasím. Funguje jinak: přehřátý tropický Pacifik mění rozložení tlaku a tepla v celé atmosféře, posouvá tryskové proudění a tím mění pravděpodobnosti toho, co přijde nad Atlantik a Evropu. WMO v sezónním výhledu pro duben až červen 2026 popisuje výjimečně těsný konsenzus modelů pro rychlý přechod do El Niña už v květnu. Studie v odborném časopise npj Climate and Atmospheric Science z roku 2025 potvrzuje, že při El Niñu se v rané zimě objevují nadprůměrné srážky nad Iberským poloostrovem, na jihu Britských ostrovů a v dalších částech jihozápadní Evropy, ale zároveň zdůrazňuje, že tento vztah není stálý a mění se v čase. Jinými slovy: signál existuje, ale není to jízdní řád.

Klíčová fáze přijde až v zimě, ne v létě

Léto 2026 bude teprve fází nástupu. El Niño typicky vrcholí mezi listopadem a lednem a právě v chladné části roku bývají evropské vazby na pacifický signál výraznější. To je důvod, proč má smysl sledovat vývoj už teď, i když přímé dopady na Evropu přijdou s několikaměsíčním zpožděním. Met Office 15. dubna 2026 potvrdil, že prahy pro identifikaci El Niña v centrálním Pacifiku jsou už překročeny a modely se na dalším oteplování shodují neobvykle těsně. Zima 2026/2027 tak může být pro Evropu důležitější než celé nadcházející léto.

El Niño nepřichází do normálního klimatu

Tady je podstata toho, proč je letošní vývoj jiný než v minulosti. Rok 2024 byl v Evropě nejteplejší v historii měření, přibližně 85 % kontinentu bylo výrazně teplejší než průměr a Evropa se od 80. let otepluje zhruba dvakrát rychleji než globální průměr, jak dokládá zpráva Copernicus. V Česku byl rok 2024 nejteplejším rokem v historii měření s průměrnou teplotou 10,3 °C, tedy o 2 °C nad normálem, a zima 2025/2026 byla devátou zimou v řadě teplejší než klimatický normál, jak uvádí ČHMÚ. Březen 2026 přidal další díl: průměrná teplota o 2 °C nad normálem, průtoky na 30–65 % obvyklých hodnot a zhoršující se stav podzemních vod. Nový pacifický impuls tedy nepřichází do stabilního systému, ale do prostředí, které je samo o sobě vychýlené a citlivější na extrémy.

Co čekat a co nečekat

ČHMÚ výslovně říká, že sezónní předpovědi pro střední Evropu nevydává, protože jde o obtížně předpověditelnou oblast. Kdo hledá jistotu ve stylu „bude horké léto“ nebo „přijde suchá zima“, nenajde ji, ani v oficiálních výstupech, ani v odborné literatuře. Co ale najde, je změna pravděpodobností: silnější El Niño posouvá rozložení rizik pro celou Evropu, a to v systému, který je kvůli dlouhodobému oteplování citlivější než dřív. Právě proto stojí za to sledovat vývoj v Pacifiku i tehdy, když se zdá, že je to daleko. Vzdálenost v kilometrech tady nehraje roli, hraje ji atmosféra, která je jedna a sdílená.

Článek Na Evropu se valí Super El Niño, ovnilní počasí nebývalým způsobem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Sněhová hranice se vrací nad 900 metrů

Klíčový údaj z výhledu ČHMÚ je jasný: od pondělí 20. dubna mají být v polohách nad 900 metrů srážky smíšené nebo přímo sněhové. To nejsou jen Krkonoše a Šumava v nejvyšších partiích, do tohoto pásma spadá velká část Jeseníků, Krušných hor nebo Beskyd. V Peci pod Sněžkou má teplota v noci na úterý klesnout na −1 °C, takže sněhové srážky tam nejsou žádná spekulace. Sněžení se navíc nemá omezit jen na jedno ráno: podle stejného výhledu se má na horách držet i v dalších dnech a přechodně zasahovat i vyšší polohy.

Jesenicko přitom nabízí jeden z nejkonkrétnějších regionálních příkladů. Na úterý 21. dubna je pro Jeseník přímo v denní předpovědi uveden mix sněhu a deště, tedy ne jen horský detail, ale srážky v krajském městě s nadmořskou výškou kolem 450 metrů. Sever a severovýchod republiky jsou přirozenými kandidáty pro nejsilnější projev ochlazení, a to i proto, že právě tam ČHMÚ k 13. dubna evidoval nejvyšší zbytky sněhových zásob. Podle dat ČHMÚ šlo v Královéhradeckém kraji o průměrnou vodní hodnotu sněhu 2,4 mm, v Olomouckém 1,9 mm a v Moravskoslezském 1,8 mm.

Sníh se vrací do země, kde ho skoro žádný nezbylo

Tohle je kontext, který většina zpráv o návratu sněhu přehlíží. K 13. dubna 2026 činily zásoby vody ve sněhu v celé republice jen asi 11 % dlouhodobého průměru pro toto období roku, celkem přibližně 0,047 miliardy metrů krychlových, tedy průměrně 0,6 mm vodní hodnoty. V polohách do 500 metrů nad mořem ČHMÚ sníh prakticky neevidoval vůbec. Sníh, který se teď vrací, tedy nepřichází do zimní krajiny, přichází do dubna, který byl sněhově mimořádně chudý.

To je důvod, proč ochlazení po víkendu stojí za pozornost i mimo hory. Ranní teploty kolem nuly nebo pod ní mohou překvapit zahrady, kde už kvetou ovocné stromy nebo jsou vysazené citlivé rostliny. Dubnový mráz po teplém víkendu je přesně ten scénář, který zahradníci znají a neradi opakují.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejistota není v tom, jestli sníh přijde, ale jak nízko

Meteorologové se shodují na základním průběhu, ale přesná výška sněhové hranice zůstává otevřená. CNN Prima NEWSupozorňuje, že při intenzivnějších srážkách se může sněhová přeháňka přechodně ukázat i v níže položených místech, včetně Prahy nebo Plzně. Začátkem dubna mokrý sníh v západních Čechách dopravu skutečně komplikoval, ČT24 tehdy zmiňovala problémy na Karlovarsku a v Plzeňském kraji. Dubnový sníh v nížinách rychle taje, ale ranní hodiny, kdy silnice ještě nestihly vychladnout, jsou jiná věc.

Kdo plánuje výlet na hory nebo delší cestu přes severní a severovýchodní Čechy, měl by od neděle večer sledovat výstražný servis ČHMÚ. Předpověď se bude upřesňovat a právě výška sněhové hranice je detail, který může rozhodovat o tom, jestli ranní cesta proběhne bez problémů nebo ne. Jaro se vrátí, ale ne hned v pondělí ráno.

Článek Tohle nikdo slyšet nechtěl. Podle meteorologů se do Česka opět vrátí sníh se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Teplý signál přichází, ale není to jistota

Německá meteorologická služba DWD vydala v únoru výhled, podle nějž je pro Německo v období května až července 2026 pravděpodobnost teplejšího průběhu než v normálu 1991–2020 přibližně 67 %. Sami autoři hodnotí spolehlivost výhledu jako střední. Sezónní modely dokážou zachytit tendenci, ne konkrétní dny ani přesné teploty. Světová meteorologická organizace WMO zároveň v únoru upozornila, že pro jaro a začátek léta je nejistota obzvlášť vysoká: neutrální podmínky ENSO jsou pro duben až červen nejpravděpodobnější s přibližně 70% šancí, přičemž El Niño zůstává spíše okrajovým scénářem. Teplý signál tedy existuje, ale nestojí na jednom efektním globálním jevu. Stojí na kombinaci faktorů, které se v Evropě hromadí.

Střední Evropa není mimo riziko

Námitka, že tohle se týká hlavně jihu Evropy, neobstojí. EEA výslovně uvádí střední Evropu jako oblast, kde lze čekat nižší letní srážky a tvrdší extrémy spojené se suchem a požárním nebezpečím. DWD navíc ve svém výhledu počítá se sušší půdní vlhkostí v Durynsku a Sasku-Anhaltsku ještě do července, tedy v regionu přímo sousedícím s Českem. Česká data jsou přitom sama o sobě výmluvná: portál Intersucho k 12. dubnu 2026 zaznamenal odchylku sucha od obvyklého stavu v celém půdním profilu na až 74 % území, přičemž stromy se podle stejného zdroje dostávají do podmínek ukazujících na vodní stres. ČHMÚ sezónní předpovědi pro Česko standardně nezveřejňuje a označuje je za experimentální, takže přesný verdikt pro červenec prostě neexistuje. To ale neznamená, že riziko neexistuje také.

Extrémy se neskládají zvlášť, ale dohromady

Největší obava expertů neleží v jednom čísle na teploměru. Evropská agentura pro životní prostředí EEA ve svém prvním hodnocení klimatických rizik identifikovala 36 hlavních klimatických rizik pro Evropu, přičemž teplo označila za nejzávažnější a nejnaléhavější hrozbu pro lidské zdraví, a více než polovina ze všech rizik podle agentury vyžaduje okamžitou akci. Výkonná ředitelka EEA Leena Ylä-Mononen přitom opakovaně zdůrazňuje, že Evropa na tyto dopady není připravena. Rok 2024 to ilustroval konkrétně: bouře a povodně si v Evropě vyžádaly nejméně 335 životů a zasáhly odhadem 413 tisíc lidí, přičemž 30 % evropské říční sítě překročilo práh vysoké povodňové hrozby. Stejné léto přineslo v jiných regionech sucho a požáry, ne místo povodní, ale vedle nich.

Instituce reagují, protože vědí proč

Evropská komise 25. března 2026 představila nový přístup k řízení požárního rizika a posílila záchranný mechanismus rescEU o 12 letadel a 5 vrtulníků. Není to reakce na mediální přehánění. Je to přímý důsledek roku 2025, kdy jen v srpnu vzniklo v Portugalsku a Španělsku 22 velmi velkých požárů téměř současně a shořelo přes 460 tisíc hektarů, tedy 43 % celkové spálené plochy EU za celý rok. Instituce, které mají přístup k datům a nesou politickou odpovědnost, se chovají tak, jako by riziko bylo reálné.

Letošní léto možná přinese i chladnější epizody a lokální přeháňky. Sezónní výhled to nevylučuje. Jenže Evropa do něj vstupuje s půdou, která je na mnoha místech už teď žíznivá, s mořem, které si pamatuje rekordní teploty, a s lesními porosty, které si pamatují loňský srpen.

Článek Experti se obávají počasí v létě, Evropa se nevyhne extrémním dopadům se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Zlom přijde v neděli, naplno se projeví v úterý

Podle operativní předpovědi ČHMÚ bude Praha v pátek a sobotu na 20 °C, v pondělí 20. dubna klesne na 14 °C a v úterý 21. dubna už jen na 10 °C. Brno půjde ze stejných 20 °C na 14 °C v pondělí a 12 °C v úterý. Ostrava, která začíná o něco níž na 17 až 18 °C, skončí v úterý na 12 °C. Nejde tedy o drobný výkyv, ale o propad v rozsahu osmi až deseti stupňů během dvou dnů, a to v největších českých městech.

Měsíční výhled ČHMÚ pro období 13. dubna až 10. května 2026 přitom počítá s tím, že první týden přinese minima kolem 6 °C a maxima kolem 17 °C, přičemž další týdny vyjdou jako průměrné až slabě podprůměrné. Celý měsíc tedy pravděpodobně neskončí jako studený, ale to nic nemění na tom, že přechod bude ostrý a rychlý.

Na horách se vrátí zima dřív, než si lidé stihnou zvyknout na teplo

Nejviditelnější bude změna ve vyšších polohách. V Peci pod Sněžkou má mít v úterý 21. dubna denní maximum jen 6 °C, noční minimum -1 °C a předpověď počítá se sněhovými přeháňkami. Zatímco nížiny zůstanou u deště a chladu, hory se na přechodnou dobu vrátí k zimnímu charakteru počasí. To není jen meteorologická kuriozita, je to obraz toho, jak rychle se může dubnová situace otočit.

Právě tato rychlost je důvodem, proč ochlazení sledují nejen meteorologové, ale i ovocnáři. ČHMÚ v systému integrované výstražné služby definuje mráz ve vegetačním období jako situaci, kdy teplota ve dvou metrech klesne pod nulu po dobu delší než tři hodiny v polohách pod 600 metrů. Aktuální předpověď sice plošný silný mráz v nížinách přímo nenaznačuje, ale po teplém rozjezdu sezóny jsou citlivé zejména rané ovocné druhy, jejichž vegetace je v tuto chvíli daleko napřed.

Jarní mráz je v Česku oficiálně těžko pojistitelné riziko

Tohle není jen záležitost jednoho chladného týdne. Strategický plán SZP 2023–2027 Ministerstva zemědělství ČR přímo uvádí, že mezi těžko pojistitelná rizika v českých podmínkách patří sucho a jarní mráz pro ovoce. A dubnové mrazy z roku 2024 ukázaly, co to v praxi znamená: Evropská komise tehdy vydala prováděcí nařízení EU 2024/2030, které popsalo tehdejší situaci jako klimatickou událost mimořádné intenzity a schválilo mimořádnou finanční podporu pro sektor ovoce, zeleniny a vína v Česku, Rakousku a Polsku. Sklizeň ovoce v Česku po mrazovém propadu v roce 2024 vzrostla v roce 2025 na 146 243 tun z pouhých 48 058 tun, to je číslo, které ukazuje, jak velký rozdíl může jedna špatná dubnová noc udělat.

iZdroj fotografie: Foto: Creative Commons / CC BY-SA 2.0 / Terry Robinson

Letošní ochlazení zatím nevypadá jako opakování scénáře z roku 2024. Ale právě proto, že vegetace je po teplém březnu a začátku dubna napřed, bude záležet na tom, jak nízko teploty v noci skutečně klesnou a jak dlouho tam zůstanou. Bundy a svetry jsou nejmenší starost, ty se vytáhnou v pondělí ráno automaticky. Větší otázka je, co se bude dít v sadech a na zahradách, kde se o pár stupňů hraje úplně jiná hra.

Článek Meteorologové varují, v Česku dojde brzy k prudkému propadu teplot se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Británie jako první, kdo to pocítí naplno

Met Office oznámil, že část Británie začala pracovní týden s teplotami na bodu mrazu nebo těsně pod ním. Ve skotských horách to není jen statistika. Oficiální horská předpověď pro oblast North Grampian počítá na sobotu 18. dubna se zimními přeháňkami nad 800 metrů a na neděli 19. dubna nad 1000 metrů. Na vrcholu Cairn Gorm, který leží ve výšce přes 1200 metrů, se sněhové přeháňky objevují už ve čtvrtek 16. dubna a znovu v sobotu a neděli, přičemž pocitová teplota tam padá až k přibližně -7 °C. To nejsou modelové spekulace, to jsou operativní předpovědi národní meteorologické služby.

Alpy mají sněhu dost a přibude

Příběh nekončí na britských ostrovech. Météo-France v polovině dubna informovala, že na severních svazích francouzských Alp ve výšce 2000 metrů leží běžně přes dva metry sněhu a ve 2500 metrech se výška sněhové pokrývky blíží třem metrům. Na tento základ teď přichází nová vlna: v rakouském Obertauernu předpověď na 21. dubna počítá se sněžením, denním maximem kolem 2 °C a minimem kolem -4 °C, den nato má sněžit znovu. Ve švýcarském Zermattu se na 22. dubna čeká sníh, maximum kolem 1 °C a minimum kolem -5 °C. Kdo plánuje výjezd do Alp na přelomu třetího a čtvrtého týdne dubna, měl by počítat s tím, že podmínky budou spíš zimní než jarní.

Co to znamená pro Česko

Epicentrum ochlazení leží jinde, ale změna dorazí i sem. Praha má podle operativní předpovědi spadnout z přibližně 20 °C v pátek a sobotu 17. a 18. dubna na zhruba 10 °C v úterý 21. dubna, což je pokles o deset stupňů za tři dny. V Peci pod Sněžkou se na stejný úterý čekají sněhové přeháňky, maximum kolem 6 °C a minimum kolem -1 °C. ČHMÚ přitom připomíná, že minulý týden klesaly minimální teploty v Česku většinou k -2 °C, takže ranní mráz v polovině dubna není žádná výjimka. Celkový výhled ČHMÚ na období do začátku května hovoří o teplotně průměrném až slabě podprůměrném průběhu, žádný dramatický návrat zimy do nížin, ale ani žádné jisté oteplení.

Kde končí potvrzené a začíná sledovaný scénář

Tady je důležité rozlišovat. Sníh ve skotských horách tento víkend a ochlazení v Alpách kolem 21. a 22. dubna jsou věci, které potvrzují národní meteorologické služby. Přesné předpovědi pro konec dubna jsou jiná kategorie. Britský dlouhý výhled Met Office pro období 20. až 29. dubna je záměrně opatrný: na začátku čeká spíše suché a slunečné počasí, část východního pobřeží může být chladnější, a teprve od dalšího víkendu roste šance na neklidnější průběh. Met Office zároveň výslovně upozorňuje, že určovat přesnou oblast sněžení z modelových map na delší dobu dopředu není možné, i když sníh ve vyšších polohách může být reálný scénář. Virální mapy s přesnými centimetry sněhu na deset dní dopředu jsou lákavé, ale meteorologové je sami nepodporují.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Paradox letošního dubna dobře vystihuje širší klimatický kontext: rok 2025 byl pro Británii nejteplejší a zároveň nejslunečnější v historii měření, přesto pozdní jarní vpády chladu nikam nezmizely. Oteplování posouvá průměry, ale krátké návraty zimního počasí do hor a na sever kontinentu jsou stále součástí evropského jara. Letošní duben to připomíná s přesností, která překvapí každého, kdo si myslel, že má sezónu za sebou.

Článek Do Evropy se valí mráz a sníh, meteorologové teď promluvili se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Teplotní vrchol přijde až tehdy, kdy ho málokdo čeká

Nejteplejší týden celého výhledu má být 4.–10. května 2026. ČHMÚ pro toto období uvádí průměrná denní maxima kolem 19 °C a noční minima kolem 7 °C, to jsou hodnoty, které zbytek výhledu zřetelně nepřekonává. Zajímavé je, že pravděpodobnostní grafy ČHMÚ ukazují vyšší šanci na nadprůměrné vyznění spíš u prvního dubnového týdne než u toho posledního květnového, přesto právě ten poslední má vyjít absolutně nejteplejší. Jinými slovy: nadprůměrný a nejteplejší nejsou totéž a v tomto výhledu to platí doslova.

Srážky přijdou spolu s teplem, ne místo něj

Celé sledované období má být srážkově průměrné, s týdenními úhrny většinou mezi 5 a 10 mm. V posledním týdnu ale ČHMÚ počítá s možným nárůstem až ke 15 mm a zmiňuje i první ojedinělé bouřky. To není náhoda, s vyššími teplotami přichází i živější atmosféra. Kdo si pamatuje, jak suchý byl letošní březen, kdy spadlo jen 19 mm srážek, tedy 41 % normálu při průměrné teplotě o 2 °C nad normálem, ten pochopí, proč i mírný nárůst srážek v závěru výhledu stojí za pozornost.

Proč na prvním týdnu května záleží víc, než se zdá

Pro zahrádkáře a ovocnáře je přechod dubna v květen každý rok nervózní chvíle. Jarní mrazy v dubnu 2024 srazily českou úrodu ovoce o 77 % proti pětiletému průměru na 31 430 tun a Evropská komise pak schválila kompenzace ve výši přibližně 378 milionů korun. Výhled na 4.–10. května s nočními minimy kolem 7 °C tedy není jen příjemná zpráva pro výletníky, je to i signál, že nejcitlivější část jarního přechodu by mohla proběhnout bez mrazivého překvapení.

iZdroj fotografie: Pxhere

Výhled platí pro celou zemi, ne pro váš dvorek

ČHMÚ výslovně upozorňuje, že měsíční výhled je sestavován pro Česko jako celek a regionální rozdíly nezachytí. Výhled navíc pracuje s pravděpodobnostmi, ne s jistotami, za horizontem deseti dnů jde vždy spíš o rozsah možných podmínek než o přesný scénář, jak to popisuje i metodika ECMWF pro sub-sezonní předpovědi. To neznamená, že výhled nemá smysl, znamená to, že čím blíž k 4. květnu, tím přesnější obraz meteorologové nabídnou.

Pokud tedy hledáte v příštích čtyřech týdnech okno, kdy bude nejtepleji a kdy má smysl plánovat delší výlet nebo výsadbu citlivějších rostlin, výhled ČHMÚ na něj ukazuje poměrně jasně. Jen ho neklade na začátek dubna, ale na jeho úplný konec, a pak ještě o týden dál.

Článek Meteorologové vydali předpověď do poloviny května. Odhalili, který týden bude zdaleka nejteplejší se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Úterý a středa jsou nejhorší část týdne

Úterý přináší zataženo až oblačno, místy déšť nebo přeháňky a maxima mezi 13 a 18 °C, přičemž chladněji bude na severu a východě. Středa je podobná: 12 až 17 °C, na jihovýchodě ještě místy déšť, od západu postupné uklidňování srážek. Ostrava přitom zůstává viditelně chladnější než Praha nebo Brno. Zatímco střed republiky se ve středu může dostat k 16 až 17 °C, Ostravsko zůstane spíš kolem 14 °C, a to platí i pro zbytek pracovního týdne.

Čtvrtek a pátek přinesou úlevu, ale ne klid

Od čtvrtka se situace mírní: maxima stoupají na 15 až 20 °C a srážky ustupují, i když ojedinělé přeháňky nejsou ani ve čtvrtek ani v pátek vyloučené. Praha se v pátek může dostat k 19 až 20 °C, Brno podobně, Plzeň po deštivém úterý také oteplí na 18 až 19 °C. Tohle je část týdne, kdy předpověď začíná vypadat přijatelněji. Jenže saharský prach může oblohu stále držet zakalenější, než by odpovídalo teplotám.

Sobota je vrchol, ale jen na jeden den

Sobota je podle aktuálního výhledu ČHMÚ nejteplejší den celého týdne: 17 až 22 °C, místy i přes 20 °C, a přestože ani tehdy nejsou ojedinělé přeháňky zcela vyloučené, jde o nejlepší okno pro venkovní plány. Kdo chce využít víkend, měl by sázet spíš na sobotu než na neděli. Pokud jste navíc nechali auto neumyté kvůli prachu ze Sahary, při srážkách zanechává na površích viditelné stopy, sobota je dobrý den to napravit, ale jen pokud déšť skutečně nepřijde.

Od neděle se situace znovu obrací

Neděle přináší návrat místních dešťů a přeháněk, a to není jen přechodný výkyv. Podle výhledu ČHMÚ maxima od neděle do úterý postupně klesají z 16 až 21 °C na 10 až 15 °C, přičemž srážky se vracejí plošněji. Praha, která v sobotu může mít přes 20 °C, se v pondělí propadne zhruba na 12 °C. Novinky navíc upozorňují, že saharský prach by se nad střední Evropou mohl držet minimálně do poloviny pracovního týdne a při srážkách se může projevit jako takzvaný krvavý déšť, rezavé stopy na autech a parapetech.

iZdroj fotografie: Pexels

Víkendová sobota tedy není obrat příběhu, ale spíš krátká přestávka uprostřed něj. Kdo si plánuje venkovní aktivity na příští týden, bude muset počkat na nový výhled. Ten aktuální zatím nic příznivého neslibuje.

Článek Předpověď do konce týdne: Meteorologové opět nepotěšili, tohle se na nás valí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Česká půda startuje v deficitu

Březen 2026 byl v Česku o 2,0 °C teplejší než normál pro období 1991–2020 a zároveň přinesl jen 19 mm srážek, tedy 41 % normálu. To není jen nepříjemná statistika, je to konkrétní problém pro každého, kdo má zahradu, pole nebo závisí na vodě z místního zdroje. Navíc rok 2025 skončil srážkově na 83 % normálu a ČHMÚ ve své roční zprávě zaznamenal ve většině sledovaných povodí převahu podprůměrných průtoků. Jinými slovy: i kdyby letošní léto bylo teplotně úplně průměrné, krajina by ho nesla hůř než před pěti lety, protože zásobníky vody v půdě i tocích jsou slabší. Vedro, které by jindy bylo jen nepříjemné, může letos přijít na půdu, která nemá z čeho brát.

Modely vidí silný signál, ale samy brzdí

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) v dubnu 2026 upozornilo, že jeho sezónní modely i systém Copernicus C3S naznačují podmínky, které mohou favorizovat rozvoj El Niña v druhé polovině roku. El Niño samo o sobě neznamená automaticky horké léto v Česku, ale přispívá k celkovému oteplení atmosféry, které se pak projevuje i v Evropě. Zároveň ECMWF výslovně připomíná, že jaro je kvůli takzvané jarní bariéře předvídatelnosti obdobím zvýšené nejistoty a přesnější obraz se skládá až na přelomu května a června. Sezónní výhledy navíc nepracují s týdenním rozpisem počasí, ale s odchylkami od normálu za celé měsíce, to je zásadní rozdíl, který většina mediálních zpracování tohoto tématu přeskočí. Signál je reálný, ale není to věštba.

Léto kontrastů, ne jednolité vlny veder

Právě tady leží to, co dělá letošní výhled skutečně neobvyklým. Nejde o jednoduchou předpověď „bude horko“. WMO ve stejné aktualizaci zmiňuje pro části Evropy i slabý sklon k nadnormálním srážkám, což naznačuje spíš léto plné kontrastů: periody vedra střídané prudkými bouřkovými vpády, nikoli rovnoměrně suché prázdniny. Pro střední Evropu je takový scénář typičtější než jednoduché sucho, ale letos může být intenzita obou extrémů vyšší. Evropa přitom vstupuje do sezóny na mimořádně teplém klimatickém pozadí, rok 2025 byl podle Copernicu třetí nejteplejší v historii měření na kontinentu, s průměrnou teplotou o 1,17 °C nad normálem 1991–2020. Každá letní vlna veder tedy přichází do systému, který je už výchozím stavem rozehřátý víc než dřív.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Česká republika sezónní předpovědi na celé léto standardně nezveřejňuje, ČHMÚ pracuje s kratšími výhledy a sezónní produkty přenechává mezinárodním centrům. Kdo chce vědět, co čekat, musí číst WMO a ECMWF a přeložit si jejich mapy do domácí reality. A ta říká, že letošní léto může být náročné ne proto, že by modely slibovaly rekordní vedra každý týden, ale proto, že se poprvé za dlouho skládá tolik nepříznivých faktorů najednou: teplé evropské pozadí, suchý start jara, oslabená půda a hydrologická pozice po dvou podprůměrných srážkových letech. Přesnější obraz přinese až konec května, ale čekat na něj a nic neplánovat by bylo stejně naivní jako věřit každé červené mapě bez kontextu.

Článek Meteorologové připravili předpověď na celé léto, nic takového tu ještě nebylo se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Kontrast je silnější, než by se zdálo

Březen 2026 byl v Praze-Klementinu s průměrnou teplotou 8,1 °C o 1,8 stupně teplejší než normál pro období 1991–2020 a zařadil se na 13.–14. místo v 252leté teplotní řadě měření. Příroda proto nastoupila do jara dřív a výrazněji než v průměrném roce. Meruňky a třešně rozkvetly, výhony se rozjely. Právě to dělá z aktuálního ochlazení víc než jen běžné dubnové vrtochy počasí. Čím dál je vegetace v sezoně, tím víc ji mráz bolí.

Přes den to nevypadá tak špatně, ráno je jiný příběh

Denní maxima se drží nad nulou a na pátek 10. dubna ČHMÚ ukazoval pro Česko rozsah −1 až 8 °C, na sobotu −1 až 11 °C. Kdo vyjde ven v poledne, zimu moc nepocítí. Problém leží v ranních hodinách, kdy teploty mimo západní Čechy klesají průměrně na −1 až −6 °C a nejchladnější měla být právě noc na pátek. Výjimkou jsou západní Čechy, kam dorazí oblačnost a mráz tam bude mírnější. Zbytek republiky ale takové štěstí nemá.

Mínus jedna nebo dvě jsou víc, než čtenář čeká

Běžná reakce na zprávu o lehkém mrazu bývá: vždyť to přejde, nic se nestane. ČHMÚ ale pro jev nazvaný mráz ve vegetačním období stanovuje konkrétní práh: teplota ve výšce dvou metrů pod 0 °C nebo přízemní teplota pod −2 °C po dobu alespoň tří hodin, jak uvádí metodika ČHMÚ. Tato definice existuje právě proto, že i zdánlivě mírné hodnoty dokážou v době, kdy stromy kvetou a výhony jsou měkké, napáchat škody, které se projeví až při sklizni. Ovocnáři to vědí, zahrádkáři na to často přijdou pozdě.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Sníh přijde, ale jen výše

V pátek se mají od západu místy objevit déšť nebo déšť se sněhem. Zpočátku může sněžit nad 500 metrů nad mořem, během dne pak jen nad tisíc metrů. Pro většinu obyvatel to znamená mokré ráno, ne sněhovou kalamitu. Kdo ale plánoval výlet do hor, měl by počítat s tím, že na hřebenech bude bílo a klouzavě zároveň.

Kdy to povolí

Mrazivá rána mají vydržet do konce tohoto týdne, přičemž nejhorší noci jsou za námi nebo právě probíhají. Od víkendu a začátku příštího týdne by mělo přijít výraznější oteplení. Sobotní maxima už ČHMÚ ukazuje až na 11 °C a výhled na příští týden hovoří o hodnotách blízkých 20 °C, jak informuje iRozhlas.cz. Kdo má v zahradě citlivé rostliny nebo rozkvetlé ovocné stromy, má smysl je chránit ještě tuto noc a příští ráno. Pak by mělo být po nejhoršímu. Škody, které mráz způsobí za tři hodiny v dubnu, se ale na stromech ukážou až v červnu.

Článek Místo tepla zase zima: Na Česko se valí nepříjemné mrazy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Třicítky v dubnu jsou ve Francii výjimka, ne pravidlo

Météo-France ve svých klimatologických podkladech uvádí, že hranice 30 °C bývá ve Francii obvykle dosažena až kolem začátku června. Dubnové třicítky proto nejsou jen číslo, jsou to hodnoty, které patří do jiného ročního období. Vrchol letošní epizody přišel 8. dubna, kdy byl národní teplotní přebytek více než 8 °C nad sezónním průměrem, v části západní Francie dokonce 12 až 14 °C nad normálem. Bordeaux mělo ve čtvrtek 9. dubna předpovězeno 31 °C a v pátek 30 °C, hodnoty, které by v červnu nevzbudily pozornost, ale v prvním dubnovém týdnu jsou mimořádné.

Teplo se netýká jen Francie, ale hlavní jádro je na západě

Copernicus zaznamenal, že 7. dubna přinesly tlakové výše nad střední Evropou jasno a pozdně jarní teploty po týdnech vytrvalých dešťů a chladu. Aktuální předpovědi pro tento týden ukazují Toulouse na 28 °C, Paříž na 26 °C, Ženevu na 26 °C, Londýn na 24 °C, Madrid na 27 °C. Britský Met Office upozornil, že ve Spojeném království mohlo být až 26 °C, a zároveň varoval před následným poklesem teplot zhruba o 10 °C. Teplo tedy zasahuje velkou část západní a jihozápadní Evropy, ale zároveň jde o epizodu s jasně ohraničeným vrcholem, ne o stabilní letní počasí na týdny dopředu.

Česko zůstává zatím na okraji

Kontrast mezi Bordeaux a Prahou je ve stejném termínu přibližně 17 stupňů: zatímco jihozápad Francie atakuje 31 °C, Praha se pohybuje kolem 14 až 16 °C. ČHMÚ ve svém měsíčním výhledu pro období 6. dubna až 3. května 2026 uvádí, že teploty v Česku zůstanou na spodní hranici průměru, s maximy na začátku období kolem 12 °C a na přelomu dubna a května kolem 18 °C. Celé období má být teplotně průměrné až slabě podprůměrné, takže hlavní evropský teplotní výstřel se k nám v plné síle nepřelije.

Rychlost změny je stejně pozoruhodná jako samotné teploty

To, co se odehrálo mezi 1. a 8. dubnem ve Francii, je v podstatě přechod z pozdní zimy do předčasného léta v jediném týdnu. Takový obrat není jen meteorologická kuriozita, ukazuje, jak rychle dokáže synoptická situace nad Evropou přepsat teplotní mapu kontinentu. Podobné epizody přitom nezůstávají bez kontextu: zpráva European State of the Climate 2024 od ECMWF a Copernicu dokumentuje, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a rok 2024 byl nejteplejší v historii měření.Jednotlivý dubnový výstřel to sám o sobě nedokazuje, ale dobře zapadá do obrazu, který klimatologové skládají už řadu let.

Otázka, jestli jde o vlnu veder nebo jen o epizodu předčasného tepla, je do jisté míry terminologická. Météo-France mluví o chaleur précoce, Met Office připomíná, že oficiální definice heatwave závisí na délce a lokálních prahových hodnotách. Pro lidi v Bordeaux nebo Daxu, kteří v prvním dubnovém týdnu otevírali okna a hledali stín, je ale tenhle rozdíl spíš akademický.

Článek Nejdříve sníh, teď zase změna. Na Evropu se valí velká vlna veder, bude až 30 °C se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Beskydy jako místo, kde se předpověď naplnila nejtvrdší formou

Nejsilnější data z té epizody pocházejí z Lysé hory. Ráno 30. března tam leželo 47 cm sněhu, ale během dalších dvou dnů přibylo ještě 19 a pak 17 centimetrů. Prvního dubna ráno ukazovalo měření 79 cm, večer už 81 cm, sezonní maximum celé zimy 2025/2026 podle novinky.cz. Hydrolog ČHMÚ Šimon Bercha přitom upozornil, že přes tato čísla šlo jen o sedmou nejnižší hodnotu sezonního maxima za 125 let měření na Lysé hoře. Zima jako celek byla srážkově chudá a nadprůměrně teplá, takže ani výrazná březnová epizoda ji nezachránila.

Paradox je přitom zřejmý: březen 2026 byl v pražském Klementinu s průměrnou teplotou 8,1 °C o 1,8 stupně teplejší než normál a zařadil se na 13.–14. místo nejteplejších březnů od roku 1775 podle chmi.cz. Přesto konec měsíce přinesl v Beskydech sněhovou epizodu, která by v lednu nikoho nepřekvapila.

Proč se předpověď mění a proč to není chyba

Změna předpovědi směrem k vyšším úhrnům sněhu není selhání meteorologů, ale přirozený výsledek toho, jak předpovídání funguje. Numerické modely pracují s pravděpodobností a s tím, jak se situace vyvíjí. Čím blíže k události, tím přesnější lokalizace a odhad intenzity. Jarní epizody jsou přitom obzvlášť citlivé na malé teplotní rozdíly: pár stupňů rozhoduje o tom, jestli v přechodové zóně napadne sníh nebo prší, a srážková čára se může posunout o stovky metrů během několika hodin.

ČHMÚ navíc výslovně uvádí, že pozdní zimní jev na jaře může dostat vyšší stupeň výstrahy i tehdy, když by za jiných okolností standardní kritéria nesplňoval, protože se zohledňuje dopad na dopravu nebo na vegetaci, která je v tu dobu citlivější, jak uvádí chmi.cz. Jinak řečeno: stejné množství sněhu v lednu a v dubnu není stejný problém. V dubnu jsou silnice přezuté, sady rozkvetlé a řidiči psychologicky nastavení na jaro.

iZdroj fotografie: Pixabay

Co říká výhled na duben a co z toho plyne

Měsíční výhled ČHMÚ pro období od 6. dubna do 3. května 2026 nepočítá s plošnou sněhovou kalamitou pro celé Česko. Očekává teploty průměrné až slabě podprůměrné a srážky průměrné až slabě nadprůměrné podle chmi.cz. To ale neznamená, že horské oblasti mají mít klid. Měsíční výhled pracuje se statistickými trendy a analogiemi od roku 1912, není to přesná regionální předpověď. Jak ukázal konec března, i v rámci průměrného měsíce se může odehrát epizoda, která v horách přidá desítky centimetrů sněhu.

Kdo plánuje cestu do hor nebo má na zahradě citlivé rostliny, má sledovat aktuální výstrahy ČHMÚ, ne měsíční výhled. Ten říká, jaký bude duben jako celek, ne co se stane příští víkend. A právě v tom je podstata toho, proč se předpovědi mění: nejde o nespolehlivost, ale o to, že přesnost roste s blízkostí události. Čím dřív chcete vědět, tím méně toho víte, a to platí pro počasí stejně jako pro většinu věcí v životě.

Článek Meteorologové opět mění předpověď počasí, očekává se velké množství sněhu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Mrak letí vysoko, ale déšť ho stáhne dolů

Saharský prach se nad Česko dostává v proudění vzduchu ve výšce zhruba tří až čtyř kilometrů, kde ho pouhým okem nevidíte a bez přístrojů ho od běžného oparu nerozeznáte. ČHMÚ to potvrdil naposledy 7. března 2026, kdy vrstva prachu nad územím Česka ovlivňovala počasí několik dalších dní. Dokud zůstane nahoře, projeví se spíš zákalem, tlumenějším slunečním svitem a barevnějšími východy a západy slunce. Problém nastane ve chvíli, kdy přijde studená fronta. Ta prach promíchá s kapkami vody a stáhne ho přímo k zemi, a tady začíná to, čemu se říká krvavý nebo špinavý déšť. Novinky psaly 11. března 2026, že přesně takový scénář nastal, když studená fronta začala saharský prach vytlačovat od severozápadu a přeháňky ho srazily na zem.

Krvavý déšť není metafora, ale mokrá depozice

Označení krvavý déšť zní dramaticky, ale popisuje přesně definovaný fyzikální proces. Když déšť prochází vrstvou vzduchu nasycenou jemnými minerálními částicemi, tyto částice se zachytí v kapkách a s nimi dopadnou na zem, odborně jde o mokrou depozici. Výsledkem jsou žlutohnědé až rezavé stopy na všem, co bylo venku: na autech, oknech, zahradním nábytku, střechách. ČHMÚ to popisuje ve své ročence kvality ovzduší jako opakující se jev, který nastává v průměru několikrát do roka. Copernicus přitom 6. března 2026 dokumentoval masivní oblak saharského prachu nad jihozápadní Evropou, jehož dosah sahoval až k Británii.

Velikonoce 2024 ukázaly, co to v Česku reálně znamená

Nejsilnější domácí referenci máme z přelomu března a dubna 2024. Tehdy ČHMÚ vydal tiskovou zprávu, která popisuje epizodu saharského prachu tak výjimečnou, že vedla k vyhlášení smogových situací napříč republikou, první přišla 30. března v Jihočeském kraji a na Vysočině, poslední byla odvolána 2. dubna v Moravskoslezském kraji. Na stanicích Hojná Voda a Hodonín dosáhly koncentrace prachových částic PM10 hodnot 264,5, respektive 270,0 mikrogramů na metr krychlový, přičemž denní limit EU činí 50 mikrogramů a zákon o ochraně ovzduší spouští smogovou situaci při hodnotě 100 mikrogramů za dvanáct hodin. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports, která analyzovala české lokality Hradec Králové a Polom, zjistila, že během té epizody byly koncentrace PM10 přibližně šest až osmkrát vyšší než za normálních podmínek a denní hodnoty překročily doporučení Světové zdravotnické organizace až dvojnásobně.

Kdy sledovat radar a jestli mýt auto

Praktická otázka je jednoduchá: záleží na tom, kde v Česku bude pršet. Pokud prach zůstane vysoko a srážky nepřijdou, skončí epizoda jen zakalenějším nebem a barevnějším sluncem. Pokud ale přijde přeháňka, a operativní předpověď pro tento týden počítá se srážkami v pátek v Praze i v sobotu v Ostravě, prach se dostane na zem a auto umyté před deštěm bude po něm znovu špinavé. Mytí má smysl až po skončení epizody, ne uprostřed ní. Pro astmatiky, seniory a děti platí obecné doporučení omezit fyzickou zátěž venku v době, kdy jsou koncentrace PM10 zvýšené, aktuální hodnoty sleduje ČHMÚ na svých stránkách v tabulce kvality ovzduší v reálném čase.

Saharský prach nad Českem není výjimka ani senzace, je to opakující se jev, který se jednou projeví jen hezčím západem slunce a jindy smogovými situacemi od Šumavy po Ostravu. Rozdíl dělá jediná věc: jestli přijde déšť.

Článek Meoterologové varují: Do Česka se valí mrak z Afriky, přinese s sebou krvavý déšť se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Čísla mluví jasně: bundou ještě neskončíme

Konkrétní čísla z týdenní předpovědi ČHMÚ dávají tušit, co nás čeká nejblíže: 8. a 9. dubna minima kolem −1 °C, maxima kolem 11 °C, 10. dubna dokonce maxima jen kolem 9 °C. To jsou hodnoty, při kterých se ráno na zahradě může tvořit přízemní mráz. ČHMÚ pro vegetační období pracuje s kritériem teploty pod nulou ve výšce dvou metrů nebo pod −2 °C při zemi po dobu delší než tři hodiny. Kdo plánoval brzy vysazovat citlivé rostliny, měl by s tím ještě počkat. Průměrná týdenní maxima mají sice do konce dubna postupně stoupat až ke 18 °C, ale to je výhled na přelom dubna a května, ne na nejbližší dny.

Nejde o jeden studený den, ale o rozbitý měsíc

Právě tady je jádro věci, které kratší přepisy výhledu často přehlédnou. Nejde o jeden nepříjemný vpád studeného vzduchu, po kterém se vše vrátí do normálu. Celé období od 6. dubna do 3. května má podle ČHMÚ vyjít teplotně průměrné až slabě podprůměrné, a to v situaci, kdy byl březen výrazně nadnormální. Pocitový kontrast je proto větší, než by naznačovala samotná čísla. Kdo si za posledních šest týdnů zvykl na teplejší ráno a delší světlé odpoledne, bude dubnový útlum vnímat výrazněji, než kdyby přišel po normálním únoru.

Sucho vystřídá déšť, ale ne hned

Aktuální týden má být téměř beze srážek, jenže to je jen dočasná úleva. V dalších dubnových týdnech mají srážky přibývat a celé sledované období má vyjít srážkově průměrně až slabě nadprůměrně. Pro zahrádkáře a pořadatele venkovních akcí to znamená dvojí nepříjemnost: nejdřív chlad, pak chlad s deštěm. Je pravda, že po suché zimě, která letošní přinesla jen 68 % normálního úhrnu srážek, může být více deště z hydrologického hlediska vítané. Pro každodenní plánování to ale příjemnou zprávu nepředstavuje. Měsíční výhled ČHMÚ navíc není přesná denní předpověď po regionech, ale pravděpodobnostní odhad pro celou republiku vydávaný jednou týdně, konkrétní dny a místa se ještě mohou lišit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pozdní mráz škodí víc, než by se zdálo

Evropská agentura pro životní prostředí upozorňuje na paradox, který se týká i letošního dubna: i když v Evropě dlouhodobě ubývá mrazových dnů, riziko škod z pozdních jarních mrazů může naopak růst. Důvod je prostý, vegetace dnes začíná rašit dřív než dřív, a když pak přijde mráz v dubnu, zastihne ji v citlivější fázi než před dvaceti lety. Ovocné stromy, které letos rozkvétaly brzy díky teplému březnu, jsou teď zranitelnější než v sezonách, kdy jaro přicházelo pomaleji.

Článek Meteorologové změnili předpověď na zbytek dubna, nic pěkného nás nečeká se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Slunce zůstane, teplo ne

Právě tohle je na nadcházejícím ochlazení nejzrádnější. Předpověď ČHMÚ počítá s převážně jasným až polojasným počasím, takže kdo se bude řídit pohledem z okna, může být nemile překvapen hned za dveřmi. Denní maxima mají v prvních dnech týdne klesnout na 12 až 16 °C, ve středu a ve čtvrtek pak na 9 až 14 °C. Na severovýchodě země se přitom teploty mohou zastavit jen kolem osmi stupňů, a to za slunečného dne. Kdo si v neděli vybalil tričko, bude ho muset zase schovat.

Ostrava a Praha žijí jiný týden

Regionální rozdíl je tentokrát výraznější než obvykle. Praha a Brno drží na začátku týdne ještě přijatelná maxima kolem patnácti stupňů, Ostravsko ale ve středu a ve čtvrtek padá na devět, respektive osm stupňů a noční minima tam klesají až ke třem stupňům pod nulou. V noci na čtvrtek může být nejchladněji v celém Česku. ČHMÚ předpovídá minima až -4 °C. Pro zahrádkáře, kteří po teplém víkendu možná už sázeli, to není dobrá zpráva, a ani pro ovocné stromy, které jsou v plném květu.

Vítr není jen doprovodná poznámka

Ochlazení by bylo nepříjemné i bez větru, ale vítr ho výrazně zesílí. ČHMÚ vydává výstrahu na silný vítr při nárazech nad 18 metrů za sekundu, tedy 65 kilometrů za hodinu, to je rychlost, při které se výrazně hůř chodí a pocitová teplota klesá hluboko pod to, co ukazuje teploměr. Na horských hřebenech je práh pro výstrahu ještě vyšší, 30 metrů za sekundu čili 110 kilometrů za hodinu. Zda aktuální situace tyto hodnoty překročí, záleží na konkrétním vývoji. ČHMÚ aktualizuje výstrahy průběžně a před cestou do hor nebo na exponovaná místa stojí za to je zkontrolovat.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Sníh v dubnu není výjimka, ale tentokrát přijde brzy

Na severovýchodě se mají objevit přeháňky, zpočátku sněhové nad 800 metrů nad mořem, ve středu a ve čtvrtek pak už nad 500 metrů. To znamená, že sníh hrozí nejen na Krkonoších nebo Jeseníkách, ale i na nižších hřebenech Beskyd. Dubnový sníh sám o sobě není nic mimořádného, ale po víkendu, kdy se zdálo, že jaro přeskočilo rovnou do května, bude kontrast obzvlášť ostrý. Teplejší vzduch se podle výhledu vrátí, ale ne hned. Kdo čekal, že teplý víkend byl předzvěstí stabilního jara, bude muset počkat, duben má ještě dost prostoru na to, aby překvapoval oběma směry.

Článek To nám to teplo dlouho nevydrželo. Podle meteorologů se na Česko žene ochlazení a silný vítr se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Letní den v dubnu? Chyběla desetina

V české meteorologii se letním dnem rozumí den, kdy maximální teplota vzduchu dosáhne alespoň 25 stupňů. Dyjákovice se k té hranici přiblížily na vzdálenost, kterou teploměr ani pořádně nerozliší. Druhá nejvyšší hodnota v zemi patřila Brodu nad Dyjí s 24,8 stupně, tam také padl rekord pro 5. duben, stejně jako v Dyjákovicích o dvě desetiny výše než dosavadní maximum z roku 2016. Nejstarší přepsaný rekord připadl na Kuchařovice, kde 23,8 stupně překonalo hodnotu z roku 1959 o celých 1,6 stupně. Šedesát sedm let starý záznam vydržel přes šest desetiletí a jeden dubnový odpoledne ho smazalo.

Epicentrum bylo na jihu Moravy, ale ne jen tam

Z devíti rekordů jich pět padlo v Jihomoravském kraji, tři na Vysočině a jeden v Ústí nad Labem-Vaňově. Právě severočeský případ je zajímavý: v Doksanech bylo ještě teplejší, 24,6 stupně, ale tamní místní rekord to nepřekonalo. Vaňov s 24,4 stupně rekord měl. Tohle není detail pro meteorologické nadšence, ale dobrá ukázka toho, jak fungují denní rekordy: nejde o absolutní maximum pro celé Česko, ale o nejvyšší naměřenou hodnotu na konkrétní stanici pro konkrétní datum. A právě proto je devět přepsaných rekordů na začátku dubna silný výsledek, každý z nich znamená, že na daném místě nebylo 5. dubna nikdy tak teplo, odkdy tam měří.

Po skoro letním víkendu přijdou mrazy

Kontrast, který přijde během několika dní, je přinejmenším stejně pozoruhodný jako samotné rekordy. Od pátku se mají maxima pohybovat mezi 9 a 14 stupni, na severovýchodě i kolem 8 stupňů, a noční minima mohou klesnout až na minus čtyři stupně. Pro zahrady a sady, kde po teplém víkendu kvetoucí stromy nabraly tempo, to může být nepříjemné překvapení. Příroda reaguje na teplo rychle, na mráz pak stejně tak.

iZdroj fotografie: Pixabay

Rekordní neděle nezačala ve vzduchoprázdnu

Jeden teplý den sám o sobě nic nedokazuje, to je námitka, která zazní vždy a je oprávněná. Jenže nedělní výstřel nepřišel odnikud. Zima 2025/2026 byla v Česku devátou zimou v řadě teplejší než klimatický normál pro období 1991 až 2020. Rok 2024 byl podle ČHMÚ nejteplejším rokem v historii měření od roku 1961, s průměrnou roční teplotou o dva stupně nad normálem. A právě v dubnu 2024 přišel první letní den roku už 1. dubna a první tropický den, tedy den s maximem nad 30 stupni, 7. dubna, což byl nejčasnější takový záznam v historii pozorování. Nedělní rekordy jsou tedy epizodou, která by sama o sobě mohla být náhodou, ale v kontextu posledního desetiletí působí jako součást delšího vzorce.

Článek Meteorologové nevěří vlastním očím, na několika místech padaly teplotní rekordy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Neděle bude v Praze teplejší než na Moravě

Regionální rozdíl stojí za zmínku, protože není zanedbatelný. Praha a západ Čech mohou v neděli atakovat 23 °C, Brno se pohybuje kolem 22 °C, Ostrava pak spíš kolem 20 °C. Čechy obecně vycházejí o několik stupňů tepleji než Morava a Slezsko, kde ČHMÚ počítá s maximy spíš kolem 15 °C. Nejde o dramatický rozdíl, ale pokud někdo váhá, kam na výlet, západ republiky bude v neděli o poznání příjemnější.

Pondělní déšť nebude celodenní liják

Velikonoční pondělí přinese oblačnost, místy přeháňky a ochlazení. Meteorolog ČHMÚ Marjan Sandev upřesňuje, že pondělní srážkové úhrny mají být nízké, maximálně kolem 0 až 3 mm. Nejde tedy o den, kdy by bylo nutné zůstat celý čas doma. Dagmar Honsová navíc uvádí, že oblačnosti a srážek má během dne ubývat, takže odpoledne může být použitelné i na kratší venkovní program. Maxima se budou pohybovat mezi 13 a 17 °C, což je výrazně méně než v neděli, ale stále přijatelné na dopolední koledu s bundou a deštníkem po ruce.

Pomlázka ráno, plán B odpoledne

Prakticky vzato: pondělní ráno a dopoledne budou nejproměnlivější část svátků. Přeháňky jsou nejpravděpodobnější právě tehdy, takže kdo chce jít s pomlázkou, udělá lépe, když vyrazí brzy a počítá s tím, že se může zmočit. Odpoledne by mělo být klidnější. Na horách nad tisíc metrů se mohou objevit i smíšené nebo sněhové přeháňky, což je detail pro ty, kdo plánují výlet do hor, ale pro většinu republiky není relevantní. Velké obchody budou v pondělí zavřené, takže případné nákupy je rozumné vyřídit nejpozději v sobotu.

Článek Předpověď na Velikonoce: V neděli krásné počasí, v pondělí bude pršet se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Epicentrum leží v Akvitánii, ne v Andalusii

Španělsko je v podobných situacích první, na co si vzpomeneme, ale tentokrát je příběh složitější. Météo-France pro pondělí 6. dubna očekává v jižní polovině Francie 24 až 28 stupňů a velmi lokálně 28 až 30 stupňů právě v Akvitánii. Vrchol celé sekvence přitom přijde až v úterý 7. dubna, kdy mají hodnoty 20 až 28 stupňů pokrýt velkou část Francie, než se počasí v polovině týdne zlomí. Španělská meteorologická služba AEMET navíc pro celé jaro 2026 předpovídá vysokou pravděpodobnost, že se teploty budou držet v nejteplejším pásmu dlouhodobého průměru. Tahle epizoda tedy nepřichází z čistého nebe, ale jako součást sezony, která se od začátku chová nadprůměrně.

U nás bude teplo, ale maximum zůstane daleko na západ

Stejná synoptická situace, která žene teplý vzduch nad jihozápad Evropy, se krátce dotkne i střední Evropy. Praha a Břeclav mají na neděli 5. dubna v předpovědi kolem 23 stupňů, ale už v pondělí se Praha vrací zhruba ke 14 stupňům a jih Moravy k 16 stupňům. Jde o typický okrajový dotek: stejná vzduchová hmota, ale bez jihozápadoevropské intenzity a s rychlým odchodem. Pro srovnání, Bordeaux bude mít v pondělí o 8 stupňů víc než Praha. Kdo si v neděli vyjede na kole, pocítí příjemné jaro. Kdo čeká léto, bude zklamán.

Krátká epizoda, ale ne bezvýznamná

Námitka, že jde jen o pár dní, je pochopitelná, ale míjí podstatu. Právě časnost a regionální intenzita dělají z téhle epizody víc než jen počasí. Evropa se podle Evropské agentury pro životní prostředí otepluje přibližně dvakrát rychleji než globální průměr a horko je dnes největším klimatickým zdravotním rizikem na kontinentu. WHO odhaduje, že v evropském regionu si horko ročně vyžádá více než 175 000 životů. Přitom nejde jen o letní vlny veder v klasickém slova smyslu: čím dřív v roce přicházejí výrazné teplotní epizody, tím méně jsou na ně připraveni lidé, infrastruktura i příroda. Dubnové 30 stupně v Bordeaux nejsou totéž co červnové 30 stupně v Bordeaux, a to ani pro tělo, ani pro zemědělství.

Článek Meteorologové jsou v šoku: Na Evropu se valí vlna veder, bude až 30 °C se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dvacítka v neděli, nula ve středu ráno

Operativní přehled ČHMÚ z 5. dubna ukazoval konkrétní čísla, která dobře ilustrují, o čem aktualizovaný výhled vlastně je. Neděle 5. dubna: maximum kolem 20 °C. Pondělí 6. dubna: maximum 13 °C. Úterý 7. dubna: ranní minimum 0 °C, maximum 12 °C. Tři dny, dvacetistupňový rozptyl, a přitom celý týden statisticky vychází jako „nadprůměrný“. Průměr tady zakrývá to, co je na počasí skutečně nepříjemné.

Právě ranní minima jsou v dubnu tím, co rozhoduje o reálném dopadu na zahrady, sady i každodenní život. Odpolední maxima jsou příjemná, ale vegetace, která se po teplém víkendu probudí a rozkvete, nemá žádnou ochranu před ranním mrazem o dva dny později. ČHMÚ vydává výstrahu před mrazem ve vegetačním období právě tehdy, když hrozí poškození zeleniny, vinné révy nebo kvetoucích ovocných stromů, a při hodnocení přihlíží i k tomu, v jaké fázi vegetace se rostliny nacházejí. Dubnový mráz po teplém víkendu je proto nebezpečnější než stejná teplota v únoru.

Suchý začátek dubna není dobrá zpráva pro půdu

Vedle teplot přináší aktualizovaný výhled ještě jeden nepříjemný signál: první dva týdny dubna budou srážkově podnormální. Teprve třetí a čtvrtý týden by měly být kolem průměru nebo mírně nad ním. Pro půdu, která po zimě potřebuje vláhu, a pro zahrady, kde se právě začíná sázet, to není ideální kombinace. Teplé dny bez deště půdu rychle vysušují, a pokud po nich přijde ranní mráz, vegetace dostane ránu z obou stran najednou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rok 2024 ukázal, jak citlivé tohle téma je: dubnová vlna mrazů 22. a 23. dubna tehdy poškodila ovocné stromy při teplotách mezi −7 a −1 °C, a to v situaci, kdy se vegetace probudila s pětitýdenním předstihem. Letošní duben zatím nevypadá tak dramaticky, ale mechanismus je stejný: teplý start, rychlý propad, nepřipravená vegetace.

Proč meteorologové výhled mění, není záhada

Měsíční výhled ČHMÚ vychází každý týden, zpravidla v pondělí odpoledne, a jde o pravděpodobnostní trend pro celé Česko, nikoli o denní předpověď po regionech. ČHMÚ sám upozorňuje, že výhled nemůže postihnout krátkodobé výkyvy od trendu. Jinými slovy: to, že výhled říká „nadprůměrný týden“, neznamená, že každý den bude teplý. Znamená to jen, že průměr za celý týden pravděpodobně vyjde nad normál. Ranní propad k nule uprostřed takového týdne je přitom metodicky v pořádku a výhled ho nijak nevylučuje.

Jarní předpovědi jsou navíc obecně nejistější ze všech ročních období. WMO v únoru 2026 upozornila, že jaro přináší vyšší predikční nejistotu v sezónních výhledech, a pro duben až červen 2026 pracuje s neutrálními podmínkami ENSO. Aktualizace výhledu tedy není selhání meteorologů, ale přirozený důsledek toho, jak se dubnové počasí chová a jak fungují pravděpodobnostní modely. Kdo si v těchto dnech říká, jestli může definitivně schovat zimní bundu nebo vysadit rajčata na záhon, dostane od aktuálního výhledu jednu jasnou odpověď: ještě ne.

Článek Meteorologové mají špatné zprávy, museli nutně upravit svou předpověď na duben se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Neděle je zlom, ale jaro začíná až v pondělí

ČHMÚ ve svém měsíčním výhledu pro období do 26. dubna výslovně uvádí, že týden od 6. do 12. dubna bude s poměrně velkou pravděpodobností teplotně nadprůměrný. Průměrná denní maxima mají v prvním dubnovém týdnu dosahovat kolem 10 °C, v dalších třech týdnech pak přibližně 15 °C. To je rozdíl, který člověk pocítí nejen na teploměru, ale i na tom, jestli si vezme bundu nebo jen svetr.

Praha má podle aktuální předpovědi v neděli vystoupat na 22 °C, Brno na 20 °C, Ostrava na 19 °C. Čísla jsou to výrazná, ale servisně přesnější je říct, že neděle je spíš startovní čára než cíl. Právě od pondělí 6. dubna se teploty v Praze a Brně mají stabilizovat na jarních hodnotách kolem 14 až 16 °C, což je režim, který se od letního výletu liší, ale od zimního ještě víc.

Ostrava se oteplí také, ale jaro tam vydrží kratší dobu

Regionální rozdíly jsou v tomto případě výraznější než obvykle. Zatímco Praha a Brno mají po nedělním vrcholu zůstat v jarném pásmu i v dalších dnech, Ostrava podle dostupných předpovědí klesne ve středu a čtvrtek příštího týdne zpátky k 9 až 10 °C. Pro Moravu a Slezsko tedy platí, že oteplení přijde ve stejný čas, ale kratší dobu vydrží. Kdo plánuje výlet nebo první grilování, má v tomto ohledu výhodu na západě a jihu republiky.

Horské polohy jsou pak kapitolou samu o sobě. Sněhové přeháňky ve vyšších polohách zůstávají ve hře i po nedělním obratu, takže oteplení je v první řadě nížinný a odpolední zážitek. Kdo bydlí výše nebo plánuje výšlap do hor, měl by s tím počítat.

Rána zůstanou chladná ještě dlouho

Tady je místo pro nejčastější námitku: přes den bude hezky, ale ráno stejně škrábu auto nebo mi mráz spálí zahradu. A tato obava není neopodstatněná. Oteplení, o kterém ČHMÚ mluví, se týká hlavně denních maxim. Noční a ranní minima zůstanou výrazně nižší, a přízemní mrazíky v nížinách nejsou v první polovině dubna ničím výjimečným. Zahrádkáři, kteří by chtěli hned v pondělí vysazovat citlivé rostliny, by měli ještě chvíli počkat.

iZdroj fotografie: Freepik

Měsíční výhled ČHMÚ je navíc pravděpodobnostní nástroj vydávaný jednou týdně, který ze své podstaty nedokáže postihnout regionální odlišnosti ani přesné denní výkyvy. Instituce sama tuto hranici svých výhledů otevřeně komunikuje. Jinými slovy: datum obratu je v datech jasně čitelné, ale přesná čísla pro konkrétní místo a konkrétní hodinu jsou vždy jen nejlepší dostupný odhad. Přesto je situace neobvyklá v tom, jak shodně různé zdroje ukazují na stejné okno. Pátek a sobota jsou ještě zimní, neděle je přelom a od pondělí nastupuje jiný režim. To je v meteorologických výhledech na deset dní dopředu poměrně vzácná míra shody, a právě proto má smysl ji brát vážně, i když zimní bundu zatím úplně do skříně odkládat nemusíte.

Článek Už je jasno: Meteorologové prozradili, kdy se konečně oteplí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Nadprůměrný týden a mrazivé ráno nejsou v rozporu

ČHMÚ v měsíčním výhledu uvádí, že týden od 6. do 12. dubna bude s poměrně velkou pravděpodobností teplotně nadprůměrný. To zní uklidňujícím dojmem, ale je potřeba vědět, co to číslo vlastně říká. Průměr za celý týden a za celé Česko může být nad normálem, a přesto se v konkrétní ráno a konkrétní lokalitě objeví teplota na nule nebo pod ní. ČHMÚ to sám otevřeně přiznává: měsíční výhled je vytvářen pro republiku jako celek a nemůže postihnout regionální odlišnosti ani krátkodobé výkyvy. Jinými slovy, „nadprůměrný týden“ je statistická zpráva, ne záruka příjemného rána.

Krátkodobá předpověď, která je spolehlivá zhruba na pět dní dopředu, mluví konkrétněji a méně optimisticky. Právě ta ukazuje ten skok z nedělních dvaadvaceti stupňů zpět k nočním teplotám kolem nuly a pod ní v polovině týdne. Tohle napětí mezi dlouhým a krátkým výhledem není chyba meteorologů, ale přirozená vlastnost předpovídání počasí, o které se při čtení zpráv o počasí příliš nemluví.

Teplo jako past pro zahrádkáře i ovocnáře

Krátké oteplení je přesně ten moment, kdy lidé vytáhnou sazenice, přesunou balkonové květiny ven a rozhodnou se, že bundu už nepotřebují. A právě tehdy může přijít studené ráno, které napáchá nejvíc škody. Výzkumníci z ČHMÚ a Mendelovy univerzity v Brně ukázali, že začátek kvetení třešní se v Česku posunul v průměru o téměř čtrnáct dní dříve, přičemž riziko pozdního mrazu zůstává nebo v některých polohách dokonce roste. Rostlina je v citlivé fázi dřív, ale mráz přichází ve stejnou dobu jako dřív.

Tohle není jen akademická poznámka. Po jarních mrazech v roce 2024 odhadlo ministerstvo zemědělství, že úroda ovoce v Česku klesla oproti pětiletému průměru o sedmdesát sedm procent, ze zhruba sto třiceti devíti tisíc tun na pouhých třicet jedna tisíc tun. Stát pak musel řešit mimořádné kompenzace pro postižené pěstitele, a to i s pomocí evropských fondů. Jeden dubnový mráz tedy není meteorologická banalita, ale potenciálně velmi drahá záležitost.

Hory a chladnější regiony pocítí výkyv nejostřeji

Zatímco Praha a Brno zažijí spíš sešup z jarních teplot zpět do chladnějšího rána, v horských oblastech je situace výraznější. V Harrachově mají po nedělních šestnácti stupních klesnout noční minima na minus jeden až minus dva stupně, a to hned od pondělí. Na Kvildě čeká ve čtvrtek ráno minus jeden stupeň. Pro lidi v nížinách to může znít vzdáleně, ale právě v těchto oblastech jsou sady a zahrady, které jarní mráz zasáhne jako první a nejtvrdší.

iZdroj fotografie: George Chernilevsky / Creative Commons / CC BY-SA

Regionální rozdíl je přitom důležitý i pro plánování víkendu. Nedělní výlet do přírody při dvaceti stupních zní lákavě, ale kdo míří do hor nebo na chladnější místa, měl by počítat s tím, že tamní teploty budou nižší a návrat chladu přijde rychleji než v Praze. Nejrozumnější přístup k tomuto týdnu je brát nedělní teplo jako příjemnou epizodu, ne jako signál, že jaro je definitivně usazené. Sazenice citlivé na mráz nechte raději ještě uvnitř, bundu neschovávejte a ranní dojíždění ve středu a čtvrtek plánujte s rezervou. Duben v Česku nikdy nebyl měsíc, který by se nechal snadno přečíst.

Článek Meteorologové upřesnili předpověď: Počasí bude jako na horské dráze, teplo bude střídat mráz se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Hrozí možné záplavy 

Nejvážnější situace má nastat ve středu, kdy bouře dorazí nad Řecko a nad oblast Egejského moře. „Řecko a Egejské moře ve středu zasáhne silná bouře,“ upozornili meteorologové z portálu Severe Weather. Právě tato oblast by se měla připravit na výrazné zhoršení podmínek, které může během krátké doby způsobit značné komplikace.

Léto 2026 může přinést extrémy. Meteorologové varují před horkem i před bouřemi

Podle odborníků bude bouře doprovázena přívalovými srážkami, silným větrem a rozbouřeným mořem. Nebezpečí představují zejména možné záplavy. „Zejména v městských oblastech a v regionech se složitým hornatým terénem,“ upřesnili meteorologové s tím, že právě kombinace intenzivního deště a členité krajiny může vést k rychlému odtoku vody.

Počasí se zhorší také v Česku 

Velmi nebezpečná má být i situace na moři. „Nad Egejským mořem se vytvoří výrazný tlakový gradient, který zesílí přízemní proudění vzduchu a vyvolá silné větry. Ty následně způsobí vznik vysokých vln, jejichž výška může dosahovat až 7 metrů,“ varují experti. Takové podmínky mohou být rizikové nejen pro lodní dopravu, ale i pro pobřežní oblasti.

Klobouk, jako zajímavý doplněk pro Váš letní outfit

iZdroj fotografie: Depositphotos

Počasí se přitom zhorší také v Česku, i když ne v tak dramatické podobě. Během středy má pršet, přičemž ráno se mohou ve vyšších polohách nad 400 metrů, později nad 600 metrů, objevit i sněhové srážky. Ke konci dne by se ale počasí mělo postupně uklidňovat.

Článek Meteorologové varují: Evropu zasáhne silná bouře, hrozí i povodně se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dochází k rozvoji jevu El Niño 

Podle analýz se v současné době rychle vytrácí chladná fáze La Niña a nahrazuje ji oteplování v oblasti Tichého oceánu. „Dochází k masivní globální změně počasí, protože La Niña končí a začíná se formovat El Niño,“ upozorňují meteorologové s tím, že právě tento přechod může zásadně ovlivnit atmosférické proudění a následně i počasí v Evropě.

Léto 2026 může přinést extrémy. Meteorologové varují před horkem i před bouřemi

Vědci současně sledují oteplování vody pod hladinou oceánu, které se postupně dostává na povrch. A pokud bude tento proces pokračovat, může vzniknout takzvaný super El Niño – tedy extrémně silná varianta tohoto jevu. „Tak intenzivní oteplení v tropickém Pacifiku výrazně změní proudění v atmosféře a ovlivní počasí v Severní Americe i v Evropě,“ varují odborníci.

Léto by mohlo přinést extrémní vedra 

El Niño je přitom součástí širšího klimatického cyklu ENSO, který střídá teplé a studené fáze v oblasti rovníkového Pacifiku. Tyto změny fungují jako důležitý ukazatel vývoje globálního klimatu. „Tyto fáze fungují jako indikátor změn v globálním systému počasí,“ vysvětlují podle serveru TN odborníci. Letos se navíc tento proces rozvíjí rychleji než obvykle, což zvyšuje pravděpodobnost výraznějších dopadů už během léta.

Slova malého rozumbrady, která obletěla svět: „Chtěl bych planetu, kde budou všechny děti šťastné. Dospělým vstup zakázán“

Historické zkušenosti navíc ukazují, že při přechodu z La Niñy na El Niño bývá ve střední a ve východní Evropě tepleji než obvykle, ale zároveň přibývá srážek. Modely, včetně evropského systému ECMWF, naznačují podobný scénář i letos. Nad Atlantikem má panovat nižší tlak, který k nám přivede vlhčí vzduch. Výsledkem tak může být proměnlivé léto s vedry i s častějšími dešti. Přesnější předpovědi ale přijdou až v dalších týdnech.

Článek Předpověď na léto: Tohle nikoho nepotěší, střední Evropa na tom bude nejhůře se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dorazila k nám studená fronta 

Již neděle přinesla typicky sychravé počasí. Obloha zůstala většinou zatažená a na řadě míst se objevil déšť. Ve vyšších polohách nad 700 metrů pak srážky doprovázelo sněžení, přičemž teploty přes den vyšplhaly jen na 5 až 9 stupňů. Na horách se přitom držely kolem nuly. 

Léto 2026 může přinést extrémy. Meteorologové varují před horkem i před bouřemi

Ani začátek nového týdne nepřinesl výraznou změnu. V pondělí zůstala obloha zatažená a od severozápadu k nám dorazily přeháňky. Ve vyšších polohách nad 600 metrů se poté opět objevil sníh – někde dokonce napadlo až 10 centimetrů nové sněhové pokrývky. A podobný scénář přinese podle serveru TN také úterní den. 

Od čtvrtka začnou teploty stoupat 

Obloha dnes zůstane převážně zamračená a na většině území se objeví přeháňky, které budou ve vyšších polohách sněhové. Výjimečně se mohou objevit i bouřky. Na horách meteorologové očekávají až 10 milimetrů srážek a další příděl sněhu, opět kolem 10 centimetrů. Teploty přes den zůstanou prakticky beze změny, tedy mezi 5 až 9 stupni. 

Konečně je rozhodnuto: Včela byla oficiálně zvolena za nejdůležitějšího tvora na planetě

iZdroj fotografie: Pexels

Zlom by měl přijít až ve druhé polovině týdne. Ve středu a ve čtvrtek sice oblačnost zcela nezmizí, ale srážek bude méně a teploty začnou pozvolna stoupat na 5 až 11 stupňů. Sníh se objeví už jen ve vyšších polohách nad 500 metrů a spíše v menším množství. Opravdové jarní počasí pak dorazí o víkendu. „Nejnižší noční teploty budou 6 až 1 °C, při zmenšené oblačnosti kolem -1 °C. Nejvyšší denní teploty budou 10 až 15 °C,“ uzavřeli meteorologové.

Článek Meteorologové opět nepotěšili: Na Česko se valí sněhová vlna, naštěstí ale víme, kdy se oteplí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

V Beskydech stále platí výstraha před sněžením 

Podle odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu bude v následujících dnech spíše chladno a výraznější oteplení se zatím nechystá. Dokonce i na hory se vrací zimní scénář, zejména do Beskyd, kde stále platí výstraha před sněžením. Celkově má přitom chladné počasí vydržet minimálně po dobu příštích deseti dnů.

Léto 2026 může přinést extrémy. Meteorologové varují před horkem i před bouřemi

Přesto ale přichází mírné uklidnění. Rakouští meteorologové totiž upozornili, že původně očekávaný studený vzduch ze severu se do střední Evropy nedostane. „Počasí bude o něco teplejší a především stabilnější,“ zaznělo podle serveru Weather. To znamená, že Velikonoce by nemusely být tak nepříjemně studené, jak se ještě nedávno zdálo.

Velikonoce mohou být příjemnější, než se čekalo 

Místo severního proudění k nám dorazí vítr od východu. Ten sice zůstane chladnější, ale nebude tak extrémní. Lidé by se však měli připravit na ranní mrazíky a místy také na mlhy. Typická jarní proměnlivost tak tedy zůstane zachována, jen bez výrazných výkyvů.

Velikonoce jsou za dveřmi: Snadné a efektivní způsoby zdobení velikonočních vajec

I konkrétní čísla zatím naznačují spíše průměrné jarní počasí. Na Velký pátek očekávají meteorologové denní teploty kolem 10 °C. Jaké počasí bude na Velikonoční pondělí, však zatím jasné není. Dlouhodobý výhled nicméně počítá s běžnými hodnotami pro toto období. 

Článek Předpověď na Velikonoce: Meteorologové upravili své predikce, teď mají konečně dobré zprávy se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Sobota bude převážně slunečná 

Podle odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu bude sobota převážně slunečná. Právě jasná obloha ale způsobí, že ráno se poměrně ochladí. „Sobota bude v Čechách slunečná, ale v důsledku toho zde budou ranní teploty klesat slabě pod nulu,“ upozorňují experti. Přes den se pak teploty vyšplhají zhruba k 10 °C, na západě republiky jen kolem 8 °C.

Léto 2026 může přinést extrémy. Meteorologové varují před horkem i před bouřemi

Na východě země ale bude situace odlišná. Morava a Slezsko zůstanou spíše pod mraky a místy se mohou objevit i přeháňky. Ty budou zpočátku dešťové, ale ve vyšších polohách se postupně změní na sněhové. „Na Moravě a ve Slezsku bude mraků více, výjimečně se mohou objevit i přeháňky,“ dodávají podle serveru TN meteorologové s tím, že sněžení se může objevit nejprve nad 600 metry nad mořem, později až nad 1000 metry nad mořem.

V neděli přijde ochlazení 

Neděle pak přinese další zhoršení. Obloha se zatáhne na celém území a srážky se rozšíří do většiny regionů. I když nebudou příliš vydatné, v kombinaci s nižšími teplotami mohou znepříjemnit víkendové plány. „Neděle bude zamračená již na celém území a také srážek bude více,“ uvádějí meteorologové. Denní maxima se navíc sníží zhruba na 8 °C.

„Když jsem se vrátila z dovolené, na stole ležel kus papíru. Ještě teď se každý den třesu, všechno bylo zničené,“ píše Barbora (31)

iZdroj fotografie: Freepik

K pocitu chladu přispěje i vítr. Ten bude foukat od severozápadu až od severu rychlostí kolem 4 m/s. Noční teploty se tak budou pohybovat kolem nuly, přičemž na západě Čech mohou klesnout i pod bod mrazu. Ve vyšších polohách se navíc může vytvořit slabá sněhová pokrývka, ale meteorologové očekávají maximálně do tří centimetrů nového sněhu.

Článek Konečně dobré zprávy: Meteorologové už vědí, jak bude o víkendu  se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Situace bude klidnější, než se čekalo 

Podle aktuálních informací se výraznější sněžení přesune hlavně na východ republiky. „Už nyní je možné říct takřka s jistotou, že výraznější sněžení se vyskytne ve čtvrtek, případně v pátek jen v nejvýchodnějších oblastech Česka,“ uvedli meteorologové s tím, že většina území zůstane bez výraznější sněhové pokrývky, případně jen s minimálními srážkami.

Léto 2026 může přinést extrémy. Meteorologové varují před horkem i před bouřemi

Nejvíce sněhu by přitom mělo tradičně napadnout v horách, především v Beskydech a v okolí slovenských hranic. Tam se podle odhadů může objevit až 20 centimetrů nového sněhu. „V nejvyšších polohách Beskyd a na Jablunkovsku jsou aktuálně docela vysoké pravděpodobnosti i pro 20 cm nového sněhu,“ doplnil podle serveru TN ČHMÚ. 

Vše se může měnit ze dne na den 

Zbytek republiky se nicméně musí připravit spíš na proměnlivé počasí než na zimní kalamitu. Sníh, který napadne, totiž nemusí dlouho vydržet – teploty budou kolísat a část srážek se může rychle měnit v déšť. Meteorologové zároveň upozorňují, že hranice sněžení je zatím nejistá a může se ještě posouvat. Nejistota je ostatně hlavním tématem celé předpovědi. 

Návrat do minulosti: Jak u nás vypadala zima v 70. a 80. minulého století? To si dnes můžeme nechat zdát

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Často jsou totiž extrémní scénáře i velmi málo pravděpodobné,“ připomněli meteorologové. Už během středy se přitom sníh objeví alespoň ve vyšších polohách Čech, zatímco na Moravu a do Slezska dorazí srážky až večer. Vše se ale může v příštích dnech ještě měnit. 

Článek Meteorologové opět mění předpověď: Se sněhem to nakonec bude jinak, než se předpokládalo  se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.