Experti se obávají počasí v létě, Evropa se nevyhne extrémním dopadům

Konec března přinesl varovný snímek: sucho zasahovalo přibližně 13 % celkové plochy zemí EEA38 a dotklo se 35 států, od Nizozemska a Belgie přes Polsko a Maďarsko až po Rumunsko a část Balkánu. Středozemní moře mělo třetí nejteplejší březen od roku 1993 a 97 % jeho plochy bylo nadprůměrně teplé. A v zádech celé Evropy leží rok 2025, který byl podle dat Společného výzkumného střediska EU nejhorší požární sezonou v historii unie. Shořelo přes milion hektarů, tedy téměř dvojnásobek průměru předchozích dvou dekád.

Teplý signál přichází, ale není to jistota

Německá meteorologická služba DWD vydala v únoru výhled, podle nějž je pro Německo v období května až července 2026 pravděpodobnost teplejšího průběhu než v normálu 1991–2020 přibližně 67 %. Sami autoři hodnotí spolehlivost výhledu jako střední. Sezónní modely dokážou zachytit tendenci, ne konkrétní dny ani přesné teploty. Světová meteorologická organizace WMO zároveň v únoru upozornila, že pro jaro a začátek léta je nejistota obzvlášť vysoká: neutrální podmínky ENSO jsou pro duben až červen nejpravděpodobnější s přibližně 70% šancí, přičemž El Niño zůstává spíše okrajovým scénářem. Teplý signál tedy existuje, ale nestojí na jednom efektním globálním jevu. Stojí na kombinaci faktorů, které se v Evropě hromadí.

Střední Evropa není mimo riziko

Námitka, že tohle se týká hlavně jihu Evropy, neobstojí. EEA výslovně uvádí střední Evropu jako oblast, kde lze čekat nižší letní srážky a tvrdší extrémy spojené se suchem a požárním nebezpečím. DWD navíc ve svém výhledu počítá se sušší půdní vlhkostí v Durynsku a Sasku-Anhaltsku ještě do července, tedy v regionu přímo sousedícím s Českem. Česká data jsou přitom sama o sobě výmluvná: portál Intersucho k 12. dubnu 2026 zaznamenal odchylku sucha od obvyklého stavu v celém půdním profilu na až 74 % území, přičemž stromy se podle stejného zdroje dostávají do podmínek ukazujících na vodní stres. ČHMÚ sezónní předpovědi pro Česko standardně nezveřejňuje a označuje je za experimentální, takže přesný verdikt pro červenec prostě neexistuje. To ale neznamená, že riziko neexistuje také.

Extrémy se neskládají zvlášť, ale dohromady

Největší obava expertů neleží v jednom čísle na teploměru. Evropská agentura pro životní prostředí EEA ve svém prvním hodnocení klimatických rizik identifikovala 36 hlavních klimatických rizik pro Evropu, přičemž teplo označila za nejzávažnější a nejnaléhavější hrozbu pro lidské zdraví, a více než polovina ze všech rizik podle agentury vyžaduje okamžitou akci. Výkonná ředitelka EEA Leena Ylä-Mononen přitom opakovaně zdůrazňuje, že Evropa na tyto dopady není připravena. Rok 2024 to ilustroval konkrétně: bouře a povodně si v Evropě vyžádaly nejméně 335 životů a zasáhly odhadem 413 tisíc lidí, přičemž 30 % evropské říční sítě překročilo práh vysoké povodňové hrozby. Stejné léto přineslo v jiných regionech sucho a požáry, ne místo povodní, ale vedle nich.

Instituce reagují, protože vědí proč

Evropská komise 25. března 2026 představila nový přístup k řízení požárního rizika a posílila záchranný mechanismus rescEU o 12 letadel a 5 vrtulníků. Není to reakce na mediální přehánění. Je to přímý důsledek roku 2025, kdy jen v srpnu vzniklo v Portugalsku a Španělsku 22 velmi velkých požárů téměř současně a shořelo přes 460 tisíc hektarů, tedy 43 % celkové spálené plochy EU za celý rok. Instituce, které mají přístup k datům a nesou politickou odpovědnost, se chovají tak, jako by riziko bylo reálné.

Letošní léto možná přinese i chladnější epizody a lokální přeháňky. Sezónní výhled to nevylučuje. Jenže Evropa do něj vstupuje s půdou, která je na mnoha místech už teď žíznivá, s mořem, které si pamatuje rekordní teploty, a s lesními porosty, které si pamatují loňský srpen.