Firmy začaly vyrábět nové roboty přizpůsobené pro práci ve fabrice

Pracovníci jsou v ohrožení. Firmy začaly vyrábět nové roboty přizpůsobené pro práci ve fabrice

Britská firma Humanoid v prvním čtvrtletí 2026 otestovala svého průmyslového humanoida v závodech Siemens i Ford. Výsledky překonaly stanovené cíle.

i Zdroj fotografie: Oleg Alexandrov - licence CC BY SA 3.0
                   

15. ledna 2026 se v logistickém centru Siemens rozjel dvoumetrový robot na kolové základně, zvedl plastový přepravní box a položil ho na pás. Pak další. A další. Šedesát za hodinu, osm hodin v kuse, s úspěšností přes devadesát procent. O pět dní později totéž, tentokrát ve Ford Innovation Centre v Kolíně nad Rýnem, kde stroj manipuloval s velkými kovovými díly oběma pažemi najednou. Nejde o animované video z veletrhu. Jde o měřené nasazení v rámci ověření konceptu s konkrétními ukazateli výkonu, které firma zveřejnila. A právě tady začíná reálný tlak na určitou vrstvu továrních pracovníků.

Kdo je HMND 01 Alpha Wheeled

Robot, který v těchto testech figuroval, se jmenuje HMND 01 Alpha Wheeled. Není to kráčející humanoid z filmů, stojí na všesměrové kolové základně, měří 220 cm, váží 300 kg a unese náklad 15 kg. Má 29 stupňů volnosti, maximální rychlost 2 m/s a výdrž baterie kolem čtyř hodin.

Klíčová odlišnost od starších průmyslových robotů není v mechanice, ale v řídicím systému. Humanoid vyvinul vlastní softwarový zásobník s názvem KinetIQ, který spojuje vizuální jazykové modely s řízením pohybu v jednom celku. Prakticky to znamená: místo tisíců řádků ručně psaného kódu pro každý nový úkol se robot „dotrénuje“ z malého počtu lidských demonstrací a simulačních dat. Firma tvrdí, že nové robustní chování dokáže vytvořit v řádu hodin. Pro srovnání, konkurenční Figure AI oznámila, že její systém Helix 02 nahradil přes 109 000 řádků ručně psaného C++ jediným naučeným kontrolerem.

Které pozice jsou na ráně jako první

Nejde o náhradu celého dělníka. Nejde ani o náhradu svářeče, seřizovače nebo údržbáře. První vlna humanoidů míří na práci, kterou lze rozložit na opakovatelný sled úkonů v předem známém prostředí:

  • zásobování výrobních linek materiálem
  • operace typu „zvedni a polož“ (zvedni box, polož na pás)
  • kitting, tedy příprava sad dílů pro montáž
  • nakládání a vykládání dílů ze strojů
  • interní logistika mezi stanovišti
  • skladový výběr a balení

U Fordu Humanoid předvedl právě kitting a manipulaci s kovovými díly. U Siemens šlo o skládání přepravek na dopravník. Třetí pilotní projekt se SAP a tureckou firmou Martur Fompak z 30. 3. 2026 testoval logistické workflow výběru zboží v reálném výrobním prostředí.

Pro kontext: Figure AI má za sebou jedenáct měsíců nepřetržitého provozu v závodě BMW ve Spartanburgu, přes 30 000 vyrobených vozů X3 a 90 000 naložených dílů. Humanoid je v dřívější fázi, ale tempo, jakým skládá reference u různých zákazníků, je pozoruhodné.

Kdy to přijde a co tomu brání

Strategické partnerství uzavřel Humanoid v lednu 2026 s německým Schaefflerem. Plán počítá se stovkami humanoidů v globální výrobní síti během pěti let a s beta nasazením v letech 2026–2027. Jenže mezi úspěšným pilotem a sériovou integrací leží několik vrstev validace:

  • bezpečnostní certifikace pro práci vedle lidí
  • napojení na podnikové IT a ERP systémy
  • měření dlouhodobé spolehlivosti a dostupnosti
  • industrializace klíčových komponent (aktuátory dodává právě Schaeffler)
  • příprava digitálního dvojčete každého provozu

Boston Dynamics se svým Atlasem, hardwarově robustnějším strojem s nosností 30 kg a 56 stupni volnosti, plánuje první tovární nasazení u Hyundai až na rok 2028. Humanoid je rychlejší v iteracích, ale Atlas má propracovanější bezpečnostní systém včetně detekce lidí a provozu bez ochranných plotů.

Český rozměr: Schaeffler má šest závodů v Česku

Přímý plán nasadit humanoidy například ve Škodě Auto z veřejných zdrojů neplyne. Reálnější cesta do českých továren vede přes nadnárodní partnery. Schaeffler provozuje v Česku závody v Lanškrouně, Svitavách, Trutnově, Frenštátě pod Radhoštěm a Ostravě a má kancelář v Praze. Pokud beta nasazení v letech 2026–2027 dopadne dobře, dedukce je přímočará: globální rozšíření partnera s českou výrobní stopou je pravděpodobnější vstupní bod než samostatný český pilot.

Nejagresivnější realistický scénář pro Česko je horizont 2027–2028. Konzervativnější varianta počítá s tím, že české závody přijdou na řadu až po validaci v západoevropských provozech.

Co to znamená pro lidi ve výrobě

Zpráva Světového ekonomického fóra o budoucnosti práce pracuje s transformací do roku 2030 na datech od tisícovky zaměstnavatelů. Nejde o jednorázový šok, ale o postupný redesign pracovních pozic. Humanoid sám svou roadmapu člení jasně: 2027 fyzické úkoly v průmyslu, 2029 servisní sektor, 2031 domácnosti.

Signál pro pracovníky na nejrutinnějších pozicích, zásobovače linek, manipulanty s boxy nebo skladové pickery, není „utíkejte z výroby“. Je to spíš: posuňte se o příčku výš. Seřizování, dohled nad automatikou, údržba, kontrola kvality, supervize robotů. Rok 2027 není daleko v tempu průmyslových investic. Ale není to ani datum, kdy by humanoid plošně nahradil lidskou směnu.

Šedesát boxů za hodinu, osm hodin bez přestávky, bez nemocenské. Ta matematika je jednoduchá, a právě proto by ji neměl ignorovat nikdo, kdo dnes stojí u pásu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články