Meteorologové bijí na poplach, El Niño může letos kompletně zničit léto

Schenk, spolupracovník The Weather Channel a Focus Online, postavil svůj scénář na vznikajícím El Niñu, teplé fázi klimatického cyklu v Pacifiku, která dokáže přeskupit atmosférickou cirkulaci na celé planetě. Červen a červenec podle něj budou nadprůměrně teplé a bouřlivé, v srpnu pak přijde studená sprcha v podobě vpádu chladnějšího vzduchu. Jako historický vzor uvádí léto 2006. Jenže mezi mediálním scénářem a tím, co dnes skutečně potvrzují velká meteorologická centra, leží podstatná mezera. „Zničené léto“ totiž není jeden jev. Je to směs tří různých rizik, veder, bouřek a možného pozdně letního zlomu, a každé z nich má jinou míru jistoty.

Co říkají čísla, ne titulky

Podle dubnové diagnostické zprávy NOAA panovaly k 10. dubnu 2026 v tropickém Pacifiku ještě ENSO-neutrální podmínky. El Niño má pravděpodobně vzniknout v období květen–červenec, přičemž souhrnná pravděpodobnost pro léto 2026 dosahuje 79 %. Důležitý je ale detail, který se v titulcích ztrácí: oficiální tabulka pravděpodobností síly ENSO pro červen–srpen 2026 ukazuje následující rozložení:

Žádné „super El Niño“ v létě. Výraznější varianta je scénář pro podzim a zimu 2026/2027, ne pro prázdniny. Světová meteorologická organizace ve svém sezónním výhledu pro květen–červenec 2026 potvrzuje pro Evropu silný teplotní signál směrem k nadprůměrným hodnotám, ale srážkový signál zůstává slabý. Jinými slovy: teplejší léto ano, jistota mokrého a studeného průběhu ne.

Tři rizika, tři míry jistoty

Schenkův scénář stojí na třech nohách a každá je jinak pevná.

Vedra v první polovině léta — tohle je nejlépe podložená část. Sezónní modely ECMWF i WMO se shodují na nadnormálních teplotách pro Evropu. Copernicus navíc připomíná, že léto 2024 bylo v Evropě nejteplejší v historii měření, takže základna posledních let je už velmi vysoko. Nadnormální léto 2026 ještě automaticky neznamená nový rekord.

Bouřky a přívalové srážky — logika je fyzikálně solidní: teplejší atmosféra a teplé mořské povrchy dodávají více energie a vlhkosti pro konvekci. ECMWF ale ve svém hodnocení sezónních předpovědí otevřeně přiznává, že evropské letní srážkové a cirkulační vzorce patří k nejobtížněji předvídatelným parametrům. Zvýšené riziko bouřek je rozumný předpoklad. Konkrétní data a místa? To se z dubnového výhledu vyčíst nedá.

Srpnový zlom — tady je nejistota největší. ČHMÚ ve své metodice měsíčního výhledu výslovně uvádí, že nejde o předpověď konkrétních dnů ani regionálních detailů; podrobnější předpověď je realistická zhruba na týden dopředu. Met Office dodává totéž: s delším horizontem jistota klesá. Přesné datum srpnového obratu dnes prostě nikdo poctivě tvrdit nemůže.

Rok 2006: analogie, která funguje, ale jen jako rámec

Schenk se opírá o léto 2006 a historická data mu v základním obrysu dávají za pravdu. Německá meteorologická služba DWD ve svém klimatickém přehledu za rok 2006 popisuje extrémně teplý červenec, po kterém následoval chladný srpen, asi o jeden stupeň pod normálem, a zároveň nejdeštivější srpen od počátku 20. století. Nešlo přitom o izolovaný německý případ. Nizozemský KNMI zaznamenal v srpnu 2006 přes 300 % srážkového normálu po mimořádně teplém červenci.

Jenže analogie má háček. Rok 2006 je zpětně ověřený průběh, rok 2026 je zatím jen scénář. Atmosféra není gramofon, který přehraje stejnou desku pokaždé, když jehla dopadne na podobnou drážku. ECMWF upozorňuje, že vliv ENSO na Evropu je nepřímý, přenáší se přes proudění nad Atlantikem a polohu tlakových útvarů, a výsledek se rok od roku silně liší. Schenkova analogie je užitečná jako ilustrace toho, co se může stát. Ne jako důkaz, že se to stane.

A co Česko?

Pro české území je příběh ještě komplikovanější. Studie publikovaná v časopise Climate of the Past, která rekonstruuje klima českých zemí za období 1501–2020, popisuje vliv ENSO na české řady jako „převážně zanedbatelný“. Česko není oblast s jednoduchým, přímočarým podpisem El Niña. Dopady sem dorazí spíš nepřímo, přefiltrované severoatlantickou cirkulací a regionálními faktory.

Prakticky to znamená: kdo plánuje letní dovolenou, nemusí ji rušit. Ověřená data dnes říkají spíš „vyšší šance na teplo a občasné bouřkové extrémy“ než „odepsané léto“. Rozumnější než sázet na Schenkův srpnový zlom je plánovat flexibilně a sledovat sedmi- až desetidenní výhled před odjezdem. Sezónní výhled totiž říká něco o pravděpodobnostech celého období, nic o tom, jestli bude pršet zrovna ten víkend, kdy máte stan u Lipna.

El Niño letos léto „kompletně nezničí“. Může ho ale rozkolísat způsobem, na který nejsme zvyklí, a právě ta nejistota, ne hotová katastrofa, je to, co stojí za pozornost.