Polární vír se rozpadá. Meteorologové popsali, co to může udělat se zimou 2026/2027 v Česku

11. června vydalo americké Centrum pro klimatické předpovědi (NOAA/CPC) aktualizovaný výhled: El Niño je přítomné a do zimy bude sílit. Podle tabulky pravděpodobností NOAA činí šance na velmi silné El Niño v období listopad až leden 63 procent. O den dříve zveřejnil Copernicus červnový běh sezónních modelů: 75 procent členů ansámblu překračuje v listopadu amplitudu 2,5 °C v klíčové oblasti Niño3.4. Právě tato kombinace tropického signálu s mimořádně slabým arktickým ledem vede část analytiků k závěru, že polární vír nadcházející zimy bude zranitelnější než obvykle. Co to reálně znamená pro Česko, je ale složitější otázka, než by se mohlo zdát.

Co vlastně „rozpad polárního víru“ znamená

Polární vír není tornádo ani bouře. Je to mohutný pás západního proudění ve stratosféře, zhruba 10 až 50 kilometrů nad zemí, který v zimě obíhá kolem Arktidy a drží studený vzduch na severu. Když se tento vír oslabí nebo rozpadne (meteorologové tomu říkají náhlé stratosférické oteplení), západní proudění zpomalí, někdy se dokonce obrátí, a studený vzduch se může rozlít do nižších zeměpisných šířek.

Klíčové je slovo „může“. Jak vysvětluje NOAA na základě analýzy 42 historických případů, narušení víru „naklání kostky“ směrem k chladnějšímu počasí, ale nezaručuje ho. Povrchové dopady se navíc projevují se zpožděním dnů až týdnů a jejich rozložení po Evropě závisí na konkrétní konfiguraci tlakových útvarů. Sever kontinentu bývá zasažen výrazněji, střední Evropa proměnlivěji.

Dva motory jednoho rizika: El Niño a mizející led

Proč se o zimě mluví už v červnu? Protože právě teď se skládají pomalu proměnlivé faktory, které ovlivňují chování atmosféry o měsíce později. ECMWF na svém vědeckém blogu vysvětluje, že po překonání takzvané jarní bariéry předvídatelnosti, tedy období, kdy tropické modely ztrácejí přesnost, roste od května a června spolehlivost výhledů na stav Pacifiku.

A stav Pacifiku je letos výrazný. El Niño mění tropickou konvekci, přestavuje jet stream a přes planetární vlny posílá energii do stratosféry. Čím víc vlnové aktivity se tam dostane, tím snáz se polární vír oslabí.

Druhý motor je arktický led. Podle NSIDC dosáhlo letošní zimní maximum rozlohy jen 14,29 milionu čtverečních kilometrů, což je nejnižší hodnota za 48 let satelitního měření. Méně ledu znamená větší toky tepla z oceánu do atmosféry v Arktidě, což dále narušuje teplotní gradient, na němž vír závisí. Server Severe Weather Europe nad daty NSIDC interpretuje, že i aktuální červnová rozloha ledu se pohybuje u spodní hranice historických záznamů, byť toto tvrzení zatím nemá formu samostatného oficiálního sdělení NSIDC.

Souběh obou faktorů, silného El Niña a slabého ledu, je to, co analytiky znervózňuje. Každý z nich sám o sobě zvyšuje pravděpodobnost narušení víru. Dohromady tvoří signál, který nelze ignorovat.

Co to znamená pro Česko, a co ne

Tady je potřeba oddělit signál od šumu. Sezónní modely ECMWF a Copernicu dávají pro extratropy výrazně nižší spolehlivost než pro tropy. ECMWF ve svém uživatelském průvodci výslovně uvádí, že sezónní předpověď poskytuje široký přehled, nikoli lokální scénář, a že v Evropě je teplotní signál použitelnější než srážkový.

Pro Česko to v praxi znamená:

• Pravděpodobnější: větší střídání režimů, delší blokace, epizody vpádů studeného vzduchu ze severu nebo východu, celkově rozkolísanější průběh zimy.
• Méně jisté: že celý prosinec až únor skončí jako celek výrazně pod normálem.
• Nejisté: zda studené vpády přinesou i vydatný sníh. To závisí na trajektorii tlakových útvarů a dostupné vlhkosti. Suchý blokující mráz může být beze sněhu, zatímco střet arktického vzduchu s vlhkým prouděním může přinést intenzivní sněžení.

Poučný je pohled do historie. Poslední srovnatelné super El Niño provázelo zimu 2015/2016. V Praze-Klementinu se podle ČHMÚ zařadila jako čtvrtá nejteplejší od roku 1775 s průměrem 4,9 °C. Samotné super El Niño tehdy v Česku žádnou krutou zimu nepřineslo. ENSO je zkrátka jen jeden z řídicích faktorů a evropský výsledek může být zcela odlišný od toho, co napovídá tropický signál.

Kdy se dozvíme víc

Copernicus aktualizuje sezónní produkty každý měsíc; další běhy v červenci, srpnu a září budou pro zimní výhled podstatně hodnotnější. Pro český kontext je ale praktičtější sledovat měsíční výhled ČHMÚ, který vychází jednou týdně v pondělí a pokrývá následující čtyři týdny. Právě tato pravidelná aktualizace dává domácnostem i firmám použitelnější vodítko než červnový globální narativ.

Pokud se současný signál, silné El Niño plus slabý led, udrží i v podzimních bězích modelů, bude fér mluvit o vyšší šanci zimních vpádů a blokací. Zatím je rozumná „nízkonákladová“ příprava: servis topení, zimní výbava auta, plán pro dny s komplikovanou dopravou. Na víc je nejistota stále příliš vysoká.

Červnová data neslibují sibiřskou zimu. Slibují zimu, která si zaslouží pozornost, a pravidelný pohled na aktualizované modely spíš než na jeden titulek.