Na Evropu se ženou šílená vedra, meteorologové mluví o nenormálním počasí

Nejde o jednu konkrétní vlnu veder s datem v kalendáři. To, co meteorologická centra v dubnu a květnu 2026 postupně zveřejnila, je něco v jistém smyslu znepokojivějšího: celé léto – červen, červenec, srpen – má statisticky posunutou pravděpodobnost směrem k teplu. Copernicus Climate Change Service (C3S) při Evropském centru pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) ve svém dubnovém multi-modelovém výhledu uvádí, že teploty nad centrální částí kontinentu mají zvýšenou šanci spadnout do horního kvintilu klimatologie. Jinými slovy: pravděpodobnost, že léto bude výrazně teplejší než normál, je vyšší než kdykoli v posledních letech. A to není jediný varovný signál.

Co přesně znamená „nenormální“ v řeči modelů

Když meteorolog řekne „nenormální počasí“, nemyslí apokalypsu. Myslí odchylku od klimatologického normálu 1991–2020, vyjádřenou pravděpodobnostně. C3S výslovně vysvětluje, že po více než dvou týdnech nelze předpovídat každodenní počasí, lze pouze říci, s jakou pravděpodobností bude celá sezóna teplejší, sušší nebo vlhčí než obvykle.

Pro léto 2026 nad střední Evropou tento signál říká: teplota má vyšší šanci skončit v horní pětině historického rozdělení. Není to jistota čtyřicetidenního pekla. Je to posun kostky, a kostka je tentokrát zatížená směrem k teplu víc, než bývá zvykem.

Nezvyklé přitom není jedno číslo, ale souběh tří věcí najednou: silný sezónní teplotní signál pro Evropu, sílící El Niño v Pacifiku a už teď vysušená česká krajina.

El Niño se rozbíhá – a přes léto bude zesilovat

Americká NOAA v dubnové diagnostické diskusi uvádí 62% pravděpodobnost vzniku El Niño právě v období červen–srpen 2026. Jev má podle modelů vydržet minimálně do konce roku a postupně sílit. ECMWF v dubnovém blogu ukazuje, že členové ansámblu rozprostírají hodnotu indexu NINO3.4 pro září 2026 v rozpětí zhruba 1,7 až 3,3 °C, tedy od silného po velmi silné El Niño.

Důležitý kontext: letní Evropa reaguje na nástup jevu, ne na jeho jistý vrchol. NOAA pro léto 2026 dává jen 2% šanci na kategorii „strong“ a nulovou na „very strong“. Teprve na podzim, v období říjen–prosinec, stoupá pravděpodobnost silného El Niño na 27 % a velmi silného na 23 %.

Vazba mezi Pacifikem a evropským počasím navíc není přímočará. Met Office ve svém dubnovém blogu připomíná, že El Niño ovlivňuje Evropu nepřímo, přes změnu tropické konvekce a následné telekonexe v atmosférické cirkulaci. Dopad není garantovaný. Ale mechanismus je v pohybu: od konce prosince 2025 zesilují podhladinové teploty v rovníkovém Pacifiku, proběhly tři downwellingové Kelvinovy vlny a objevily se západní větrné anomálie poblíž datové hranice.

ECMWF zároveň upozorňuje na takzvanou jarní bariéru předvídatelnosti, období, kdy modely ztrácejí část přesnosti. Signál je silný, ale nejistota zůstává vysoká.

Česko vstupuje do léta z vysušené pozice

Kdyby šlo jen o teplé léto, situace by byla nepříjemná. Jenže Česko do něj nevstupuje z neutrální výchozí pozice. InterSucho k 3. 5. 2026 eviduje anomálii sucha na 93 % území republiky. Extrémní sucho postihuje 35 % území.

Nejhorší situace panuje v pásu od Šumavy přes Náchodsko a Jeseníky, dále na Příbramsku, Domažlicku, Klatovsku, Chebsku, místy v Krušných horách, na Děčínsku, v části Libereckého kraje, na Blanensku, Vsetínsku, Zlínsku a na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

ČHMÚ sleduje hydrologické sucho odděleně v povrchových i podzemních vodách na úrovni obcí s rozšířenou působností. Pro zemědělství to znamená vyšší evapotranspirační stres a citlivost plodin na delší suché epizody. Pro vodní zdroje nejde automaticky o celostátní kolaps, ale nejzranitelnější budou menší lokální zdroje závislé na mělčích podzemních vodách, pokud by se půdní deficit přelil do hydrologického sucha.

Z regionálních mapových syntéz ECMWF a britského Met Office lze pro Česko odvodit sezónní kladnou odchylku zhruba +1 až +2 °C proti normálu. Oficiální národní předpověď s přesným číslem zatím neexistuje, jde o čtení z evropské regionální mapy. Ale i „jen“ jeden stupeň navíc v průměru za celé léto znamená v kombinaci s existujícím suchem výrazně tvrdší dopady.

Jak se připravit – a na co si dát pozor

Sezónní výhled není důvod k panice, ale je důvodem k přípravě. WHO a americké CDC uvádějí jako hlavní zdravotní hrozby při vlnách veder dehydrataci, vyčerpání z horka a úpal.

Praktická doporučení:

• Pít pravidelně vodu, nečekat na pocit žízně.
• Omezit alkohol a nadbytek kofeinu.
• Fyzickou námahu přesunout do ranních hodin.
• Nechodit ven v nejteplejší části dne (typicky 11–16 hodin).
• Kontrolovat seniory, chronicky nemocné a malé děti.
• Nikdy nenechávat děti ani zvířata v zavřeném autě.

Varovné příznaky vyžadující okamžitou reakci: závratě, nevolnost, slabost, bolesti hlavy, zmatenost, nadměrné pocení nebo naopak jeho náhlé zastavení. Při podezření na úpal je třeba okamžitě volat pomoc a začít s ochlazováním.

InterSucho navíc upozorňuje, že kombinace sucha, veder a větru vytváří prostředí příznivé pro požáry, a to i v oblastech, kde s nimi Česko tradičně nepočítá.

Co říkají modely – a co ještě ne

Sezónní předpověď není kalendář konkrétních dnů. Neříká, že 14. července bude v Praze 42 °C. Říká, že celkový charakter léta 2026 má vyšší pravděpodobnost být teplejší než normál. Denní detail, načasování jednotlivých epizod, jejich délka a intenzita, se bude upřesňovat teprve v týdenních a měsíčních výhledech blíže k jednotlivým měsícům.

NOAA navíc u svého modelu CFSv2 výslovně varuje, že modelové anomálie pro Evropu nejsou oficiálním výhledem, jsou jen jedním z podkladů. Spolehlivost sezónních modelů roste s kratším horizontem. To, co víme teď, je rámec. Silný rámec.

Tři signály, teplý evropský výhled, sílící El Niño a vysušená česká krajina, se potkávají na startu léta 2026. Žádný z nich sám o sobě negarantuje katastrofu. Dohromady ale vytvářejí sezónu, na kterou se vyplatí být připravený dřív, než přijde první tropický den.