Meteorologové nemají dobré zprávy, do Evropy znovu dorazí sníh

Ještě ve čtvrtek 3. dubna se v českých nížinách teploty šplhaly k patnácti až devatenácti stupňům, ovocné stromy kvetly a zahrádkáři sundávali netkanou textilii. O dva dny později přešla od severu studená fronta a otevřela cestu vzduchu, který se zformoval nad Severním ledovým oceánem. Teploměry spadly o deset i více stupňů během jediného dne. Německá meteorologická služba DWD to ve své analýze nazvala „teplotním střemhlavým pádem par excellence“ a dodala, že v neděli 6. dubna bylo v Lipsku chladněji než v Laponsku.

Odkud přišel arktický vzduch a koho zasáhl nejhůř

Za celou epizodou stál výškový žlab, hluboký záhyb v proudění nad Evropou, který se protáhl od polárních oblastí přes Skandinávii až k Balkánu. S ním spojená studená fronta fungovala jako brána: jakmile ji překročil arktický vzduch, teploty v pásu od Polska po Černou Horu klesly o 8 až 14 °C, na východě Ukrajiny a v Rumunsku lokálně přes 16 °C.

Podle zprávy Světového meteorologického centra v Pekingu z 6. dubna zasáhly nejsilnější projevy, těžký sníh, blizzardové podmínky a nárazový vítr, východní Bělorusko, západ Ruska, sever Balkánu a horské oblasti střední Evropy. Polská služba IMGW varovala před zimními podmínkami i mimo hory a v neděli hlásila sněhové přeháňky prakticky napříč celým Polskem.

Co to znamenalo pro Česko

V českých nížinách nešlo o návrat plošné sněhové pokrývky. Objevily se krátké smíšené nebo sněhové přeháňky, místy i vločky, ale bez trvalé bílé vrstvy. Jiný příběh se odehrával na horách a na severovýchodě.

K ránu 7. dubna evidoval ČHMÚ na hřebenech Krkonoš 25 až 105 cm sněhu, na Šumavě 10 až 60 cm, v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku 5 až 40 cm. Jizerské hory hlásily 5 až 25 cm, Beskydy a Orlické hory už jen nesouvislou pokrývku nebo pár centimetrů nového sněhu. Do úterního rána 8. dubna napadlo na většině území 1 až 10 mm srážek, na hřebenech Jizerských hor a Krkonoš kolem 20 mm a přes 10 cm čerstvého sněhu.

Klíčový problém nebyl samotný sníh, ale jeho načasování. ČHMÚ vydal výstrahu před mrazem ve vegetačním období pro celou republiku, včetně poloh pod 500 metrů. Ovocné stromy už kvetly, rašící vegetace byla zranitelná. Každý stupeň pod nulou v takové chvíli znamená víc než totéž v únoru.

Proč „znovu“ a je to vůbec neobvyklé?

Slovo „znovu“ má v dubnu 2025 dvojí oprávnění. Poprvé se sníh na české hory vrátil už na přelomu 30. a 31. března, mokrý sníh od zhruba 800 metrů, místy 1 až 8 cm. Pak přišlo krátké oteplení a vzápětí druhý arktický vpád o víkendu 5.–6. dubna.

Dubnový sníh v Evropě není historicky výjimečný. DWD připomněl podobný chladný vpád z konce dubna 2024. ČHMÚ má v archivech duben 2010, kdy těžký mokrý sníh blokoval silnice a železnici i v nižších polohách východní poloviny Česka. Met Office eviduje v dubnu 2021 sněhové přeháňky a mimořádně časté mrazy na Britských ostrovech.

Co bylo neobvyklé, byl kontrast. Duben 2025 skončil v Evropě jako celek teplotně nadnormální, podle služby Copernicus o 1,01 °C nad průměrem období 1991–2020. Arktická epizoda byla krátkým, ale ostrým intermezzem uvnitř jinak teplého měsíce. Právě ten prudký zlom z jarních teplot do mrazu ji dělal tak citelnou.

Dopady za hranicemi: od Polska po Turecko

Zimní podmínky se neomezily na střední Evropu. V Turecku pozdní jarní mráz mezi 7. a 15. dubnem poškodil velkou část zemědělské produkce. Turecká meteorologická služba zaznamenala v dubnu 2025 celkem 181 extrémních meteorologických jevů, mráz tvořil čtvrtinu a sníh desetinu z nich.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V Polsku IMGW varoval před možnými závějemi na severu země. Na Balkáně, v Rumunsku a na Ukrajině teploty klesaly o více než 16 °C pod hodnoty z předchozího týdne. Šlo o celoevropský jev s regionálně velmi odlišnou intenzitou.

Od úterý 8. dubna začalo postupné oteplování. ČHMÚ očekával návrat k 10 až 15 °C během pracovního týdne a o víkendu 12.–13. dubna už opět 14 až 20 °C. Zima se vrátila na tři dny, ale přišla v nejhorší možný moment, kdy ji příroda i lidé čekali nejméně.