Žijeme v jedné zemi a přesto si někdy nerozumíme. Správně přeložit všechny moravské výrazy zvládne méně než 5 % Čechů

Stačí krátká návštěva u známých na Moravě a z obyčejné věty je malý jazykový test. Člověk slyší, že má rožnout, podat šufánek nebo že venku běhá ogar, a první reakce bývá jistota. Jenže právě ta nejčastěji klame, protože známě znějící slovo ještě neznamená známý význam. V tom je kouzlo i past regionální mluvy. Zkuste si už při čtení tipovat, kolik výrazů byste trefili bez rozmýšlení. Možná víc, než čekáte, ale úplně bez přešlapu to nebývá.

Proč v tom tolik lidí tápe?

Právě proto se podobná slova pořád vracejí do debat i kvízů. Jazykovědci upozorňují, že nářeční rozdíly nezmizely, jen se v mnoha místech vyrovnávají a přežívají hlavně ve výrazných oblastních znacích. Morava a Slezsko si přitom podle nich drží větší samostatnost než většina historických Čech. V redakci se s tím setkáváme často: čtenář považuje výraz za samozřejmý, ale lidé z jiného kraje si pod ním představí něco úplně jiného. Přesně tak vznikají drobná nedorozumění u stolu, v rodině i mezi známými. Že je o téma zájem i dnes, ukazují nové projekty mapování nářečí i dlouhodobé rozhlasové soutěže věnované regionálním slovům.

Kde bývá háček nejčastěji?

Tady nejde o znalost jedné obce ani o vzpomínku na to, jak mluvila babička. Kvíz ověřuje, jestli se vyznáte ve slovech, která vypadají skoro samozřejmě, ale význam se posune o kus vedle. Nejčastější chybou bývá doslovný odhad podle spisovné češtiny, takže koupelka zní jako něco menšího, koža jako obyčejná kůže a lebo jako neurčitá výplň. Naše redakce proto vybrala otázky, které vycházejí z doložených hesel Českého jazykového atlasu a z běžných situací, v nichž podobná slova opravdu zazní. Hodit se bude postřeh, cit pro kontext i ochota nepodlehnout prvnímu dojmu. Právě ten bývá u moravských výrazů nejzrádnější.

Tak kolik toho trefíte?

Některé odpovědi trefíte hned, u jiných se zarazíte a začnete pochybovat i o těch, které vám před chvílí připadaly jasné. To je u regionálních výrazů běžné, protože matou právě podobností se spisovnou češtinou. Zkuste kvíz bez nápovědy a bez rad od někoho, kdo vyrůstal v jiné části Moravy. Není to školní test, spíš rychlé srovnání jazykového instinktus tím, co skutečně zachycují nářeční zdroje. Možná vás překvapí, kolik slov jste už někdy slyšeli, ale nikdy je nemuseli opravdu přeložit. A jestli si věříte, jděte rovnou na první otázku, uvidíte sami.