Paroubek bere 38 tisíc důchod a nestačí mu. Přiznal, kam každý měsíc mizí celá penze

Jiří Paroubek o svých financích mluví otevřeněji než většina bývalých politiků. V rozhovoru pro Život v Česku popsal, že jeho starobní důchod je „mírně nad úrovní čisté průměrné mzdy“; média z toho odvodila částku kolem 38 tisíc korun měsíčně. Jenže z té sumy, která na první pohled vypadá komfortně, mu po zaplacení tří hlavních položek nezůstane skoro nic. Hypotéka, alimenty, běžná režie domácnosti. Tři odtoky, které z nadprůměrné penze udělají rozpočet na hraně.

Tři položky, které spolknou všechno

Paroubek sám jmenuje trojici fixních závazků. Prvním je splátka hypotéky, jejíž přesné parametry nikdy nezveřejnil, takže výši měsíční splátky lze jen odhadovat. Druhým jsou alimenty na dceru Margaritu. Podle soudního rozhodnutí z roku 2020 činilo výživné 14 tisíc korun měsíčně, navíc měl doplatit dluh 77 tisíc korun ve dvoutisícových splátkách. Aktuální částku pro rok 2026 se z veřejných zdrojů nepodařilo ověřit, ale samotných 14 tisíc představuje víc než třetinu uváděných 38 tisíc.

Třetí položkou je běžný provoz domácnosti, tedy energie, jídlo, doprava. Po odečtení alimentů zbývá zhruba 24 tisíc korun. Z nich ještě odchází splátka hypotéky. Disponibilní zůstatek se tak může scvrknout na částku, se kterou by průměrný český důchodce sotva vyšel.

Sám Paroubek to shrnul lapidárně: bez možnosti dál pracovat by musel prodat jednu z nemovitostí, případně se přestěhovat do menšího bytu.

Skoro dvojnásobek průměru, a přesto málo

Podle MPSV dosáhne průměrný starobní důchod v lednu 2026 částky 21 839 korun. Paroubkových odhadovaných 38 tisíc je zhruba 1,74násobek tohoto průměru, o 16 161 korun víc. Jenže kontext mění všechno. Kdyby průměrný český důchodce platil jen soudně doložené výživné 14 tisíc, spolklo by mu to 64 procent celé penze. Zbylých 7 800 korun by nestačilo ani na nájem garsoniéry ve větším městě.

Nadprůměrná penze tedy neznamená nadprůměrný volný zůstatek. Rozhodující je, co z ní odchází dřív, než si člověk koupí rohlík.

Proč má bývalý premiér tak vysoký důchod

Žádná speciální prémie za premiérské křeslo neexistuje. Český starobní důchod se skládá ze dvou částí: základní výměry, která je v roce 2026 stejná pro všechny (4 900 korun), a procentní výměry odvozené od délky pojištění a výše příjmů, z nichž se odvádělo pojistné. Za každý rok pojištění náleží 1,5 procenta výpočtového základu, přičemž se zohledňují výdělky od roku 1986.

Paroubek měl dlouhou kariéru s nadprůměrnými příjmy, nejprve v bankovnictví, pak v politice. Lednová valorizace 2026 navíc zvedla starší důchody o 240 korun v základní výměře a o 2,6 procenta v procentní části. Když v roce 2020 soud citoval jeho tehdejší penzi 27 tisíc korun, šest let valorizací ji posunulo výrazně výš. Mediální odhad 38 tisíc je tak realistický, byť přesnou cifru z dokumentů ČSSZ veřejně nikdo nedoložil.

Hypotéka v důchodu: jde to, ale těsně

Může si člověk s penzí 38 tisíc vůbec dovolit hypotéku? Banky starobní důchod jako doložitelný příjem uznávají. ČNB drží limit LTV na 80 procentech pro vlastní bydlení, průměrná sazba nových hypoték v dubnu 2026 činila 4,52 procenta. Při rozumném stropu splátky kolem 40 procent čistého příjmu vychází u 38 tisíc „bezpečná“ měsíční splátka asi na 15 200 korun, to odpovídá úvěru zhruba dva miliony na patnáct let.

Jenže jakmile žadatel současně platí výživné nebo má jiné závazky, dostupná výše hypotéky rychle klesá. U Paroubka, který kombinuje obojí, je prostor pro manévrování minimální. Právě proto mluví o nutnosti přivýdělku; v roce 2020 soud uváděl příjem z podnikání kolem 23 tisíc měsíčně. Aktuální stav jeho vedlejších příjmů veřejně znám není.

Důchod jako číslo vs. důchod jako rozpočet

Paroubkův případ ukazuje něco, co se v debatě o penzích často přehlíží. Částka na výplatní pásce nic neříká o tom, kolik člověku skutečně zbude. Bývalý premiér s odhadovanou penzí 38 tisíc korun je na papíře v horních patrech českého důchodového žebříčku. V praxi, s hypotékou, alimenty a režií, balancuje na hraně, kde jediný výpadek vedlejšího příjmu znamená prodej majetku.