Meteorologové vydali novou předpověď na podzim. Česko čeká období intenzivních dešťů, může za to jev El Niño

Dne 13. srpna 2026 zveřejnila americká NOAA aktualizovanou diagnostiku ENSO. Čísla jsou jednoznačná: pravděpodobnost velmi silného El Niña pro podzimní trojměsíčí září až listopad dosahuje 93 %, pro říjen až prosinec dokonce 95 %. Takhle agresivní prognózu meteorologové nevydávali od epizod 1997/1998 a 2015/2016. Jenže Česko zároveň prochází jedním z nejhorších suchých období za poslední roky, a právě střet vysušené krajiny s potenciálně nadprůměrnými srážkami dělá z letošního podzimu téma, které stojí za pozornost dřív, než přijde první zářijový déšť.

Co přesně říká sezónní předpověď

Primárním zdrojem je Copernicus Climate Change Service, který každý měsíc aktualizuje sezónní výhled na základě dat několika světových center včetně ECMWF. Červencová sada pro podzim 2026 ukazuje vlhčí signál v jižních a západních částech Evropy. Zároveň ale výslovně upozorňuje na vyšší nejistotu a nižší spolehlivost předpovědí nad evropským kontinentem ve srovnání s tropy.

Co to znamená v praxi? Nejde o předpověď typu „v Pardubicích bude 12. října pršet“. Sezónní výhled pracuje s průměrným obrazem celého tříměsíčního období a říká, že pravděpodobnost srážkově nadprůměrného podzimu je vyšší než obvykle. Neudává počet deštivých dnů, délku mokrých epizod ani úhrny v milimetrech pro konkrétní region. Tyto informace přinášejí až kratší výhledy s předstihem jednoho až dvou týdnů, a i u nich spolehlivost srážkových prognóz rychle klesá.

Severe Weather Europe z těchto map odvozuje pro Evropu scénář s atlantskou níží, západním až jihozápadním prouděním a nadnormálními srážkami nad velkou částí kontinentu. Je ale důležité vnímat tento portál jako sekundární interpretaci, nikoli jako původce dat.

El Niño: proč je letošní epizoda výjimečná

El Niño je přirozený klimatický jev spojený s nadnormálně teplou hladinou moře ve středním a východním rovníkovém Pacifiku. Obvykle se vyvíjí od jara, vrcholí mezi listopadem a únorem a mění globální rozložení teplot, srážek i atmosférické cirkulace. WMO to popsala v tiskové zprávě z 31. července 2026, kde zároveň upozornila, že pojem „super El Niño“ není její oficiální klasifikace; používá členění na slabé, mírné, silné a velmi silné.

Letošní čísla přesto budí respekt. NOAA letos přešla pro monitoring ENSO z tradičního indexu ONI na nový Relative Oceanic Niño Index (RONI), takže přímé srovnání se staršími epizodami vyžaduje opatrnost. Pozorovaný ONI za období květen až červenec 2026 činil +1,4 °C, což ještě nedosahuje historických vrcholů (+2,4 °C v sezoně 1997/1998 a +2,6 °C v sezoně 2015/2016). Prognóza je ale mimořádně strmá: NOAA dává 69% šanci, že říjnová až prosincová hodnota překročí +2,5 °C.

Na Česko El Niño nepůsobí přímo. Mechanismus vede přes takzvané telekonekce: tropické ohřátí mění konvekci nad Pacifikem, ta generuje stacionární Rossbyho vlny šířící se přes severní Atlantik do Evropy. Recenzovaná studie publikovaná v časopise Nature popisuje zdroje těchto vln v tropickém Pacifiku, východní Asii a karibsko-atlantické oblasti. Výsledkem může být přísun mírného a vlhkého atlantského vzduchu do střední Evropy. Může, nikoli musí.

Sucho jako výchozí pozice

Česko vstupuje do podzimu v nezáviděníhodném stavu. ČHMÚ za červen 2026 hlásí mimořádně podnormální hladiny podzemní vody i vydatnost pramenů. InterSucho k 13. srpnu uvádí, že hlubší vrstvy půdy zůstávají na prakticky celém území v nepříznivém stavu. Terénní hlášení k 9. srpnu jsou ještě výmluvnější: 71 % respondentů hlásí suchou půdu, 70 % extrémní sucho.

Dlouhodobý srážkový normál pro český podzim (1991–2020) činí přibližně 154 mm (září 60 mm, říjen 49 mm, listopad 45 mm). I kdyby se modelový vlhký signál naplnil, několik výrazných dešťových epizod pomůže hlavně povrchové vrstvě a menším tokům. Hlubší hydrologické sucho vyžaduje plošné a opakované srážky rozložené v čase. Jednorázový přívalový déšť na vyschlou a utuženou půdu paradoxně nevsákne; voda po povrchu rychle odteče a místo doplnění zásob způsobí erozi.

Paradox: od sucha k povodním rychleji, než se zdá

Právě tady je jádro praktického rizika. Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že utužená půda omezuje infiltraci, urychluje povrchový odtok a zvyšuje riziko eroze i lokálních povodní. Po měsících sucha je půda na mnoha místech tvrdá jako beton. Pokud na ni dopadne intenzivní srážka, voda se chová jako na asfaltu.

Na svažitých pozemcích hrozí vodní eroze, která podle MZe poškozuje nejen půdu, ale i majetek, včetně škod způsobených sesuvy. Hasičský záchranný sbor u sesuvů uvádí vazbu na sklon svahu, vlastnosti podloží a odvodnění a při silných deštích doporučuje rizikové prostředí rychle opustit.

Co má smysl udělat už teď:

• Zemědělci: neorat po spádnici, využít zatravněné pásy, terasy a půdoochranné technologie. Na podmáčené půdě omezit těžkou techniku.
• Majitelé nemovitostí v rizikových lokalitách: prověřit zpětnou kanalizační klapku, připravit materiál na utěsnění otvorů, přesunout dokumenty na vyvýšené místo, mít evakuační zavazadlo.
• Zahradníci: zkontrolovat odvodnění záhonů a cest, nezhutňovat půdu dalším pojezdem.

Jak moc věřit předpovědi na celý podzim

Sezónní výhled je užitečný jako kompas, ne jako jízdní řád. ECMWF výslovně řadí Evropu mezi regiony s relativně nízkou spolehlivostí sezónních předpovědí, zejména u srážek. České vyhodnocení produktů ECMWF ukazuje, že už u měsíčních srážkových prognóz použitelnost prudce klesá za hranicí prvního týdne. Čím delší předstih, tím víc se předpověď blíží pouhé klimatologii.

Přesto má letošní výhled jednu neobvyklou oporu: sílu samotného El Niña. Čím silnější tropický signál, tím výraznější telekonekce, a tím vyšší šance, že se sezónní tendence skutečně projeví i v Evropě. Unijní analýza navíc naznačuje, že vliv může přesahovat do zimy a jara 2027.

Letošní podzim nemusí přinést tři měsíce nepřetržitého deště. Spíš několik výrazných srážkových epizod v krajině, která na ně po měsících sucha není připravená. A právě ten kontrast, ne samotný objem vody, z něj dělá sezónu, na kterou se vyplatí myslet dopředu.