V roce 2100 budeme na léto 2026 vzpomínat jako na chladné, říká klimatolog. Evropa míří k 50 °C

Bill McGuire, emeritní profesor geofyzikálních a klimatických rizik na UCL, to v červnu 2026 řekl bez obalu: „Evropa může snadno zažít 50 °C už letos, případně příští rok.“ Věta, která by ještě před pár lety zněla jako sci-fi, dnes sedí na tvrdých datech. Západní Evropa má za sebou nejteplejší červen v historii měření. Česko 28. června naměřilo v Doksanech 41,9 °C, nové absolutní maximum. A poslední červencový týden přináší do jihozápadní Evropy další vlnu veder, která podle modelových scénářů může teploty v jižním Portugalsku posunout do dosud nevídaných výšin.

Proč zrovna padesátka, a proč zrovna teď

Číslo 50 °C není vytažené z klobouku. Oficiálně ověřený rekord kontinentální Evropy drží sicilské Syrakusy, 48,8 °C z 11. srpna 2021. Portugalské absolutní maximum je 47,3 °C, naměřené v Amareleja na jihu země 1. srpna 2003. K padesátce tedy chybí 1,2 °C v celoevropském měřítku, 2,7 °C v tom portugalském. Zdánlivě málo. Jenže Evropa se otepluje tempem, které tyto mezery uzavírá rychleji, než si většina lidí uvědomuje.

Podle Copernicus Climate Change Service se kontinent od poloviny devadesátých let otepluje o zhruba 0,56 °C za dekádu, víc než dvojnásobkem globálního průměru. Oproti předindustriální éře je Evropa teplejší přibližně o 2,5 °C. Změny atmosférické cirkulace navíc podporují častější a silnější letní vlny veder. McGuireův výrok proto není izolovaný výkřik. Je to extrapolace trendu, který už běží.

Co se děje právě teď

Météo-France 24. července oznámila, že po krátkém víkendovém oddychu se od úterý 28. července vrátí na velkou část Francie výrazně nadnormální teploty a zůstanou vysoké po zbytek týdne. Portugalský meteorologický institut IPMA v průběhu července opakovaně vydával výstrahy na extrémní horko. A mediálně citované běhy modelu GFS pro poslední červencový týden ukazují na jihu Portugalska hodnoty, které se k hranici 50 °C přibližují.

Důležité upozornění: konkrétní den a místo s přesně 50 °C na teploměru zatím nejsou ověřeným faktem, ale modelovým scénářem. Rozdíl je zásadní. Modely pracují s ansámbly, desítkami paralelních výpočtů, z nichž některé míří výš, jiné níž. Že se padesátka objevuje v jednotlivých bězích, znamená, že už není za horizontem. Je za rohem.

Červen 2026 přitom sám o sobě přepsal historii. Atribuční analýza World Weather Attribution u červnové evropské vlny veder konstatovala, že událost se stala výrazně pravděpodobnější a intenzivnější kvůli člověkem způsobené změně klimatu. Nebyla to anomálie. Byl to nový normál v pohybu.

Česko už ví, o čem je řeč

Nikomu u nás nemusíme vysvětlovat, že se něco děje. Doksany, 28. červen 2026, 41,9 °C. ČHMÚ potvrdil nové absolutní maximum teploty vzduchu v Česku, a padlo v červnu, ne v srpnu, jak by napovídala dosavadní zkušenost. Měsíční výhled ČHMÚ pro konec července navíc signalizuje návrat nadprůměrných teplot i u nás.

Na strategické úrovni se Česko připravuje: Ministerstvo životního prostředí na jaře 2026 vedlo veřejnou konzultaci k aktualizaci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030. Konkrétní operativní opatření cílená přímo na letní vedra ale v dostupných dokumentech chybí. Plán existuje. Otázka je, jestli stíhá realitu.

Co přijde po létě 2026

Podle nás je nejsilnější signál tohoto léta nikoli samotné číslo na teploměru, ale rychlost, s jakou se posouvají hranice toho, co Evropa považuje za „extrém“. NOAA Climate Prediction Center v červenci 2026 uvádí 81% pravděpodobnost velmi silného El Niña v období říjen až prosinec 2026, s přetrváním do začátku roku 2027. Experimentální model GFDL míří ke stejnému závěru; všech třicet ansámblových členů ukazuje historicky velmi silnou událost. El Niño nezaručuje nejteplejší evropské léto 2027, ale zvyšuje pravděpodobnost dalších globálních teplotních extrémů. Pokud se naplní, léto 2026 skutečně nemusí být tím nejtěžším.

Jak přežít léto, které přepisuje pravidla

Pro ty, kdo letos míří do jižní Evropy, nebo prostě zůstávají doma v Česku při 40 °C, WHO nabízí stručný manuál přežití:

• Neplánovat fyzickou aktivitu na poledne a odpoledne.
• Aspoň 2–3 hodiny denně strávit v chladném prostoru.
• Přes den zavřít okna a stínit, v noci větrat.
• Pít pravidelně vodu, orientačně sklenici za hodinu, minimálně 2–3 litry denně.
• Nad 40 °C nespoléhat na ventilátor. WHO výslovně varuje, že při těchto teplotách ventilátor tělo neochlazuje, ale naopak dohřívá.
• Hlídat starší a chronicky nemocné lidi v okolí.

ECDC k tomu dodává: před cestou do jižní Evropy kontrolujte oficiální zdravotní a meteorologické výstrahy, ne jen recenze hotelů.

Evropa se za poslední tři dekády oteplila o hodnotu, kterou zbytek planety teprve dohání. Hranice 50 °C už není otázka „jestli“, ale „kdy a kde přesně“. A až jednou padne, bude to jen další číslo na cestě k dalšímu.