Norský portál Yr.no ukazuje pro začátek září v Brně až 34 °C. Český hydrometeorologický ústav zatím mluví opatrně jen o návratu letních teplot.
Dva zdroje, dvě čísla, dvě míry odvahy. Zatímco automatická předpověď norské služby Yr.no, citovaná serverem TN.cz, vykresluje pro první zářijový víkend v Česku tropický scénář (31 °C v Praze a 34 °C v Brně), ČHMÚ se drží obecnějšího výhledu bez ostrých teplotních špiček. Nejde o souboj dvou národních meteorologií. Jde o střet dvou zcela odlišných přístupů k tomu, co a kdy říct veřejnosti.
Co přesně ukazuje norská předpověď
Podle přepisu tehdejší předpovědi Yr.no měla teplota v Praze gradovat z 28 °C v pátek přes 31 °C v sobotu na zhruba 30 °C v neděli. Brno mělo být ještě teplejší: 27 °C v pátek, 32 °C v sobotu a vrchol 34 °C v neděli, ovšem už s deštěm a bouřkami, které by horkou epizodu ukončily.
ČHMÚ ve stejné fázi hovořil o návratu letních teplot na začátku září. Žádná konkrétní tropická maxima, žádné denní špičky pro jednotlivá města. Formulace typu „očekáváme letní charakter počasí“ je pro český ústav na delším horizontu typická. A má k tomu důvod.
Proč se čísla tak liší
Rozdíl neleží v tom, že by jedna strana čekala vedro a druhá podzim. Obě předpovědi směřují k nadprůměrně teplému začátku září. Klíčový je způsob, jakým k číslu dospějí, a jak daleko dopředu si troufnou ho zveřejnit.
- Yr.no pro lokality mimo severský region používá automatický výstup z globálního modelu ECMWF. Bez ruční editace meteorologem. Model vyplivne číslo, web ho zobrazí. Podle technické dokumentace Yr je předpověď pro „zbytek světa“ čistě strojový produkt.
- ČHMÚ kombinuje globální data s vlastním regionálním modelem ALADIN, který běží čtyřikrát denně s horizontálním krokem 2,3 km a předpovědí do 72 hodin. Na delší horizont ústav záměrně formuluje opatrněji, sám uvádí, že „dosti přesná předpověď“ platí zhruba na pět dní a nad deset dní jde spíš o charakter počasí než o konkrétní denní maxima.
Yr navíc u své 21denní předpovědi výslovně zdůrazňuje rostoucí nejistotu a trendovou povahu výhledu. Jenže běžný uživatel vidí na webu jedno číslo (34 °C) a bere ho jako hotovou věc.
Je 34 °C v září vůbec reálné?
Klimatologicky ano. Absolutní zářijový rekord pro Česko drží Javorník: 37,4 °C naměřených 1. září 2015. Na jižní Moravě padlo historické maximum 37,1 °C ve Valticích už 9. září 1955. Hodnota 34 °C by tedy nebyla rekord, ale rozhodně by šlo o výrazně nadprůměrný den, typ počasí, který se v září objeví jen několikrát za dekádu.
Zajímavý je zpětný pohled. Měsíční zpráva ČHMÚ za září 2025 ukazuje, že v Jihomoravském kraji dosáhlo měsíční maximum jen 30,2 °C (Lednice, 21. září), v Praze a Středočeském kraji 30,3 °C. Tropických dnů bylo v celém měsíci jen tři, celkové maximum 32,3 °C naměřily České Budějovice 20. září. Scénář 34 °C pro Brno se v reálných datech neobjevil.
Komu věřit a kdy
Otázka „norská, nebo česká předpověď?“ je špatně položená. Yr.no je seriózní veřejná služba Norského meteorologického institutu a norské veřejnoprávní televize NRK, pokrývající zhruba 12 milionů míst na planetě. Ale sama přiznává, že severský a arktický region je její prioritou, tam jsou předpovědi nejpřesnější a nejčastěji aktualizované.
Pro české podmínky platí jednoduchý návod:
- Více než týden dopředu: Berte obě předpovědi jako signál trendu, ne jako přesné číslo. Yr i ČHMÚ to samy říkají.
- 3–5 dní dopředu: Lokální servis ČHMÚ s modelem ALADIN má pro střední Evropu větší rozlišení a lidskou interpretaci. Yr je užitečný jako druhý modelový hlas.
- 48 hodin před akcí: Teprve tady má smysl plánovat program podle konkrétních maxim.
Pozor na kalendář
V rešerši se objevil chronologický rozpor, který stojí za zmínku. Formulace „úterý 1. září“ z citovaného zdroje neodpovídá roku 2025, protože 1. září 2025 připadá na pondělí. Na úterý vychází až 1. září 2026. Článek TN.cz se stejnými hodnotami 31/34 °C byl publikován 29. srpna 2026. Kdo si plánuje víkend podle těchto čísel, měl by si ověřit, ke kterému roku se předpověď skutečně vztahuje.
Přesné tropické maximum na začátku září zůstává v Česku klimatologicky možným, ale vzácným scénářem. Jedno číslo z automatického modelu ho nedělá jistotou, dělá ho otázkou, na kterou definitivně odpoví až teploměr.