40 °C a pak rázem konec. Meteorologové spočítali, který den se počasí v Česku úplně otočí

Neděle 28. června 2026 se podle aktuálních modelů rýsuje jako nejteplejší den v moderní historii českého měření. Český hydrometeorologický ústav v tiskové zprávě z 25. června otevřeně píše, že vzduchová hmota, která se nad Česko v neděli nasune, může být ještě teplejší než ta z rekordního 20. srpna 2012, kdy teploměr v Dobřichovicích ukázal 40,4 °C. Ústav nevylučuje ani přiblížení k 41 °C. A přesto, už o den později, v pondělí 29. června, mají modely naplánovaný obrat. Ne pozvolný ústup, ale přechod do úplně jiného režimu počasí, který sice přinese úlevu od vedra, ale přidá nové riziko.

Neděle jako vrchol: 37 °C celostátně, lokálně i přes 40 °C

Čísla, která ČHMÚ zobrazuje v celostátní týdenní předpovědi, vypadají na první pohled o něco střízlivěji: sobota 36 °C, neděle 37 °C, pondělí 33 °C. Jenže to jsou orientační maxima za celé Česko, průměr přes všechny regiony od Šumavy po Jeseníky. Skutečný extrém se odehraje jinde.

Regionální předpověď pro Jihomoravský kraj na neděli už pracuje s rozmezím 37 až 40 °C a na jihu kraje připouští i výjimečně vyšší hodnoty. Mezi oblasti, kde se lokální rekordy mohou lámat, ČHMÚ řadí:

• Polabí a Poohří, tradiční tepelné ostrovy středních a severozápadních Čech
• Jižní Moravu, zejména Břeclavsko a Hodonínsko
• Střední Čechy, včetně okolí Prahy
• Plzeňsko, s menší, ale nenulovou pravděpodobností

Rozdíl mezi celostátním číslem a lokálním extrémem je klíčový. Když ČHMÚ napíše 37 °C pro celou republiku, neznamená to, že nikde nebude víc. Znamená to, že průměrná stanice naměří kolem 37 °C. Ta nejteplejší může být o tři i čtyři stupně výš.

Proč si jsou meteorologové tak jistí

Ansámblové běhy modelů, tedy desítky paralelních výpočtů s mírně odlišnými vstupními podmínkami, vykazují pro nedělní vzduchovou hmotu už jen malou nejistotu. ČHMÚ to v tiskovém materiálu formuluje opatrně, ale jednoznačně: rekord 40,4 °C bude s vysokou pravděpodobností překonán.

Jistota se ale týká charakteru vzduchové hmoty, ne přesného čísla na konkrétní stanici. Konečné denní maximum u země závisí ještě na vlhkosti vzduchu a větru. Suchý vzduch a slabý vítr teplotu vytáhnou výš, vlhčí proudění ji může o stupeň či dva přibrzdit. Proto ústav mluví o „možnosti překonání“, ne o jistotě na desetinu stupně.

Důležitý je i kontext délky epizody. Na některých stanicích na jižní Moravě a v Polabí běží tropické dny nepřetržitě od 18. června. Do neděle to může být 12 až 13 dnů v řadě. Podobné synoptické situace se v posledních deseti letech objevily vícekrát, ale nejteplejší vzduch tehdy zůstával nad západní Evropou. Tentokrát doputoval až nad Česko.

Pondělí 29. června: den, kdy se počasí otočí

Zlom přichází rychle, v řádu desítek hodin. Celostátní předpověď pro pondělí ukazuje 33 °C, tedy pokles o čtyři stupně proti neděli. To samo o sobě nezní dramaticky. Třiatřicet stupňů je pořád tropický den.

Jenže po sérii dvanácti dnů, kdy teploty neklesaly pod 30 °C a noci zůstávaly tropické (lokálně ani pod 25 °C), je i částečný ústup pocitově obrovský skok. Tělo akumuluje tepelný stres, spánkový deficit se sčítá noc za nocí. Pondělní pokles proto neznamená jen jiné číslo na teploměru. Znamená první noc, kdy se dá spát s otevřeným oknem bez pocitu, že venku stojí sauna.

Podle měsíčního výhledu ČHMÚ pro období 29. června až 5. července klesnou průměry denních maxim na zhruba 26 °C. To je návrat k hodnotám, které odpovídají běžnému českému létu. Další vlna extrémního vedra se v tomto výhledu nerýsuje.

Úleva s háčkem: bouřky místo vedra

Ochlazení ale nepřijde zadarmo. Měsíční výhled pro první červencový týden počítá se srážkami lokálně bouřkového charakteru. A právě tady se scénář komplikuje. Po dnech suchého, stabilního vedra se atmosféra přepne do konvektivního režimu: teplý vzduch u země, chladnější výš, a z toho bouřky. Často intenzivní, vždy lokální, těžko předvídatelné na konkrétní obec a hodinu.

ČHMÚ provozuje indikátor přívalových povodní, který sleduje právě riziko lokálních zatopení z konvektivních srážek. V přechodovém období po vlně veder bývá tento indikátor obzvlášť relevantní: vyprahlá půda nestíhá vstřebat přívalový déšť a voda stéká po povrchu.

Prakticky to znamená, že přesun venkovních aktivit z nedělního poledne na pondělní odpoledne není automaticky bezpečnější varianta. Kdo plánuje cokoliv pod širým nebem, měl by od pondělí průběžně sledovat radar.

Jak přežít víkend: konkrétní doporučení ČHMÚ

Ústav vydal v souvislosti s hydrometeorologickou výstrahou samostatný soubor doporučení. Nejde o obecné fráze, jsou cílená na charakter právě této epizody:

• Vyhýbat se slunci a rozpálené zástavbě, zejména mezi 11. a 17. hodinou
• Zvýšit příjem tekutin a minerálů, dehydratace při 40 °C nastupuje rychleji, než si většina lidí uvědomuje
• Omezit fyzickou i psychickou zátěž, platí i pro práci z domova v nevětraném bytě
• Větrat hlavně v noci a brzy ráno, kdy teplota klesá nejníž
• Nenechávat děti ani zvířata v autě, interiér zaparkovaného vozu na slunci překročí 60 °C za méně než 20 minut

Zvláštní pozornost si zaslouží tropické noci. ČHMÚ upozorňuje, že noc z neděle na pondělí nemusí lokálně klesnout ani pod 25 °C. Právě kumulace teplých nocí je podle ústavu jedním z největších zdravotních rizik celé epizody, protože tělo nemá kdy regenerovat.

Od 60. let se teplota v Česku zvýšila přibližně o 2 °C, v létě dokonce o 3 °C, a počet tropických dnů se zhruba ztrojnásobil. Neděle 28. června 2026 může být dnem, kdy se česká klimatická statistika přepíše. Pondělí pak dnem, kdy si lidé poprvé za téměř dva týdny vydechnou a začnou sledovat oblohu kvůli něčemu jinému než slunci.