Venku 38 °C, v obchodě 22 °C. Lékaři varují, rozdíl 15 stupňů vás může poslat do postele

Poslední červnový víkend 2026 přinesl do Česka červenou výstrahu ČHMÚ, teploty nad 37 °C v Polabí, Poohří, na jižní Moravě i ve středních Čechách. Kdo v takové chvíli vkročí z rozpáleného chodníku do obchodu nastaveného na 22 °C, vystaví tělo teplotnímu skoku, který překračuje všechna veřejně dostupná doporučení. Český hydrometeorologický ústav radí nepřekračovat rozdíl 5–8 °C. Národní zdravotnický informační portál uvádí 5–7 °C. A MUDr. Břetislav Gál, přednosta Kliniky ORL Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, připouští maximum 10 °C. Patnáctka je nad hranicí všech tří.

Co se v těle stane během pár minut

Organismus přizpůsobený vedru (rozšířené cévy, zpocená kůže, zrychlený tep) narazí na proud studeného, suchého vzduchu. Cévy se prudce stáhnou, krevní tlak skočí nahoru, sliznice nosohltanu se ochladí a vyschnou. Podle Gála může už během minut dojít k prochlazení horních cest dýchacích. Výsledek zní banálně: rýma, zahlenění, bolest v krku, chrapot, tupá bolest hlavy. Jenže právě tahle kombinace člověka spolehlivě uloží na den dva do postele.

Důležitá poznámka: nachlazení jako takové způsobují viry, nikoli chlad sám o sobě. Prudké ochlazení ale oslabí lokální obranu sliznic a usnadní virům cestu. U lidí s vysokým tlakem nebo kardiovaskulárním onemocněním navíc náhlé stažení cév zvyšuje oběhovou zátěž, a to už není „jen rýma“.

Koho se to týká nejvíc

Ne každý zdravý třicátník skončí po návštěvě supermarketu s teploměrem pod paží. Riziko ale výrazně roste u několika skupin:

• Senioři nad 65 let – hůře regulují tělesnou teplotu, cévy reagují pomaleji.
• Děti do 4 let – termoregulace ještě není plně vyvinutá.
• Těhotné a kojící ženy – vyšší oběhová zátěž už v klidovém stavu.
• Chronicky nemocní – zejména lidé s hypertenzí, obezitou, astmatem nebo na lécích ovlivňujících pocení (diuretika, betablokátory).

Pro tyto skupiny NZIP doporučuje zvýšenou opatrnost nejen při pobytu venku, ale právě při přechodech mezi teplotně odlišnými prostředími. Zdravý dospělý člověk teplotní skok zpravidla zvládne bez následků, pokud není dehydratovaný a nestojí přímo pod výdechem klimatizace. Ale i u něj platí: čím větší rozdíl, tím vyšší šance, že se tělo ozve.

Proč je v obchodech taková zima

Přesné teploty, na které české řetězce nastavují klimatizaci, se veřejně běžně nedozvíte. Ve starším vyjádření Penny zaznělo, že teplota v prodejnách neklesne pod 19 °C; Albert mluvil o zachování stávající úrovně bez konkrétního čísla. Aktuální ověřená data pro léto 2026 ale chybí.

Pro zaměstnance přitom existují jasná pravidla. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoví pro klimatizovaná pracoviště třídy I optimum 24,5 ± 1 °C, pro třídu IIa pak 23 ± 1 °C. Zákaznická část prodejny ale pod tuto normu přímo nespadá. Jinými slovy: žádný zákon neříká, že obchod nesmí podchladit prostor na 20 °C. Kontrolu mikroklimatu na pracovištích mají v kompetenci krajské hygienické stanice, nikoli inspekce práce.

Podle nás je to hlavní problém celé situace. Obchodníci cílí na komfort, zákazník zpocený z ulice ocení chlad. Jenže „příjemně“ a „zdravě“ nejsou totéž. Rozdíl 15 °C může subjektivně působit jako úleva, ale fyziologicky jde o šok.

Jak si teplotní skok zmenšit

Obchod sám o sobě není nebezpečný. Nebezpečný je extrém mezi venkem a vnitřkem, a ten si zákazník může často zmenšit sám.

• Načasování nákupu. Ráno v sedm nebo večer po osmé bývá venku 28–30 °C. Při stejném nastavení klimatizace na 24 °C je rozdíl jen 4–6 °C, přesně v doporučeném pásmu.
• Zádveří jako mezizóna. Většina supermarketů má vstupní prostor, kde teplota klesá postupně. Stačí v něm na pár vteřin zpomalit, než vejdete do hlavní prodejní plochy.
• Pití před vstupem. Dehydratované tělo reguluje teplotu hůř. Doušek vody před dveřmi není zbytečný rituál.
• Pozice uvnitř. Nestůjte přímo pod výdechem klimatizace, zvlášť pokud jste zpocení. Proud studeného vzduchu na mokrou kůži ochladí povrch těla rychleji, než se organismus stihne přizpůsobit.
• Aklimatizace při odchodu. ČHMÚ i NZIP doporučují totéž i obráceně: při odchodu z klimatizovaného prostoru se krátce zastavte v přechodové zóně, než vyjdete na přímé slunce.

Vedro není jen o klimatizaci

Teplotní šok v obchodě je jen jeden dílek skládanky. Hlavní hrozbou extrémních veder zůstává vyčerpání z horka, kolaps a v nejhorším případě úpal, stavy, které podle CDC vyžadují okamžitou pomoc. Kdo tráví hodiny na přímém slunci bez dostatečného pití a pak vběhne do ledového obchodu, kombinuje dvě rizika najednou.

Detailní výstrahy ČHMÚ se zatím vztahují hlavně k poslednímu červnovému víkendu a pondělí 29. června 2026. Pro první prázdninový víkend 4.–5. července měsíční výhled naznačuje návrat k průměrným maximům kolem 26 °C. Vedra ale v českém létě přicházejí ve vlnách a každá další bude znamenat stejnou otázku u dveří supermarketu.

Odpověď na ni je jednoduchá: ne obchod, ale rozdíl je ten problém. A rozdíl se dá zmenšit, stačí hodinky a pár vteřin v zádveří.