Subtropický vzduch ze Sahary míří přes Pyrenejský poloostrov do Evropy. Nejteplejší oblasti Španělska čekají maxima přes 36 °C ještě před koncem května.
Ve čtvrtek 21. května 2026 se nad jihozápadní Evropou začíná roztáčet mechanismus, který meteorologové sledují s respektem: zesilující tlaková výše nasává po své západní straně velmi teplý vzduch ze subtropické Afriky, tlačí ho přes Iberský poloostrov a postupně dál na sever. Satelity EUMETSAT zachytily už 19. května oblak saharského prachu táhnoucí z Libye přes Středozemní moře, viditelný důkaz, že africká vzduchová masa je na cestě. Otázka nezní, jestli horko přijde. Otázka zní, kam až dosáhne a kolik stupňů přinese.
Tři pásma, tři různé příběhy
Evropa není jeden teploměr. Současná epizoda to ukazuje názorně: kontinent se dělí na tři výrazně odlišná pásma.
Pyrenejský poloostrov je první na ráně. Španělská Extremadura, Andalusie a portugalské Alentejo čekají od 21. května maxima, která v operativních modelech dosahují 36–38 °C. Španělská meteorologická služba AEMET vydala pro oblast Vegas del Guadiana výstrahu na 38 °C. Hranice 40 °C zůstává horním scénářem pro lokální hotspoty, vnitrozemské kotliny s minimálním prouděním vzduchu, ale plošně ji modely zatím nepotvrzují. Portugalský IPMA měl přitom ještě 20. května pro kategorii vysokých teplot zelený stupeň. Horko teprve nabírá sílu.
Francie vstupuje do hry od 22. do 24. května. Météo-France popisuje posilování anticyklony a přísun stále teplejší vzduchové hmoty, která by mohla vydržet až do konce měsíce. Jihozápad země, okolí Bordeaux a údolí Garonne, pocítí vlnu nejsilněji. Pro konec května jde o teploty, které Météo-France označuje za vzácné.
Střední Evropa dostane jen oslabený dozvuk. Teplejší vzduch sem pronikne zhruba 23.–26. května, ale o africkém vedru se mluvit nedá.
Co čeká Česko
Zasáhne to i nás? Odpověď je ano, ale v úplně jiné lize.
Týdenní předpověď ČHMÚ ukazuje postupný nástup: 21 °C ve středu 21. května, 24 °C ve čtvrtek, 26 °C v pátek. Operativní bodové výhledy pro Prahu, Brno i Břeclav pak na víkend a začátek příštího týdne naznačují kulminaci kolem 28–30 °C. Měsíční výhled ČHMÚ počítá s teplotně průměrným obdobím, týdenní průměry denních maxim 19–24 °C.
Jinými slovy: příjemné léto, ne peklo. Rozdíl oproti Seville, kde teploměr ve stejný den ukáže o osm až deset stupňů víc, je propastný. A přesně tenhle kontrast je na celé epizodě nejzajímavější, jak dramaticky se liší dopad téhož proudění na jih a střed kontinentu.
Proč je konec května tak neobvyklý
Absolutní čísla zatím nesahají k evropskému rekordu, ten drží sicilské Syrakusy s 48,8 °C z 11. srpna 2021, jak potvrdila WMO. Současná epizoda je výjimečná jinak: načasováním.
Vlny horka přes 36 °C na konci května nejsou na Pyrenejském poloostrově úplnou novinkou, ale jejich frekvence roste. Data programu Copernicus za rok 2025 ukazují, že jižní a východní Španělsko zažilo až o 50 dní více silného tepelného stresu, než je dlouhodobý průměr. Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů. Horké epizody se rozšiřují od Středomoří směrem na sever a přicházejí dřív v sezoně.
K tomu přibývá faktor, o kterém se mluví méně: rekordně teplé evropské moře. Vyšší teplota vodní hladiny zhoršuje noční ochlazování pobřežních oblastí a zvyšuje vlhkost vzduchu. Výsledek? I když denní maximum nepřekročí 38 °C, pocitová zátěž na tělo může odpovídat vyšším hodnotám. Horko se stává nebezpečnějším, aniž by nutně lámalo rekordy.
Jak se chránit, a na co si dát pozor
Zdravotní rizika horka jsou dobře zmapovaná a WHO je shrnuje jasně:
- Pít průběžně, nečekat na pocit žízně.
- Omezit pobyt venku mezi 11. a 16. hodinou, fyzickou námahu přesunout na ráno.
- Udržet byt chladný, přes den zastínit okna, větrat až v noci. Ideál je pod 32 °C ve dne a pod 24 °C v noci.
- Kontrolovat rizikové osoby, seniory, malé děti, chronicky nemocné.
- Nikdy nenechávat děti ani zvířata v autě. Ani na „chvilku“.
Důležitý detail: při teplotách nad 40 °C ventilátor tělo neochlazuje, ale může ho naopak zahřívat, fouká teplý vzduch na pokožku a urychluje dehydrataci.
Horko dopadá i na infrastrukturu. Koleje se při přímém slunci rozpálí až o 20 °C nad teplotu vzduchu, při 38 °C venku může kolejnice dosáhnout 50 °C a hrozí její deformace. Železniční správci v takových situacích zavádějí lokální omezení rychlosti. Saharský prach, který tuto epizodu doprovází, navíc zhoršuje kvalitu ovzduší a může způsobovat zpoždění v leteckém provozu.
Konec května 2026 připomíná, že kalendářní léto a meteorologická realita jsou dvě různé věci. Na jihu Evropy už léto udeřilo plnou silou, a rok od roku udeří dřív.