Nevychovaný spratek a bordel na kolečkách. Lipavský se po tiskovce pustil do Babiše

18. května 2026 odpoledne se z rutinního briefingu po jednání vlády stal materiál na politický oheň. Andrej Babiš při dotazech na státní dluh, rozpočtový deficit a spor o náčelníka Generálního štábu střídal ironii, osobní útoky a propagaci vlastního podcastu. Než den skončil, napsal Jan Lipavský příspěvek, v němž premiéra označil za „nevychovaného spratka“ a celou vládu za „bordel na kolečkách“. Nebyl to náhodný výbuch. Byl to komentář k momentu, kdy forma vládního vystoupení začala sama vytvářet politické téma.

Tiskovka, která se vymkla formátu

Podle oficiálního přepisu na webu vlády začal briefing standardně: ministr Juchelka představil navýšení rodičovského příspěvku, ministr Tejc oznámil přesun agend z Úřadu vlády na resorty. Pak přišly dotazy novinářů a atmosféra se změnila.

Reportér CNN Prima News se zeptal na deficit 310 miliard korun. Babiš odpověděl útokem na Fialovu vládu a prohlásil, že „jediný novinář, který rozumí rozpočtu“, je Petr Vašek z ČT. Když se slova ujal redaktor Novinek, premiér mu skočil do řeči ještě před dokončením otázky. Následovala věta o kandidatuře „v roce 2200″, poznámka, že novinář „musí trpět“, a rétorický dotaz, zda by někdy napsali „nějaký objektivní článek o Babišovi“. Mezi odpověďmi na věcné dotazy promoval vlastní podcast.

Nebylo to poprvé. Už koncem března vyvolaly Babišovy výpady proti Seznamu a Novinkám společné prohlášení více než dvaceti šéfredaktorů a reakci organizace Reportéři bez hranic. Tentokrát ale konfrontační tón prostoupil oficiální vládní formát ke klíčovým tématům, jako jsou rozpočet, dluh a armáda.

Co Lipavský skutečně napsal

Sekundární zdroje se rozcházejí v tom, zda šlo o příspěvek na Facebooku, nebo na síti X. Na znění se ale shodují: Lipavský napsal, že se premiér „zase choval jako nevychovaný spratek“ a že nepříjemné dotazy na výši státního dluhu řešil urážkami novinářů a politiků. Vládu pak souhrnně označil za „bordel na kolečkách“. Klíčová byla jedna věta: „Po půl roce už se není na co vymlouvat.“

Tři roviny kritiky jsou zřetelné. Styl: urážení novinářů místo věcné odpovědi. Obsah: odbíjení dotazů na dluh útokem na minulou vládu. A bilance: půlroční fungování kabinetu, který podle Lipavského stále jen vysvětluje, místo aby řídil.

Ve veřejně dohledatelných materiálech jsme samostatnou Babišovu reakci na Lipavského příspěvek nenašli. Na oficiálním webu ODS se tentýž den objevily jiné tematické výstupy, nikoli centrální stranické prohlášení. Nejpřesnější je říct, že šlo o osobní iniciativu, která ale zapadá do širšího opozičního i mediálního odporu vůči premiérově rétorice.

Co vláda toho dne skutečně schválila

Pod nánosem hádek proběhlo jednání s konkrétními výstupy. Podle oficiálního soupisu výsledků kabinet schválil:

• Navýšení rodičovského příspěvku z 350 na 400 tisíc korun, platné pro děti narozené od 1. ledna 2027. Ministr Juchelka odhadl náklady minimalistické varianty na 235 milionů korun v prvním roce; rozšíření na všech zhruba 206 tisíc aktuálně pobírajících domácností by stálo 7,3 miliardy.
• Cenový výměr pro regulované pohonné hmoty na období 20.–31. května.
• Novelu trestního zákoníku s tvrdšími postihy ekologické kriminality.
• Souhlas se senátní úpravou jednodenní dálniční známky, aby platila skutečně 24 hodin.
• Návrh na jmenování Miroslava Hlaváče náčelníkem Generálního štábu.
• Přesun agend z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva.

Pro běžného občana jsou nejviditelnější rodičák, ceny paliv a dálniční známky. Jenže právě kolem těchto bodů se odehrála největší slovní přestřelka.

Deficit, dluh a armádní chaos

Čísla mluví jasně. Ministerstvo financí v lednu přepracovalo rozpočet na rok 2026: deficit vzrostl z původně plánovaných 286 miliard na 310 miliard korun. Státní dluh ke konci prvního čtvrtletí dosáhl 3 719,8 miliardy, tedy 43 % HDP. Babiš na tiskovce tvrdil, že po započtení „díry z minulého roku“ jde „de facto asi o 380″ miliard, a deficit obhajoval jako zděděný problém. Zmínil i závazek snížit strukturální schodek na 150 miliard do roku 2027. Detailní plán, jak tam dojít, ale ve veřejně dostupných dokumentech neexistuje. Skok z 310 na 150 miliard za jeden rok by znamenal konsolidaci v řádu stovek miliard, nebo mimořádně silný růst příjmů. Programové prohlášení vlády přitom slibuje návrat k rozpočtové stabilitě a veřejné finance „bezpečně pod hranicí 3 %“.

Samostatnou kapitolou je armáda. Vláda nominovala Hlaváče na náčelníka Generálního štábu, ale ministr obrany Zůna jako jediný člen kabinetu hlasoval proti. Babiš to na tiskovce komentoval slovy, že Zůna „měl na to jiný názor“. Podle informací Respektu ministr předtím poslal premiérovi seznam čtyř jmen: mezi favority měli být Svoboda a Čepelka. Hlaváče navrhl sám Babiš. Veřejné přehlasování vlastního ministra obrany v otázce šéfa armády není běžný manévr. Přidejte k tomu styl, jakým premiér celou tiskovku vedl, a Lipavského „bordel na kolečkách“ dostává konkrétní obrysy.

Půl roku u moci, pořád v útoku

Vláda Andreje Babiše překročila šestiměsíční hranici. Náběhová fáze, kdy se dá argumentovat dědictvím předchůdců, se krátí. Deficit je vyšší, než kabinet plánoval. Ministr obrany je veřejně přehlasován. A premiér na oficiální tiskovce řeší, zda novinář „musí trpět“. Lipavského slovník byl hrubý. Ale nebyl samoúčelný: reagoval na moment, kdy se vládní briefing změnil z informačního formátu v konfrontační one-man show. Otázka teď nestojí na tom, kdo koho jak nazval. Stojí na tom, jestli kabinet po půl roce spíš vysvětluje, nebo zakrývá.