Ve středu 24. června ráno svítila mapa Météo-France červení jako požární poplach: 58 departementů v nejvyšším stupni výstrahy před vlnou veder, zbytek země převážně v oranžové. Noc předtím padl národní rekord, průměrná minimální teplota neklesla pod 21,6 °C, což je nejteplejší noc od začátku celoplošných měření v roce 1947. Vzduch se prostě neochladil. A právě to je na současné epizodě nejnebezpečnější: tělo nedostane pauzu. Česko čeká mírnější větev téhož evropského horka, ale i 30 až 34 °C dokáže zabíjet, pokud člověk podcení, komu a jak rychle se přitíží.
Co se děje ve Francii
Když meteorologové říkají „45 stupňů ve stínu“, nemyslí tím rozpálený asfalt ani teploměr přibitý na fasádě. Jde o standardní měření teploty vzduchu uvnitř zastíněného meteorologického přístřešku ve výšce zhruba 1,25 metru nad zemí. Číslo tedy popisuje, jak horký je samotný vzduch kolem vás, a to je právě důvod, proč je tak alarmující.
Francie se s tímto vzduchem potýká od minulého týdne. Podle AP News meteorologové přirovnávají intenzitu současné vlny ke katastrofálnímu srpnu 2003, kdy ve Francii zemřelo přibližně 15 tisíc lidí. V pondělí 23. června zůstalo kvůli horku zavřeno 1 352 škol, další tisíce upravily provoz. Ventilátory a mobilní klimatizace mizely z obchodů velmi rychle, v zemi, kde klimatizaci v domácnostech má jen zlomek obyvatel, je každý kus chlazení strategická komodita.
Čtyřicet mrtvých, ale jinak, než to zní
Číslo 40 mrtvých, které 23. června uvedl francouzský premiér Sébastien Lecornu, vyžaduje důležité upřesnění. Nejde o čtyřicet lidí, kteří zemřeli přímo na úpal. Premiér mluvil o 40 utonulých od 18. června, lidech, kteří se v extrémním horku vydali k vodě a nepřežili koupání. Vedra nepřímo zvýšila návštěvnost přírodních koupališť, řek a jezer, a s ní i počet tragédií.
Vedle toho existuje druhý, menší, ale přímější údaj: tři senioři ve věku 80 až 95 let zemřeli v okolí Bordeaux a záchranáři jejich úmrtí aktuálně přičítali právě vedrům. Obě čísla dohromady ukazují, jak široce horko zasahuje, od přímého přehřátí organismu po nepřímé důsledky chování, které vedra vyvolávají.
Kdy a jak silně to zasáhne Česko
Horko je v Česku už teď. Podle krátkodobé předpovědi ČHMÚ vypadá nejbližší vývoj takto:
| Den | Minima | Maxima |
|---|---|---|
| Středa 24. 6. | 14 °C | 30 °C |
| Čtvrtek 25. 6. | 15 °C | 32 °C |
| Pátek 26. 6. | 17 °C | 34 °C |
Nejde o francouzských 40+ °C. Ale podceňovat to by byla chyba. Riziková hranice pro lidský organismus začíná už kolem 30 °C, zvlášť pokud se k ní přidají teplé noci, kdy tělo nemá šanci regenerovat. A právě noční minima rostou, ze 14 na 17 °C během tří dnů. V městských tepelných ostrovech, typicky v centru Prahy, Brna nebo Olomouce, bude reálná noční teplota ještě o několik stupňů vyšší.
Podle typického rozložení takových situací budou nejvíce zasažené nížiny: jižní Morava, Polabí, západ a centrum Čech. V dalších dnech po pátku horko pravděpodobně nepovolí, ale přesný regionální výhled ČHMÚ zatím nezveřejnil.
Kdo je ohrožen a co dělat bez klimatizace
Státní zdravotní ústav jmenuje rizikové skupiny konkrétně: lidé nad 65 let, děti do 4 let, těhotné a kojící ženy, chronicky nemocní (zejména se srdečními potížemi, vysokým tlakem nebo nadváhou) a lidé užívající některé léky. Météo-France u červené výstrahy navíc upozorňuje, že při extrémním horku je ohrožen i jinak zdravý člověk.
Co funguje i bez ventilátoru a klimatizace:
- Pijte pravidelně, i když nemáte žízeň. Žízeň je pozdní signál.
- Přes den zavřete okna, zatáhněte žaluzie nebo rolety. Byt se má chovat jako jeskyně: tmavá, uzavřená, chladná.
- Větrejte až po setmění, ideálně průvanem.
- Mokrý ručník na krk a zápěstí chladí překvapivě účinně. Vlažná sprcha několikrát denně.
- Omezte fyzickou námahu mezi 11. a 18. hodinou.
- Kontrolujte seniory. Zavolejte, zastavte se. Starší lidé často nepociťují žízeň a přehřátí rozpoznají pozdě.
Varovné příznaky přehřátí: teplota těla nad 40 °C, horká a suchá kůže, silná bolest hlavy, nevolnost, zmatenost, křeče. Při kolapsu nebo ztrátě vědomí okamžitě volejte záchranku.
Proč to bude čím dál častější
Současná vlna veder není izolovaný exces. Evropa je podle dat programu Copernicus nejrychleji se oteplující kontinent na planetě, od osmdesátých let se otepluje zhruba dvojnásobným tempem oproti globálnímu průměru. Jednotlivý červnový extrém je mimořádný. Prostředí, ve kterém vzniká, ale nahrává tomu, aby se podobné epizody opakovaly častěji a trvaly déle.
Francie v těchto hodinách testuje limity své infrastruktury i zdravotního systému. Česko má několik dní náskok a několik stupňů k dobru. Ten čas stojí za to využít: zavřít žaluzie, naplnit lahve vodou a zavolat babičce.