Vývojová opoždění u dětí jsou již běžná

Nadměrné vystavování mozku malých dětí telefonům vede k jeho opoždění. Stalo se také běžným, že děti mají sníženou kontrolu nad sebekázní a jsou nebezpečně impulzivní. Populace zaznamenává výrazné opoždění ve fyzickém i psychickém vývinu u všech dětí, které byly od mala vystaveny elektronice. Tito školáčci jsou často ve velké nevýhodě, protože oproti ostatním nemají tak vyvinuté myšlení, ani fyzické schopnosti.

iZdroj fotografie: Pixabay

Velmi rychle na nich vzniká závislost

Ať už se jedná o telefon nebo tablet, děti na něm dokážou strávit hodiny v kuse. Obzvláště, když jsou na tato zařízení zvyklá od útlého věku, nedokáží si bez nich po chvíli představit ani den. Mnoho rodičů poté zalituje chvil, kdy svému dítku dalo do ruky telefon, aby měli na hodinku klid. Ratolesti totiž často přestane zajímat cokoli jiného. Když se to poté snaží otec s matkou napravit, je mnohdy pozdě a je pro ně obtížné se svým školáčkem vůbec navázat řeč.

Jakmile se ratolest takto izoluje od světa, často se poté stane, že se u něj rozvine fobie spojená se socializováním. Bohužel není výjimkou, když se u dítěte později diagnostikují psychické poruchy v podobě autismu, bipolární poruchy, psychózy a dalších. Jejich život je tak navždy poznamenán dobou, ve které nebyli uchráněni před vlivem elektroniky.

Obezitou si mohou výrazně zkrátit život

Bohužel je tomu tak. Děti nemají žádnou motivaci pro pohyb a dny tráví za obrazovkami. To se na valnou většinu z nich nějak negativně podepíše. Nejčastější jsou případy obezity, která se ve 21. století u dětí velmi rozmohla. Dalším závažným problémem jsou vážné deformace obratlů dětí. Když se totiž věčně rozvalují na židličce a hrají videohry, jejich páteř chřadne a nevyvíjí se správným způsobem, protože nemají dostatek pohybu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Čím dál častější jsou i případy dětské cukrovky a mrtvic u teprve vyvíjejících se dětí. Mnozí pediatři radí děti co nejvíce prohánět po čerstvém vzduchu, aby měli nějaký pohyb a elektronika tak neměla vliv na jejich zdravý vývoj. Není také na škodu si hlídat váhu ratolestí a v případě, že by se potomek dostal do rizikové váhové kategorie, neváhejte s ním navštívit výživového poradce, dokud je čas.

Přes noc pod peřinou na telefonech

Dnes i 7leté dítko má svůj vlastní telefon. Jen málo rodičů zavádí pravidla tak, aby jej nemělo přes noc u sebe. Je to však velká chyba, jelikož děti jen málokdy odolají touze na něm ponocovat. Stává se tak pro ně běžným, že jsou zvyklé do noci hrát hry a přes den se nemohou pořádně soustředit kvůli únavě. Vznikají tím u nich již v raném věku spánkové poruchy, kterých se později jen stěží zbavují.

Kolik hodin tráví denně na telefonu vaše dítě?

Zdroj: DailyMail

Článek Děti do 12 let by neměly mít přístup k telefonu ani tabletu. Během vývinu v nich dnešní elektronika vyvolává to nejhorší se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Manžel si založil novou rodinu

Kvůli častým nemocem syna Ondry zůstala paní Ivona v domácnosti, protože manžel se svou pílí a odhodláním vypracoval kariérně velmi vysoko. Měl dostatečně vysoký plat, aby sám uživil rodinu. Když šel Ondra do školy, nastoupila žena opět do zaměstnání, ale kvůli neustálým chlapcovým zdravotním potížím ji po letech vyhodili. V tu dobu jí navíc manžel oznámil, že odchází. Našel si totiž milenku, kterou přivedl do jiného stavu. Měl tedy novou rodinu a o tu původní se příliš nezajímal.

„Abych nás se synem uživila, musela jsem si najít dvě práce. Domů jsem chodila až večer, o víkendech jsem často brala směny navíc,“ vzpomíná v dopise paní Ivona. Manžel si k sobě Ondru bral málo, ale kompenzoval mu to hodnotnými dárky. Největší radost mu udělal novým počítačem a spoustou her. Na těch se ale dospívající chlapec stal postupem času závislý. Trávil hodiny u online hraní, v noci nespal, a jak se později ukázalo, nechodil ani do školy, protože přes den dospával.

Syn podlehl závislosti

„Když mi ze školy volala učitelka, že Ondra opět není ve škole, utíkala jsem z práce domů. Bála jsem se, že se mu něco stalo. On ale zase seděl u PC a hrál,“ popisuje dále čtenářka. Matka mu tedy notebook vypnula a sebrala. V tu chvíli ji ale syn napadl pěstí. Utekla se tedy schovat do koupelny, on ale kopal do dveří a křičel na ni.

Když se uklidnil, odešel pryč. „Volala jsem exmanželovi, ale ten svalil veškerou vinu na mě. Řekl mi, že je to moje chyba, protože jsem mu nevěnovala čas. Ale jak jsem mohla, když jsem musela chodit do práce. To on mu ten noťas a hry koupil,“ smutní paní Ivona.

Pochopila, že Ondra je závislý na hraní her, což je i dle webu Neprohraj považováno za duševní chorobu. Bojí se ho, protože má sílu a je schopen jí ublížit. Ví, že jej musí dostat k odborníkovi na léčení, ale netuší, jak to má udělat. On totiž nikam nechce. „Mám strach z vlastního syna, poraďte mi, co mám dělat,“ končí s prosbou svůj dopis paní Ivona.

Jedná se o velmi těžkou závislost. Když nemá její syn přístup k hraní, je zaslepen zlostí a udělá vše pro to, aby mohl zase hrát. Všímejte si svých dětí, nedovolujte jim dlouhý čas strávený u televize, počítače, tabletu či telefonu. Jak jsme totiž již na DámskémDeníku upozorňovali, závislost na těchto elektronických zařízeních silně ničí generaci dětí.

Článek „Mám strach z vlastního syna,“ popisuje Ivona. Když není na počítači, stává se z něj agresor, který nezná hranice se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Lásku jim každý záviděl

„S Mirkem jsme se znali odmalička a kamarádství postupně přerůstalo v lásku. V 19 letech jsem otěhotněla poprvé, o dva roky později jsme se vzali. Krátce po svatbě se narodil i náš druhý syn. Měli jsme velice harmonický vztah, který nám naše okolí závidělo. Opravdu jsme se milovali a věřili si. Když přišel Mirek z práce a chtěl si jít odpočinout, samozřejmě jsem mu to nezakazovala, naopak, chápala jsem, že potřebuje relaxovat. Vůbec mě přitom nenapadlo, ani na moment, že hraní her na počítači může vést k závislosti,“ říká smutně Lucie.

Máma nechala svého 12letého syna odejít ze školy, aby mohl hrát počítačové hry. Je to prý její nejlepší životní rozhodnutí

iZdroj fotografie: Piqsels

„Do pracovny se zavíral čím dál tím víc, za námi chodil jen pro jídlo, ale postupně si přestal všímat mě a hlavně dětí. Dlouho jsem před tím zavírala oči, navíc po 2 porodech jsem se změnila a říkala jsem si, jestli není problém ve mně. Trvalo mi asi zbytečně dlouho, než jsem si vše uvědomila. Když jsem ho konfrontovala, vysmál se mi, že jsem hysterka,“ popisuje Lucie dál. Jak poznat závislost, informoval Dámský Deník už dříve.

Peníze se ztrácely

„Měli jsme každý svůj bankovní účet, ale znali jsme přístupová hesla toho druhého. Zdálo se mi, že se peníze z mého účtu nějak ztrácejí. A pak nám přestala fungovat elektřina. O tyhle věci se vždy staral Mirek. Můj vlastní muž mě okrádal, aby v některé ze svých her kupoval virtuální nesmysly. Byli jsme na mizině,“ říká vyčerpaně žena. Virtuální svět může být mnohem zajímavější než ten skutečný, varuje také iDnes.

„Mám strach z vlastního syna,“ popisuje Ivona. Když není na počítači, stává se z něj agresor, který nezná hranice

iZdroj fotografie: Piqsels

„To už bylo moc. Mirek měl úplně nepřítomný pohled, když jsem to s ním chtěla řešit, a asi mě opravdu nevnímal. Pohrozila jsem, že vezmu děti a rozvedu se s ním. Ani nemrkl okem a hrál dál. Poslední kapkou bylo, když jsem zjistila, že ho z práce vyhodili. Ani intervence rodiny nepomohla. Zažádala jsem o rozvod a biju se do hlavy, že jsem neviděla signály mnohem dřív,“ popisuje Lucie. Podle webu Novinky končí téměř polovina manželství nezdarem.

Článek „Závislost mého muže zničila celý náš vztah, dlouho jsem vše přehlížela,“ vypráví Lucie (29) se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Problémy s alkoholem přetrvávají

Dagmar Patrasová má za sebou hvězdnou kariéru. V dobách její největší slávy ji milovaly děti nejen v České republice, diváci si ji naopak oblíbili jako princeznu Xenii v seriálu Arabela, excelovala také v Návštěvnících. Bohužel, v pokročilejším věku začala mít problémy s alkoholem, dávala to za vinu svému manželovi Felixi Slováčkovi, na kterého často praskaly různé nevěry. I když se zdálo, že se z alkoholismu dostala, nedávné události naznačily, že je na tom snad ještě hůře.

Dáda Patrasová je opět na dně. Podle Felixe začala opět pít

iZdroj fotografie: Nextphoto

O jejím posledním skandálu, kdy místo na natáčení šla raději pít do své oblíbené vietnamské restaurace, jsme vás na DámskémDeníku již informovali. Felix Slováček ji tehdy musel zachraňovat před přivolanou policií. A takových situací má Patrasová na svém kontě již mnoho na to, aby se její tvrzení, že nemá s alkoholem problémy, vyvrátilo.

Měla by změnit prostředí a svou snahu nevzdávat

Psychoterapeut Jan Beer o Dádině alkoholismu nepochybuje. Doporučuje jí změnit prostředí, nechat si pomoci na místech k tomu určených a hlavně pokusy o vyléčení se nevzdávat. Je totiž hrozně těžké se zbavit závislosti na alkoholu. Takoví lidé si často své problémy ani nepřiznají. „Nehne s nimi pak vůbec žádná síla. Žijí v iluzi, přeludu, ztrácí náhled na své chování, viní všechny ze svého bezprostředního okolí, sebe ne. Říkají, že si dali jen jednu sklenku, ačkoli jich v sobě ten den mají třeba už deset,“ cituje Beerova slova web Extra.

Dáda Patrasová nabyla podezření, že ji Felix podvádí: „Spíš mě měla pochválit, než se upnout na kraviny,“ reagoval Slováček

iZdroj fotografie: Pexels

Jak odborník řekl, je důležité, aby si sama Dáda uvědomila, jak velký problém s alkoholem má. Důležitá je však také pomoc blízkých. Tady by měl poté velkou roli sehrát Felix. Nakolik ale ještě ustojí manželčino chování, je jen na něm. Slovo rozvod se totiž v jejich vztahu zmiňovalo již několikrát. Na takový případ je ale Patrasová připravená. Kdyby totiž došlo na nejhorší, podle informací na webu Super vlastní Dáda několik pražských bytů, které nehodlá prodávat. A tak by kdyžtak měla kde hlavu složit.

Článek Dáda Patrasová a její problém s alkoholem. Podle vyjádření odborníka potřebuje nutně odbornou pomoc se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Žena denně konzumuje dětský zásyp

Sedmadvacetiletá Dreka Martin má velmi zvláštní závislost. Trpí syndromem Pica, jež se projevuje odchylnými chutěmi k jídlu. Jedná se o určitý typ poruchy příjmu potravy. Jedinci postižení touto poruchou konzumují kosmetiku, papír, písek, půdu, sádru, a někteří dokonce i vlasy. Oblíbenou pochutinou Dreky je dětský zásyp. Tento pudr ochutnala už jako dítě, ale plná závislost se u ní projevila okolo sedmnáctého roku.

S konzumací zásypu musela žena přestat, když čekala své dítě. Bylo to pro ni ale velmi těžké. Po jeho narození se však do svého oblíbeného „jídla“ pustila znovu. A to až tak často, že jen za letošní rok za snězené pudry utratila už více než 90 000 Kč, o čemž informoval také web DailyMail. Na svých sociálních sítích tato žena z New Orleans uvedla, že denně sní jednu více než 600gramovou láhev dětského zásypu Johnson’s Aloe & Vitamin E. Kvůli tomu by byla i ochotna vzdát se normálního jídla.

Rodina má strach o její zdraví

Jak uvádí také web Tyla, rodina Dreky má o ni velký strach, a rozhodně se není čemu divit. Přestože žena tvrdí, že nepociťuje žádné zdravotní problémy, firma Johnson’s jasně uvedla, že tento přípravek k ošetření dětské pokožky je určen jen k zevnímu použití. Je tedy možné, že Dreka následky své závislosti pocítí až postupem času. Okolí ji stále přemlouvá, aby se pojídání zásypu vzdala, ale o tom mladá žena nechce ani slyšet. Chuť pudru totiž miluje, je díky tomu velmi šťastná a nabíjí ji to energií.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Přestože se se svou závislostí snažila bojovat, vždy jí nakonec podlehla. Odborníka však navštívit nechce. Vždy, když vidí tento magický bílý prášek, sbíhají se jí sliny a nemůže jinak, než jej sníst. Nyní je v takové fázi, že už normální jídlo ani nechce konzumovat a za pudr by byla ochotna utratit i své poslední peníze. Kdo ví, kam její závislost povede, je však velké riziko, že ji to bude stát zdraví, nebo dokonce i život. Podobně na tom byla také žena, o které již DámskýDeník informoval. Z té se kvůli její závislosti na plastických operacích stala zrůda.

Článek Neobvyklá závislost mladé ženy. Každý den sní láhev něčeho, co není vůbec určeno k jídlu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Málokdo věřil, že se na pódia znovu vrátí

O comeback se Penk pokoušel několikrát, ale nikdy to nevyšlo. Pravděpodobně mu chyběla silná motivace. Jenže tu zřejmě už našel. „Vždycky jsem to zapíchnul moc předčasně, chtělo by to, abych v tom pokračoval. Něco jsem nazpíval a pak zase skončil. Teď jediný důvod, co mě žene, je, aby mě můj syn viděl aspoň jednou v životě na koncertě, protože tak mě nezažil,“ řekl před časem iRozhlasu. Přestože málokdo věřil, že po problémech se závislostí se na pódium vrátí, zvládl to.

Pomohla mu v tom kapela Lucie, kterou kdysi zakládal. Vystoupil jako předskokan na jejím košickém koncertu. Na jevišti před zaplněnou Steel arénou se zpěvák, který má na kontě hity jako Odpusťte nám, O bláznech, Horší, když se neotevře padák nebo Stín, znovu objevil po dlouhých 28 letech. Ve světle hnědé kožené bundě půl hodiny bavil tisíce fanoušků svým zpěvem. Navzdory tomu, že před vystoupením bylo znát, že jistá dávka nervozity ho může svazovat, to ale vypadá, že svůj návrat na scénu dobře odstartoval.

Držte mi palce, abych něco nezkazil

Před koncertem, který má zřejmě být zlomem v jeho kariéře, se na sociálních sítích totiž podělil o své dojmy. „Ahoj lidi, tak je to tady a já konečně začínám zase koncertovat. V sobotu budu zase zpívat před lidmi s kapelou a moc se na to těším a doufám, že koncertů bude hodně. Teď, jak jsme zkoušeli, jsem si uvědomil, že mě to zase strašně baví, a tak se s vámi chci jenom podělit o tuhle moji radost. Moc se těším na sobotu, když tak si na mě vzpomeňte a držte mi palce, abych něco nezkazil,“ napsal Penk.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený #MichalPenk (@michal.penk)

Skalní fanoušci doufají, že zlé časy jejich idolu jsou už minulostí. Na výsluní se talentovaný zpěvák a skladatel hřál do roku 1994. Lámal dívčí srdce, a dokonce si prožil několikaměsíční románek se zpěvačkou Ivetou Bartošovu. Pak ho ale drogy a alkohol stáhly ke dnu. „Začalo to trávou, byl jsem najednou uvolněnej. Pak přišel kokain, ten mi připadal povrchní, a pak pervitin. První zážitky byly úžasný, jenže pak přišli ti bubáci, slyšel jsem několik let hlasy, jenže to nebylo pět hlasů, ale třeba padesát,“ cituje Penka iRozhlas.

Z nejhoršího vytáhla zpěváka muzika

Zpěvák se změnil k nepoznání, drasticky zhubnul, nosil plnovous, měl dluhy, autonehodu a psychické problémy. Dvanáct let bojoval s tím, že slyšel hlasy, se kterými se vybavoval. Nakonec se ale rozhodl se zpackaným životem něco udělat. Nastoupil na protidrogovou léčbu. Z nejhoršího ho prý vytáhla hudba. „Jsem strašně rád, že jsem se mohl vrátit na pódium, opravdu moc. Děkuju,“ řekl na košickém pódiu těsně před tím, než spustil svůj největší hit O bláznech, který zaplněná aréna zpívala s ním.

Článek Milenec Ivety Bartošové Michal Penk se odrazil ode dna. Někdejší idol dívčích srdcí hlásí návrat na pódia, drogy a alkohol jsou už minulostí se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Může se to stát každému

Teď si můžete říct, že vy jste nikdy na něčem závislí nebyli, proto se vám to rozhodně nemůže stát. Avšak tomuto druhu závislosti se nedá nijak ubránit, když přijde, tak zkrátka přijde. Pokud se vám to tedy ještě nestalo, může to přijít kdykoli. Jakmile však zjistíte, že jste ve vztahu, ve kterém se tato závislost objevuje, můžete se jí zbavit.

Stačí podniknout kroky k tomu, abyste se z ní vymanili, nebo vztah zkrátka úplně přerušíte. Pokud vás ale žádná závislost nepotkala, měli byste vědět o různých příznacích, které ji doprovázejí. V tom případě si budete moci dát pozor na to, aby se u vás nikdy ani neobjevila. Jakmile je totiž závislý jen jeden z páru, nikdy to není dobré.

Co to znamená být spoluzávislý?

Je to vlastně vztah, ve kterém se úplně projevuje, kdo je v něm ten slabší. Většinou je spoluzávislý jedinec s nízkým sebevědomím a touží po souhlasu od toho druhého. Vlastně potřebuje souhlas k čemukoliv, co udělá. Odborníci se však shodují, že takto napsané to zní děsivě, ale ve skutečnosti tomu tak není. Je to zkrátka dysfunkční vztah, ve kterém jeden z partnerů nedokáže žít a udělat nic bez toho druhého.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Příznaky spoluzávislosti

V takových vztazích běžně mívá jedna osoba pocit, že se vždy musí starat o potřeby té druhé, jinak čelí strachu ze ztráty partnera. Možná se také necítíte ve své kůži, když váš partner není poblíž. Pravděpodobně upřednostňujete blaho partnera před vaším a ignorujete své instinkty.

Jak přestat být spoluzávislý?

Pokud se poznáváte ve výše uvedeném popisu, asi s tím budete chtít něco dělat. Za prvé je dobře, že jste si to uvědomili, protože to je první krok k úspěchu. Pokud toužíte po tom, vymanit se z takového vztahu, jste dostatečně silní.

Práce na duševním zdraví

V první řadě si vyhledejte nějakého terapeuta. Ten vám pomůže s identifikací problému. Především se zaměřte na to, kde se spoluzávislost nejvíce projevuje, jak se cítíte ve vašem vztahu, a také určete, kdy se tento problém začal projevovat více.

Přečtěte si něco o spoluzávislosti

Existuje mnoho knih, které se touto problematikou zabírají. Proto si najděte některou z nich, nebo vyhledejte nějaké články na internetu, a snažte se o tom co nejvíce nastudovat. Dost možná vám to pořádně otevře oči.

Důležitou otázkou je, co chcete vy

Vůbec nevadí, jestli zrovna neznáte odpověď na tuto otázku. Jde o to, abyste nad tím alespoň přemýšleli. Projděte si v hlavě váš vztah celkově a možná vám dojde, kde je ten problém. Tím pádem byste mohli zjistit i to, co chcete.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Naučte se nastavovat hranice

Jakmile si uvědomíte, co chcete, naučte se říkat ne všemu okolo. Když jsou na sobě partneři závislí, mohou mít problémy s nastavováním hranic. Ale přesně to je potřeba, aby byl vztah zdravý. Takže je nutné se to naučit.

Vše si zapisujte

Pokud se neumíte vyjádřit slovy, možná vám pomůže, když si vezmete pero, nějaký papír a všechny svoje pocity si zapíšete. Jakmile si to potom po sobě přečtete, nejspíše vám dojde, kde je ta chyba, a co je potřeba změnit.

Praktikujte to, co vám dělá dobře

Je možné, že vy i váš partner bojujete s nízkým sebevědomím. Na to není nic lepšího, než se zkrátka pokusit dělat to, co vám jde a dělá vám dobře. Nastavte si svoje priority a snažte se je dodržovat.

Přemýšlejte o vašich dalších vztazích

Je dost pravděpodobné, že se nyní trápíte kvůli jednomu konkrétnímu vztahu. Zkuste se však zamyslet i nad vašimi dalšími vztahy. Možná je spoluzávislost s vámi už delší dobu, jen jste jí nevěnovali pozornost.

Jak byste tuto závislost řešili vy?

Zdroj: TheGuardian

Článek Když nejde o lásku, ale o závislost. Naučte se to rozeznat a neztrácejte drahocenný čas v neúspěšném vztahu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Netušili, že se stanou rodiči tohoto miminka

Když byl jednou Jesse s manželkou venku, náhodně bezdomovkyni potkali. Když si Jesseho žena všimla, že je těhotná, bezděky jí položila ruku na břicho. Netušila, jak moc jí jednou děťátko změní život. Čas plynul a stali se z nich staří známí, ale nikdo nečekal, co se bezdomovkyně chystá udělat. Jednou vyslovila přání, které jim navždy změnilo život. Přála si, aby si její dcerku adoptovali, protože věděla, že jsou dobrá rodina a bude o ní u nich dobře postaráno.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Na ženě bylo vidět, jak je pro ni toto rozhodnutí bolestné, ale věděla, že tento život pro dcerku nechce. Jesse neváhal a stejně tak ani zbytek rodiny. Zanedlouho se stala Harlow Maisey Whitten novým přírůstkem rodiny. Prostřední jméno dali holčičce na počest její matky. Tento šťastný pár má nyní už čtyři dcery. U soudu budou ještě dlouho vzpomínat na to, jak všechny tři jasným ano přivítali Harlow do své rodiny a udělaly z ní svoji nejmladší sestřičku.

Všechny děti si zaslouží lásku rodičů

Všichni měli obavy o zdraví malé holčičky, protože její matka před i po jejím početí brala návykové látky. To však rodinu nezastavilo ani na okamžik v rozhodnutí ji začlenit do rodiny. Dívenka naštěstí nejeví žádné známky toho, že by na ní jednání její biologické matky mělo nějaký vliv. Je všímavá a ani zdaleka nezaostává za ostatními dětmi v jejím věku. Rodina zůstává s její matkou v kontaktu a pravidelně jí nosí fotky, aby žena viděla, jak se její dceři daří.

Podle Jesseho je toto jejich způsob, jak se ženě snaží oplatit její laskavost a zároveň ji utvrdit v tom, že její těžké rozhodnutí bylo správné. Rodina si přeje do světa roznést zprávu –⁠ děti s takto znevýhodněným početím na svět jsou stejně důležité jako všechna ostatní. Mělo by se s nimi zacházet totožně, ba mnohdy s ještě větší láskou, protože s její pomocí z nich mohou vyrůst plnohodnotní a šťastní členové společnosti.

Jak byste reagovali na podobnou nabídku vy?

Zdroj: DailyMail

Článek Policista si vytvořil vztah k závislé bezdomovkyni. Ta ho posléze požádala, aby si vzal do péče její nenarozené dítě se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jeho syn už byl také otec

Mikův syn zemřel na předávkování drogami. Dost dlouhou dobu bojoval se závislostí, jenže boj se mu bohužel nepodařilo vyhrát. Několikrát byl na léčení, ale nikdy se závislosti nedokázal zbavit. Na světě po sobě nechal ještě desetiměsíčního kluka. Společně s fotografií mrtvého syna napsal Mike na Facebook tento citlivý příspěvek:

iZdroj fotografie: Se souhlasem Mike Stollings

„Všichni bychom se měli zamyslet nad tím, jestli jsou drogy opravdu jen hrou. Na této fotografii je můj syn asi hodinu poté, co jej v pondělí odpoledne očistili a ošetřili lidé z pohřebního ústavu. Když jsme jej našli mrtvého, z uší mu tekla krev, vlasy měl také celé zakrvácené a ústa plná pěny. Jeho tělo bylo tak studené, že to vypadalo, jako kdyby jej právě vytáhli z lednice.“

Všichni věděli, že byl závislý

To ale ještě rozhodně nebyl konec jeho textu. Pokračoval: „Po mém synovi zůstalo jen jeho tělo a desetiměsíční miminko. Jeho syn je příliš malý na to, aby pochopil, co se stalo. Určitě však jednou přijde den, kdy se na svého otce začne ptát. Většina z nás věděla, že můj syn bere LSD, on se za to vlastně ani nestyděl.

Několikrát sliboval, jak s drogami přestane, měl od nás všech naprostou podporu. Bohužel, nikdy toho nenechal a byl tím posedlý. Vím, každý uživatel drog na ně neumírá, ale děje se to dost často. Můj syn si myslel, že má drogy pod kontrolou a je chytřejší než ony. A nyní už je jeho tělo pohřbeno. Už nikdy nebudu mít tu možnost s ním jít na procházku, nebo jezdit na kole.“

Nikdy na to nepřestane myslet

Mike se svěřil s tím, proč se rozhodl sdílet svůj příběh. Lidé zkrátka potřebují vědět pravdu. Drogy nejsou o zábavě, pohodě a bytí s přáteli. Často člověk, který je užívá, skončí špatně. On sám řekl, že stráví zbytek života přemýšlením nad tím, co jako otec mohl udělat jinak.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nedovolte, aby se něco takového stalo i vám. Pokud jste vy nebo někdo z vašich blízkých závislí na drogách, snažte se to řešit. Vyhledejte odbornou pomoc a především myslete na to, že to s vámi ostatní myslí dobře. Jednejte, dokud není pozdě na to zachránit sebe nebo svou rodinu před touto noční můrou.

Znáte někoho, kdo je závislý na drogách? Jak to řeší?

Zdroj: Reader’s Digest

Článek Miminko zůstalo bez otce, protože se ufetoval. Jeho dědeček vydal srdcervoucí varování pro všechny rodiče se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Jeho syn už byl také otec

Mikův syn zemřel na předávkování drogami. Dost dlouhou dobu bojoval se závislostí, jenže boj se mu bohužel nepodařilo vyhrát. Několikrát byl na léčení, ale nikdy se závislosti nedokázal zbavit. Na světě po sobě nechal ještě desetiměsíčního kluka. Společně s fotografií mrtvého syna napsal Mike na Facebook tento citlivý příspěvek:

iZdroj fotografie: Se souhlasem Mike Stollings

„Všichni bychom se měli zamyslet nad tím, jestli jsou drogy opravdu jen hrou. Na této fotografii je můj syn asi hodinu poté, co jej v pondělí odpoledne očistili a ošetřili lidé z pohřebního ústavu. Když jsme jej našli mrtvého, z uší mu tekla krev, vlasy měl také celé zakrvácené a ústa plná pěny. Jeho tělo bylo tak studené, že to vypadalo, jako kdyby jej právě vytáhli z lednice.“

Všichni věděli, že byl závislý

To ale ještě rozhodně nebyl konec jeho textu. Pokračoval: „Po mém synovi zůstalo jen jeho tělo a desetiměsíční miminko. Jeho syn je příliš malý na to, aby pochopil, co se stalo. Určitě však jednou přijde den, kdy se na svého otce začne ptát. Většina z nás věděla, že můj syn bere LSD, on se za to vlastně ani nestyděl.

Několikrát sliboval, jak s drogami přestane, měl od nás všech naprostou podporu. Bohužel, nikdy toho nenechal a byl tím posedlý. Vím, každý uživatel drog na ně neumírá, ale děje se to dost často. Můj syn si myslel, že má drogy pod kontrolou a je chytřejší než ony. A nyní už je jeho tělo pohřbeno. Už nikdy nebudu mít tu možnost s ním jít na procházku, nebo jezdit na kole.“

Nikdy na to nepřestane myslet

Mike se svěřil s tím, proč se rozhodl sdílet svůj příběh. Lidé zkrátka potřebují vědět pravdu. Drogy nejsou o zábavě, pohodě a bytí s přáteli. Často člověk, který je užívá, skončí špatně. On sám řekl, že stráví zbytek života přemýšlením nad tím, co jako otec mohl udělat jinak.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nedovolte, aby se něco takového stalo i vám. Pokud jste vy nebo někdo z vašich blízkých závislí na drogách, snažte se to řešit. Vyhledejte odbornou pomoc a především myslete na to, že to s vámi ostatní myslí dobře. Jednejte, dokud není pozdě na to zachránit sebe nebo svou rodinu před touto noční můrou.

Znáte někoho, kdo je závislý na drogách? Jak to řeší?

Zdroj: Reader’s Digest

Článek Miminko zůstalo bez otce, protože se ufetoval. Jeho dědeček vydal srdcervoucí varování pro všechny rodiče se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Dětství se neobešlo bez alkoholu

Heidi měla teprve třináct let, když se poprvé opila. Brzy se z toho stal její zvyk a ve čtrnácti letech už s kamarády běžně chodila popíjet. Něco bylo špatně už od samého začátku, jelikož dívka pila tak často, že se pro ni brzy stalo rutinou vypít dvojnásobek toho, co její vrstevníci. Přiznala, že již v tak útlém věku jí dělalo dobře být opilá. Alkohol jí dodával sebejistotu, po které velmi toužila. Poté co se napila, se cítila úžasná, krásná a nepřemožitelná. Tento pocit si tak zamilovala, že byla ochotna mu obětovat samu sebe.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Z častého popíjení se stala nutnost

Z popíjení se stal každodenní zvyk a v osmnácti letech Heidi denně vypila i několik lahví vína, aniž by jí to připadalo zvláštní nebo přehnané. Když dostala práci jako kuchařka na lodi, vše se ještě zhoršilo. Jakmile měli totiž zaměstnanci po práci, pořádně to na lodi roztáčeli. Dívka však byla zase o krůček napřed před ostatními a jen málokdy se stalo, že by do práce přišla naprosto střízlivá. Pravděpodobně byla příčinou lahev vodky, kterou měla vždy u postele.

Neuběhlo mnoho času a Heidi začala chodit do práce tak opilá, že o ni přišla. V této fázi života se cítila špatně, když po ruce neměla lahev a byla téměř permanentně pod vlivem. Když si ve dvaceti devíti letech našla přítele, podařilo se jí svoji závislost úspěšně na dlouhou dobu tajit. Jednou se však vrátila domů a zjistila, že se její přítel sbalil a odstěhoval. Našel totiž sedmnáct prázdných lahví poschovávaných různě po domě a i když věděl, že jeho přítelkyně poměrně hodně pije, tohle na něj bylo asi příliš.

Jedno z nejtěžších rozhodnutí jejího života

Seděla sama v bytě a věděla, že se musí konečně rozhodnout mezi tím, jestli stráví svůj život sama s lahví v ruce , než ji to nakonec zabije, nebo se sebere a vyhledá si potřebnou pomoc. Heidi se odhodlala a sebrala to, co z ní za ty roky závislosti zbylo, a nastoupila na léčení. Její cesta nebyla snadná a mnohokrát si myslela, že to vzdá a vrátí se ke staré známé láhvi vodky. Našla ale vůli a teď je už třetí rok úspěšný abstinent.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Svůj život zasvětila pomáháním lidí, kteří jsou v podobné situaci jako byla ona a dostala pracovní pozici v léčebném ústavu Tjele, kde byla sama na začátku léčení přijata. Pokusila se oslovit i svého přítele, který se k ní po nějaké době vrátil a podporuje ji v jejím odhodlání pomáhat. Heidi se svůj příběh rozhodla sdílet proto, aby dodala motivaci všem, kteří si něčím podobným procházejí a ukázat jim, že i oni mohou vést šťastný život bez alkoholu.

Každý si zaslouží být v životě šťastný

Příběhů jako je ten Heidi Purak je mnoho, ale stále ho mnohonásobně převyšují lidé, kteří svůj boj se závislostí vzdají. Pro každého takového člověka ale existuje naděje a v dnešní době je mnoho léčebných ústavů, kde podobným lidem pomáhají. Důležité je však udělat první krok a rozhodnout se, jestli život, který daný člověk vede je jeho nedostatek vůle, nebo jen způsob, kterým se trestá, protože cítí vinu za to, co se svým životem udělal.

Jaký je váš nejhorší zážitek spojený s alkoholem?

Zdroj: Reader’s Digest

Článek Již od 14 let byla alkoholičkou. Když to zjistil její přítel, beze slova odešel. Pak změnila svůj život od základu se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Napodobujete jeho náladu

Neustále se snažíte napodobovat náladu svého milovaného, ne však kvůli tomu, že byste se cítili více empatičtí. Děláte to z toho důvodu, že se bojíte, co se stane, když nebudete s partnerem na stejné vlně. Tak moc se staráte o udržení míru ve vztahu, až nakonec začnete předstírat své skutečné pocity.

Příliš žárlíte na nesmyslné věci

Je možné, že máte pocit, že váš vztah je ta jediná věc na světě, která vás může dělat šťastnými. A cítíte se v ohrožení, když si váš partner užívá jiné věci sám, bez vás. Můžete začít žárlit na jeho koníčky nebo na to, že chce trávit čas se svojí rodinou. Objevuje se to většinou, když si uvědomíte, že váš partner má i jiné věci, které ho dělají šťastným. Pozor na to.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Chcete, aby za vás rozhodoval

Nikdy nechcete dělat žádná rozhodnutí sami, protože se až moc bojíte odpovědnosti, kterou s sebou nese jakékoliv rozhodnutí. Často se přistihnete, že se podřizujete svému partnerovi a děláte to, co vám řekne. I když jsou vaše pocity zrovna opačné, nechcete mu říct svůj názor, protože se bojíte, že byste se pohádali.

Změnili jste se, abyste se mu líbili

Byli jste dříve někým, kdo se rád baví na party, a poté, co jste si našli partnera, se z vás stal tichý a zamlklý člověk? Když vám váš partner řekne, že má rád krátké vlasy, necháte se ihned ostříhat? Jasně, vlasy jsou ještě v pořádku, ale může to začít být až toxické. Například, když se snažíte zhubnout jenom proto, že vám to řekl váš partner.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Soustředíte se pouze na váš vztah

Najednou jste přestali udržovat jakékoliv společenské kontakty. Přestali jste se skoro stýkat se svojí rodinou a přáteli, i když na tom váš partner vůbec netrval. Neděláte vlastně nic jiného než to, že přemýšlíte pouze nad svým vztahem. Jste posedlí myšlenkou, že každý musí vidět, jak perfektní vztah máte, i když to tak třeba vůbec není.

Ignorujete váš šestý smysl

Můžete mít pocit, že vás partner už tolik nemiluje, a nebo se neustále hádáte, ale i tak stále zůstáváte ve vztahu. A to i když někde v hloubi srdce víte, že by bylo nejlepší se rozejít. Možná se snažíte udržet váš vztah jen z toho důvodu, že jste na svém partnerovi až moc závislí. Nedokážete si představit, že byste měli zůstat sami.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Neovládáte své emoce

Když je váš partner doma, jste celí rozzáření a máte skvělou náladu. Jakmile ale odejde například do práce, začnete být podráždění, vzteklí a bude vás najednou všechno štvát. Neustále přemýšlíte nad tím, co asi partner dělá, jestli na vás myslí nebo jestli vás stále miluje. Tyhle myšlenky podkopávají vaši vlastní sebedůvěru a štěstí.

Jakou máte zkušenost s toxickými vztahy?

Zdroj: Brightside

Článek 7 nevědomých signálů, že jste závislí na partnerovi. Nenechte ho rozhodovat o vašem štěstí, mějte osud pevně ve svých rukou se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Není důležitá kvantita, ale kvalita

A jak celou problematiku uchopit? Poměrně nový názor tvrdí, že bychom se na roli elektroniky v životech našich dětí měli dívat podobně jako na jejich jídelníček. Není totiž důležité množství jídla, ale jeho kvalita. Dítě tak klidně necháme přecpat mandarinkami, ale totéž množství bonbonů ukryjeme na nejvyšší polici a rozdáváme na příděl. Není tedy až tak důležité to, kolik času dítě sledováním tráví.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zaměřte se spíše na to, co sleduje. Aktivní zapojení je samozřejmě zdravější. Může jít o různé počítačové hry nebo videohry, kvízy, výukové programy apod. Pasivní sledování pak dělte na čas vzdělávací a odpočinkový. Ovšem i sledování dokumentů by mělo být prováděno s mírou, o velkém množství pohádek ani nemluvě. Není to tedy tak černobílé, jak se může zdát. I dobře vypadající hra mu nemusí dát vůbec nic apod.

U dětí do dvou let nemá elektronika smysl

Kdy dítě poprvé pustit k monitoru? Do dvou let je to zbytečné. Dítě si rychle zvykne na pohyblivé obrázky a další jednoduchou zábavu a později bude jen těžko hledat její rovnocenný ekvivalent v reálném světě. Od dvou let ho pak přivykejte postupně. Cesta, při níž se poprvé potká s mobilem nebo počítačem až ve škole, se rozhodně nedoporučuje, proti vrstevníkům by pak působil zaostale.

iZdroj fotografie: Unsplash

Navíc dnes moderní technologie tvoří významnou součást našeho života, takže vstupovat do jejich světa s handicapem není právě dobrý nápad. Mnohem lepší službu svému dítěti uděláte, pokud se mu od začátku stanete uvážlivým průvodcem a naučíte ho reagovat i na hrozby a nástrahy digitální reality. Potřebná míra je pak na vás. Pokud bude dítě apatické a bez zájmu o okolní svět, pak máte zcela jistě problém a budete potřebovat pomoc.

Článek Často opomíjený problém poslední doby aneb Jak se přemíra elektroniky podepisuje na dětech a jak poznat, že je dítě závislé? se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Pokud chcete být produktivní, telefon není správná cesta

Čím více času na svém mobilním zařízení trávíte, tím více obsahu konzumujete. Čtete různé příspěvky a články, hrajete hry, které vás pobaví, sledujete chytrá videa… Pořád si jen berete a kvůli tomu přestáváte tvořit, protože konzumujete to, co stvořili jiní. V jistém okamžiku byste se měli odtrhnout a všechny ty znalosti, díky telefonu získané, využít. Čest výjimkám, které přes mobil například fotí umělecká díla. 

iZdroj fotografie: Pixabay

Budete víc svobodní

Všimli jste si někdy, jak si lidé kdykoliv během konverzace vezmou mobil, projedou pár aplikací, zkontrolují, jestli něco nepřišlo, a zase jej vypnou? Na tom by nebylo nic až tak špatného, kdyby se tento jev neopakoval tak pětkrát za hodinu. Možná to děláte i vy samotní. Ani by vás nemuselo napadnout, že je to příznak závislosti, ale představte si, že by někdo pětkrát za hodinu usrkl z flašky alkoholu. To, že to dělají všichni, neznamená, že to není závislost. Zbavte se jí a bude se vám lépe dýchat. 

Článek Dobrý důvody, proč na chvíli odložit telefon. Méně stresu, lepší spánek a kvalita života o X úrovní výše jsou pouze začátkem se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.

Když se kamarádi nemohou stýkat fyzicky, stýkají se alespoň v online prostoru. To ale může mít velmi vážné důsledky, které mohou vyústit v závislost na internetových sítích, telefonech, tabletech i počítačích. A taková závislost může mít velmi vážné následky. 

iZdroj fotografie: Pixabay

Závislost na internetu stoupá

Dětí, které jsou závislé na internetu neustále přibývá. Moderní technologie nás obklopují všude, jsou nedílnou součástí našeho života, ale pokud jsme v jejich kontaktu velmi často, škodí to. To souvisí i s tím, že se rodiče o své děti čím dál více bojí, a tak jim pořizují mobilní telefony čím dál dříve. Ty se na nich velmi rychle naučí hrát hry a visí na telefonu více, než je zdrávo.

iZdroj fotografie: Pixabay

Dokáže je vtáhnout do sebe, děti ztratí potřebu sociálního kontaktu a pobytu na čerstvém vzduchu. S tím souvisí i to, že když si maminky na mateřské dovolené chtějí od dětí odpočinout, velmi často jim půjčují hry na svém telefonu, pouští YouTube a další aplikace s dětskými videím. Děti se tak téměř okamžitě naučí se zařízením zacházet. 

Článek Závislost na elektronických obrazovkách a telefonech ničí aktuální generaci dětí bez ohledu na jejich věk se nejdříve objevil na DámskýDeník.cz.