Zákaz rozdělávání ohně: V Česku platí jasná pravidla, porušení se trestá pokutou

Strážci Šumavy mezi lednem a srpnem 2025 zlikvidovali bezmála čtyřicet nelegálních ohnišť. Některá ještě doutnala, když na ně narazili. V Českém Švýcarsku jich za stejné období napočítali přes dvě stě, a to hlavně mimo samotný národní park, v okolní chráněné krajinné oblasti, kde lidé pravidla často podceňují. Problém není v tom, že by Češi nevěděli o zákazu. Problém je, že si ho špatně vykládají. Tři nejčastější omyly, „jsem přece mimo les“, „mám jen vařič“ a „v národním parku to někde půjde“, stojí za většinou přestupků. A za každým z nich stojí konkrétní paragraf a konkrétní pokuta.

Dvě vrstvy zákazu: les a chráněné území

Český právní rámec pro oheň v přírodě stojí na dvou pilířích. První tvoří lesní zákon. Ten zakazuje v lese kouřit, rozdělávat a udržovat otevřený oheň a tábořit mimo vyhrazená místa. A nejde jen o les samotný, zákaz otevřeného ohně platí i do vzdálenosti padesáti metrů od okraje lesa, pokud vlastník lesa neudělí výjimku. Porušení znamená přestupek s pokutou až 30 000 korun.

Druhý pilíř představuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Ten přidává přísnější režim pro chráněné krajinné oblasti a národní parky. V CHKO je oheň zakázán mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. V národních parcích platí totéž, a to mimo zastavěná území obcí. Pokuta pro fyzickou osobu tady může vyšplhat až na 100 000 korun. Stráž přírody má pravomoc zjistit totožnost a přestupek projednat příkazem přímo na místě.

Tři omyly, které lidi stojí peníze

„Jsem mimo les.“ Padesátimetrová zóna od okraje lesa je neviditelná, ale právně reálná. Louka těsně u stromů, mýtina, okraj cesty, pokud je vzdálenost menší než padesát metrů, platí stejný zákaz jako uvnitř porostu. Kamenný kruh z předchozích návštěvníků neznamená vyhrazené ohniště. Vyhrazené místo musí formálně určit vlastník lesa nebo orgán ochrany přírody.

„Mám jen plynový vařič.“ Tohle je nejrozšířenější iluze. Správa KRNAP ve svém FAQ výslovně uvádí, že otevřeným ohněm je i každý vařič, kde plane oheň, plynový, lihový, dřívkový. Návštěvní řád Šumavy jde stejně daleko a do zákazu zahrnuje všechny druhy turistických vařičů. Kdo si na Šumavě ohřeje polévku na plynovém vařiči mimo vyhrazené tábořiště, porušuje zákon.

„V národním parku to přece někde půjde.“ Půjde, ale jen na přesně vymezených místech, a ta se park od parku liší. Právě tady se láme nejčastější nedorozumění.

Park není jako park: Šumava, Krkonoše, České Švýcarsko

Jednotlivé národní parky mají sice společný zákonný základ, ale praktický režim se výrazně liší.

• Šumava drží nejtvrdší linii. Návštěvní řád zakazuje oheň na celém území parku včetně všech turistických vařičů. Výjimku mají pouze vyhrazená veřejná tábořiště. Strážci v roce 2025 nacházeli nelegální ohniště na Obřím hradu, Třístoličníku, Medvědí stezce, u Dračích skal nebo na Kozích Hřbetech, tedy hluboko v chráněném území, kam se lidé dostávají pěšky a kde hasičská technika nemá šanci rychle dojet.
• KRNAP má formálně vyhrazená ohniště, určená opatřením obecné povahy. Oheň je tam legální za podmínky, že ho návštěvník před odchodem uhasí tak, aby nedošlo ke znovuvznícení. Plynový vařič ale legální není, správa to říká jednoznačně.
• České Švýcarsko odkazuje na zákonný rámec vyhrazených míst a po devastujícím požáru z roku 2022 investovalo do prevence. Správa parku nasadila drony s termokamerou a softwarem na detekci kouře. Operátor dokáže vzlétnout během minut a vyhodnotit, zda jde o reálné ohnisko. Přes dvě stě opuštěných ohnišť, která strážci v roce 2025 zlikvidovali, ukazuje, že technika sama nestačí, problém je v chování návštěvníků.

Jak se vyhnout pokutě: praktický checklist

Pro každého, kdo chce v české přírodě legálně uvařit kávu nebo opéct špekáček, platí jednoduchý postup:

1. Ověřte, zda nejste v lese ani do padesáti metrů od jeho okraje. Pokud ano, smíte rozdělat oheň výhradně na vyhrazeném místě.
2. Zjistěte, zda se nenacházíte v CHKO nebo národním parku. Stačí mapa na webu příslušné správy.
3. V národním parku hledejte konkrétní vyhrazená ohniště, ne „staré kolečko z kamenů“, ale místo formálně určené správou parku.
4. Počítejte s tím, že plynový vařič v národním parku zpravidla není legální alternativa.
5. Před odchodem oheň důkladně uhaste: prolít vodou, promíchat popel i okraje, zkontrolovat, že nic nekouří a místo není teplé na dotek. Oheň může doutnat pod povrchem v hrabance a kořenech a znovu vzplanout i hodiny po zdánlivém uhašení.

Kdo tohle ignoruje, riskuje pokutu do 30 000 korun v běžném lese a až 100 000 korun v národním parku. Strážci kontrolují, drony létají a statistika 1 284 lesních požárů za jediný rok ukazuje, že nejde o formální hrozbu.