Ministr zahraničí Petr Macinka v televizní debatě označil ruské hokejistky za „mužatky“. Do 24 hodin se na něj sesypali hráči NHL, svaz i koalice.
Neděle 8. listopadu 2026, jedenáct dopoledne. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS sedí proti sobě Petr Macinka a Jan Lipavský. Téma: možný návrat ruských týmů do mezinárodního hokeje a lednové mistrovství světa žen do 18 let v Ostravě. Macinka nejprve řekne, že si nedokáže představit ruskou hymnu na českém ledě, dokud trvá válka na Ukrajině. Pak ale přehodí výhybku. Hokej je podle něj „mužský sport“, „feministky“ budou muset šampionát přežít bez účasti „ruských mužatek“. Lipavský reaguje okamžitě slovem „nechutný šovinismus“. Jenže skutečná bouře teprve přichází, a přijde z míst, odkud ji ministr zjevně nečekal.
Co přesně padlo ve studiu
Macinkův výrok nebyl vytržený z kontextu ani přeřeknutí v živém vysílání. Debata se točila kolem rozhodnutí IIHF z léta 2026, které Rusko pro sezonu 2026/27 nepustilo na řadu turnajů, a kolem čerstvého verdiktu Sportovní arbitráže (CAS), po němž federace znovu řešila implementaci případného návratu. Macinka se chopil tématu víz a ruské účasti, což je legitimní politická debata. Pak ale přidal vrstvu, která s geopolitikou neměla nic společného: zpochybnil samotnou existenci ženského hokeje jako plnohodnotného sportu a ruské hráčky označil hanlivě. Nešlo jen o jednu nešťastnou větu. Celá pasáž stavěla ženský hokej do pozice kuriozity vytvořené „feministickým tlakem“.
Hokejisté z NHL udeřili jako první
Reakce přišla ještě tentýž den a přišla z kabiny, ne z tiskového oddělení. Martin Nečas, útočník Colorado Avalanche, na Instagramu napsal, že nechápe, jak může někdo v takové funkci říct něco podobného. Brankář Anaheim Ducks Lukáš Dostál přidal delší příspěvek, v němž napsal, že se stydí za to, že takový člověk reprezentuje Česko jako ministr. Připojil se i Adam Klapka z Calgary Flames. Obránce Jaroslav Chmelař situaci shrnul dvěma slovy: „totální odpad“.
Aby bylo jasno: aktivní čeští reprezentanti v NHL se veřejně a jmenovitě pustili do úřadujícího ministra vlády. V českém hokeji je něco takového mimořádně neobvyklé. Hráči se tradičně drží od politiky stranou, zvlášť během sezony. Tady ale nešlo o politiku, šlo o respekt k jejich kolegyním na ledě.
Do kritiky se vzápětí zapojilo i vedení Českého hokeje. Prezident svazu Alois Hadamczik vzkázal, že ženský hokej má smysl a vidí to i sponzoři. Generální manažerka ženské reprezentace Tereza Sadilová reagovala věcně, ale tvrdě. Kapitánka juniorského týmu Aneta Tejralová řekla, že hráčky reprezentují Česko lépe než ministr.
Nejdřív „hysterie“, pak omluva
Macinkova první reakce byla přesně taková, jakou byste čekali od politika, který si neuvědomuje rozsah škody. Ještě večer 8. listopadu kritiku označil za „hysterii“. Blesku tvrdil, že mluvil výhradně o ruských hokejistkách a odkazoval na historii ruského „vylepšování“ sportovců. Jenže to je vysvětlení zpětně, ve studiu žádnou takovou distinkci neudělal. Celá pasáž mířila na ženský hokej jako celek.
O den později, v pondělí 9. listopadu po jednání vlády, přišel obrat. Macinka před kamerami přiznal, že jeho vyjádření bylo „velmi nevhodné“, a řekl, že ho to mrzí. Telefonoval Tereze Sadilové, aby se přes ni omluvil hráčkám. Sadilová osobní omluvu ocenila a poděkovala veřejnosti za podporu.
Mezi výrokem a omluvou uplynulo zhruba 26 hodin. Za tu dobu stačila TOP 09 vyzvat Macinku k rezignaci, koaliční partneři se od něj distancovali a ministr pro sport Boris Šťastný se veřejně postavil za ženský sport. Formální krok premiéra k odvolání jsme v dostupných zdrojích nedohledali, ale politický tlak byl zřejmý.
Proč je tohle víc než trapas
Macinka není ministr sportu, je ministr zahraničních věcí. A právě to celou kauzu posouvá. Člověk zodpovědný za diplomatickou reprezentaci Česka v zahraničí veřejně znevážil celý segment sportu, který mezinárodní hokejová federace i Mezinárodní olympijský výbor aktivně rozvíjejí a chrání. Mise IIHF výslovně mluví o podpoře mužského i ženského hokeje a o nulové toleranci k diskriminaci. MOV má vlastní pravidla pro genderově rovné zobrazování sportovkyň.
A pak je tu domácí kontext. České juniorky na MS žen do 18 let získaly v roce 2024 stříbro, v letech 2025 a 2026 bronz. V lednu 2027 hostí šampionát Ostrava-Poruba. Ženský hokej v Česku je na vzestupu, a ministr zahraničí ho právě před milionovým publikem shodil na úroveň kuriozity.
Podle nás je jádro problému právě v tomhle spojení: Macinka do debaty o Rusku vložil znevažování celého ženského sportovního segmentu. Kdyby zůstal u víz a hymny, vedl by legitimní politický spor. Místo toho dal najevo, že ženský hokej nepovažuje za skutečný sport. A čeští hokejisté, muži i ženy, mu to během jednoho dne vrátili způsobem, na který bude český sport ještě dlouho vzpomínat.