S pořádnou dávkou štěstí se dá na historické artefakty nevyčíslitelné hodnoty narazit na nejrůznějších místech. Senzační nález na konci května zaregistrovali památkáři v polském městě Józefow. Při běžných pracích na vlastní zahradě vykopala matka se synem v záhonu nenápadný předmět, který se ukázal být skutečnou vzácností. Jde totiž o několik tisíc let starý pozůstatek po našich předcích.

Odborníci jsou ze senzačního nálezu nadšení

Pazourková křemenná sekerka z mladší doby kamenné absolutně nadchla historiky. „Matka s chlapcem náhodou vykopali předmět, který se posléze ukázal být sekerou starou více než čtyři tisíce let. Už jen datování předmětu a skutečnost, že se jedná o neolitickou sekeru, jsou velmi působivé,“ cituje server Parenting konzervátora památek Mazovského vojvodství Marcina Dawidowicze.

Amatérský hledač pokladů se zapsal do dějin. S obyčejným detektorem kovů našel 1 500 let staré ryzí zlato

Odborníky zároveň mile překvapilo, že se o objevení sekerky vůbec dozvěděli. Není prý snadné rozpoznat, že jde o historicky cenný artefakt. „Takový nález je vzácný. Jsem ohromen tím, že někdo měl intuici identifikovat ho jako památku a informovat nás. Je to unikátní a velmi cenná věc,“ dodal Dawidowicz s tím, že by byl rád, aby nálezkyně i její syn dostali nějakou odměnu.

Unikátní sekerka je z mladší doby kamenné

Kde přesně vzácná sekerka z mladší doby kamenné nakonec skončí, není zcela zřejmé. Podle památkářů mají totiž velká muzea ve svých archeologických sbírkách podobných předmětů dost. Objev z konce května pravděpodobně poputuje do nějaké menší instituce, která pro něj najde lepší využití. Prozatím byl uložen u Zemského úřadu pro ochranu historických památek ve Varšavě.

Experti se shodují, že tisíce let stará křemenná sekerka souvisí se sídlištěm kultury šňůrové keramiky. Předměty z tohoto období se snadno rozpoznávají díky charakteristickému způsobu zdobení. Do hlíny se obtiskoval provaz či šňůra. Server Tysol upozorňuje, že věci specifické pro skupinu kultur provazové keramiky se vyskytují v oblasti sahající od jižní Skandinávie po Alpy a východní Karpaty. V Polsku lze největší koncentrace nalézt ve Slezsku, Kujavsku a jižním a jihovýchodním Malopolsku.