Dobrovolně chtěl ukončit svůj život. Teď je na vozíku a svého rozhodnutí lituje

Pan Mirek chtěl ukončit svůj život, protože neměl důvod dále žít. Vyskočil tak z okna, skončil ale na invalidním vozíku.

Muž v lese i Zdroj fotografie: Pexels
                   

Život je krásný. Ano, to si pravděpodobně řeknete, když zrovna zažíváte šťastné období. Když se vám narodí dítě, vnouče, prožíváte harmonický vztah s partnerem, přijdete domů z krásného divadelního představení či koncertu nebo například získáte povýšení v práci. Pak ale přijde pád. A to zákonitě, protože když jdou věci dlouhodobě jako po másle, jednoho dne ta pohádka musí skončit. Redakce webu Dámský Deník vyslechla příběh muže, ze kterého mrazí.

Sebevědomí ve výšinách

Měl jsem se dobře, ale nevážil jsem si toho. Chodil jsem se skvělou ženou, peněz jsem měl dostatek i na cestování a myslel jsem si o sobě, že jsem borec. Ano, mé sebevědomí nebylo nízké a stále rostlo. A to byl začátek konce,“ začíná své vyprávění Mirek L. z Prahy (32). Podle webu iDnes je právě velká míra sebevědomí spíše na škodu a může vést i k agresi a násilnickým výbuchům. „Žaneta byla skromná dívka, která mě měla opravdu ráda. Já si ale užíval obdivných pohledů jiných žen, i když to dál nikdy nedošlo,“ řekl nám muž.

Přihlaste se k našemu newsletteru a mimo jiné získáte možnost účastnit se soutěže a mít přehled o dalších nabídkách našich partnerů. Soutěž je pouze pro aktivní odběratele novinek.


3 tipy, které nakopnou vaše sebevědomí. Zdravou sebedůvěru nezískáte tím, že vás budou chválit ostatní

Rty dívky iZdroj fotografie: Pexels
Ženy po něm obdivně koukaly a jemu to dělalo dobře.

Zpětně se nemůžu divit, že mě podezřívala. Choval jsem se někdy opravdu jako idiot. Jednou jsem šel s kamarádem na pivo a trochu se to zvrtlo, vrátil jsem se domů až ráno. Spal jsem sotva pár hodin, když mě probudila s konfrontací, co že to mám v mobilu za fotku s polonahou ženskou. Vůbec jsem si nepamatoval, kdo to je, ale věděl jsem, že jsme se prostě jen bavili. Žanda si to nenechala vymluvit a opustila mě,“ popisuje Mirek.

Nyní toho lituje

Chyběla mi více, než jsem si dokázal přiznat, a zpytoval jsem svědomí. Pak mi umřela maminka. To byla další osudová žena v mém životě a já jsem poznal, že jsem úplně sám. Psychicky jsem se hroutil a jednou jsem prostě skočil z okna s tím, že chci umřít. No, přežil jsem. Teď jsem na vozíku, přišel jsem o práci a do konce života se budu bít do hlavy, že jsem udělal takovou blbost,“ říká smutně Mirek. Na invalidním vozíčku končí lidé různého věku a někdy bohužel i děti, jak Dámský Deník psal dříve.

Ruce vozíčkáře

Video: 126 tanečníků na vozíčku se stalo lidským kaleidoskopem. Choreografii nacvičili za týden

Vozíčkář iZdroj fotografie: Pexels
I na invalidním vozíku lze dosáhnout vysoké kvality života.

Situace je nyní pro vozíčkáře mnohem příznivější, než tomu bylo před 30 lety. Stejně jako každý z nich si i pan Mirek musí nejprve uvědomit, že život tím nekončí, jen se mění. Zkraje 90. let minulého století byla bezbariérovost neznámým pojmem, jak informuje NF OZP. Dnes je prakticky všude samozřejmostí, stejně jako vrátit kvalitu života lidem s postižením.

Proč myslíte, že je přemíra sebevědomí na škodu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Hana Tvrdá

Zobrazit další články