Zdeněk Troška nemá rád Slunce, seno, jahody. Podle něj je film zkažený

Populární režisér Zdeněk Troška právě oslavil sedmdesátiny, užívá si důchodu a natáčení už pověsil na hřebík. Pod jeho taktovkou vznikly legendární perly české kinematografie, jako film Bota jménem Melichar, pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo trilogie Slunce, seno. Je paradoxní, že právě divácky velmi úspěšné komedie o svérázných obyvatelích jihočeské vesničky Hoštice, kde sám vyrůstal, nemá režisér v lásce. Respektive zrovna první díl ze série filmů, a to Slunce, seno, jahody.

Režisér prý zesměšňoval družstevníky

Spousta hlášek z Troškových filmů zlidověla bez ohledu na to, jak díla přijala kritika. Desítky let po natočení trilogie Slunce, seno se lidé stále baví a používají vtipné bonmoty, jako třeba „Máš místo mozku z piva kostku“, „Velebnosti, jdu blejt“ nebo „Ne že bych udávala, ale hlásit se to musí“. Režisér do trilogie promítl zážitky ze svého dětství. „Já jsem jako dítě dlouho chodil na náboženství u nás v Hošticích a dlouho jsem ministroval u pana faráře, podle kterého jsem napsal postavu faráře Otíka ze Slunce, seno,“ cituje Trošku iDnes.

Jenže první ze série komediálních klasik o vesničanech z jižních Čech režisér nemá v oblibě. „A já zrovna Slunce, seno, jahody vůbec nemám rád, protože ten film je zkažený,“ překvapivě prohlásil Troška. Objasnil i důvody, proč své dílo považuje za nepovedené. Film prý mohl být mnohem lepší. „Musel jsem z něj vystříhat zhruba deset minut, ve kterých jsem prý zesměšňoval socialistické družstevníky. Pro mě tedy film nedrží pohromadě. Vím, co všechno tam chybí,“ dodal režisér.

Slunce, seno a pár facek drží rekord

Navzdory režisérově kritice se jeho komedie staly nesmrtelnými. Obsadil do nich herecké hvězdy, jako byla Helena Růžičková, Miroslav Zounar nebo Jiřina Jirásková. Ale šťastnou ruku Troška měl i při výběru neherců. Ve filmu jeho sousedé z Hoštic zazářili parádně. Nejvíc asi Marie Švecová v roli nezapomenutelné drbny Mařenky Kelišové. Režisér dal role i svým rodičům. Otec Václav se blýskl jako starý Konopník a maminka Růžena si zahrála matku doktora Káji.

Ze snímků, které Troška natočil, je vesnická trilogie zřejmě nejpopulárnější. Druhý díl  Slunce, seno a pár facek dokonce vidělo za půl roku od premiéry v červnu 1989 na 4,2 milionu diváků. „To je, jak jsem se dozvěděl, nejvíc v historii československého filmu vůbec,“ libuje si režisér, jehož filmy jako Babovřesky nebo Kaměňák jsou trnem v oku kritiků. „Kdysi mě to mrzelo, pak jsem několik kritiků poznal a jsem v klidu. A abych dělal film jen proto, abych se zavděčil tuctu kritiků, to ani omylem,“ uzavřel Troška.