Počítačové hry jsou velmi oblíbené a mnoho lidí je hraje. Hranice k závislosti na PC hrách je ale křehká – a někdy může prasknout.
Do spirály nevyhnutelných okolností se člověk dostane, aniž by vůbec věděl jak. Stačí přitom tak málo. Sociální sítě, internet a elektronika ovlivňují každodenní život každého z nás, jak se i redakce webu Dámský Deník shodla. A to jak pozitivně, tak i negativně. Jak ale poznat, kdy je něco přes čáru, a uvědomit si problém? K čemu může zdánlivě nevinné hraní her vést?
Lásku jim každý záviděl
„S Mirkem jsme se znali odmalička a kamarádství postupně přerůstalo v lásku. V 19 letech jsem otěhotněla poprvé, o dva roky později jsme se vzali. Krátce po svatbě se narodil i náš druhý syn. Měli jsme velice harmonický vztah, který nám naše okolí závidělo. Opravdu jsme se milovali a věřili si. Když přišel Mirek z práce a chtěl si jít odpočinout, samozřejmě jsem mu to nezakazovala, naopak, chápala jsem, že potřebuje relaxovat. Vůbec mě přitom nenapadlo, ani na moment, že hraní her na počítači může vést k závislosti,“ říká smutně Lucie.
„Do pracovny se zavíral čím dál tím víc, za námi chodil jen pro jídlo, ale postupně si přestal všímat mě a hlavně dětí. Dlouho jsem před tím zavírala oči, navíc po 2 porodech jsem se změnila a říkala jsem si, jestli není problém ve mně. Trvalo mi asi zbytečně dlouho, než jsem si vše uvědomila. Když jsem ho konfrontovala, vysmál se mi, že jsem hysterka,“ popisuje Lucie dál. Jak poznat závislost, informoval Dámský Deník už dříve.
Peníze se ztrácely
„Měli jsme každý svůj bankovní účet, ale znali jsme přístupová hesla toho druhého. Zdálo se mi, že se peníze z mého účtu nějak ztrácejí. A pak nám přestala fungovat elektřina. O tyhle věci se vždy staral Mirek. Můj vlastní muž mě okrádal, aby v některé ze svých her kupoval virtuální nesmysly. Byli jsme na mizině,“ říká vyčerpaně žena. Virtuální svět může být mnohem zajímavější než ten skutečný, varuje také iDnes.
„To už bylo moc. Mirek měl úplně nepřítomný pohled, když jsem to s ním chtěla řešit, a asi mě opravdu nevnímal. Pohrozila jsem, že vezmu děti a rozvedu se s ním. Ani nemrkl okem a hrál dál. Poslední kapkou bylo, když jsem zjistila, že ho z práce vyhodili. Ani intervence rodiny nepomohla. Zažádala jsem o rozvod a biju se do hlavy, že jsem neviděla signály mnohem dřív,“ popisuje Lucie. Podle webu Novinky končí téměř polovina manželství nezdarem.