Osamělost může být pro seniory smrtelná. Hlavním protijedem jsou zážitky s rodinou a přáteli

Mezi faktory ovlivňující zdraví starších lidí patří také osamělost a s ní spojená psychická nepohoda. I starší lidé touží po pravidelném kontaktu se svým okolím.

smutná seniorka i Zdroj fotografie: iStock
                   

Kruh se postupně zmenšuje. S přibývajícími lety se starší lidé účastní také příliš mnoha pohřbů. Přátelství, která je spojovala po desetiletí, zanikají, když společníci odejdou do důchodu, odstěhují se nebo onemocní. Sylvia Franková, která se v roce 2014 přestěhovala do rezidence pro nezávislé bydlení na dolním Manhattanu, může v těchto dnech poslat e-mail nebo zavolat jednomu dlouholetému příteli na Floridu. Jiný v Queensu trpí lehkou demencí a nejspíš zvolá: „Nemluvil jsem s tebou už měsíce!“, i když ve skutečnosti spolu mluvili předevčírem.

I náhody svedou cizince dohromady

Naštěstí se i v pokročilém věku vytvářejí nové vztahy. Syn paní Frankové jí neustále říkal, že se do stejného zařízení chystá nastěhovat sestřenice jejího kolegy, Judy Sanderoffová. Vyhledaly se navzájem. Nyní spolu 91letá paní Franková a 96letá paní Sanderoffová téměř denně snídají a mnohokrát večeří ve dvou nebo s dalšími přáteli. Paní Sanderoffová strávila Den díkůvzdání s rodinou paní Frankové v Brooklynu. Společně se přihlásily na autobusové výlety do Muzea umění a designu, na historická místa v Harlemu a do kasina v Pensylvánii.

Přítelkyně si povídaly o novinkách, politice a o svých rodinách. Když paní Franková jednoho rána nepřišla dolů na snídani, paní Sanderoffová se telefonicky zajímala o důvod její absence. Paní Franková začala místo odpovědi pečlivě zkoumat kamarádčin jídelníček, následně vyslovila otázku: „Jaký má smysl brát léky na krevní tlak, když všechno posolíte?“ Paní Sanderoffová na to tenkrát odpověděla: „Takto se na to nedívejte. Ale opravdu ne. V tomhle věku se říká, že se člověk seznamuje.“

Lidé jsou vděční za vřelost

„Mám pocit, že jsem si v Sylvii našla opravdovou kamarádku,“ řekla paní Sanderoffová o paní Frankové. Mluvila se staršími lidmi, kteří také navázali přátelství v pozdním věku. Ačkoli truchlí nad ztrátou, jsou vděční za to, že u bývalých známých stále nacházejí vřelost, společné hodnoty, zájmy, pochopení a důvěru. „Potřeba, již máme celý život, tedy lidé, kteří nás znají, váží si nás, přinášejí nám radost, ta nikdy nezmizí,“ říká Barbara Moscowitzová, vedoucí geriatrická sociální pracovnice v Massachusettské všeobecné nemocnici.

iZdroj fotografie: Pexels

Způsob, jakým upřednostňujeme přátelství, se může vyvíjet. V praxi to znamená, že v určitých částech života máme menší potřebu sociálního kontaktu než v těch ostatních. Laura Carstensenová, psycholožka ze Stanfordovy univerzity, vytvořila vlivnou teorii nazvanou Socioemocionální selektivita. Když lidé cítí, že se jim zbývající čas krátí, zbavují se povrchních vztahů a soustředí se na ty, které považují za nejvýznamnější. Ve většině případů jsou to ty rodinné.

Výzkumy potvrdily negativní účinky

„Více investují do zbývajících vztahů,“ říká Gary Kennedy, ředitel geriatrické psychiatrie v lékařském centru Montefiore. „Přátelství spíše optimalizují, než aby se je snažili maximalizovat.“ Význam těchto vazeb podtrhuje řada nedávných výzkumů. Sociální izolace a osamělost může starší lidi vážně psychicky i fyzicky poznamenat. Podle údajů Úřadu pro sčítání lidu žije ve věku nad 75 let osaměle téměř čtvrtina mužů a téměř padesát procent žen. Můžeme z toho předpokládat rizika plynoucí z izolace a nedostatečně zalidněného, odloučeného života.

„Nikdo neřeší každodenní potřeby jednotlivce. Tedy jídlo, léky a návštěvy lékaře,“ vysvětluje paní Moscowitzová. „Lednička je prázdná, ale není komu zavolat. Lidé trpí zoufalstvím a zároveň ponížením.Trpí také vyšší úmrtností a zvýšeným rizikem výskytu deprese, úpadku kognitivních funkcí a nemocí, jako je ischemická choroba srdeční. Ale i lidé, kteří nejsou izolovaní, se mohou cítit osamělí, což je subjektivnější stav. „Moji přátelé se přestěhovali na Floridu a do Kalifornie,“ říká 79letá paní Shelley Younerová.

Plány občas nemusejí být reálné

Říkali: „Přijeď nás určitě navštívit”. Sama se však nedávno přestěhovala do Hebrejského domova v Riverdale v Bronxu. „Prezident Obama se mi ozve dřív než moji přátelé,“ ironicky, ale zároveň smutně dodává. Osamělost přináší svá vlastní nebezpečí. Studie prokázaly souvislost s vyšším krevním tlakem, s rizikovým zdravotním chováním, jako je nechuť k jakýmkoliv činnostem, kouřením a s demencí. Výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Francisku sledovali 1 600 účastníků. Jejich průměrný věk činil jednasedmdesát let.

iZdroj fotografie: Pexels

Zjistili, že u těch, kteří uváděli pocit osamělosti, se častěji objevily potíže s běžnými činnostmi denního života. I když studie kontrolovala i socioekonomický status a zdravotní stav, osamělí lidé měli stále vyšší úmrtnost: Téměř třiadvacet procent z nich zemřelo do šesti let ve srovnání se čtrnácti procenty těch, kteří osamělí nebyli. Je proto povzbudivé slyšet, jak paní Younerová jásá nad svou novou přítelkyní, 87letou Shirley Zweibelovou. „Neustále si spolu povídáme,“ řekla paní Younerová. „Shelley nemůže přestat mluvit, to je ten důvod,“ zažertovala paní Zweibelová.

Odlišující se standardy přátelství

„Když jste dítě a řeknete, že máte kamaráda, ani nevíte, co to vlastně znamená. V tomhle věku to jde do hloubky,“ dodala. „Starší lidé si pravděpodobně osvojili důležité vztahové dovednosti,“ říká Rosemary Bliesznerová, významná profesorka lidského vývoje ve Virginii a dlouholetá výzkumnice přátelských vztahů. „Jsou docela tolerantní k nedokonalostem a zvláštnostem přátel, více než mladí dospělí,“ řekla. „Když jste starší, přinášíte si do přátelství mnohem více zkušeností. Víte, kvůli čemu stojí za to se hádat a kvůli čemu ne.“

Mnoha starším lidem velmi pomohl život v komunitách důchodců a domovech pro seniory. Tedy právě v místech, kterých se tolik lidí bojí. Mohou poskytnout blízkost, společné aktivity a větší okruh potenciálních přátel. Pětaosmdesátiletá Flo Jakubiaková opustila svůj byt v Sun City v Arizoně před rokem, když cítila, že se společensky vyčleňuje. „Nikdo tam o mně nevěděl,” řekla. V centru pro nezávislé bydlení našla přátele, se kterými se může společně najíst, podívat se na film a zahrát si kanastu.

Upřímnost vytváří silné pouto

Svou roli však hraje i náhoda. Sandi Schwartzová se se svými dvěma nejbližšími přáteli seznámila před několika lety, když potkala známou na autobusové zastávce ve Fair Lawnu ve státě New Jersey. Partner paní Schwartzové byl v té době krátce umístěn v ústavu. Přiznala se k osamělosti a depresím. Cizí žena sedící na zastávce si vzala telefonní číslo paní Schwartzové, řekla, že jí zavolá, a také zavolala. „Vždycky jí říkám, že mi zachránila život,” vypráví paní Schwartzová. Nyní si se dvěma blízkými kamarádkami, kterým je kolem osmdesáti let, denně telefonují.

iZdroj fotografie: Pexels

Každý týden se scházejí. Vzhledem k přesvědčivým důkazům, že přátelství skutečně pomáhá zachraňovat životy a podporovat zdraví, si sociální pracovníci a vědci přejí, abychom jeho ústřední roli věnovali více pozornosti. Ředitelé aktivit, pracovníci center pro seniory a rodinní pečovatelé souhlasí, že existují lepší způsoby, jak pomoci starším lidem zůstat v kontaktu s přáteli, na kterých jim záleží, nebo se seznámit s novými. Všichni jsou ochotni vozit příbuzné na návštěvy lékařů, ale dopravovat je na schůzky s přáteli může mít stejný význam.

Zbytek rodiny by měl spolupracovat

„Zažil jsem tyto dojemné chvíle,” řekl mladší syn Sylvie Frankové, Michael Lasky. Loni na jaře měla paní Franková vážné problémy se srdcem a strávila dva týdny v nemocnici, pak další dva týdny na rehabilitaci. Pan Lasky telefonicky informoval ustaranou Judy Sanderoffovou o stavu své matky. Když ji po měsíci odvezl domů, čekalo je nečekané přivítání. „Judy dala mámě na dveře balonky,” vzpomíná pan Lasky. „Pak nás přivítala a dobrých deset minut se objímaly.”

iZdroj fotografie: Pexels

Případ rodiny Frankových skvěle poukazuje na důležitou roli rodiny v procesu vytváření okruhu známých staršího člověka. Ti se postupem času stávají svým způsobem většími dětmi, které potřebují větší množství pozornosti, než tomu bylo dřív. Rodina by s nimi měla spolupracovat, vyslechnout je a zajistit jim dostatek lidského kontaktu. Může tím předejít mnoha nepříjemnostem spojených s osamělostí.

Jakou máte zkušenost s problematikou osamělosti?

Zdroj: Express

Diskuze Vstoupit do diskuze
50 lidí právě čte
Autor článku

Klára Stružová

Zobrazit další články