Kuřecí stehna i špalíčky ze známého řetězce nesměly být vůbec v prodeji. Inspekce popsala, co s masem bylo špatně

Inspektoři odebrali oba vzorky v prodejně na Sokolovské ulici v Praze 9 ve stejný den, 18. září 2026. Jedno balení mělo datum použitelnosti právě ten den, druhé o den později. Maso tedy nebylo po expiraci, neleželo týdny v regálu. Přesto z něj šel cítit nepřehlédnutelný pach. SZPI u obou výrobků zaznamenala totožný nález: „netypická, nepříjemná, cizí vůně po zkaženém mase.“ Obě šarže skončily na webu Potraviny na pranýři s nařízením stažení z prodeje. A protože data použitelnosti dávno uplynula, jediné místo, kde na ně spotřebitel ještě může narazit, je domácí mrazák.

Které výrobky přesně inspekce označila

Abyste si mohli zkontrolovat mrazák, uvádíme kompletní identifikaci obou záchytů:

Klíčový detail: samotná značka Lidl k identifikaci nestačí. Hledat je třeba kombinaci názvu, šarže a data použitelnosti na obalu. Kdo obal vyhodil, nemá bohužel jiný spolehlivý identifikátor.

Proč maso nesmělo být v prodeji

Nejde o kosmetickou vadu ani o „horší kvalitu“. Oba výrobky SZPI zařadila do kategorie nebezpečných potravin. Podle české legislativy se potravina nepovažuje za bezpečnou, pokud jeví známky kažení, a přesně to inspektoři zaznamenali. Zápach po zkaženém mase není jen nepříjemný. Signalizuje rozkladné procesy, při nichž se v mase mohou množit škodlivé bakterie.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v tomto kontextu upozorňuje na důležitou věc: potravina může být nebezpečná i bez viditelného zápachu, ale platí to i obráceně; maso, které zapáchá, s vysokou pravděpodobností obsahuje patogeny. Domácí zmrazení přitom bakterie nezabíjí, pouze zastavuje jejich růst. Po rozmrazení se rozmnožování obnoví.

Veřejně potvrzený je záchyt v prodejně na Praze 9. Zda stejné šarže putovaly i do dalších prodejen Lidlu po republice, se z otevřených zdrojů nepodařilo doložit; SZPI na kartách uvádí pouze místo kontroly, nikoli distribuční mapu.

Šest týdnů, několik záchytů, jeden řetězec

Pražský případ není ojedinělý. Během zhruba šesti týdnů se u Lidlu objevila celá série problémů s drůbežím masem:

• 10. září 2026 – varování SZPI před kuřecími paličkami s laboratorně potvrzenou salmonelou, notifikace do evropského systému RASFF.
• 8. října – dvě další šarže kuřecího masa se Salmonella Infantis.
• 19. října – kuřecí prsní řízek se zápachem po zkaženém mase, prodejna v Mukařově.
• 20. října – mleté kuřecí stehenní maso se salmonelou, prodejna v Litoměřicích.
• 23. října – aktuální dva záchyty z Prahy 9.

Střídají se tu dva odlišné typy závad. U salmonelových případů šlo o laboratorně potvrzený patogen. U aktuálního pražského záchytu a mukařovského řízku inspekce zjistila senzorickou vadu, tedy zápach. Salmonela u těchto dvou šarží veřejně potvrzena nebyla. Pro spotřebitele je ale praktický závěr stejný: nekonzumovat.

Podle nás je podstatné, že se problémy opakují napříč prodejnami i dodavateli; jednou český výrobce, jindy rumunský, jednou mikrobiologie, jindy senzorická závada. To naznačuje spíš systémovou slabinu v kontrolních procesech řetězce než izolované selhání jednoho dodavatele.

Co na to Lidl a co hrozí

Mluvčí Lidlu k říjnovému případu podle serveru TN.cz uvedla, že řetězec „ihned po obdržení podnětu začal situaci intenzivně řešit s dodavatelem, který ji dále řeší přímo s výrobcem,“ a že produkci bude s dodavatelem „velmi pečlivě monitorovat.“ Konkrétní sankce vůči firmám RABBIT nebo Avicarvil Fresh veřejně popsány nebyly.

V dřívějším vyjádření k salmonelovému případu Lidl zdůrazňoval, že jeho produkty procházejí pravidelnými několikastupňovými kontrolami v akreditovaných laboratořích. Jak tedy maso se známkami kažení prošlo až do regálu? SZPI připomíná, že za bezpečnost odpovídá provozovatel potravinářského podniku a že státní kontroly jsou rizikově cílené, nikoli plošné. Nejpravděpodobnější scénář je selhání někde mezi výrobou, logistikou a prodejnou, ať už jde o teplotu při přepravě, integritu balení, nebo pozdní rozvoj kažení u konkrétní šarže.

Zákon o potravinách stanoví u vybraných přestupků horní hranici pokuty až 50 milionů korun. U zářijového salmonelového případu SZPI výslovně oznámila zahájení správního řízení o uložení pokuty. Zda totéž čeká prodejce i tentokrát, veřejné záznamy zatím neuvádějí.

Co dělat, když maso najdete doma

Pokud v mrazáku objevíte balení odpovídající šaržím z tabulky výše, postup je jednoduchý:

• Nekonzumovat, ani po důkladné tepelné úpravě.
• Obal nevyhazovat, poslouží jako doklad při reklamaci nebo podnětu.
• Reklamovat v prodejně nebo podat podnět ke kontrole přímo na SZPI s uvedením názvu výrobku, šarže, data použitelnosti a adresy prodejny.

iZdroj fotografie: DMCGN / Creative Commons / CC-BY-4.0

Kdo maso již snědl a pociťuje průjem, křeče v břiše, zvracení nebo horečku, měl by kontaktovat lékaře, zejména při krvavém průjmu, teplotě nad 38,9 °C nebo příznacích trvajících déle než dva dny.

Dva balíčky kuřecího z jedné pražské prodejny by samy o sobě nemusely budit velkou pozornost. Jenže zasazené do série záchytů, která se u Lidlu táhne od září, vykreslují obraz, který si žádá víc než jen „intenzivní řešení s dodavatelem.“