„Měla jsem výčitky, že moje matka zemřela kvůli mně. Když zestárla, byla nesnesitelná“

Když žena vešla do pokoje, její matka ležela na podlaze. Byla mrtvá. Paní Iva cítila hrozné výčitky, že tentokrát přišla později než obvykle, ale pak si uvědomila, že je její máma již v rukou Božích. Navíc později dostala znamení, že tato smrt je pro ni tím nejlepším řešením. S tímto příběhem se svěřuje čtenářka paní Iva Dvorská v dopise, který zaslala do redakce.

Nejstarší dcera zdědila velký majetek

Paní Dvorská vyrůstala na vesnici s matkou, otcem a dvěma sestrami, nejstarší Jitkou a mladší Janou. Od malička byly vedeny k víře v Boha a tradici, která byla rozšířena v celém okolí. Podle ní se jedno dítě muselo postarat o rodiče, až to budou potřebovat. Tato role padla na Jitku, která také zdědila největší pozemek, na kterém jí otec nechal postavit velký dům s hospodářskou budovou. Získala tedy majetek, ale na oplátku se následně musela o své stárnoucí rodiče postarat.

Otec brzy zemřel, a tak v domě žila se svým manželem, synem a matkou. Její sestra Jana se odstěhovala do Ameriky a paní Dvorská do několik kilometrů vzdálené vesnice na statek svého muže. Bylo jí Jitky líto, protože kvůli jejich manipulativní matce, která si stále stěžovala na vymyšlené zdravotní problémy, začal její švagr pít. Ani jedna ze sester na Jitčino dědictví nežárlila, byly rády, že mají klid a o toxickou matku se nemusí starat.

Po smrti sestry se musela starat o matku

Život pod matčiným neustálým tlakem a stěžováním si a následný rozvod s manželem se podepsal na Jitčině zdraví. Velmi zhubla a nakonec zemřela na infarkt. Její srdce nejspíše neuneslo vše, co musela zažívat. Protože její syn zdědil veškerý majetek, měl se o svou babičku postarat. Rozhodl se však vše prodat, a tak péče o manipulativní matku připadla na paní Dvorskou. „Devět měsíců jsem tě nosila pod srdcem, tak se teď o mě musíš postarat. Půjdu bydlet k tobě, je to tvoje povinnost,“ řekla ženě její matka.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dodnes je svému manželovi vděčná za to, že jí to nedovolil. Nakonec matce pronajali pokoj v blízkém domově, na který přispívala i sestra Jana. Paní Dvorská ji přesto dvakrát denně navštěvovala a nosila jí jídlo. Musela poslouchat její stížnosti a s nastupující demencí i urážky a křik. Fyzický stav matky se zhoršoval, takže vyžadovala stále větší péči. Paní Dvorská toho měla občas dost a cítila se víc a víc unavená. Její matka byla nesnesitelná.

Jednoho dne se konala mimořádná mše, kvůli které se žena rozhodla přijít za svou mámou o dvě hodiny později. Modlila se a prosila Boha o odpuštění a pomoc se svou matkou. Když za ní přišla, našla ji ležet mrtvou na podlaze. Měla hrozné výčitky svědomí, že kdyby přišla včas, mohla ji zachránit. Podle lékaře však stará paní utrpěla tak těžkou mrtvici, že byla mrtvá okamžitě. Paní Dvorská nakonec pochopila, že Bůh věděl, co dělá, a tak si matku již povolal k sobě. Mši, kvůli níž se opozdila, brala jako znamení.