Nelíbí se jí, že by dědictví otce mělo připadnout jeho nové ženě: „Vzala mi tátu a dětem vnoučata, teď zaplatí ona“

Po přečtení několika článků, v nichž se čtenáři svěřují se svými problémy, se paní Olina V. také rozhodla podělit o svůj příběh. Momentálně je v situaci, která ji velmi trápí, ale stojí si za svým. Její nevlastní matka po ní chce, aby se vzdala dědictví po zemřelém otci, ona na to však nemíní přistoupit. Byl to přece její otec, navíc svou macechu nikdy neměla ráda.

Vše bylo fajn do doby, než si otec našel Alenu

Rodiče paní Oliny se rozešli, když jí bylo 8 let. Jejich manželství bylo jako na houpačce a postupem času se hádali častěji a častěji. Nakonec se tedy rozhodli, že se otec odstěhuje, ale stanovili si vlastní pravidla. Každou neděli k nim chodil na oběd a zůstával až do večera, aby mohl trávit část víkendu se svou dcerou. Byl s ní tak často, jak jen mohl, vyzvedával ji ze školy a ona chodila k němu do bytu, který si po rozchodu koupil. Jejich rozhodnutí bylo pro všechny strany vyhovující a vše klapalo dobře.

Ale jen do té doby, než otec poznal Alenu. Byla o dvanáct let mladší než on a úplně mu zamotala hlavu. Od začátku jejich vztahu se jejich pravidelné neděle staly nepravidelnými, až skončily úplně. Alena raději vymýšlela víkendové aktivity, výlety a cesty do zahraničí, jen aby její partner nemohl trávit čas se svou původní rodinou. Když po roce vztahu požádal o rozvod, paní Olina věděla, že je konec. Když se navíc její táta oženil, bylo jasné, že si jej jeho nová manželka dokonale přivlastnila.

Své části dědictví se rozhodně nechce vzdát

Olinin tatínek vždy vydělával spoustu peněz, takže dům nechal bývalé ženě a dceři a koupil byt a velkou zahradu, ze které nechal udělat nádhernou oázu klidu. Přestože svou dceru finančně podporoval a platil vysoké alimenty, jí nejvíc chyběla jeho přítomnost. Chtěla s ním trávit čas – Vánoce, svátky, narozeniny –, ale nemohla, protože byl stále zaneprázdněný a se svou novou manželkou. Když se paní Olina vdala, dostala od otce byt a auto. Porodila dvě děti a doufala, že to přiměje jejich dědečka navštěvovat je častěji, ale bohužel.

Alena jim zakázala chodit na jejich zahradu, protože nesnáší dětský křik. Olině bylo jasné, že ji její macecha nemá ráda a žárlí na ni, proto si svého muže přivlastňovala a neustále jej zabavovala, aby nemohl svou dceru a vnuky vídat. Před třemi lety vážně onemocněl a jeho žena se o něj celou tu dobu musela starat. „Záměrně jsem jí nepomáhala, byla to její povinnost, když byla jeho manželka,“ svěřila se paní Olina. Nedávno její otec zemřel a Alena Olině řekla, aby se vzdala své části dědictví a věnovala ji jí.

Když s tím paní Olina nesouhlasila, oznámila jí, že nemá peníze na účtu, takže ji nemůže vyplatit. To ji ale neodradilo a řekla své maceše, ať prodá byt nebo zahradu. Přece jí nenechá částku ve výši téměř dvou miliónů. „Nikdy jsem ji neměla ráda a ona mě taky ne. Navíc mi vzala otce a mým dětem dědečka. Byla bych hloupá, kdybych jí svoji část dědictví přenechala. Jen ať trpí a uvědomí si, jak se celou tu dobu chovala,“ popisuje své pocity paní Olina.