„Myslela jsem, že si lásku musím zasloužit,“ popisuje svůj nešťastný vztah 44letá žena

Práce na plný úvazek, dvě děti, dům, manželovo podnikání a nemocná tchyně. Všechno tohle zní opravdu náročně, navíc když to musí obstarat jediný člověk. Celý tento výčet ležel na bedrech paní Eleny, která si stále říkala, že vše zvládne, protože kdo jiný by to měl udělat než ona? Paradoxně ji nakonec zachránila její vlastní nemoc. Po zamyšlení se nad celým svým životem si uvědomila, že takto jistě žije mnoho dalších žen. Tvrdě pracují, jen aby si zasloužily lásku a vyslechly slova chvály.

Prakticky dělala doma služku

Paní Elena Janková je čtyřicetiletá žena, která vystudovala ekonomii. Hned po škole nastoupila na pozici účetní, kde je dodnes. Práce ji velmi baví, již jako malá holčička měla ráda čísla a peníze. S manželem se seznámila těsně po škole a po několikaletém vztahu se jim narodil syn, dva roky poté i dcera. Po mateřské dovolené se však okamžitě vracela do práce, rodičovskou dovolenou tedy nevyužila, byly totiž potřeba peníze. Od té doby utíkal její život jako na běžícím páse.

iZdroj fotografie: Pexels

Prakticky se nezastavila. Každé ráno musela odvést děti do jeslí a do školky, poté do školy, jít do práce, po práci vyzvednout děti a odvést je do kroužků. Poté rychle přijít domů, uvařit, uklidit, vyžehlit manželovi košile, udělat s dětmi úkoly a nakonec padla do postele úplně vyřízená. Když navíc přišel manžel s tím, že si založí firmu, vše se ještě zhoršilo. Denně jí domů nosil faktury, které musela zpracovávat, protože je přece účetní. Resty doháněla o víkendu. Její manžel jej proležel u televize, občas se uráčil vzít děti na hodinu ven.

Její nemoc ji paradoxně vyléčila

Přestože paní Janková dělala, co mohla, její muž byl stále nespokojený. Ať už proto, že nemá dobře vyžehlené košile, nebo po obědě nebyl ke kávě upečený dort. I když tedy jeho žena padala téměř na ústa, stále se snažila mu vyhovět. Naučila se tedy péct zákusky, a navíc ještě obstarávala práci kolem domu. Možná si říkáte, proč to celé ty roky snášela a nevzbouřila se. Jak sama napsala, bylo to hned z několika důvodů. Především proto, že ji naučili, že láska se musí zasloužit. Protože média propagují image ženy, která si se vším poradí. Myslela, že manželství takto funguje.

Po čase onemocněla její tchyně, o kterou se musela starat. Manžel jí nakázal, že za ní bude každý den jezdit, aby jí nakoupila, uvařila a dělala jí společnost. Nejen kvůli tomu neměla absolutně čas starat se sama o sebe a o své zdraví. Nechodila k lékaři, proto když měla nějaký problém, zahnala jej prášky proti bolesti. Ignorovala náhlou bolest na pravé straně břicha, a tak nakonec skončila v nemocnici s prasklým slepým střevem a zánětem pobřišnice. A právě tato nemoc ji paradoxně vyléčila.

Manželovi nastavila jasná pravidla

Jelikož musela být delší dobu v nemocnici, zjistila, že její manžel s pomocí již vyléčené tchyně dokáže fungovat, zvládne se postarat o domácnost i děti. Uvědomila si, že se ty roky nechala využívat a kvůli tomu skončila ve svých pětatřiceti letech skoro mrtvá a připadala si jako lidská troska. Po návratu domů stanovila jasná pravidla, která její manžel musel dodržovat. Samozřejmě se ze začátku bránil a křičel, ale paní Janková nepovolila. Od té doby se střídají v péčí o děti i domácnost.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Naše čtenářka díky terapiím pochopila, že má právo být milována jen tak za nic. Že si lásku nemusí zasloužit plněním vysokých očekávání druhých, posluhováním a otročením. „Velmi můj životní postoj ovlivnila výchova a to, co jsem si odnesla od rodičů. Moje matka byla stejná, vždy připravená pracovat a obětovat se. Nenáviděla jsem to na ní, a přesto jsem se chovala stejně jako ona. Proto bych chtěla otevřít oči všem ženám. Chci, aby si uvědomily, že nemusejí nikomu dělat služky, aby byly milovány,“ ukončila svůj dopis paní Janková.