41 °C byl jen začátek. Meteorolog spočítal, kdy překročíme 50 stupňů

41 °C v Česku byl jen začátek. Meteorolog spočítal, kdy Evropa poprvé překročí 50 stupňů

Šéf německé odnože The Weather Channel Jan Schenk odhaduje, že padesátistupňové vedro může Evropu zasáhnout už v létě 2027, nejpozději do deseti let.

i Foto: Heckbr - licence CC BY SA 3.0
                   

Poslední červnový víkend 2026 se na stanici Doksany v Ústeckém kraji zastavil rtuťový sloupec na hodnotě 41,9 °C. Nový absolutní rekord České republiky, o jeden a půl stupně výš než předchozí maximum z Dobřichovic v roce 2012. Číslo, které by ještě před dekádou vypadalo jako tisková chyba. Jenže právě toto číslo posloužilo jako kulisa pro mnohem drsnější předpověď: německý meteorolog Jan Schenk den po českém rekordu řekl v rozhovoru pro Focus Online, že jižní Evropa může poprvé v historii překročit hranici 50 °C. A nemluvil o vzdálené budoucnosti.

Co přesně Schenk řekl, a co ne

Schenk vede německou redakci The Weather Channel, předtím pracoval jako letový meteorolog. Ve svém výroku z 30. června 2026 označil za kandidáty na první evropskou padesátku jižní Itálii, Španělsko a Řecko. Jako nejbližší možný termín uvedl „příští léto“, tedy léto 2027. Pokud ne příští rok, pak „během příštích deseti let“. Pro střední Evropu mluví spíš o opakovaných vlnách kolem 40 °C a vzdálenějším výhledu k 45 °C.

Důležité upřesnění: veřejně dostupný zdroj neobsahuje žádný konkrétní model, dataset ani výpočet návratové doby. Nejde o studii, ale o expertní odhad v mediálním rozhovoru. To neznamená, že je odhad nesmyslný (opírá se o reálný trend), ale je fér ho odlišit od scénářových projekcí, s nimiž pracují IPCC nebo Copernicus.

Jak daleko má Evropa k padesátce

Oficiální rekord kontinentální Evropy drží Sicílie: 48,8 °C naměřených 11. srpna 2021 v okolí Syrakus, jak potvrdila WMO v lednu 2024. Chybí tedy 1,2 °C. Na první pohled málo. Jenže právě poslední stupně bývají nejtěžší, vyžadují souběh extrémní vzduchové hmoty, bezoblačného nebe, nízké vlhkosti a lokálního zesílení.

Přesto kontext mluví ve prospěch Schenkova odhadu:

  • Evropa se od historické vlny veder v roce 1976 oteplila přibližně o 2 °C, tedy rychleji než globální průměr.
  • Copernicus dlouhodobě sleduje nárůst dnů se silným tepelným stresem a tropických nocí v jihovýchodní Evropě.
  • IPCC v šesté hodnotící zprávě uvádí, že Středomoří čeká nadprůměrné letní oteplování a častější i intenzivnější vlny veder, bez ohledu na emisní scénář.

Jinými slovy: oficiální instituce nestanovují konkrétní rok prvních 50 °C, ale potvrzují, že směr je jednoznačný a zrychluje se.

Proč je 41,9 °C v Česku víc než jen číslo

Český rekord z Doksan není jen statistická kuriozita. Je to signál, že čtyřicítky přestaly být výsadou jižní Evropy a staly se ověřenou realitou ve středoevropské meteorologické síti. ČHMÚ rekord potvrdil už 29. června 2026, den po naměření. Připomeňme, že už v sobotu 27. června padlo přechodné maximum 40,9 °C, které vydrželo pouhých dvacet čtyři hodin.

Projekce ČHMÚ pro Česko nepracují s výhledem 50 °C. Regionální model ALADIN-CLIMATE/CZ při scénáři SSP5-8.5 ukazuje hlavně prudký nárůst počtu tropických dnů a intenzity veder. Ale i bez padesátky je posun dramatický: skok o 1,5 °C nad předchozí rekord za čtrnáct let je tempo, které dřívější klimatologie nepředpokládala.

Nové výstrahy: ne teplota, ale co dělá s tělem

Stát na novou realitu reaguje. Od 1. července 2026 spustil ČHMÚ inovovaný výstražný systém, který poprvé odděluje dva typy dopadů veder: na zdraví člověka a na hospodářství s infrastrukturou. Pro hodnocení tepelné zátěže zavádí index UTCI a systém Heat Health Warning System. Důvod je prostý: samotná teplota vzduchu nestačí. Kombinace vlhkosti, větru, záření a délky epizody rozhoduje o tom, jestli je 38 °C snesitelných, nebo smrtelně nebezpečných.

WHO to potvrzuje: produktivita práce klesá o 2–3 % na každý stupeň Celsia nad 20 °C měřeno indexem WBGT. A pro zdravotní dopady vln veder bývají často výmluvnější noční minima než odpolední špičky; tropická noc nad 20 °C nedovolí tělu regenerovat.

ČHMÚ k extrémním teplotám doporučuje:

  • Dodržovat pitný režim a doplňovat minerály.
  • Vyhýbat se fyzické i psychické zátěži v odpoledních maximech.
  • Větrat v noci a brzy ráno, přes den stínit okna.
  • Nenechávat děti a zvířata v zaparkovaných autech.
  • Neochlazovat organismus skokově.
  • Při zdravotních potížích okamžitě vyhledat lékaře.

Padesátka jako symbol, ne jako zlom

Číslo 50 °C má obrovskou mediální sílu. Ale biologický zlom pro lidský organismus neleží na jednom přesném stupni, závisí na vlhkosti, expozici, věku, hydrataci a desítkách dalších proměnných. Smrtelně nebezpečné mohou být i teploty výrazně pod padesátkou, pokud trvají dny a noci nepřinášejí úlevu. Právě proto ČHMÚ i WHO přecházejí od jednoduchých teplotních prahů ke komplexním indexům.

Schenkův odhad nemusí trefit přesný rok. Ale trend, na který ukazuje, je podložený daty Copernicusu, IPCC i WMO. Evropa se otepluje rychleji než zbytek světa a Středomoří je v první linii. Česko není jih Španělska, ale Doksany 28. června 2026 ukázaly, že vzdálenost se zmenšuje rychleji, než jsme čekali.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články