Malý chlapec našel sraženého psa. Zůstal s ním až do jeho posledního dechu

Co mají společného malý uprchlík a zbloudilý pes? Oba jsou bez domova. Oba přežili strádání a oba žijí v neustálém strachu a nejistotě, co s nimi asi bude. Oba vědí, jaké je cítit se nechtěný, nežádoucí a možná i na obtíž. Možná právě podobný osud přiměl tohoto malého 8letého chlapce, syrského uprchlíka, udělat to, co udělal. Možná cítil určitou spřízněnost se zvířetem, u kterého právě klečí.

iChlapec našel opuštěné, umírající zvíře

Kolem nebyl nikdo, kdo by pomohl

Hüseyin el-Hasan byl donucen přemístit se do tureckého Kilisu, což znamená, že moc dobře ví, jak vypadá nelítostná, špinavá stránka života. Možná proto nemohl vydržet jen tak hledět na nevinné zvíře, které trpí. Jednoho dne s hrůzou sledoval, jak poblíž jeho nového „domova“ auto srazilo toulavého psa.

iEl-Hasan raněného psa přikryl dekou

Nebohé zvíře bylo těžce zraněné a očividně se nemohlo ani pohnout. Co bylo ale nejhorší, že v okolí nebyl nikdo, kdo by byl ochotný psovi pomoci. El-Hasan tedy vtrhl do svého nového obydlí, aby náhle vyběhl opět ven s dekou v ruce. Celou dobu seděl u zraněného psa a žádal kohokoli, kdo by ho mohl slyšet, aby našel pomoc pro těžce raněné zvíře.

iZáchranáři psa co nejdříve odvezli

Chlapec odmítal odejít

Ačkoli pomoc stále nepřicházela, malý chlapec odmítal kamkoli odejít. Seděl u nebohého zvířata, jen aby nezůstávalo v jeho poslední chvíli na tomto světě samo.

Viděl to úplně každý. I když pes svým zraněním podlehl, zprávy o činech malého chlapce se rozlétly do všech stran. Dokonce i místostarosta Cuma Özdemir se o jeho hrdinství dozvěděl a osobně mu za jeho soucit přišel poděkovat. Sám prohlásil, že chlapcovo jednání svědčí o tom nejlepším a dokazuje, že ani velké strádání a chudoba nemohou zničit dobré srdce.

iMístostarosta přišel chlapci osobně poděkovat za jeho jednání

Přestože chlapec vědět, že pes pravděpodobně náraz autem nepřežije, i když věděl, že to, co dělá, je zřejmě naprosto k ničemu, aby zvíře zachránil, neopustil jej v jeho těžkých chvílích. Zůstal s ním až do konce. Věnoval umírajícímu psovi na konci jeho života lásku, soucit a laskavost, věci, které zřejmě toulavý pes nikdy nepoznal. A takové činy nikdy nebudou zbytečné, protože koneckonců, ať už jste člověk nebo zvíře, nikdo by neměl umírat sám a v zapomění.

iSpokojený chlapec