Většina domácností topí špatně a zbytečně za to platí. Stačí změnit sedm návyků a účty výrazně klesnou

Spotřeba domácností v roce 2025 meziročně vzrostla, u elektřiny, plynu i dálkového tepla. ERÚ to přičítá mimo jiné chladnější zimě, jenže fyzika úspor funguje pořád stejně: největší ztráty nevznikají zastaralým kotlem nebo špatnou izolací, ale tím, jak domácnost s teplem denně zachází. Přetápění, okno jako regulátor, radiátor za závěsem, to jsou návyky, které stojí stovky korun měsíčně a dají se změnit ještě dnes odpoledne. Podle evropských dat přináší samotná změna chování typicky 8 až 15 % úspor na vytápění. Ne poloviční účet, ale u domácnosti, která za topnou složku platí čtyři až šest tisíc měsíčně, to může znamenat 300 až 900 korun každý měsíc topné sezóny.

Sedm chyb, které stojí peníze

Nejde o žádné tajemství. Jde o věci, které MPO i Státní zdravotní ústav popisují roky, jenže málokdo je čte pohromadě a málokdo si uvědomí, že se ho týkají všechny najednou.

1. Přetápění nad 21 °C ve všech místnostech. Každý stupeň navíc znamená přibližně 5 % nákladů podle MPO, kolem 7 % podle Mezinárodní energetické agentury. Tři stupně navíc, a platíte o 15 % víc.
2. Regulace teploty oknem místo termostatem. Když je horko, lidé otevřou okno místo toho, aby stáhli ventil na radiátoru. Teplo doslova odchází ven.
3. Dlouhé větrání na ventilačku. SZÚ doporučuje krátké intenzivní větrání dokořán: ráno pět minut, přes den každé dvě až tři hodiny na pár minut. Pootevřené okno hodinu vychladí stěny, nábytek i podlahu, a kotel pak musí všechno znovu nahřát.
4. Stejná teplota i v nevyužívaných místnostech. Prázdná ložnice, chodba, pracovna, kde nikdo nesedí, všude 22 °C. Stačí temperovat na 16–18 °C a zavřít dveře.
5. Zakrytý radiátor. Záclona přes něj, pohovka těsně u něj, sušák s prádlem na něm. Teplo se nemůže rozptýlit do místnosti a zůstává za překážkou.
6. Netěsná okna a dveře. Průvan není větrání, je to nekontrolovaný únik tepla. Samolepicí těsnění stojí desítky korun a instalace zabere odpoledne.
7. Špatné řízení zdroje tepla. Tady se cesty rozcházejí podle toho, čím topíte, a právě to je bod, který většina obecných rad přeskakuje.

Kotel a tepelné čerpadlo se neřídí stejně

Plynový nebo elektrický kotel má smysl spínat podle denního režimu. Praktické pravidlo zní: zapnout zhruba půl hodiny před vstáváním, vypnout půl hodiny před spaním. Přes noc a při odchodu z domu nastavit útlum. Kotel reaguje rychle, takže tvrdší přepínání mezi komfortní a útlumovou teplotou mu nevadí.

Tepelné čerpadlo funguje opačně. Pracuje efektivně při nižším, ale stabilním výkonu. Tvrdé vypnutí na noc a ranní start na plný výkon ho nutí do špičkového režimu, ve kterém spotřebovává výrazně víc elektřiny. Správný postup je takzvaný mírný útlum: nesnížit teplotu o pět stupňů, ale jen o dva až tři, a nechat čerpadlo běžet. Podle Energy Saving Trust je to jeden z nejčastějších provozních omylů, lidé zacházejí s čerpadlem jako s kotlem a diví se, proč mají vysoké účty za elektřinu.

U tuhých paliv platí stejné zásady pro teplotu, větrání a průvan, ale přibývá důraz na údržbu: zanesený kotel nebo komín snižuje účinnost a zvyšuje spotřebu paliva rychleji než cokoli jiného.

Panelák versus rodinný dům

Téměř dvě pětiny českých domácností jsou napojeny na dálkové teplo. V panelákovém bytě neovládáte kotel ani teplotu otopné vody, to je odpovědnost vlastníka budovy, SVJ nebo správce. Co ale ovlivníte vy, je vaše spotřební složka: ventily na radiátorech, způsob větrání, zakrytí radiátorů a teplota v jednotlivých místnostech.

Srovnávat svůj účet se sousedem v bytovém domě je přitom zrádné. Rozúčtování kombinuje základní a spotřební složku a zohledňuje polohu bytu; rohový byt v posledním patře bude mít vždy vyšší náklady než byt uprostřed domu obklopený vytápěnými sousedy. Férovější je sledovat vlastní meziroční spotřebu a hledat změny v režimu.

V rodinném domě máte nad vším kontrolu, ale taky celou odpovědnost. Ve starší a hůře zateplené zástavbě bývá absolutní úspora v korunách paradoxně vyšší, právě proto, že větší část tepla uniká obálkou budovy a každá opravená netěsnost nebo stažený termostat se projeví výrazněji.

Kolik stupňů kam: praktický přehled

Nejde o to mrznout. Jde o to netopit stejně v koupelně a na chodbě.

Světová zdravotnická organizace i MPO se shodují, že pobytové prostory od 18 °C výše nepředstavují zdravotní riziko. SZÚ pro kvalitní spánek doporučuje ložnici na 18–20 °C. Největší úspora bývá v kombinaci tří věcí: o stupeň nižší teplota v obýváku, krátké intenzivní větrání místo ventilačky a důsledné temperování místností, ve kterých zrovna nikdo není.