Pokuta 100 000 Kč za strom na vlastní zahradě. Rozhoduje obvod kmene, ale Češi ho měří ve špatné výšce

Zákon o ochraně přírody a krajiny chrání dřeviny rostoucí mimo les bez ohledu na to, komu pozemek patří. Jabloň, lípa i smrk na vaší zahradě podléhají stejnému režimu jako strom v parku. Rozhodující parametr, který odděluje volné kácení od správního řízení, není výška stromu, jeho stáří ani to, jestli vám padá listí na auto. Je to obvod kmene měřený ve výšce 130 cm nad zemí. Překročí-li 80 centimetrů, potřebujete povolení. A právě tady začínají problémy, protože v praxi lidé měří špatně, nebo neměří vůbec.

Osmdesát centimetrů, které dělí zákon od přestupku

Vyhláška č. 189/2013 Sb. stanovuje jasnou hranici. Dřevinu s obvodem kmene do 80 cm (měřeným ve 130 cm nad zemí) smíte na vlastním pozemku pokácet bez povolení. U zapojených porostů, tedy keřů nebo skupin dřevin, které tvoří souvislý celek, je limitem plocha 40 m².

Existuje ještě jedna důležitá výjimka: ovocné stromy na pozemcích v zastavěném území, které jsou v katastru vedeny jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří, povolení nepotřebují bez ohledu na obvod. Týká se to jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní, meruněk, broskvoní, ořešáků vlašských, rybízů, angreštů i lísek.

Pozor ale na tři pasti, které výjimky ruší:

• Strom je součástí stromořadí, povolení je nutné vždy, i pod 80 cm.
• Strom je významný krajinný prvek nebo náhradní výsadba, opět bez výjimky.
• Pozemek leží mimo zastavěné území, blanketní výjimka pro ovocné dřeviny neplatí.

Proč se měří špatně a jak to udělat správně

Výška 130 cm nad zemí není náhodná. Jde o standardizovanou výčetní výšku, která eliminuje zkreslení od kořenových náběhů dole a větvení nahoře. Metodické doporučení Ministerstva životního prostředí ale výslovně řeší situace, kdy se v této výšce měřit nedá, a právě ty bývají zdrojem chyb.

Nejčastější omyly v praxi:

• Měření u země přes kořenové náběhy: obvod vychází výrazně větší, než odpovídá skutečnému kmeni.
• Měření ze spodní strany svahu: správně se 130 cm odměřuje z horní strany.
• Měření v místě deformace (nádor, zranění): metodika říká změřit nad i pod defektem a hodnoty zprůměrovat.
• Ignorování nízkého větvení: pokud se kmen větví pod 130 cm, měří se níže, v místě nejméně ovlivněném náběhy a větvením.
• Vícekmen: u stromů s více kmeny se počítá náhradní obvod podle metodiky, ne obvod jednoho z nich.

Prakticky: stačí pružný krejčovský metr, tyčka nebo svinovací metr a pět minut času. Při nejistotě doporučujeme zavolat na místní obecní úřad, povolení ke kácení je bez správního poplatku a úřad musí rozhodnout do 30 dnů.

Kolik vlastně zaplatíte, když kácíte bez povolení

Sankční stropy se v běžném výkladu často směšují. Zákon č. 114/1992 Sb. ale rozlišuje tři situace:

Částka 100 000 Kč tedy nehrozí za jeden strom, ale za skupinu dřevin pokácenou bez povolení. U jednotlivého stromu je strop pro běžného občana 20 000 Kč, což je pořád dost za něco, čemu šlo předejít bezplatnou žádostí. Ve zvláště chráněných územích se navíc horní hranice může zdvojnásobit.

Důležitý detail pro ty, kdo káceli v minulosti a teprve teď se o pravidlech dozvídají: promlčecí doba u přestupků s pokutou do 100 000 Kč činí jeden rok, u vyšších sazeb tři roky. Po uplynutí odpovědnost zaniká.

Kdy stačí oznámení a kdy musíte čekat na povolení

Ne každé kácení vyžaduje plné správní řízení. Zákon rozlišuje tři režimy:

• Bez povolení i oznámení: dřevina do 80 cm obvodu, zapojený porost do 40 m², ovocné stromy v zastavěném území na zahradě.
• Oznamovací režim: kácení z pěstebních důvodů nebo při péči o dřeviny podle zvláštních předpisů. Oznámení se podává 15 dnů předem na obecní úřad obce s rozšířenou působností.
• Povolení ke kácení: všechno ostatní. Žádost směřujte na obecní nebo městský úřad v místě, kde strom roste. Doložíte katastrální území, parcelu, situační zákres, vlastnický vztah, druh dřeviny, obvod kmene ve 130 cm a zdůvodnění.

Zvláštní kategorií je havarijní kácení, tedy situace, kdy strom bezprostředně ohrožuje život, zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu. V takovém případě kácíte okamžitě, ale do 15 dnů musíte podat zpětné oznámení s podrobnou fotodokumentací. „Suchý strom, který tam stojí tři roky“ ale jako bezprostřední ohrožení neobstojí.

Kdy kácet: listopad až březen, ale s výhradou

Vyhláška stanovuje, že kácení se provádí zpravidla v období vegetačního klidu. Metodika MŽP ho pro české podmínky vymezuje od 1. listopadu do 31. března. I v tomto období ale platí ochrana hnízdících ptáků, pokud v koruně najdete obsazené hnízdo, musíte počkat.

iZdroj fotografie: iStock

Podle nás je nejrozumnější postup jednoduchý: změřit strom v září nebo říjnu, případně podat žádost, a kácet v zimě. Celý proces je bezplatný a úřad má zákonnou lhůtu 30 dnů. Kdo si místo pěti minut s metrem zvolí odhad od oka, riskuje pokutu, která několikanásobně převýší cenu práce arboristy.