Demetrashvili varuje: Nemáme na důchody, musíme lépe pracovat s migranty

Kateřina Demetrashvili vystoupila 22. dubna 2026 v pořadu Napřímo na TN.cz a otevřela téma, které se většina politiků snaží rozdělit do dvou oddělených škatulek. Na jedné straně průběžný důchodový systém pod rostoucím demografickým tlakem, na druhé desítky tisíc lidí s dočasnou ochranou, kteří v Česku pracují, ale často hluboko pod svou kvalifikací. Podle Demetrashvili spolu obě věci přímo souvisí a stát obě řeší nedostatečně. Piráti přitom nejen kritizují, ale přicházejí s vlastními legislativními návrhy, které míří na třetí pilíř penzijního spoření. A čísla z ministerstva práce jim dávají argumenty do ruky.

Důchody nekončí, ale systém skřípe

Nejprve k tomu, co Demetrashvili míní oním „nemáme na důchody“. Nikdo seriózní netvrdí, že by stát přestal penze vyplácet. Ministryně financí Alena Schillerová to v březnu 2026 řekla výslovně: výdaje na důchody jsou mandatorní a jejich nevyplácení nehrozí. Problém je jinde, v udržitelnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí už v červnu 2024 ve zprávě o stavu důchodového systému konstatovalo, že demografický vývoj potvrzuje nutnost reformy. Méně lidí v produktivním věku, více důchodců, rostoucí tlak na rozpočet. To není poplašná zpráva, to je matematika.

Demetrashvili ovšem míří dál než k číslům o stárnutí. Její argument zní: stát řeší jen dílčí nespravedlnosti, zatímco strukturální problémy, nízká výnosnost penzijních fondů a slabé využití pracovního potenciálu migrantů, nechává ležet ladem.

Schillerová opravuje křivdu, Piráti chtějí přestavět systém

Konkrétní spor se vede kolem novely třetího pilíře. Schillerová prosazuje nápravu pro zhruba 150 tisíc seniorů, kteří po změně pravidel zůstali „uzamčeni“ ve starých smlouvách. Novela jim má umožnit ukončit smlouvu bez sankce a asi 15 tisícům z nich kompenzovat ztracené státní příspěvky. Náklady? Odhadem 60 milionů korun.

Piráti to považují za záplatu na jednu ránu, zatímco pacient potřebuje operaci. Jejich pozměňovací návrhy míří jinam:

• Nižší poplatky — maximálně 0,4 % za správu a 10 % ze zisku. Pro srovnání: švédské penzijní fondy si podle sněmovního vystoupení Olgy Richterové účtují kolem 0,1 % bez dalších poplatků ze zisku.
• Volnější investiční pravidla — konzervativní fondy by mohly držet až 30 % portfolia v akciích, vyvážené a dynamické fondy až 10 % v private equity a startupech.

Podle pirátského propočtu by jen snížení poplatků při ukládání 2 000 Kč měsíčně po dobu 30 let přineslo střadateli v dynamickém fondu navíc zhruba 482 000 korun. To je skoro půl milionu, které dnes spolknou správci fondů. Efekt uvolnění investičních pravidel by přišel nad to, ale samostatný veřejný propočet zatím chybí. Důležité je dodat: jde o třetí pilíř, tedy dobrovolné spoření, nikoli o výpočet státního starobního důchodu. Reálný dopad by se projevoval postupně, v horizontu desítek let.

Migrace důchody nezachrání, ale čísla mluví jasně

Tady přichází méně intuitivní část argumentu. Průběžný důchodový systém funguje jednoduše: dnešní pracující platí dnešním důchodcům. Čím víc lidí pracuje a odvádí, tím víc peněz v systému je. A právě sem vstupují migranti.

V červenci 2025 evidovalo MPSV téměř 170 tisíc pracovněprávních vztahů držitelů dočasné ochrany. Za třetí čtvrtletí 2025 přinesly daně a odvody této skupiny 8,2 miliardy korun při výdajích 3,9 miliardy, čistý přebytek 4,3 miliardy za jediný kvartál. Za celý rok 2024 vykázala bilance přebytek 9,7 miliardy. Největší část příjmů tvoří právě sociální a zdravotní pojištění.

K říjnu 2025 bylo v Česku evidováno přes 391 tisíc aktivních registrací dočasné ochrany. Česko dlouhodobě hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele v celé EU. Za tři roky se podle analýzy MPSV vrátilo z práce a spotřeby uprchlíků nejméně 54 miliard korun, zatímco stát na podporu Ukrajiny a osob s dočasnou ochranou vydal asi 63 miliard. Rozdíl se zužuje.

Podkvalifikovaní a podplacení

Jenže tady příběh nekončí, spíš začíná. Podle analýzy OECD z roku 2023 mělo v Česku více než dva z pěti pracujících Ukrajinců práci výrazně méně kvalifikovanou, než jakou vykonávali doma. Inženýr na stavbě nosí cihly, učitelka myje nádobí v restauraci. Důvody jsou předvídatelné: jazyková bariéra, nutnost vzít rychle jakoukoli práci a neuznaná kvalifikace.

MPSV přitom formální cestu k uznávání zahraničního vzdělání a kvalifikace má. Problém je rychlost a dostupnost celého procesu. Právě tohle místo je přitom podle nás tam, kde se argument Demetrashvili stává nejsilnějším: nejde jen o to, aby migranti pracovali, ale aby pracovali v profesích odpovídajících svému vzdělání. Vyšší kvalifikace znamená vyšší mzdu. Vyšší mzda znamená vyšší odvody do sociálního systému. Stavebnictví, zemědělství, gastronomie, zdravotnictví — to jsou podle MPSV obory, kde by se bez Ukrajinců řada míst nepodařila obsadit. Ale pokud chirurg pracuje jako sanitář, systém přichází o rozdíl v odvodech.

Co z toho plyne pro budoucí penzisty

Demetrashvili neříká, že Češi o důchod přijdou. Říká, že bez širší základny plátců a bez lepšího zhodnocení úspor ve třetím pilíři budou budoucí penze nižší, než by musely být. Migrace problém stárnutí sama nevyřeší, ale prokazatelně ho zmírňuje. A stát zatím nechává na stole jak stovky tisíc korun na účtech střadatelů, tak kvalifikaci desítek tisíc lidí, kteří tu už jsou a chtějí pracovat.