Svatba je jedinečný den, o kterém většina žen sní již od útlého dětství a s pečlivostí plánuje velmi dlouho dopředu každičký detail, od místa, kytice, šatů, dortu, a samozřejmě nesmí chybět ani onen výjimečný muž, který je bude nadevše milovat. Tyto holčičí sny se pak v dospělosti mění v realitu, když skutečně tohoto muže najdou, a plánování tak může začít naostro. To by do toho ovšem nesměli intervenovat rodiče.

Když to nejde podle plánu

Dlouho očekávaný den může zhatit hned několik věcí. Počasí, které se nedá ovlivnit, nesprávně padnoucí šaty, ale také nuda jsou dle webu Albi nejčastější z nich. Třešničkou na dortu je pak otrava svatebčanů jídlem, jak DámskýDeník psal.

„Pokazila jsem fotografie ze svatby své švagrové. Neudělala jsem to schválně, ale stydím se“

iZdroj fotografie: Piqsels

Kamila (29) se na svůj den velmi těšila a společně s Pavlem (33) se nemohla dočkat, až budou konečně svoji. Podle tradic platí svatbu rodiče nevěsty, píše web iDnes. Mladý pár neměl peněz nazbyt, jelikož pořizovali nové bydlení. Přistoupili tak na to, že vše budou financovat jeho i její rodiče rovným dílem. To ale rozhodně neměli dělat. „Kdybych věděla, k čemu se schyluje, nikdy bych na to už nepřistoupila. To, co naši rodiče předvedli, skutečně nemá obdoby. Však spolu také od svatby nemluvíme,“ začíná své vyprávění nevěsta Kamila.

S rodiči nemluví

„S Pavlem jsme se poznali na jazzovém koncertě a chtěli jsme, aby nám zahráli i na svatbě. To rodiče zatrhli a že prý jestli se nám to nelíbí, ať si to platíme sami. Tak smyčcový kvartet. My chtěli malý intimní obřad, oni si ale pozvali nějaké své známé a přátele, pro mě a Pavla úplně cizí lidi, kteří nám potom gratulovali ke svatbě. No hrůza. Sál praskal ve švech a já znala tak polovinu svatebčanů. Aspoň tedy šaty jsem si mohla vybrat sama,“ říká Kamila.

Celá svatba skončila fiaskem – po proslovu nevěsty všichni svatebčané se znechucením upřeli zrak na ženicha

iZdroj fotografie: Piqsels

„Nejhorší bylo, že my jsme s Pavlem abstinenti a nechtěli jsme na svatbě alkohol. Bohužel, už během odpoledne se zde potácela spousta lidí v podroušeném stavu. Nejvíce úmorné bylo se dívat na hry, které jim přišly legrační. My jsme se tedy nebavili vůbec. Kdybych mohla vrátit čas, udělala bych vše jinak a začala bych tím, že bych rodiče na svou vlastní svatbu snad ani nepozvala,“ vzpomíná smutně na svůj den Kamila.