„Snacha mi ukradla dítě. Tohle jen tak nenechám,“ svěřila se Tereza (61). Svou sobeckostí postavila syna do nepříjemné situace

Souboj mezi tchyněmi a snachami je již takovým nepsaným pravidlem. Samozřejmě existují výjimky, kdy mají matky mužů s jejich manželkami krásný a harmonický vztah, ale je jich pomálu. Jak se má tedy muž v situaci, kdy si musí vybrat mezi mámou a vlastní ženou, zachovat? A je takové ultimátum správné? I proto zaslala do redakce dopis paní Tereza, nešťastná maminka již dospělého syna Marka.

Byli se synem sehraná dvojka

Jednašedesátiletá Tereza M. vychovala svého syna prakticky sama. Její manžel zemřel na rakovinu, když bylo Markovi 7 let. „Přestože to byla obrovská bolest, byli jsme sehraná dvojka a trávili spolu veškerý volný čas,“ vzpomíná na synovo dětství v dopise zaslaném do redakce DámskéhoDeníku čtenářka. Pracovala jako učitelka, a tak se mohla o prázdninách a svátcích věnovat synovi. Na hlídání jej dávala jen málokdy.

Marek se o dívky nikdy moc nezajímal, neměl na to ani čas, jelikož každou volnou chvíli podnikali s mámou výlety, jezdili po koncertech a užívali si jeden druhého. Když chlapec dostudoval střední školu, vybral si univerzitu na opačné straně republiky. „Prosila jsem ho, aby šel na vysokou tady v našem městě. Nakonec jsem ho přemluvila, nechtěla jsem zůstat sama,“ píše dále paní Tereza. Během studií si pár dívek přivedl, ale matka jim dala jasně najevo, že nejsou pro jejího syna dost dobré, a tak jeho vztahy končily rozchodem.

Synovi dala jasné ultimátum

Jednou si ale žena začala všímat, že její syn často mizí a chodí domů pozdě. Uhodila na něj a on se svěřil, že se velmi zamiloval a chce si svou vyvolenou vzít. „Nakázala jsem mu, aby ji přivedl domů, ale nechtěl. Nakonec mi ji těsně před svatbou představil. Byla to obyčejná nafoukaná fiflena,“ popisuje svou snachu v dopise paní Tereza. Nijak ji netestovala, jako žena, která si chtěla ověřit, zda je žena jejího syna hodna, jak jsme na DámskémDeníku již psali. Věděla, že pro Marka není dost dobrá.

Novomanželé se nechtěli přestěhovat do matčina domu, ale koupili si malý byt. Marek za mámou chodil každý den, ona mu vařila jeho oblíbená jídla. Když ji nestihl navštívit, alespoň si volali, a to klidně i hodinu v kuse.

To však nyní skončilo. „Marek mi řekl, že si jeho žena nepřeje, aby za mnou denně chodil. Prý přijde jen jednou týdně, aby mi pomohl, s čím bude třeba. A volat si taky nebudeme tak často,“ píše čtenářka. To ji ale velice rozzlobilo a nehodlá to tak nechat. „Dala jsem mu na výběr, buď já, nebo ona. Věřím, že si vybere mě,“ končí svůj dopis paní Tereza. Svého syna tím ale postavila do velmi nepříjemné situace.