Trump dostal naloženo od Zelenského, teď mu chce zakázat vstup k jednacímu stolu. Přišel s návrhem od Moskvy

Tři slova stačila k tomu, aby se diplomatická krize mezi Washingtonem a Kyjevem posunula do nové roviny. „Ať za něj vyjednává někdo jiný,“ řekl Donald Trump novinářům, když se ho ptali na budoucnost mírových rozhovorů. Neřekl to poprvé a neřekl to náhodou. Už 10. října veřejně volal po výměně ukrajinského prezidenta. Tentokrát ale jeho slova přistála na stůl, kde už ležel konkrétní návrh z Moskvy: summit Putin–Trump–Si Ťin-pching, bez Kyjeva, na okraj summitu APEC v čínském Šen-čenu 18.–19. listopadu. A právě toto překrytí, americká ochota jednat bez Zelenského plus ruský návrh formátu, který Ukrajinu vynechává, dělá z říjnového týdne 2026 zlomový moment.

Deset dní, které změnily tón

Všechno se zrychlilo 9. října. Trump uzavřel s Putinem takzvaný dieselový deal, dohodu o obnovení dodávek ruské motorové nafty výměnou za dílčí ústupky, jejíž přesné podmínky zůstávají neprůhledné. Zelenskyj reagoval okamžitě. V exkluzivním rozhovoru pro Axios označil dohodu za „nefér a nečestnou“ a za „dárek k narozeninám pro Putina“. O týden později, 16. října, přitvrdil v Bruselu. Před evropskými lídry mluvil o „parodii“ mírových jednání a postavil unijní politiky do role „skutečných lídrů“, v kontrastu s americkým postupem.

Trumpova odpověď přišla v pondělí 19. října. Před novináři řekl dvě věci, které spolu vytvářejí nový rámec:

• „Udělám cokoli, abych ukončil válku, ať tam někdo je, nebo ne.“
• „Myslím, že je čas, aby za Ukrajinu vyjednával někdo jiný.“

Nejde o izolovaný výbuch. Je to třetí veřejný výrok v deseti dnech, který směřuje ke stejnému závěru: Zelenskyj u stolu překáží.

Co přišlo z Moskvy

Podle zprávy Wall Street Journal, kterou 18. října převzal Reuters, Putin navrhl trojstranný summit s Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Místo: Šen-čen, kde se bude konat APEC. Termín: 18.–19. listopadu 2026. Cíl: vyjednat konec války za podmínek příznivých pro Moskvu. Kdo u stolu chybí, je zřejmé na první pohled.

Důležitá je ale i druhá strana mince. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle AP uvedl, že nebyly předloženy „žádné konkrétní návrhy ani dohody“, tedy že summit není hotová věc, ale projednávaná možnost. Ani Bílý dům formát oficiálně nepotvrdil. Mezi návrhem a realitou je mezera. Jenže ta mezera se zužuje pokaždé, když Trump veřejně připustí, že by jednal bez Zelenského.

Proč to Moskva čte jako výhru

Kremelští jestřábi si rozkol mezi Trumpem a Zelenským podle Reuters vychutnávají. Ne proto, že by věřili v okamžitý průlom. Spíš proto, že americká ochota jednat bez Kyjeva legitimizuje ruskou představu o tom, jak má vypadat „mírový“ stůl: tři velmoci rozhodují, napadená země přijímá výsledek.

Zelenskyj to ví. Proto v Bruselu nemluvil jen o dieselovém dealu, ale o celém formátu. Evropská unie mu v tom zatím drží záda. Rada EU už v únoru 2025 oficiálně potvrdila princip „žádná iniciativa ohledně Ukrajiny bez Ukrajiny“. Francouzský prezident Macron Trumpův dieselový deal označil za něco, co „nikomu neprospívá“. Generální tajemník NATO Mark Rutte už dříve řekl, že Ukrajina má usednout k jednacímu stolu z pozice síly, ne být obcházena.

Jenže evropská rétorika je jedna věc. Americká páka je druhá. A ta je reálná: USA zůstávají klíčové pro zpravodajskou podporu, dodávky zbraní i politické krytí Kyjeva. Pokud Washington změní formát svých jednání, Evropa může protestovat, ale těžko to zablokuje.

Co to znamená pro Česko

Přímá reakce české vlády na pondělní výroky zatím nebyla zveřejněna. Poslední jasně doložená oficiální linie pochází z května 2025, kdy premiér Fiala po jednání se Zelenským potvrdil pokračování vojenské i humanitární pomoci, české muniční iniciativy a výcviku pilotů. Na tom se pravděpodobně nic nemění, české závazky v rámci NATO a bilaterálních dohod nejsou podmíněny americkým postojem k formátu jednání.

Politicky je ale signál jasný. Už v únoru 2025 Fiala ve svém projevu k občanům mluvil o tom, že Evropa se nemůže spoléhat na automatické americké krytí a musí převzít větší díl bezpečnostní odpovědnosti. Říjnový vývoj tu tezi posiluje. Pokud se americká diplomacie skutečně přikloní k formátu, který Ukrajinu obchází, tlak na evropskou, a tedy i českou, autonomii v bezpečnostních otázkách dál poroste.

Od slibu k obratu

V květnu 2023 Trump v CNN town hall sliboval, že válku ukončí za 24 hodin tím, že přivede ke stolu Putina i Zelenského. Oba. V říjnu 2026 veřejně říká, že za Ukrajinu má jednat někdo jiný a že je připraven vyjednávat, „ať tam někdo je, nebo ne“. Posun od mediátora k hráči, který si vybírá, koho ke stolu pustí, je zásadní, i když formálně žádný zákaz nepadl.

Skutečný problém není v jednom výroku. Je v tom, že se americká pozice začíná nebezpečně překrývat s ruskou představou, kdo smí rozhodovat o budoucnosti Ukrajiny. A Kyjev u toho stolu chybí.