Dobrodružný život vede sedmnáctiletý Lasse Stolley z německého městečka Fockbeck. Namísto toho, aby jako jeho vrstevníci normálně chodil do školy, se odstěhoval od rodičů a začal cestovat po železnici. Pořídil si roční permanentku u drážní společnosti Deutsche Bahn, která ho vyšla v přepočtu na skoro čtvrt milionu korun, a vyrazil. Ve vlacích má prý všechno, co k životu potřebuje.

Začátek života ve vlacích nebyl snadný

Procestovat Německo křížem krážem se Stolley rozhodl poté, co škola zrušila obor IT specialista, který chtěl studovat. Zpočátku ho rodiče nechtěli za dobrodružstvím pustit, ale nakonec je vytrvalý nedospělý syn přemluvil. Podle zpravodajského serveru DailyMail mladík už dva roky hledá každý den spoj, který ho doveze do místa, jež by rád navštívil. Přeskakuje z jednoho vlaku na druhý a je šťastný.

Manželé si v důchodu splnili svůj sen o cestování. Zbytek života stráví na výletní lodi, protože je to levnější než hypotéka

Začátky ale nebyly zdaleka tak idylické. „Prvních pár měsíců bylo náročných a musel jsem se opravdu hodně učit, jak to všechno funguje,“ svěřil se Stolley webu BusinessInsider. Ve vlaku nemohl v noci usnout a ve dne podřimoval, ujížděly mu spoje nebo se neplánovaně ocitl v zapadlých končinách. „Všechno bylo jinak, než jsem si představoval. Teprve časem jsem získal zkušenosti a naučil se, jak život ve vlacích funguje,“ dodal mladík.

Vše potřebné se vejde do batohu

Z praktického hlediska mu prý vlaky skýtají pohodlí, které potřebuje. Přespává ve vozech Intercity Express, snídá v salóncích Deutsche Bahn a často si užívá i komfort první třídy. Oblečení si pere v umývárnách na nádraží nebo v saloncích drah. Moc toho ale nepotřebuje. Má prý jen dvoje kalhoty, čtyři trička, cestovní polštářek, přikrývku, notebook a sluchátka na potlačení hluku. Všechen majetek se mu vejde do 36litrového batohu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Lasse Stolley (@lassestolley)

Teenager už ve vlacích najel přes půl milionu kilometrů, což odpovídá zhruba 12 cestám kolem světa. Svůj životní styl miluje. „Mám spoustu svobody a každý den se mohu rozhodnout, kam se vydám. Může to být do Alp nebo k Baltu,“ libuje si. Živí se jako programátor na volné noze. Sní ale o tom, že by se jeho neobvyklý koníček stal skutečnou prací. Mohl by prý dávat zpětnou vazbu provozovatelům drah nebo výrobcům vlaků.