Vysokoškolská studentka žila úplně normální život, který se ze dne na den převrátil vzhůru nohama. Kvůli vážné nemoci jí lékaři museli amputovat všechny končetiny.
Hendikepovaní lidé často zvládají nástrahy života mnohem snadněji než zdraví lidé. Možná proto, že postižení je víc zocelí a mají silnější vůli, odhodlání i trpělivost. Vyprávět by o tom mohla mladá matka, které se zhroutil svět, když u ní lékaři diagnostikovali nebezpečnou meningitidu, kvůli které přišla o obě ruce i nohy. Obávala se, že tehdy přišla o všechno, o čem kdy snila. O svou kariéru i o naději, že najde muže, který by ji miloval, a stane se matkou.
Lékaři jí řekli, že její stav je velmi vážný
Studentka univerzity Erica Tambriniová z amerického státu Indiana se chtěla stát vysokoškolskou učitelkou matematiky. Z ničeho nic se ale jednoho dne v roce 2005 její obyčejný život převrátil vzhůru nohama. „Pamatuji si den, kdy jsem onemocněla, jako by to bylo včera. Ráno jsem se probudila a necítila jsem se dobře. Postupně se to zhoršovalo,“ cituje Ericu web DailyMail. Skončila v nemocnici na pohotovosti.
Lékaři u ní diagnostikovali meningitidu. Její stav byl velmi vážný. „V té době jsem netušila, co to je, ale věděla jsem, že je to špatné. Na sedm týdnů mě pak uvedli do umělého spánku,“ dodala. Když se probudila, dozvěděla se, že má ve všech končetinách sepsi. Jediným řešením byla amputace. Při první operaci jí lékaři odstranili obě nohy a při dalším zákroku pak i paže. „Bylo těžké se s tím smířit, ale nakonec jsem to přijala,“ svěřila se Erica.
Zpočátku bylo těžké se s postižením vyrovnat
Soustředila veškeré své síly na to, aby se co nejrychleji dostala z nemocnice a stala se soběstačnou. Nechtěla být pro svou rodinu přítěží. Rehabilitovala, naučila se používat protézy a po roce se dokonce vrátila do školy. Nově začala studovat ergoterapii. Bylo pro ni však těžké přijmout svůj nový vzhled. Zpočátku se snažila protézy skrývat pod oblečením. Nezbývalo jí ale nic jiného než se s tím smířit. Chtěla žít plnohodnotný život.
Bála se ale, že nikdy nenajde partnera a nebude mít děti. Podle webu TheSun je dnes však už všechno jinak. Nosí trička a šortky, jezdí na kole, chodí na procházky a žertuje, že ji nikdy nebolí nohy. Je elitou ve svém oboru ergoterapie, má milujícího manžela a dvě děti. Když se narodilo první z nich, měsíc se o něj staral jeho otec. Erica se ale postupem času naučila o dcerku pečovat se vším všudy. Svým příběhem už inspirovala spoustu postižených lidí.