V pražské nemocnici odešla na věčnost zbožňovaná zpěvačka. Čeští fanoušci pláčou

Boty proti lásce, Roň slzy a řadu dalších hitů nazpívala svým podmanivým hlasem Yvonne Přenosilová. Dlouhá léta strávila v emigraci a na dobře našlápnutou kariéru se jí nepodařilo navázat. Přesto na ni lidé nezapomněli. Po návratu do vlasti v roce 1994 těšila své fanoušky na koncertech, ale moderovala také autorský pořad Sklípek pro Country rádio. Lidé se s ní mohli rozloučit 14. září na Novém židovském hřbitově v Praze.

První hit nazpívala v pouhých 16 letech

„Volala mi Yvonnina sousedka, naše bývalá sekretářka z rádia, že Přenosilové volala včera záchranku,“ řekl Seznam Zprávám rozhlasový redaktor Radko Kubičko. O pár hodin později zpěvačka ve Vinohradské nemocnici zemřela. Bylo jí 76 let. Na záznam z jejího pohřbu na Židovském hřbitově se můžete podívat na YouTube.

Yvonne Přenosilová se narodila 2. července 1947. Absolvovala dvanáctiletku v pražské Libni. Její kariéra odstartovala konkurzem do divadla Semafor. Tehdy jí bylo pouhých 15 let. O rok později nazpívala svůj první velký hit „Roň slzy“, českou verzi písně „I am sorry“ od americké beatové zpěvačky Brendy Lee, která byla jejím velkým vzorem. Verze písně ze 60. let se nedochovala, ale na YouTube se můžete podívat na rozhovor s tehdy 16letou Yvonne, která se velmi záhy začala objevovat vysoko v žebříčcích popularity.

Té si však dlouho neužívala. Po podepsání petice Dva tisíce slov v roce 1968 emigrovala do Velké Británie a záhy se na dlouhých 26 let usadila v německém Mnichově. Tady se pokusila prosadit, ale tři singly pod vydavatelstvím Ariola nezaznamenaly větší úspěch. Přenosilová se v roce 1978 vdala za Andrease von Schuckmanna se šlechtickým titulem a stala se tak baronkou. O rok později se narodil její jediný syn Max.

iZdroj fotografie: Nextfoto

Po revoluci se vrátila domů

V emigraci se několik let živila jako pozemní letuška pro British Airways. V 80. letech začala pracovat pro rádio Svobodná Evropa. O její přijetí se zasadil Karel Kryl, se kterým často spolupracovala. Psala hudební pořady a později je i sama moderovala. Pro rádio pracovala i po roce 1994, kdy se natrvalo vrátila do Prahy. Tady se opět vrátila také ke koncertování a zahrála si i v několika muzikálech.

Nesmíme opomenout ani její hereckou kariéru. Kromě postav ztvárněných na prknech divadla Semafor si zahrála i ve slavných filmech Konkurs, Dita Saxová a Kulhavý ďábel. Po Haně Zagorové, o jejímž úmrtí jsme také psali, tak odchází další populární zpěvačka své generace. Vzpomínám, jak jsme si její hitovku „Boty proti lásce“ zpívaly doma s mojí maminkou. Připomeňte si také tuto pecku, na které řada z nás vyrostla.