Tato zpověď vám otevře oči: Je mi skoro 50 a svůj život jsem kompletně promrhal

Někdy je pro člověka důležité se vypovídat, dostat ze sebe vše, co jej tíží, a umožnit mu tak nechat své emoce přirozeně vyjít na povrch. Pan Jiří dlouho přemýšlel, zda nám zaslat svůj dopis, ve kterém vypráví o svém trápení. Nakonec to udělal, a to především jako varování pro ostatní. Aby neudělali stejnou chybu jako on. Je mu 49 let a celý svůj dosavadní život prožil naprosto jinak, než chtěl. Hnal se za výdělkem a financemi a všechny jeho sny a vášeň jsou najednou pryč.

Nikdy nedokončil svou knihu

Když mu bylo dvacet let, s jistotou věděl, že změní svět. Byl mladý, spontánní a plný energie. Všichni jej milovali a chtěli mít část jeho jen pro sebe. Nejkrásnější a nejoblíbenější holka na škole mu nadbíhala, ale on měl oči jen pro jedinou, a to svou nynější manželku. Milovala jeho kreativitu, smysl pro humor a on jí dával tolik lásky, kolik jen mohl. Cítila se s ním šťastná a milovaná. Měl spoustu plánů, které chtěl realizovat. Ale to se mu nikdy nepodařilo.

Snil o tom, že procestuje celý svět. Začne v Asii, poté projde celou Austrálii a Ameriku. Dalším snem bylo pomáhat ostatním, především bezdomovcům a při cestování i hladovým dětem v Africe. Avšak jeho největším přáním bylo napsat knihu, díky které jednou změní svět. Chtěl prostřednictvím ní ukázal lidem novou perspektivu a přesvědčit je o své pravdě. Pustil se tedy do toho a napsal 80 stran. Dnes je mu 49 let a má stále jen 80 stran.

Byl hrozný manžel, otec i syn

Po škole začal pracovat, aby se osamostatnil. Byl jedináček, a tak se chtěl finančně zabezpečit. Bohužel si nevšiml, že mu práce postupně zahltila celý jeho život. Vše se stupňovalo a on to jednoduše neviděl. Pracoval šest dní v týdnu od rána až do večera. Kvůli tomu naprosto zanedbával svou ženu i syna. Když byl jeho otec v nemocnici, měl zrovna velkou zakázku, kterou potřeboval dodělat, a tak jej ani nebyl navštívit. Zemřel, ale on to bral jako součást života a neřešil, že jej neviděl celých 15 let. To vše mu došlo až příliš pozdě.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nedávno se mu manželka svěřila, že jej už 10 let podvádí. Celých 10 let! Říkala, že se za ta léta hrozně změnil. „Nevyčítám jí to, byl jsem hrozný manžel. Můj syn mě nenávidí, protože jsem stále jen pracoval. Až teď jsem si uvědomil, jak špatně jsem žil a všechny mé sny jsem zadupal kdesi hluboko do země. Je mi tak líto, že jsem nedokončil svou knihu,“ svěřuje se pan Jiří dále. Nyní je mu 49 let a cítí se moc nešťastně. Chtěl by vrátit čas, ale nejde to. Kdyby nyní potkal své mladé já, okamžitě by mu nafackoval, ať se vzpamatuje a jde si za svými sny.

Teď už je ale na vše pozdě. Zařekl se, že musí zvolnit, začít navštěvovat svou matku, kterou neviděl mnoho let, přitom jí má opravdu moc rád. Chtěl by zachránit i manželství a získat si důvěru svého syna, ale bojí se, že na to už je příliš pozdě. Svou zpověď bere jako varování pro ostatní. „Prosím, neudělejte stejnou chybu, jako já. Nenechte práci, aby vám vzala život. Važte si toho, že máte milující rodinu a nezanedbávejte ji kvůli zaměstnání. Peníze nejsou vše. To jsem si uvědomil až příliš pozdě. Jděte za svými sny,“ končí těmito slovy svůj dopis pan Jiří.