Holčička každý den schovala polovinu svého oběda do krabičky. Její počínání neušlo pozorné kuchařce, která nechápala, proč dívka nikdy nesní celý oběd.
Kuchařka v jedné školní jídelně byla překvapená, že si jedna z žaček schovává část oběda a nikdy všechno nesní. Když zjistila, proč to dělá, okamžitě jí to zakázala. Sama se pak vložila do celé situace a přebrala odpovědnost na sebe. Tento příběh, který nám do redakce zaslala paní Miluška Bártová z Moravy, ukazuje, že dobří lidé stále žijí a osud jiných jim není lhostejný.
Holčička nikdy nedojedla celé jídlo
Paní Miluška pracuje ve školní jídelně na základní škole již mnoho let. Vlastní děti nikdy neměla, a tak je pro ni tato práce jakousi útěchou. Miluje děti, kterým každý den vaří, těší se na jejich úsměv a každý den s nimi prohodí nějaké veselé slovo. Také si zakládá na tom , aby děti nešidily, a nabádá je, aby se pořádně najedly, aby byly zdravé a silné.
Proto jí neuniklo, když si jednoho dne všimla malé holčičky, která seděla s ostatními u jídelního stolu. Svoji porci nedojedla, ale vytáhla svačinovou krabičku a zbytek jídla do ní z talíře shrnula. Milou kuchařku to zarazilo, ale zprvu si o tom nic zvláštního nemyslela. V následujících dnech se však situace opakovala. Holčička vždy snědla jen půlku porce a tu druhou schovala do krabičky. Paní Milušce to nedalo, byla přesvědčena, že nemůže být pořádně najezená, a to se jí vůbec nelíbilo.
Následující den tak z okna jídelny pozorovala, kam holčička ze školy odchází. Věděla, kde bydlí, a tak ji překvapilo, že odchází úplně jiným směrem. Rozhodla se, že se půjde podívat, proč nejde ze školy rovnou domů. Nějak tušila, že to souvisí se schováváním jejího jídla. A nemýlila se, brzy ji našla v boční uličce kousek od školy, jak si povídá s malým chlapcem.
Kuchařce se zželelo hladového chlapce
„Ahoj Davide. Dnes jsme měli na oběd párky – ty já zbožňuju. Ale schovala jsem je taky pro tebe, abys neměl hlad,“ slyšela malou Klárku, jak se baví s asi stejně starým chlapcem. Ten jí moc děkoval za jídlo a řekl, že se bál, že nepřijde. Maminka je prý stále ještě nemocná a on je rád, že se trochu nají. Paní Miluška nemohla věřit svým očím. Tak tady končí jídlo, které malá Klárka každý den schovává!
Vyšla zpoza rohu a obě děti překvapila. Klárka pochopila, že byla přistižena při činu a prosila paní kuchařku, ať to její mamince neříká, protože by se zlobila, že nejí celý oběd. Ta jí slíbila, že mamince nic neřekne, ale že už to nesmí dělat. Je to od ní hezké, že takhle pomáhá, ale sama také musí řádně jíst.
Nakonec se ukázalo, že se Klárka s Davidem seznámila před pár dny u školy, když tam od dětí žebral jídlo. Kuchařka si nakonec vzala chlapce na starost. Ve škole z oběda vždycky něco zbylo, a tak mu nabalila dostatek pro něj i jeho maminku. S Klárkou se pak vždy společně vypravily za ním a jídlo Davidovi předaly. Paní Miluška byla ráda, že může někomu pomoci. I když vlastní děti mít nemohla, to, že se stará o jídlo pro tolik dětí, pro ni znamenalo hodně.