Takhle vypadá skutečná mateřská láska: 80letá matka nosí na zádech svého postiženého syna

Ještě nedávno je nikdo neznal. Matka a postižený syn vedou skromnou domácnost. Pozornost se na ně upřela díky fotografiím, které zde pořídil rodinný přítel.

stará žena i Zdroj fotografie: Freepik
                   

V malé vesnici Mušič v Srbsku to vypadá, jako by se tu zastavil čas. Rodina Boskovičových tu žije po generace. Když fotograf a rodinný přítel pořídil snímky Olgy a jejího syna, strhla se vlna solidarity po celém Srbsku. Všichni chtěli obětavé matce pomoci. Na snímcích je totiž stařenka zachycena, jak svého syna nese na zádech do jeho dřevařské dílny.

Na jeho výchovu zůstala sama

Mateřská láska skutečně nezná mezí. Své o tom ví dnes už 80letá Olga Boskovičová. Když před více než 60 lety otěhotněla, vzal otec dítěte nohy na ramena a veškerou starost nechal na ní. Nebylo jednoduché pečovat o dítě jako svobodná matka, a navíc v chudé vesnici, kde šlo obživu získat jen těžkou prací. Rodiče ji však podpořili a Olga na svět přivedla syna Predraga.

Bohužel se ihned po porodu ukázalo, že chlapec má těžké fyzické postižení. Trpěl dětskou mozkovou obrnou. Všechny končetiny kromě levé ruky byly paralyzované. Olga se o chlapce starala s láskou, a když byl čas začít chodit do školy, nosila ho tam denně na svých zádech. Vzdělání považovala za důležité a chtěla, aby se toho její syn co nejvíce naučil.

Nakonec se skutečnému řemeslu nevyučil ve škole, ale pod vedením šikovného souseda. Olga vzpomíná, jak trávil celé hodiny v sousedově dílně a sledoval, jak pracuje se dřevem. I přes těžké fyzické postižení se naučil truhlařině a neúnavně se věnoval práci se dřevem. Vymyslel dokonce i nové zajímavé techniky a jeho krásné výrobky ze dřeva, včetně nábytku, zdobí jejich skromnou chaloupku.

truhlářský stůl iZdroj fotografie: Freepik

Lidé jim chtěli posílat peníze

„Hudba a dřevo, to jsou dvě mé lásky. I když věci, které vyrábím, neprodávám, nemůžu se dočkat, až budou hotové,” říká Pedja o své vášni. Paní Boskovičová však život neměla jednoduchý. Péče o postiženého syna byla náročná, ale měla podporu i v blízké rodině, která žije nedaleko. I když jim byl v minulosti nabízen invalidní vozík, aby si mohla od nošení syna ulevit, nepřijala ho. Především kvůli členitému terénu jejich pozemku.

To se však změnilo, když se na veřejnost dostaly pořízené fotografie. Mnoho lidí se ozvalo a chtělo rodině nějak pomoci. Jedna Srbka, která žije trvale ve Francii, se rozhodla věnovat Predragovi invalidní vozík, pro který už neměla využití. Ten do malé vesničky doputoval až z daleké Paříže a Olga jej už nemohla odmítnout. Místní lidé navíc přispěchali s pomocí na úklid a úpravu terénu, aby se mohl Predrag pohybovat na vozíku i po dvorku.

invalidní vozík iZdroj fotografie: Freepik

Peněžitou pomoc však paní Olga odmítá. Vždycky byli pracovití a mají podle ní k životu všechno, co potřebují. I přesto, že Predrag utrpěl před pár lety mrtvici, která mu ztěžuje mluvení, a později i infarkt, jeho maminka si na těžký život nikdy nenaříká: „Dívám se na své vrstevníky, o kterých vím, že si žili lépe než já. A abych řekla pravdu, nejsou ani hezčí, ani mladší,“ ukončuje v žertu obětavá matka své vyprávění o skromném životě.

Co říkáte na neuvěřitelnou skromnost této stařenky?

Diskuze Vstoupit do diskuze
114 lidí právě čte
Autor článku

Anna Sedláková

Zobrazit další články