Muž nedokáže pochopit, že mu manželka nevěří v péči o jejich dceru. „Už nemůžu, chci se rozvést a požádat o střídavou péči.“

Starost a péče o dítě leží ve většině případů spíše na bedrech matky. Jelikož je s miminkem od narození doma a muž chodí do práce, je jasné, že se cítí jistější a jde jí to s dítětem o něco lépe než muži. Ovšem téměř každá žena je ráda, když si může na chvíli odpočinout a péči o potomka na chvíli přenechá tatínkovi. Bohužel v případě manželky našeho čtenáře tomu tak rozhodně není. Ten se v e-mailu zaslaném do redakce svěřuje se svým trápením.

V náručí svou dceru držel jen třikrát

Pan Richard J. byl od malička trochu nemotorný. Stávalo se mu, že do něčeho narazil, někde něco shodil nebo rozbil. To mu vydrželo až dosud. Jeho manželka Petra, kterou velmi miluje, mu to často připomínala. Když se jim podařilo počít dítě, byli oba štěstím bez sebe. „Vždycky když mi něco upadlo, žena říkala, že mi miminko raději ani nedá do náruče, abych mu neublížil. Myslel jsem, že si dělá legraci,“ píše v e-mailu pan Richard. Jak však později zjistil, myslela to smrtelně vážně.

Když se jim narodila dcerka Amálka, byl na svou ženu velmi pyšný. Všiml si však, že když si poprvé mohl své děťátko pochovat, Petra měla v očích velký strach. Okamžitě mu miminko brala z náručí a tvrdila, že si ho pro jistotu vezme k sobě, aby se nestalo neštěstí. Její manžel to přikládal poporodním emocím, takže to nijak neřešil. Její obavy však přetrvávaly dále, nenechala jej s dítětem ani sekundu samotného. Po měsíci Amálku držel v náruči pouze třikrát. Dokonce mu žena zakazuje sednout si nebo lehnout vedle dcerky na posteli, protože by ji mohl zavalit.

Po hádce se sbalil a odešel do hotelu

„Navrhl jsem, že vezmu Amálku na procházku v nosítku, to však žena striktně odmítla. Prý bych mohl upadnout,“ popisuje pan Richard chování své manželky, z něhož je velmi smutný a frustrovaný. Dokonce mu řekla, že on bude určitě důvodem smrti jejich dcery. Svou manželku i dítě miluje nade vše, ale z představy, že si s dcerou nikdy nebude moci hrát nebo ji držet, se mu ježí vlasy. Uvažuje již i o rozvodu a návrhu na střídavou péči.

Jednoho večera počkal, až žena usne, vešel do pokoje své dcerušky, sedl si vedle její postýlky a držel ji za ruku. Byl v tu chvíli tak šťastný. Říkal jí, jak moc ji miluje. To však probudilo jeho ženu, která byla v sekundě u něj a křičela na něj, že je sobec a naprosto ignoruje její přání. To již pana Richarda rozzlobilo natolik, že si sbalil věci a odešel do hotelu. Nyní přemýšlí, co dál. Dokonce jej i napadlo, jestli jeho žena netrpí nějakými poporodními psychickými problémy. Těmi totiž trpí až čtvrtina rodiček, o čemž informuje také web Refresher.

Ač si to mnoho žen nechce přiznat, otcové se mnohdy o své dítě dokáží postarat lépe než matka. Mají totiž jiný přístup k výchově, stejně jako muž, který umí svou dceru skvěle uklidnit a o jehož fintě jsme se na DámskémDeníku již zmiňovali. Jak se tedy pan Richard J. rozhodne, je již pouze na něm, ale rozhodně by měl danou situaci řešit nejen se svou ženou, ale také s odborníky. Sdílením svého příběhu také doufá, že se mu dostane nějaké rady od zkušenějších.