Poskytla jí střechu nad hlavou, ale schytala nevděk: „Chtěla jsem jen pomoct. Místo toho jsem od snachy slyšela, že jsem zlá nána“

Jeden z největších bojů vůbec se odehrává mezi tchyněmi a snachami. Matky někdy nemohou zkousnout, že jim někdo odvedl jejich synáčky, přítelkyně či manželky zase nechtějí poslouchat nevyžádané rady svých tchyní. Ve velkém množství případů panuje mezi těmito dvěma ženami rivalita, která dříve nebo později vyjde na povrch. Stejně tak to bylo i v případě čtenářky Kamily Stránské, jež se nám v dopise nedávno zaslaném do redakce svěřila se svým příběhem.

I když nechtěla, nakonec s nastěhováním souhlasila

Paní Stránská svou snachu Evu nikdy neměla v oblibě. Už když ji syn přišel poprvé ukázat rodičům, nelíbila se jí její povrchnost a povýšenost. Navíc byla podle ní ošklivá, i když se naopak chovala jako největší kráska. Celkově jí chování synovy přítelkyně vadilo a věděla, že má na lepší, ale nikdy to nedávala najevo. Přijala synovo rozhodnutí, že si chce vzít právě tuto ženu.

Byli velmi zamilovaní a začali stavět vysněný dům. Když se jim po čase naskytla nabídka prodat svůj byt za opravdu lákavou částku, rozhodli se jednat. Museli však své nynější bydlení okamžitě opustit, a tak přišel Jirka, syn paní Stránské, k rodičům domů s tím, že by se k nim na pár měsíců nastěhovali, než bude jejich dům dokončený. Paní Stránská zprvu váhala, ale nakonec souhlasila. Měli čtyřpokojový byt, takže bývalý Jirkův pokoj byl volný. Z dalšího pokoje měla paní domu udělanou pracovnu, kde opravovala sešity a chystala písemky, protože je učitelka.

Snacha dělala nepořádek a všem poroučela

Mladí prodali veškerý nábytek, protože Eva chtěla mít vše nové, ale přinesli do bytu paní Stránské spoustu krabic. Když oba dorazili, vtrhla Eva do pracovny se svým notebookem a řekla, že tady bude pracovat. Do toho se vložil ještě Jirka a své matce řekl, že sešity může opravovat i v kuchyni. Navíc byly prázdniny, takže teď prý místnost stejně nepotřebuje. K tomu si ještě snacha poručila volnou polici v lednici, kam si budou dávat své potraviny, protože si kupují drahé věci, které mohou jíst jen oni.

Paní Stránská byla v šoku a začínala pociťovat vůči své snaše silnou averzi. Každým dnem to bylo horší a horší. Eva si po sobě nic neuklízela, vařila a připravovala jídlo jen pro sebe a svého manžela. Paní Stránská stále jen zametala drobky a umývala nádobí. V koupelně se povalovala kosmetika, všude tmavé dlouhé vlasy a neustále mokro a nepořádek. Když upozornila na to, že koupelna je společná, takže by si po sobě měl každý uklidit, snacha se na ni jen zle podívala.

Nyní je rozhádaná celá rodina

Vše vyvrcholilo tím, když Eva svému tchánovi, který zrovna v obýváku kouřil, řekla, ať to okamžitě típne, protože jí to nedělá dobře. V tu chvíli paní Stránská vystartovala a začala na ni křičet, že je tam pouze na návštěvě, takže nemá co poroučet. Pokud jí to vadí, ať jde do pokoje a zůstane tam. A rovnou si může sbalit věci z pracovny, protože bude začátek školního roku, takže se tam paní Stránská vrací zpět. Eva odešla uražená do pokoje, kde čekala na svého manžela. Tomu hned po návratu řekla, že je jeho matka zlá nána, a celou situaci mu barvitě vylíčila.

„Ještě ten den se Eva odstěhovala ke kamarádce a Jirka zůstal u nás. Ale byl na mě naštvaný, protože kvůli mně jeho žena odešla. Prý jsem to přehnala. Neomluvil se, jen se zavřel do pokoje. Od té chvíle se doma jen míjíme,“ popisuje situaci paní Stránská. „A já jsem naštvaná… Na manžela, protože mě nepodpořil, na syna, protože je na straně mé snachy, a na sebe, protože jsem s tím vším vůbec souhlasila. Jak se říká: Pro dobrotu na žebrotu. Chtěla jsem jim pomoct, ale přesto jsem zlá nána,“ končí svůj dopis paní Stránská.