„Opustila jsem manžela, protože pro mě byl až příliš dokonalý. Matka mě za to odsoudila,“ říká žena

Partnerské vztahy jsou někdy hodně nevyzpytatelné. Každá žena touží po věrném, hodném a pohledném chlapovi, který umí zabezpečit rodinu, a ocení, když mu nejsou zcela cizí domácí práce. Jenže čeho je moc, toho je příliš. „Když jsem začala žít s Kryštofem, moje matka byla nadšená, že bude mít hodného, spořivého a slušného zetě. Jeho věčnou péči jsem ale nemohla vydržet,“ popsala svůj příběh plzeňská čtenářka Jana Kopřivová Dámskému deníku.

Zdálo se, že našla muže svých snů

Jana po rozchodu s bývalým partnerem Markem prožívala složité období. Nerozešli se, protože by se nemilovali nebo kvůli nevěře. Měli rozdílný pohled na společnou budoucnost. Zatímco Jana si ji plánovala v Plzni, kde má zázemí, práci, rodinu a přátele, Marek chtěl dělat kariéru v zahraničí. Když dostal skvělou nabídku pracovat v Lucembursku, neváhal ani na vteřinu. Jana s ním ale odmítla odjet. Věděla, že vztahy na dálku nefungují a že Marek se už nebude chtít vrátit. Po třech letech jejich vztah krachnul.

Po rozchodu potkala Kryštofa a byla z něj nadšená. „Byl hezký, něžný a starostlivý, dal mi pocit bezpečí. Začali jsme spolu chodit a přišlo mi úžasné, jak je ochotný mi s čímkoliv pomoci. Vyměnil třeba pneumatiky na mém autě, nakoupil mi, jednou dokonce i hygienické potřeby, nic pro něj nebyl problém. Prostě chlap snů,“ vypráví Jana. Po nějakém čase se rozhodli, že spolu budou žít, a nakonec se vzali. Jenže opojení ze společného života rychle vyprchalo.

Nebylo mu jedno, kam dala kečup

Ve společném domově Jana nemusela prakticky nic dělat. Kryštof nakupoval, vařil, uklízel. Jediné, o co Janu požádal, bylo, zda by mu jednou týdně vyžehlila košile. Chod celé domácnosti i úklid zvládl sám. „Mohla jsem si žít jako královna. Obsluhovaná a opečovávaná,“ zamýšlí se Jana. Jenže z manžela se vyklubal pedant. „Měl nesnesitelné zvyky. Udržoval doma až přehnaný pořádek, skládal, urovnával, utíral, přerovnával. Nepřišlo mi důležité, že v lednici musí být majonéza vedle kečupu, aby se vše snadno našlo,“ stěžuje si Jana.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Občas jí lpění Kryštofa na nepodstatných maličkostech rozplakalo. „Byla jsem frustrovaná. Měla jsem pocit, že to nevydržím. Je sice krásné žít v takovém pořádku, ale přece to nemůže být smysl života,“ vysvětluje Jana. Stále častěji vzpomínala na život s Markem. „Nebyl tak přehnaně starostlivý. Bylo mu jedno, kam jsem dala kečup. Raději objednal pizzu, než aby stál u plotny. Často jsme ji jedli na balkoně jen tak z krabice, popíjeli víno, povídali si a dívali se na hvězdy,“ vzpomíná žena.

Manželé nebyli na stejné vlně

Něco takového bylo s Kryštofem nemyslitelné. Když usedali k večeři, stůl byl dokonale prostřený. „Talíře, příbory, ubrousky, žádné drobky, žádný nepořádek. A uklízet hned po jídle. Je to skvělý muž, ale nemá žádnou představivost. Takhle nejde žít pořád,“ dodává Jana. Kryštof si v tomhle skvěle rozuměl s její matkou. Byla z něj doslova nadšená. Společně se bavili o ingrediencích do pokrmů, o tom, kde jsou nejlepší slevové akce na potraviny, nebo rozebírali recepty.

iZdroj fotografie: Freepik

Propast mezi Janou a Kryštofem se prohlubovala. Po více než roce společného života se rozhodla, že setrvávat v manželství nemá smysl. Rozvod Janě její matka vehementně rozmlouvala. Odsoudila ji, že chce tak hodného a starostlivého manžela opustit. Jana si ale trvala na svém. „Myslím, že problém takových hodných chlapů je v tom, že jsou dost nudní. Kryštof si zaslouží dobrou ženu, ale já s ním nemůžu být. Nejsme naladěni na stejnou vlnu,“ dodala.