Ačkoliv se to nezdá, i stará láska může být občas slepá a dochází k tomu, že se vzájemně zraňujeme. Tento příběh vám však ukáže, jaké jsou skutečné hodnoty lásky.
Pravděpodobně každý z nás má ve svém nejtajnějším koutku duše skrytou svou vlastní a osobitou představu o tom, jak vypadá pravá láska. Někdo si představí mladý pár, který se spolu šťastně směje, jiný zase novopečenou rodinku s dětmi užívající si první společnou dovolenou. Někomu se naopak vybaví postarší pár, který spolu prožil celé roky. Ano, láska je krásná a má mnoho podob. Tento příběh vám však ukáže, že láska také není vůbec jednoduchá a každý může dělat chyby.
Čekalo je výročí svatby
Manželský pár na konci léta oslavoval své 35. výročí svatby. Je to už nějaká doba, a tak si otevřeli láhev dobrého vína a společně vzpomínali na to, co za tyto roky stihli zažít. Mysleli na to, že doba občas byla skutečně zlá a mnohokrát se stalo, že na konci měsíce již neměli co jíst a pomalu čekali na blížící se nevelkou výplatu.
Vzpomínali také na to, jak vypadalo jejich první bydlení, v malilinkém nájemním domku s otlučeným nábytkem, který zdědili, nebo sehnali na bleším trhu. Také si ale v paměti promítali i to, jak se doba začala zlepšovat a oni postupně našetřili peníze na nové bydlení a mohli tak začít zcela nový život, na lepším místě.
Zkrátka si za ty roky prošli vším, čím si jen takový pevný vztah dokáže projít, a pořád zůstali nerozluční. Postupně dále šetřili peníze, až si mohli dovolit vše, co potřebovali, a velkou část věcí, které chtěli. Dnes tak bydlí v krásném domě, mají finanční rezervu a nemusí se již starat o nikoho a nic jiného než pouze o sebe samotné.
Manžel měl nehezkou poznámku
Najednou se však postarší pán zarazil a s žertem své ženě řekl, že po tom všem a na stará kolena už by si zasloužil snad jen krásnou dvacetiletou manželku, která by o něj pečovala a dala mu ještě takový ten poslední nádech mládí. Sám si však neuvědomil, jak příliš těmito slovy svou ženu ranil. Ta se však místo pláče pouze nadechla a řekla mu něco, co možná mnohé z vás dojme k slzám.
„Ano drahý, já vím že již nejsem nejmladší. Vím, že mou tvář nyní zdobí vrásky a můj úsměv je povadlý. Vím, že z mých očí se vytratila dřívější jiskra, mé vlasy přišly o barvu i lesk a mé tělo už není tak mladé a pružné, jako bývalo. Vím, že jsem se za ta léta změnila k nepoznání, ale také vím, že jsem se změnila zejména kvůli tobě.“
„Přivedla jsem ti na svět děti a jen tak se dnes můžeš těšit z vnoučat. Stále jsem při tobě ať už v době krize, kdy jsem nepečovala o sebe, jako mnoho jiných, ale o naši domácnost, o děti a také o tebe. Změnila jsem se, protože jsem celý život stála po tvém boku ať v těch dobrých, tak v těch zlých chvílích.“
„Takže ano, já vím, že nejsem jako nějaká dvacetiletá kráska, ale vzpomeň si, že i já jí kdysi bývala a že svou krásu jsem bez váhání vyměnila za to, čím jsem dnes pro tebe. Pokud by sis tedy přál mít teď mladou a krásnou ženu, věř, že sice by to bylo chvilku hezké, ale nakonec bys skončil pouze sám a opuštěný. Protože ačkoliv již nejsem mladá a krásná, miluji tě tak, jako žádná jiná.“
Sám pochopil, jaké jsou pravé hodnoty
Po těchto slovech se žena zvedla a zamířila do zahrady kochat se květinami, které tam byly vysázené. Její muž však seděl dál a přemýšlel nad tím, co řekla. Sám brzy pochopil, že má pravdu a že takové hodnoty nelze vyměnit za něco tak pomíjivého, jako je mládí a krása. Poté se zvedl a utíkal za svou ženou do zahrady. Té se omluvil a řekl, že ta nejkrásnější žena pod sluncem je stejně ona.
Souhlasíte s tím, co jeho žena říkala?
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 74645
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 73748
